Literatura strana 4 z 5

Hrdinou nové knihy spisovatele Petra Šestáka je kurýr, který na kole rozváží jídlo. Román nese název Vyhoření a vedle cyklodopravy tematizuje také digitální technologie, sociální nerovnosti a kulturní války.

Snil o Broadwayi, nicméně i jeho velkou zásluhou se stalo fenoménem pražské divadlo Semafor. Působil nesměle, ale když vyšel na jeviště, málem uletěla střecha. Byl umělcem tělem i duší, ovšem zároveň vystudoval práva a neztratil se v praktickém životě. Před sto lety, 15. února 1924, se narodil Jiří Šlitr, polovina autorské dvojice S+Š. Semafor talentovaného umělce připomíná premiérou revue Šli tři Šlitři a u příležitosti výročí vychází také jeho první životopis.

Ilustrátorka Renáta Fučíková ve svých autorských knihách převypravuje dějiny i zásadní divadelní hry. Literaturu v kontextu doby přibližuje srozumitelným způsobem, chce, aby byly její knihy přístupné i čtenářům ze základních škol. Svou tvorbu z posledních deseti let nyní vystavuje v pražské Galerii Hollar pod názvem Na scénu! Návštěvníci na ní najdou i poštovní známky.

Nová monografie Jsem malířka uceleně představuje dílo Evy Švankmajerové. Surrealistická umělkyně se věnovala malbě, kresbě, keramice i poezii. Navíc se podílela na filmech svého manžela Jana Švankmajera.

„Bylo nebylo, uprostřed léta 1940 byla povolena židovská plovárna. Hurá, židovská mládeži; našlo se místo všech možných radostí, rekreace a sportování.“ Text v jednom z dvaadvaceti čísel časopisu Klepy, který psali a četli mladí z českobudějovického koupaliště, na němž se scházeli Židé. Většina z nich se konce války nedožila. Časopis se ale podařilo dochovat a stal se základem knihy Novináři v utajení, která vznikla v Kanadě a kterou v českém překladu vydala organizace Post Bellum.

Téměř bezchybné dílo, uvedl jeden z porotců na adresu románu, který získal letošní Akutagawovu cenu pro začínající spisovatele. Sledované japonské literární ocenění přitáhlo větší pozornost než obvykle. Autorka vítězného díla Rie Kudanová totiž přiznala, že část sci-fi knihy na téma umělé inteligence napsala pomocí AI, zhruba pět procent dokonce „doslovně“ z ChatuGPT převzala.

Při vyslovení jména Pavla Zajíčka nejspíš naskočí asociace na československý underground a jednu z legend, kapelu DG 307 – zcela právem, ovšem jak ukazuje kniha rozhovorů Radost je lehkost, vánek, studená voda, Zajíček je osobností daleko širší a hlubší.

Válka na Ukrajině ztížila život řadě ruských autorů, kteří ve své zemi čelí stále tvrdší cenzuře, a jejich díla mizí z obchodů. Ruské úřady předávají seznam zakázaných spisovatelů i knihovnám. Týkají se takzvaných „zahraničních agentů“, kritiků ruské invaze na Ukrajinu nebo děl, v nichž se objevuje tematika sexuálních menšin. Jak zjistil nezávislý zpravodajský server Bumaga na případu Petrohradu, některé knihovny zakázané spisovatele nadále nabízejí, i když pouze na vyžádání. V případě knihoven totiž Rusko zatím k výraznějším postihům nepřistupuje, píše nezávislý web Meduza.

Na začátku sedmdesátých let se na Západě objevila Octobriana. Undergroundová sovětská superhrdinka s rudou hvězdou na čele, která nadchla třeba Davida Bowieho. Ve skutečnosti šlo o mystifikaci, k níž československý emigrant zneužil kresby výtvarníků Zdeňka Buriana a Bohumila Konečného. Především druhý z nich na nechtěnou slávu své práce doplatil. Nyní se Octobriana představuje českých čtenářům, ovšem v současném zpracování Ondřeje Kavalíra a Marka Bergera.

Francouzský bohemista Xavier Galmiche si pozornost tuzemské odborné veřejnosti získal monografií o básníkovi Vladimíru Holanovi i překlady Čapka či Komenského. Nedávno se v českém prostředí představil ale také sám jako autor. Vyšly dvě jeho knihy. Vedle výboru ze statí o české a středoevropské literatuře také novela Metafyzický kurník.

„Dosti Wolkera! Dostal se do čítanek. Dává se u maturit. Dohořela jeho buřičská ožehavost,“ zpochybňoval v roce 1925 text uveřejněný v revue Pásmo odkaz Jiřího Wolkera. Nedlouho po básníkově předčasné smrti, od níž 3. ledna 1924 uplynulo rovné století. Wolkerova tvorba se stala synonymem pro proletářskou poezii, byť v době, kdy by komunistická ideologie básníkovu představu už možná nenaplňovala, a přestože on svým původem proletářem příliš nebyl.

Velké evropské letiště, na němž si každý z masy cestujících nese v příručním zavazadle svůj osobní příběh. Občas se jejich cesty na okamžik protnou. Spisovatelka Bianca Bellová ve své nejnovější knize Transfer propojuje obyčejné a zároveň pozoruhodné lidské příběhy.

Pro rozvoj dětského myšlení je mnohem výhodnější věnovat se čtení klasických knih než brouzdat po internetu. Čtení tištěných textů totiž zlepšuje porozumění více než čtení digitálních materiálů. Vyplývá to z nové studie vědců z Valencijské univerzity.

Pražské divadlo ABC převedlo do téměř čtyři a půl hodiny trvajícího představení ságu Geniální přítelkyně. Inscenace, stejně jako literární předloha, sleduje složitý vztah dvou dívek, později žen, které pojí přátelství na život a na smrt. Právě především touto tetralogií si čtenáře (i kritiky) získala autorka Elena Ferrante. Bývá řazena k nejvlivnějším spisovatelkám současnosti, přestože svou pravou totožnost už tři dekády tají. Nicméně není prvním literátem, který se skryl za pseudonymem, jak připomíná kvíz na konci článku.

Letošní britskou Bookerovu cenu za román získal irský spisovatel Paul Lynch. Šestačtyřicetiletý autor zaujal knihou Prophet Song (Píseň proroka), v níž představil dystopickou vizi Irska v sevření totality. Inspiroval se problémy současného světa. Podle poroty ve vítězné próze vylíčil strhující a konfrontující portrét země i jedné obyčejné rodiny na pokraji katastrofy.

Zejména země třetího světa se potýkají s ničením životného prostředí. Nová rozsáhlá studie sledovala, jaký vliv na to má korupce. Výsledky jsou překvapivé, protože naznačují, že korupce může ochraně přírody paradoxně pomáhat.

Jak by vypadalo Československo po sametové revoluci, kdyby nedošlo k odsunu Němců? Náhled do světa, ve kterém se historie odehrála jinak, nabízí detektivní román Sudetenland. Jeden z bestsellerů posledních týdnů napsal Leoš Kyša, známý také pod pseudonymem František Kotleta.

Česká republika pomůže Ukrajině se zachováním tištěného kulturního dědictví. Prostřednictvím Národní knihovny poskytne ukrajinským knihovnám dvě mobilní pracoviště. První z nich vyjde na deset milionů korun, peníze na druhé chce knihovna získat ve veřejné sbírce. Projekt Archa je součástí programu Podpora ukrajinské kultury. Ruská armáda už na Ukrajině zničila stovky kulturních objektů.

Malíř Rembrandt van Rijn a myslitel Jan Amos Komenský bydleli v Amsterdamu téměř v sousedství, pravděpodobně se museli potkávat. Navíc Rembrandtův portrét starce i podle některých badatelů mohl být portrétem Komenského. Z těchto spekulací vyšla spisovatelka Lenka Horňáková-Civade ve svém románu Amsterodamské vigilie. Zinscenovala v něm setkání dvou velikánů nejen své doby.

Britsko-indický spisovatel Salman Rushdie v New Yorku obdržel cenu Disturbing the Peace (narušování klidu). Rushdie ocenění převzal osobně, jeho přítomnost byla ale do poslední chvíle utajena. Cenu každoročně uděluje newyorská Nadace Knihovny Václava Havla spisovateli či spisovatelce, kteří „čelili nespravedlivé perzekuci pro své přesvědčení“ a sdílejí Havlovo odhodlání zasazovat se za lidská práva.

Před čtyřmi sty lety, 8. listopadu 1623, byla vydána jedna z nejdůležitějších knih anglicky psané literatury, takzvané První folio. Nebýt této sbírky, nedochovala by se část díla Williama Shakespeara, včetně tragédie Macbeth.

Britský autor Neil Gaiman je známý díky komiksové sérii Sandman nebo fantasy románům Američtí bohové nebo Dobrá znamení, která napsal společně s Terrym Pratchettem. V češtině teď vychází i Gaimanova Čítanka. Texty v obsáhlém souboru povídek nově přeložili Viktor Janiš a Richard Podaný – a do knihy je vybrali čtenáři.

Dítě bez rodiny, nemilovaná žena a chudá umělkyně, tvrdí mýty o Toyen. Svobodomyslná malířka a výrazná osobnost meziválečné avantgardy je i sama o sobě šířila. Podle filmařky a spisovatelky Andrey Sedláčkové lze všechny tyto mýty vyvrátit, o což se také pokusila v biografii Toyen: první dáma surrealismu. S umělkyní ji spojuje mimo jiné blízkost k francouzskému prostředí. „Snažila jsem se knihu napsat ne jako suchou práci, ale s románovým přídechem,“ uvedla autorka v Událostech, komentářích.

Po románech Dědina, Chirurg či Vrány vydává Petra Dvořáková Pláňata. V nové knize sleduje osudy členů jedné vesnické rodiny v přelomovém období, kdy totalitní režim v Československu vystřídala demokracie. Hrdinové se snaží vymanit z nefunkčních vtahů s nadějí, že bude líp, ta se ale ukazuje být deziluzí. Pláňata lze podle autorky vnímat i jako generační výpověď současných čtyřicátníků.