Literatura strana 4 z 5

Zákazníci v Česku už čtvrt roku nakupují knihy s nulovou DPH. Částečně se to projevilo v cenách vybraných titulů a také v příjmech nakladatelství. Některým autorům se zvýší odměny z prodeje. Čtenáře to však k větším nákupům zatím nemotivovalo. Kdo tak nulovou DPH pocítí nejvíce, se teprve ukáže.

Před sto lety začal Josef Váchal tisknout Krvavý román, svou poctu brakovému žánru. Výtvarník, spisovatel, mystik, řezbář a filozof své knihy vydával sám a jen v malých nákladech, popularitu získaly až po jeho smrti. Výročí připomíná nové vydání jeho nejznámějšího díla a výstava Váchalova muzea v Litomyšli – v Portmoneu, které malbami a řezbami opatřil sám Váchal rovněž před stoletím.

Pro veřejnost se otevírá Lipský knižní veletrh, který patří k nejvýznamnějším literárním přehlídkám jara. Roli hostujících zemí letos převzaly Nizozemsko a Vlámsko. Mezi více než dvěma tisíci vystavovateli nechybí ani Česko. Při středečním zahájení projev německého kancléře Olafa Scholze přerušovaly výkřiky nejspíše propalestinských aktivistů.

První čínský nositel Nobelovy ceny za literaturu Mo Jen byl obviněn z nedostatečného patriotismu. Jeho tvorba uráží čínské hrdiny, tvrdí mimo jiné žaloba, kterou podal čínský bloger. Naopak když před dvanácti lety Mo Jen Nobelovu cenu získal, Čína jeho ocenění v oficiálních médiích oslavovala, zatímco řadě obhájců lidských práv vadilo, že spisovatel má blízko k vládnoucímu režimu. Aktuální žaloba proti Mo Jenovi nejspíš neuspěje, nicméně podle komentátorů vede k úvahám o sílícím trendu vlastenectví v Číně.

Třiatřicet titulů z prózy, poezie či tvorby pro děti a mládež se uchází o ceny Magnesia Litera za rok 2023. Nejlepší loňské literární počiny budou známy 18. dubna v přímém přenosu České televize. Součástí hlavního ceremoniálu se poprvé stane vyhlášení vítězů žánrových kategorií za detektivku, fantastiku a humoristickou knihu.

Česká republika bude v roce 2026 čestným hostem největšího knižního veletrhu na světě ve Frankfurtu nad Mohanem. Ministerstvo kultury už teď začalo s přípravami a na českou účast vyčlenilo bezmála dvě stě milionů korun. Odborníci se shodují, že pro český literární export jde o obrovskou výzvu.

Dlouho ztracenou magnetofonovou kazetu s vyprávěním Bohumila Hrabala nalezl religionista Pavel Hošek. Jeden z nejznámějších českých autorů na nahrávce vzpomíná na své spisovatelské začátky a mluví i o tom, čím vším se inspiroval. Reportéři ČT se se záznamem seznámili a jako první je zveřejnili v médiích.

„Naučila jsem se nesoudit, dívat se optikou lidí, kteří se narodí v totalitním režimu. A morálka není vrozená, ale naučená.“ To jsou hlavní zkušenosti, které dal pobyt v Severní Koreji spisovatelce Nině Špitálníkové. V Hyde Parku Civilizace popsala, jak každodenní realita v tomto komunistickém režimu vypadá a jak se tam žije obyčejným lidem.

Gabriel García Márquez dopsal v roce 2004 román, rozhodl se ho ale nepublikovat. Dokonce žádal svou rodinu, ať rukopis zničí. Ze šuplíku frontmana magického realismu se kniha En agosto nos vemos (Uvidíme se v srpnu) dostala až nyní, na výročí Márquezova narození. Příběh ženy, která jednou v roce vymění svůj rodinný život za milostné dobrodružství, se 11. března dočká i českého překladu. Navíc podle nejznámějšího Márquezova románu Sto roků samoty vznikl seriál.

Kousek od rušné obchodní čtvrti metropole Filipín Manily proměnil tamní milovník knih Hernando Guanlao svůj dům v prostor, který umožňuje lidem oddávat se jedné z jeho celoživotních vášní – čtení. Veřejná knihovna začala před dvěma dekádami jako výstava padesáti knih na chodníku, nyní jich na provizorních policích leží tisíce. A jejich počet díky dárcům stále přibývá. Projektem veřejné knihovny chce dvaasedmdesátiletý Guanlao pomoci především dětem, které si kvůli chudobě nemohou knihy a vzdělání dovolit.

„Řekla bych, že kultuře se na Ukrajině daří dobře,“ říká knižní redaktorka, překladatelka a básnířka Marie Iljašenko. Rodačka z Kyjeva vyrostla v Česku. Míní, že zvláště po začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022 měli Češi tendenci seznámit se s ukrajinskou literaturou. Vznikají i knihy českých autorů o válkou zasažené zemi. Podle Iljašenko je z těchto textů cítit empatie, nicméně chybí dostatečně hluboký vhled.

Jasnou vítězkyní komiksových cen Muriel se stala Štěpánka Jislová, její Srdcovku porota vybrala jako Nejlepší českou komiksovou knihu roku 2023. Upřímné vzpomínky na ne vždy příjemné milostné zážitky získaly také Cenu České akademie komiksu. Třetí cenu si Jislová odnesla za nejlepší scénář. Do Síně slávy českého komiksu vstoupil Jiří Hromádko, scenárista seriálů Modrá pětka, Robinsoni nebo Dobrodružství s Hérakle.

Chilská justice svolila k dalšímu pokusu o objasnění okolností, za nichž v roce 1973, krátce po státním převratu vedeném pozdějším diktátorem Augustem Pinochetem, zemřel básník Pablo Neruda. Část jeho příbuzných i Chilanů je přesvědčena, že levicový nobelista byl zavražděn vznikajícím Pinochetovým režimem. Otázka, zda šlo o smrt na politickou objednávku, se řeší opakovaně – a zatím bez jednoznačného závěru.

Hrdinou nové knihy spisovatele Petra Šestáka je kurýr, který na kole rozváží jídlo. Román nese název Vyhoření a vedle cyklodopravy tematizuje také digitální technologie, sociální nerovnosti a kulturní války.

Snil o Broadwayi, nicméně i jeho velkou zásluhou se stalo fenoménem pražské divadlo Semafor. Působil nesměle, ale když vyšel na jeviště, málem uletěla střecha. Byl umělcem tělem i duší, ovšem zároveň vystudoval práva a neztratil se v praktickém životě. Před sto lety, 15. února 1924, se narodil Jiří Šlitr, polovina autorské dvojice S+Š. Semafor talentovaného umělce připomíná premiérou revue Šli tři Šlitři a u příležitosti výročí vychází také jeho první životopis.

Ilustrátorka Renáta Fučíková ve svých autorských knihách převypravuje dějiny i zásadní divadelní hry. Literaturu v kontextu doby přibližuje srozumitelným způsobem, chce, aby byly její knihy přístupné i čtenářům ze základních škol. Svou tvorbu z posledních deseti let nyní vystavuje v pražské Galerii Hollar pod názvem Na scénu! Návštěvníci na ní najdou i poštovní známky.

Nová monografie Jsem malířka uceleně představuje dílo Evy Švankmajerové. Surrealistická umělkyně se věnovala malbě, kresbě, keramice i poezii. Navíc se podílela na filmech svého manžela Jana Švankmajera.

„Bylo nebylo, uprostřed léta 1940 byla povolena židovská plovárna. Hurá, židovská mládeži; našlo se místo všech možných radostí, rekreace a sportování.“ Text v jednom z dvaadvaceti čísel časopisu Klepy, který psali a četli mladí z českobudějovického koupaliště, na němž se scházeli Židé. Většina z nich se konce války nedožila. Časopis se ale podařilo dochovat a stal se základem knihy Novináři v utajení, která vznikla v Kanadě a kterou v českém překladu vydala organizace Post Bellum.

Téměř bezchybné dílo, uvedl jeden z porotců na adresu románu, který získal letošní Akutagawovu cenu pro začínající spisovatele. Sledované japonské literární ocenění přitáhlo větší pozornost než obvykle. Autorka vítězného díla Rie Kudanová totiž přiznala, že část sci-fi knihy na téma umělé inteligence napsala pomocí AI, zhruba pět procent dokonce „doslovně“ z ChatuGPT převzala.

Při vyslovení jména Pavla Zajíčka nejspíš naskočí asociace na československý underground a jednu z legend, kapelu DG 307 – zcela právem, ovšem jak ukazuje kniha rozhovorů Radost je lehkost, vánek, studená voda, Zajíček je osobností daleko širší a hlubší.

Válka na Ukrajině ztížila život řadě ruských autorů, kteří ve své zemi čelí stále tvrdší cenzuře, a jejich díla mizí z obchodů. Ruské úřady předávají seznam zakázaných spisovatelů i knihovnám. Týkají se takzvaných „zahraničních agentů“, kritiků ruské invaze na Ukrajinu nebo děl, v nichž se objevuje tematika sexuálních menšin. Jak zjistil nezávislý zpravodajský server Bumaga na případu Petrohradu, některé knihovny zakázané spisovatele nadále nabízejí, i když pouze na vyžádání. V případě knihoven totiž Rusko zatím k výraznějším postihům nepřistupuje, píše nezávislý web Meduza.

Na začátku sedmdesátých let se na Západě objevila Octobriana. Undergroundová sovětská superhrdinka s rudou hvězdou na čele, která nadchla třeba Davida Bowieho. Ve skutečnosti šlo o mystifikaci, k níž československý emigrant zneužil kresby výtvarníků Zdeňka Buriana a Bohumila Konečného. Především druhý z nich na nechtěnou slávu své práce doplatil. Nyní se Octobriana představuje českých čtenářům, ovšem v současném zpracování Ondřeje Kavalíra a Marka Bergera.

Francouzský bohemista Xavier Galmiche si pozornost tuzemské odborné veřejnosti získal monografií o básníkovi Vladimíru Holanovi i překlady Čapka či Komenského. Nedávno se v českém prostředí představil ale také sám jako autor. Vyšly dvě jeho knihy. Vedle výboru ze statí o české a středoevropské literatuře také novela Metafyzický kurník.

„Dosti Wolkera! Dostal se do čítanek. Dává se u maturit. Dohořela jeho buřičská ožehavost,“ zpochybňoval v roce 1925 text uveřejněný v revue Pásmo odkaz Jiřího Wolkera. Nedlouho po básníkově předčasné smrti, od níž 3. ledna 1924 uplynulo rovné století. Wolkerova tvorba se stala synonymem pro proletářskou poezii, byť v době, kdy by komunistická ideologie básníkovu představu už možná nenaplňovala, a přestože on svým původem proletářem příliš nebyl.