Jednotlivé stránky si Tomáš Motal předkresluje tužkou na papír, finální podobu komiksu Traum ale tvoří digitálně. Leckdy bizarní až znepokojivé výjevy se v jeho černobílé kresbě objevují v kulisách industriální krajiny, městských periferií i postapokalyptické pustiny. Ty nyní vyšly v novém souborném vydání Traum 1999.
„Když jsem byl malý, chodil jsem s dědou na procházky po periferiích, takže periferie mě hodně ovlivnila. Továrny a podobně. Pak jsem studoval v Ostravě. A i když jsem byl starší a šel jsem se jen tak projít, nešel jsem do centra nebo do parku, ale na sídliště, protože mě fascinovalo a bavilo ať už architekturou, nebo specifickými lidmi, kteří se tam pohybovali,“ vysvětluje výtvarník.
Vliv Akt X i Lynche
Série Traum původně vycházela po jednotlivých sešitech. Za kresbu jednoho z nich získal Tomáš Motal komiksovou cenu Muriel. „Je to koncipované jako seriál Akta X, který mě v dětství ovlivnil, tedy je tam určitá mytologická linka a v hlavním příběhu se odehrávají menší příběhy, které skládají dohromady mozaiku,“ prozradil výtvarník.
Většinu příběhů prochází tvorba nebo přímo zpěvák fiktivní kapely Manequine. „Je to takový industrial. V komiksu čtenář kapelu neslyší, ale kdyby hrála, tak by takhle podobně zněla,“ doplnil k žánru smyšlené kapely Motal, který byl frontmanem a textařem skutečné industrialní skupiny Schwarzprior. Loni ale ukončila činnost.
Ze světa vytvořeného Tomášem Motalem čiší temnota a bezvýchodnost. „Snový, trošku lynchovský,“ přibližuje autor náladu svého komiksu zmínkou o nedávno zesnulém filmovém režisérovi Davidu Lynchovi. „Postavy i svět samotný mají nějaké trauma,“ dodává, jaký význam se v názvu série odráží vedle německého výrazu pro slovo „sen“.
Souborné vydání komiksu pod názvem Traum 1999 obsahuje tři z již vydaných sešitů a tři nové. Do knihy ilustracemi přispěli i další výtvarníci, jako Jakub Janovský nebo Jan Gemrot.
