Zemřel režisér David Lynch, mistr matoucích filmů

Ve věku 78 let zemřel americký režisér David Lynch. Oznámila to jeho rodina. Lynch byl nominován na Oscara za filmy Modrý samet, Sloní muž a Mulholland Drive. Byl také spoluautorem televizního seriálu Městečko Twin Peaks. Jeho dílo se stalo v mnoha kruzích kultovním a inspirovalo množství napodobitelů, byť se svojí logikou snu vzpíralo jasným interpretacím. „Život je velmi, velmi matoucí, a tak by to mělo být dovoleno i filmům,“ sdělil v jednom z rozhovorů.

„V tuto chvíli bychom ocenili trochu soukromí. Teď když už není s námi, je ve světě velká díra. Ale jak by řekl on sám: ‚Dívejte se na koblihu, ne na díru,‘“ stojí v prohlášení na oficiálním facebookovém účtu umělce.

Agentura AP poznamenala, že příčina smrti není bezprostředně známá, ale režisér v minulosti veřejně informoval o své rozedmě plic.

S ohledem na svá vizuálně ohromující, znepokojivá a nevyzpytatelná díla plná snových sekvencí a bizarních obrazů byl Lynch považován za mistra surrealismu a jednoho z nejinovativnějších filmových tvůrců své generace, napsala agentura Reuters. V roce 2019 obdržel čestného Oscara za celoživotní dílo. „Stal se prvním populárním surrealistou,“ popsala ho kdysi známá, již zesnulá kritička Pauline Kaelová.

Umělec s aurou excentričnosti, ale i lidovosti nechtěl příliš vysvětlovat své filmy, které na diváky měly působit spíš podvědomou silou obrazu než zjevnými a snadno popsatelnými dějovými body. Mezi jeho známé tituly patří snímek Zběsilost v srdci, oceněný v roce 1990 Zlatou palmou na festivalu v Cannes, horor z roku 1977 Mazací hlava či mysteriózní Lost Highway z roku 1997.

„Film nebo obraz, každá věc je svým vlastním druhem jazyka, a není správné snažit se říct totéž slovy. Ta slova tam nejsou,“ řekl v rozhovoru v deníku The Guardian v roce 2018.

Jeho filmový styl dal vzniknout termínu „lynchovský“, který časopis Vanity Fair popsal jako podivný, hrůzu nahánějící a pomalý. Režisér ve svých filmech vkládal makabrózní a znepokojivé prvky do všednosti a obyčejnosti a umocňoval jejich působivost hudbou. Lynch říkal, že ho nezajímá jen příběh, ale také nálada filmu, kterou podle něj vytvářejí vizuální prvky a zvuk.

Jeho život ovlivnila Philadelphia i český emigrant

David Lynch se narodil 20. ledna 1946 v americkém státě Montana. Jeho otec pracoval pro americké ministerstvo zemědělství a rodina se často stěhovala. Lynch jednou popsal své dětství jako „krásné“, ale jako student umění na Pennsylvania Academy of Fine Arts se setkal i se sešlejší stránkou Spojených států, když žil s manželkou a malou dcerou ve zchátralé oblasti Philadelphie, v níž bujel zločin.

Město jednou popsal jako to, co mělo největší vliv na jeho život. Zkušenost s raným otcovstvím zase mohla inspirovat film Mazací hlava, jeho znepokojující halucinační debut, který se stal kultovním filmem půlnočních promítání.

Jedním z Lynchových vzorů byl v té době i český scenárista František Daniel, který emigroval do USA v roce 1969 a stal se uznávaným pedagogem na významných filmových školách včetně losangeleského AFI, kde Lynch začátkem 70. let studoval. Lynch o muži, který navzdory konsensu na škole podporoval jeho zmíněnou Mazací hlavu, prohlásil, že byl „nejlepším učitelem, kterého kdy měl“.

Když Mazací hlavu viděl producent Mel Brooks, najal Lynche, aby režíroval film Sloní muž o těžce zdeformovaném muži ve viktoriánském Londýně. Snímek byl v roce 1981 nominován na osm Oscarů, a přestože sošku nezískal, dostal Lynche do hlavního proudu. Jeho další film, sci-fi epos Duna z roku 1984, byl však komerčním propadákem.

O dva roky později byl Lynch zpět na vrcholu s Modrým sametem, ve kterém se ponořil do tajemného podsvětí na malém městě v Severní Karolíně. Někteří kritici považovali snímek za mistrovské dílo a nejlepší film desetiletí.

Fenomén Twin Peaks

V roce 1990 vytvořil Lynch společně s Markem Frostem pro televizní stanici ABC mysteriózní kriminální seriál Městečko Twin Peaks. Série oceněná cenou Emmy se stala kulturním fenoménem a v roce 2017 vzniklo pokračování.

Vyšetřování vraždy středoškolačky Laury Palmerové v poklidném městečku vychází podle Lynche z vychýlené reality obydlené excentrickými individualisty ovládanými chtíčem, drogami či penězi. „Každé maloměsto má svoji vnější tvář, pod níž se skrývají tisíce velmi rozdílných a tajemných věcí. A my jsme s potěšením vytahovali na denní světlo právě ty utajované skutečnosti, jež člověka naplňují vnitřním děsem,“ vysvětlil kdysi filmař.

Také film Mulholland Drive, Lynchova hollywoodská záhada z roku 2001, měla být původně televizním dílem, ale vysílací síť ho nechtěla, a nakonec se proto dostal až na velké plátno. V roce 2016 byl 177 kritiky z celého světa vyhlášen v průzkumu BBC nejlepším filmem 21. století.

V pozdějších letech se Lynch věnoval natáčení dokumentů, krátkých filmů, hudbě, malbě a tvořil i na YouTube. Vydával alba, videoklipy, soundtracky a knihy, třeba své memoáry Místo snění z roku 2018. Propagoval také meditaci. Lynchova retrospektiva s akcentem na výtvarné dílo se má letos představit v galerii DOX. „Málo se ví, že je Lynch absolventem umělecké školy, že vystudoval malířství a sochařství,“ uvedl kurátor Otto M. Urban.

Uznávaný režisér byl čtyřikrát ženatý a měl čtyři děti. „Miluji to, co dělám, a dostávám se k práci na věcech, na kterých pracovat chci. Přál bych si, aby tu příležitost měl každý,“ řekl v rozhovoru pro Vulture.com v roce 2018.

Spielberg: Obstál ve zkoušce času

„Miloval jsem Davidovy filmy, které ho definovaly jako jedinečného, vizionářského snílka, jehož dílo vypadalo jako opravdová ruční práce,“ uvedl v prohlášení podle listu Variety režisér Steven Spielberg, jenž Lynche obsadil do role Johna Forda v autobiografickém snímku Fabelmanovi.

„Jeden z mých hrdinů hrál dalšího z mých hrdinů. Bylo to neskutečné a vypadalo to jako scéna z jednoho z Davidových vlastních filmů. Světu bude chybět jeho originální a jedinečný hlas. Jeho filmy již prošly zkouškou času a obstojí v ní vždycky,“ dodal Spielberg.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Asi jsme našli kostru d'Artagnana, oznámili francouzští archeologové

Kostra nalezená při opravách kostela v Maastrichtu může patřit slavnému francouzskému mušketýrovi d'Artagnanovi, informovala agentura AFP s odkazem na místní média. Šlechtic, který se stal předobrazem pro titulní postavu románu Tři mušketýři spisovatele Alexandra Dumase staršího, zemřel v nizozemském městě před více než 350 lety.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Cenu literární kritiky získali Borkovec za prózu a Kauer za poezii

Cenu literární kritiky za rok 2025 získali Petr Borkovec za prózu Nějaká Cécile a jiné a Aleš Kauer za básnickou sbírku Lebka hoří neonovým snem. Pro vítězné knihy hlasovala dvacetičlenná kolegia literárních kritiků pro prózu a poezii na základě nominací vybraných odbornými porotami. Ocenění vyhlásili v pražském Centru současného umění DOX.
před 10 hhodinami

Hra Ochranný reflex odráží v Ostravě téma sexuálního násilí

Dvacet let hluboko ukrývané tajemství odhaluje nová inscenace v Divadle Petra Bezruče v Ostravě. V české premiéře divadelníci nastudovali hru Ochranný reflex. Irská dramatička Deirdre Kinahanová v ní zpracovala téma sexuálního násilí.
24. 3. 2026

Začíná rekonstrukce Nové scény. Národní divadlo tak napravuje kompromis

Národní divadlo zahajuje generální rekonstrukci Nové scény. Za 1,8 miliardy bez DPH má především brutalistní budovu z počátku osmdesátých let lépe přizpůsobit divadelnímu provozu. Plášť ze čtyř tisíc skleněných „obrazovek“, kvůli nimž bývá stavba vyzdvihována i haněna, zůstane, projde ale renovací. Stejně jako architektonicky cenný interiér.
24. 3. 2026Aktualizováno24. 3. 2026

Jan Svěrák sbalil pět švestek a natočil komedii

Režisér Jan Svěrák dokončuje nový film. Jmenuje se Pět švestek a vypráví o partě přátel, která se rozhodne vzít život ještě jednou do vlastních rukou a vyplout na moře. Zahráli si je Lenka Termerová, Oldřich Kaiser, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Premiéra Pěti švestek je naplánován na květen.
24. 3. 2026

VideoVečerníček O Pejskovi a kočičce míří na prestižní festival v Annecy

Tvůrci večerníčku České televize O Pejskovi a kočičce se v červnu zúčastní festivalu ve francouzském Annecy. Prestižní přehlídka novou verzi původního seriálu z padesátých let vybrala do soutěže televizních projektů. Sedm epizod režisérky Barbory Dlouhé podle knihy Josefa Čapka mělo premiéru loni na podzim na Déčku. Obě hlavní postavy namluvil Marek Eben a nově je doprovodila jazzová hudba Jakuba Šafra.
23. 3. 2026

Chceme-li změnit realitu v Unii, musíme upozorňovat na negativa, říká režisér Made in EU

Stefan Komandarev patří mezi výrazné bulharské filmaře. Jeho díla ocenil festival v Talinnu, před třemi lety získal hlavní cenu v Karlových Varech a jeho nejnovější film měl světovou premiéru v Benátkách. Právě novinku Made in EU teď promítají i česká kina. Snímek měl premiéru na festivalu lidskoprávní kinematografie Jeden svět. Režisér, scenárista a producent ho na přehlídce uvedl osobně.
23. 3. 2026

Ceny kritiky ovládlo Divadlo Na zábradlí, inscenací roku jsou ale Krkavci

Tři ceny divadelní kritiky za rok 2025 míří do pražského Divadla Na zábradlí, a to za herecké výkony Miloslava Königa a Magdalény Sidonové a pro divadlo roku. Nejlepší loňská inscenace Krkavci se rovněž hrála v Praze, ovšem v Dejvickém divadle.
22. 3. 2026Aktualizováno22. 3. 2026
Načítání...