Pavel Klusák sepsal příběh Semaforu. Bez čistého obdivu, kvituje Šlitrova dcera

4 minuty
Pavel Klusák napsal knihu o Suchém a Šlitrovi
Zdroj: ČT24

Jejich písně zlidověly a podpořily společenské změny v komunistickém Československu. Spoluprací Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra a nejslavnější érou divadla Semafor se v nové knize zabývá Pavel Klusák. Hudební publicista měl úspěch už s titulem o Karlu Gottovi, za nějž získal cenu Magnesia Litera.

Jiří Suchý a Jiří Šlitr koncem padesátých let vytvořili dvojici, která se podle Pavla Klusáka zasloužila o stát. „Společnost byla natlakovaná. A když přišli oni se svými rokenroly a kabaretními písničkami a velmi energickou kapelou Ferdinanda Havlíka, tak to bylo, jako kdyby někdo na papiňáku stiskl ventil, a konečně se to celé uvolnilo,“ popisuje.

Popularita zákazy převálcovala

Semafor šedesátých let je spojený především s pražskou pasáží Alfa, kde tenkrát sídlil. V divadle vystupovaly tehdejší hvězdy populární hudby: Karel Gott, Eva Pilarová, Hana Hegerová nebo Waldemar Matuška. Vrcholem popularity byl filmový muzikál Kdyby tisíc klarinetů, na který do kin přišly čtyři miliony diváků.

„Jakkoliv instituce byly zpočátku proti Semaforu, občas něco zakázaly, tak ta přirozená popularita to převálcovala. Obliba u lidí zajistila, že Semafor nebylo možné utlumit nebo stopnout,“ dodává Klusák.

Od apolitičnosti k politické aktivitě

„Pro mě je velký příběh oblouk od záměrné apolitičnosti, kterou si žádá doba, k záměrné politické aktivitě, kterou si zase žádá doba proměněná,“ říká Klusák. Zlatou éru Semaforu uzavřela okupace v srpnu 1968 a Šlitrova smrt. Přišla sedmdesátá léta a normalizace. Suchý nesměl nějaký čas vystupovat. V divadle vznikly další tvůrčí skupiny. Tvorba dvojice Suchý a Šlitr ale přetrvala – stejně jako Semafor.

Jiří Suchý s autorem knihy sdílel svůj fotoarchiv. Další materiály Klusákovi poskytla Šlitrova dcera, překladatelka Dominika Křesťanová. „Pavel Klusák udělal obrovský kus práce. A tak trochu se mu povedlo vymanit z toho čistě obdivného pohledu, který moje generace asi převzala od rodičů,“ podotkla ke knize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Pozdě, ale přece. Na svůj první román si počkali Chandler či Hrabal

Miroslav Hlaučo pracuje v oblasti medicínského výzkumu a vývoje buněčných biotechnologií. V sedmapadesáti letech ale vydal svou prozaickou prvotinu Letnice – a ta se nedávno stala Knihou roku 2024 cen Magnesia Litera. Není jediným, kdo se počítá k pozdním prozaickým debutantům.
před 3 hhodinami

V Británii vystavují knihu vázanou v lidské kůži. Na Harvardu ji raději schovali

Muzeum v britském Suffolku našlo na polici v pracovně knihu vázanou v lidské kůži. Konkrétně v kůži Williama Cordera odsouzeného před téměř dvěma stoletími za vraždu. Jeden podobný exemplář od stejného „dárce“ už muzeum ve sbírkách má. Poněkud znepokojivý způsob knihovazačství se nevyskytuje tak vzácně, jak by se možná mohlo zdát. Ale ne vždy ho muzea berou jako důvod k chlubení.
před 20 hhodinami

Veřejný prostor ve městech ožívá, podle architektů by mohl i více

Část architektů a aktivisté vybízejí k tomu, aby města podporovala projekty, které dokáží přivést život do veřejného prostoru. Často jsou to přitom zdánlivé drobnosti – místo k sezení, možnost občerstvení nebo prvky, které zabaví děti i dospělé. Z malého parku v pražských Holešovicích například „živé místo“ udělaly občerstvení, toalety, tekoucí voda, mlžítko nebo barevné umělecké dílo.
27. 4. 2025

Zůstáváme při zemi, říká o seriálu Andor hlavní tvůrce Gilroy

Sci-fi fenomén Star Wars už dávno přesáhl filmová plátna. Čítá i seriály jako Mandalorian, Akolytka a Bludná banda. Ze světa kosmických lodí a světelných mečů nyní přichází pokračování seriálu Andor. Jeho příběh předchází původní filmové trilogii. Šlo nám o pravdivost, podotkl hlavní tvůrce Tony Gilroy v rozhovoru, který vedl s redaktorem ČT Filipem Karbanem.
27. 4. 2025

Obrazem: Žen na pět set lidských životů. Tono Stano vystavuje v GHMP

Galerie hlavního města Prahy připravila retrospektivní výstavu jednoho z nejvýraznějších fotografů své generace Tona Stana. Proslul ženskými akty. „Žena je moje věčná múza. Téma na třeba pět set lidských životů,“ říká Stano. Médium fotografie ho prý pořád fascinuje. Výstava v GHMP zastřešuje jeho práce od střední školy po aktuální tvorbu. K vidění jsou téměř do konce srpna.
27. 4. 2025

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
25. 4. 2025

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025
Načítání...