Horor na letním táboře a píseň o pálení žáhy. I to je pátek třináctého

Pátek třináctého je sice jen pověra, ale v kultuře jako smolný den nezůstal bez odezvy. Smůlu přinesl táborníkům ze slavného filmového hororu, templářům v bestselleru Dana Browna, rakouskému skladateli Arnoldu Schönbergovi trpícímu fobií z čísla třináct nebo kdysi populárnímu československému zpěvákovi Vítězslavu Vávrovi.

„Narodila jsem se v pátek 13. prosince 1813, z čehož pramení všechno mé neštěstí,“ pronáší jedna z postav ve hře Les Finesses des Gribouilles z roku 1834. Její repliku lze považovat za doklad, že ve Francii v první polovině devatenáctého století neviděli pátek třináctého v kalendáři rádi.

Potvrzuje to i článek – zveřejněný ve stejném roce jako divadelní hra – v literárním časopise Revue de Paris. Markýz de Salvo v něm komentuje případ sicilského hraběte, který zavraždil svou dceru v ono smolné datum, slovy: „Jsou to vždycky pátky a číslo třináct, které přinášejí neštěstí.“

Templáři, burza a škuner

O popularizaci pátku třináctého jako dne, který by bylo lepší škrtnout, se zasloužila i literatura. Podíl si připisuje mimo jiné bestseller Šifra mistra Leonarda. Spisovatel Dan Brown v ní líčí, že v pátek 13. října 1307 začalo na popud francouzského krále rozsáhlé zatýkání templářů.

I ve skutečnosti následovaly soudy, popravy a oficiální zrušení řádu papežskou bulou, tedy zatčení odstartovalo zánik kdysi nejmocnějšího a nejbohatšího křesťanského rytířského řádu středověku. Brownova kniha podpořila mylné domněnky, že právě tato událost zavdala důvod, proč se lidé tohoto data tak obávají.

V roce 1907 bostonský obchodník Thomas W. Lawson napsal a vydal román s nepřekvapivým názvem Pátek třináctého. V temném příběhu z Wall Street ústřední postava vyvolává vzestupy a propady trhu a zanechává za sebou zkázu, aby se pomstila svým nepřátelům. Využívá přitom nervozity, kterou na burze vyvolává datum pátek třináctého. „Zlomil by nejlepší býčí trh,“ píše Lawson o síle pověry i v době, kdy ceny rostou.

Ironií se zdá v té souvislosti osud lodě pojmenované po autorovi románu. Sedmistěžňový Thomas W. Lawson byl spuštěn na vodu v roce 1902 jako největší škuner, který byl kdy postaven. Sloužil k přepravě nákladu až do bouře, která se rozpoutala u souostroví Scilly ležícího v nejjižnější části Britských ostrovů.

Během noci z 13. na 14. prosince 1907 (ano, v roce, kdy vyšla Lawsonova kniha) loď už zdrchanou předchozí bouřlivou plavbou nahnala vichřice na skálu. Ráno z ní zbyly jen trosky, jak popisuje web Královských muzeí v Greenwichi, kde je ze škuneru uložen záchranný kruh. Zbývá dodat, že třináctého prosince bylo ten rok v pátek.

Obraz škuneru Thomas W. Lawson
Zdroj: Wikimedia Commons (public domain)

Skladatel, který měl fobii z čísla třináct

Pověrám o pátku třináctého nahrává také osud rakouského skladatele Arnolda Schönberga. Do hudebních dějin se zapsal mimo jiné jako zakladatel dvanáctitónové hudby (dodekafonie), v osobním životě mu dělalo starosti jiné – méně dokonalé – číslo, protože trpěl triskaidekafobií, tedy fobií z čísla třináct. Objevily se třeba názory, že název své opery Moses und Aron, tedy Mojžíš a Áron schválně zapsal špatně, protože kdyby starozákonnímu prorokovi dopřál dvě „A“ (Aaron), napočítal by celkem třináct písmen.

Třináctka byla do jisté míry opravdu Schönbergovo osudové číslo. Narodil se 13. září 1874 – ale to byla neděle, což by nemělo věstit nic špatného. A zemřel 13. července 1951. Poslední den podle vyprávění své ženy celý strávil ochromen úzkostí na lůžku, popsala britská stanice Classic FM.

„Asi ve čtvrt na dvanáct jsem se podívala na hodiny a řekla jsem si: ‚Ještě tak čtvrt hodiny a bude to nejhorší pryč,‘“ vzpomínala skladatelova choť Gertrud na chvíle předtím, než ji z manželova pokoje zavolal lékař, že Schönbergovi vypovědělo srdce. Kalendář stále ještě oznamoval pátek.

Muž v hokejové masce

Když je řeč o strachu – s temnými spiknutími ve stínech středověkých hradů si nijak nezadá řádění fiktivního masového vraha z jedné hororové filmové franšízy. Vše začalo v roce 1980, kdy vlna tehdy populárního hororového žánru vynesla i slasher Pátek třináctého. Letní tábor, na nějž ten, kdo ho přežije, jen tak nezapomene, se od té doby na plátna několikrát vrátil a s ním i řádění vraha s obličejem zakrytým hokejovou maskou, který se stal jedním z nejznámějších obrazů hororového žánru.

Poslední film série byl uveden v roce 2009, vznik dalšího (třináctého) snímku se zasekl i kvůli sporům ohledně práv mezi scenáristou Victorem Millerem a režisérem Seanem Cunninghamem. Mluví se ale už nějakou dobu o chystání seriálového prequelu. Má se jmenovat Crystal Lake, tedy stejně jako ono hrůzostrašné filmové místo.

Vítězslav Vávra zpívá o smůle

I když podle pověr pátek třináctého není den, kdy by člověku bylo do zpěvu, končí tento článek písničkou. Na smůlu, která ho pronásleduje, když má zrovna naspěch, si v ní stěžuje Vítězslav Vávra. Tento zpívající bubeník zažil vrchol popularity v osmdesátých letech díky hitům jako Holky z gymplu nebo Citronová holka. Do jeho diskografie ale patří i skladba Pátek třináctého z roku 1985.

„Poledne pátek třináctýho, v tramvajích je nával, zase poprchává, poledne pátek třináctýho, to se někdy stává všem, pálí mě žáha a chybí teplá strava a v chůzi jím, v hlavě mám úl, smůlu všech smůl, to já dávno vím,“ mluví z duše všem triskaidekafobikům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
před 3 hhodinami

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
před 4 hhodinami

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 9 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 9 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 11 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
včera v 16:55

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
včera v 11:56

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...