Horor na letním táboře a píseň o pálení žáhy. I to je pátek třináctého

Pátek třináctého je sice jen pověra, ale v kultuře jako smolný den nezůstal bez odezvy. Smůlu přinesl táborníkům ze slavného filmového hororu, templářům v bestselleru Dana Browna, rakouskému skladateli Arnoldu Schönbergovi trpícímu fobií z čísla třináct nebo kdysi populárnímu československému zpěvákovi Vítězslavu Vávrovi.

„Narodila jsem se v pátek 13. prosince 1813, z čehož pramení všechno mé neštěstí,“ pronáší jedna z postav ve hře Les Finesses des Gribouilles z roku 1834. Její repliku lze považovat za doklad, že ve Francii v první polovině devatenáctého století neviděli pátek třináctého v kalendáři rádi.

Potvrzuje to i článek – zveřejněný ve stejném roce jako divadelní hra – v literárním časopise Revue de Paris. Markýz de Salvo v něm komentuje případ sicilského hraběte, který zavraždil svou dceru v ono smolné datum, slovy: „Jsou to vždycky pátky a číslo třináct, které přinášejí neštěstí.“

Templáři, burza a škuner

O popularizaci pátku třináctého jako dne, který by bylo lepší škrtnout, se zasloužila i literatura. Podíl si připisuje mimo jiné bestseller Šifra mistra Leonarda. Spisovatel Dan Brown v ní líčí, že v pátek 13. října 1307 začalo na popud francouzského krále rozsáhlé zatýkání templářů.

I ve skutečnosti následovaly soudy, popravy a oficiální zrušení řádu papežskou bulou, tedy zatčení odstartovalo zánik kdysi nejmocnějšího a nejbohatšího křesťanského rytířského řádu středověku. Brownova kniha podpořila mylné domněnky, že právě tato událost zavdala důvod, proč se lidé tohoto data tak obávají.

V roce 1907 bostonský obchodník Thomas W. Lawson napsal a vydal román s nepřekvapivým názvem Pátek třináctého. V temném příběhu z Wall Street ústřední postava vyvolává vzestupy a propady trhu a zanechává za sebou zkázu, aby se pomstila svým nepřátelům. Využívá přitom nervozity, kterou na burze vyvolává datum pátek třináctého. „Zlomil by nejlepší býčí trh,“ píše Lawson o síle pověry i v době, kdy ceny rostou.

Ironií se zdá v té souvislosti osud lodě pojmenované po autorovi románu. Sedmistěžňový Thomas W. Lawson byl spuštěn na vodu v roce 1902 jako největší škuner, který byl kdy postaven. Sloužil k přepravě nákladu až do bouře, která se rozpoutala u souostroví Scilly ležícího v nejjižnější části Britských ostrovů.

Během noci z 13. na 14. prosince 1907 (ano, v roce, kdy vyšla Lawsonova kniha) loď už zdrchanou předchozí bouřlivou plavbou nahnala vichřice na skálu. Ráno z ní zbyly jen trosky, jak popisuje web Královských muzeí v Greenwichi, kde je ze škuneru uložen záchranný kruh. Zbývá dodat, že třináctého prosince bylo ten rok v pátek.

Obraz škuneru Thomas W. Lawson
Zdroj: Wikimedia Commons (public domain)

Skladatel, který měl fobii z čísla třináct

Pověrám o pátku třináctého nahrává také osud rakouského skladatele Arnolda Schönberga. Do hudebních dějin se zapsal mimo jiné jako zakladatel dvanáctitónové hudby (dodekafonie), v osobním životě mu dělalo starosti jiné – méně dokonalé – číslo, protože trpěl triskaidekafobií, tedy fobií z čísla třináct. Objevily se třeba názory, že název své opery Moses und Aron, tedy Mojžíš a Áron schválně zapsal špatně, protože kdyby starozákonnímu prorokovi dopřál dvě „A“ (Aaron), napočítal by celkem třináct písmen.

Třináctka byla do jisté míry opravdu Schönbergovo osudové číslo. Narodil se 13. září 1874 – ale to byla neděle, což by nemělo věstit nic špatného. A zemřel 13. července 1951. Poslední den podle vyprávění své ženy celý strávil ochromen úzkostí na lůžku, popsala britská stanice Classic FM.

„Asi ve čtvrt na dvanáct jsem se podívala na hodiny a řekla jsem si: ‚Ještě tak čtvrt hodiny a bude to nejhorší pryč,‘“ vzpomínala skladatelova choť Gertrud na chvíle předtím, než ji z manželova pokoje zavolal lékař, že Schönbergovi vypovědělo srdce. Kalendář stále ještě oznamoval pátek.

Muž v hokejové masce

Když je řeč o strachu – s temnými spiknutími ve stínech středověkých hradů si nijak nezadá řádění fiktivního masového vraha z jedné hororové filmové franšízy. Vše začalo v roce 1980, kdy vlna tehdy populárního hororového žánru vynesla i slasher Pátek třináctého. Letní tábor, na nějž ten, kdo ho přežije, jen tak nezapomene, se od té doby na plátna několikrát vrátil a s ním i řádění vraha s obličejem zakrytým hokejovou maskou, který se stal jedním z nejznámějších obrazů hororového žánru.

Poslední film série byl uveden v roce 2009, vznik dalšího (třináctého) snímku se zasekl i kvůli sporům ohledně práv mezi scenáristou Victorem Millerem a režisérem Seanem Cunninghamem. Mluví se ale už nějakou dobu o chystání seriálového prequelu. Má se jmenovat Crystal Lake, tedy stejně jako ono hrůzostrašné filmové místo.

Vítězslav Vávra zpívá o smůle

I když podle pověr pátek třináctého není den, kdy by člověku bylo do zpěvu, končí tento článek písničkou. Na smůlu, která ho pronásleduje, když má zrovna naspěch, si v ní stěžuje Vítězslav Vávra. Tento zpívající bubeník zažil vrchol popularity v osmdesátých letech díky hitům jako Holky z gymplu nebo Citronová holka. Do jeho diskografie ale patří i skladba Pátek třináctého z roku 1985.

„Poledne pátek třináctýho, v tramvajích je nával, zase poprchává, poledne pátek třináctýho, to se někdy stává všem, pálí mě žáha a chybí teplá strava a v chůzi jím, v hlavě mám úl, smůlu všech smůl, to já dávno vím,“ mluví z duše všem triskaidekafobikům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Izraelští osadníci podle aktivistů napadli a zranili oscarového palestinského režiséra

Izraelští osadníci v pondělí na okupovaném Západním břehu Jordánu napadli a zbili Hamdána Ballála, jednoho z režisérů dokumentárního filmu Žádná jiná země, který letos získal Oscara, píše agentura AP s odkazem na židovské aktivisty, kteří byli svědky incidentu. Palestinský režisér byl poté zadržen izraelskou armádou, propuštěn byl v úterý.
25. 3. 2025Aktualizováno25. 3. 2025

Černého motýli by mohli zůstat na Máji déle

Majitel obchodního domu Máj v Praze na Národní třídě zvažuje, že požádá magistrát o prodloužení souhlasu s umístěním pohyblivých motýlů na fasádě. Pražští památkáři instalaci několikametrových výtvorů výtvarníka Davida Černého povolili jen na jeden rok. Rozměrná díla byla na budovu umístěna loni 18. a 19. května, což vzbudilo kritiku části odborníků i veřejnosti. Černý podání žádosti podle provozovatele Máje podporuje.
25. 3. 2025

Kvíz: Co víte o oscarovém filmu Amadeus?

Když se 25. března 1985 vyhlašovali v Los Angeles vítězové Oscarů, nejčastěji se ozval název filmu Amadeus. Životopisné drama o genialitou prokletém Wolfgangu Amadeu Mozartovi natočil někdejší představitel československé nové vlny, v té době už etablovaný hollywoodský filmař Miloš Forman. Ověřte si v kvízu, co o jeho oscarovém úspěchu víte.
25. 3. 2025

Antičtí bohové voněli po růžích a oleji, ukázal dánský výzkum

Antické sochy jsou dnes studená mramorová díla sněhově bílé barvy. Dobový vzhled se značně lišil. Ve starověkém Řecku a Římě byly často zdobené a namalované výraznými teplými barvami. Nový výzkum dánských vědců teď prokázal, že skulptury byly ještě živější – voněly.
25. 3. 2025

Chtěl jsem být kastelán, ale památky mám radši jako koníček, říká herec Plesl

Herec Jaroslav Plesl je milovníkem památek. Sám po českých hradech a zámcích provázel, nejen v televizním cyklu České skvosty, v čemž mu herecký talent také pomohl. Za srdeční záležitost označuje Hrádek u Nechanic či Pernštejn, blízké je mu období vrcholného baroka. V Interview ČT24 přiznal, že chtěl vyměnit herectví za funkci kastelána na hradě Grabštejn, ale došlo mu, že nechce koníček přetavit do zaměstnání.
24. 3. 2025

Zlatý záchod ukradli. Uměním ale zůstává pisoár či exkrement v konzervě

V Oxfordu byli odsouzeni tři muži, kteří se podíleli na krádeži zlatého záchodu z rodného domu Winstona Churchilla. Plně funkční toaleta z osmnáctikarátového zlata byla uměleckým dílem od Maurizia Cattelana. Příkladů „záchodového umění“ se najde mnohem více, včetně zřejmě nejslavnějšího – Duchampova pisoáru.
24. 3. 2025

Magii komiksu nedokáže vnímat každý, říká Ondřej Neff

Autor science fiction a vydavatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff byl nedávno uveden do Síně slávy, a to komiksovými cenami Muriel za svou komiksovou tvorbu. O svém vztahu k tomuto médiu mluvil v pořadu Interview ČT24.
24. 3. 2025

První televize sloužila propagandě, začala vysílat před 90 lety

První pravidelně vysílací televizní stanicí na světě se před 90 lety stala německá Fernsehsender Paul Nipkow (Televizní stanice Paul Nipkow), která začala vysílat 22. března 1935. Velkou popularitu přinesly této televizi přenosy z olympijských her v Berlíně v roce 1936. Stanice, která sloužila nacistické propagandě, vysílala až do poloviny října 1944, kdy musela většina jejích zaměstnanců odejít na frontu.
22. 3. 2025
Načítání...