Pátek třináctého se může díky vlastnostem kalendáře vyskytnout nanejvýš třikrát do roka. Obava z pátku třináctého je sice jen předsudek, ale tento strach přetrvává už po staletí.
Proč je pátek třináctého v mnoha zemích celého světa považován za tak nešťastný, se úplně přesně neví. Jde s velkou pravděpodobností o spojení dvou pověr najednou. První souvisí s pátkem jako takovým, druhá se váže k číslu 13.
Pátek – nešťastný den pro křesťany?
Podle starých Germánů a Římanů byl pátek šťastným dnem, protože byl zasvěcený bohyni lásky – Freye. Podle ní se ostatně pátek jmenuje v germánských jazycích dodnes (Friday, Freitag). S příchodem křesťanství se však význam pátku začal rychle měnit. Podle křesťanů byl totiž pátek dnem smůly a neštěstí. Pátek měl být dnem, kdy Eva nabídla Adamovi jablko hříchu, v pátek Kain zabil svého bratra Ábela a v pátek začala velká potopa. Navíc v pátek došlo ke zmatení jazyků v Babylóně. Na Velký pátek byl ale především ukřižován Ježíš Kristus. Pro křesťany, jak se zdá, je pátek skutečně nešťastný den.
Třináctka – nešťastné číslo Židů
Zřejmě nejstarší narážkou na nešťastné číslo 13 je židovská tradice, která ho považuje za zlé. A to proto, že třinácté písmeno židovské abecedy je M, což je současně první písmeno ve slově Mavet neboli smrt.
- Itálie má nešťastné číslo 17. Jeho přepis z řečtiny (XVII) je VIXI a v latině to znamená žil jsem = jsem mrtvý.
Pozdější tradice spojily tuto židovskou s novějšími křesťanskými – velký Pátek měl být právě třináctého, u Poslední večeře mělo být 13 hostů, tím třináctým měl být Jidáš.
Třináctka z hlediska matematiky nejvíc trpí tím, že následuje těsně po dvanáctce, která byla považována za jedno z nejdokonalejších čísel. Proto také byla dvanáctka tak oblíbená (12 měsíců, 12 apoštolů, 12 kmenů Izraele) a pro starověké matematiky muselo těsně po ní přijít číslo s opačnými vlastnostni, tedy absolutně nedokonalé.
Historický příklad
Slavnému rytířskému řádu templářů nepřinesl pátek třináctého nic dobrého. Francouzský král Filip IV. neměl pro templáře pochopení. Jestli jim záviděl jejich údajné bohatství nebo moc, se nedozvíme. V osudný pátek, 13. října 1307, se spojil s církví a začalo kruté pronásledování, zatýkání, mučení a následné upalování templářů na hranicích. Právě od 14. století se začalo brát toto datum jako opravdu nešťastné.
Fobie z třináctky
- Čína má zase nešťastné číslo 4. Ši, tedy čtyři, totiž znamená smrt.
Fobie z čísla třináct skutečně existuje. Odborně se nazývá triskaidekafobie a tímto strachem trpí stovky lidí. Tito lidé si v pátek třináctého berou volno, nesedají za volant, nelétají letadlem, nedělají vážná rozhodnutí a trpí pocitem úzkosti a paniky. Vědci se však domnívají, že tato fobie je způsobena určitou autosugescí, kterou si tito lidé vytvořili – totiž, že pátek třináctého je dnem smůly. Z historických osobností číslo 13 nesnášel Winston Churchill, který v tento den odmítal cestovat.
Pověrčiví Češi
Ačkoli Češi tvrdí, že pátek třináctého je den jako každý jiný, třetina z nich by raději odložila plánovanou operaci. Téměř polovina by se v tento den neodvážila uvažovat o svatbě. To dokázal roku 2014 průzkum pojišťovny Generali. Na 80 procent respondentů považuje pátek třináctého za den stejný jako všechny ostatní. Pouhých šest procent dotazovaných se domnívá, že jde o den nebezpečný, za nešťastný jej považuje sedm procent a naopak za šťastný také sedm procent.
V pátek 13. se potopila například loď Costa Concordia:
Češi o o sobě tvrdí, že nejsou pověrčiví – uvedlo to 61 procent účastníků průzkumu. Pověrčivost v souvislosti s pátkem třináctého připouští jen 14 procent z nich, ostatní to prý neřeší. Jen čtyři procenta lidí jsou nervózní, když musí sedět ve třinácté řadě nebo být třináctým stolovníkem. Takovou situaci vůbec neřeší 53 procent a 43 procent rovnou odpovídá, že jim to nevadí.
Jiná situace ovšem nastává, pokud se mají stejní respondenti rozhodnout, které důležité akce by si na pátek třináctého rozhodně neplánovali. Operaci by raději odložilo 37 procent, koupi auta 13 procent a závodění by se vyhnulo 14 procent lidí. Klíčové rozhodnutí by přesunulo na jiný den 34 procent a podpis zásadní smlouvy 16 procent dotázaných.
Čísla pojišťoven mluví jasně
Pátek třináctého je sice považován za nešťastný den, z pohledu počtu škod ale bývá tento den bezpečnější než kterýkoliv jiný. Vyplývá to ze statistiky pojišťovny Allianz, kterou zveřejnila roku 2012. „Pokud se podíváme na pátek 13. a jeho souvislost se škodami, které hlásí naši klienti, pak můžeme zůstat opravdu klidnými,“ uvedl tehdy ředitel likvidace škod z autopojištění Allianz Tomáš Klofát.
Zvýšené riziko se podle něj týká pouze dopravy, a to hlavně v zimním období. Důvody pro vyšší počet nehod v pátek – a je lhostejné, zda je v datu 13 nebo jiná číslice – tkví prý v reálné situaci na silnicích. Typický páteční dopravní ruch je mnohem hektičtější, a tudíž rizikovější než minimálně v dalších čtyřech dnech týdne, dodal Klofát.
Také nešťastných událostí se zdravotními následky je zhruba o pětinu méně než jindy. Stejně tak počet krádeží majetku všeho druhu je nižší až o čtvrtinu. Zřejmě i zloději jsou pověrčiví a obávají se v tento den smolných důsledků svých činů, uvedla Allianz. V první desítce dnů s letošním nejvyšším počtem škod podle pojišťovny nikdy nebylo 13. a ani jeden pátek, naopak nejčastěji se objevoval ne poslední, ale první všední den týdne, tedy pondělí. Velmi podobné údaje tehdy uvedli i klienti České pojišťovny.
