Literatura strana 5 z 5

Spisovatel Salman Rushdie poprvé od loňského útoku veřejně vystoupil a ve videovzkazu proneseném u příležitosti vyhlašování britských knižních cen Nibbies v pondělí mluvil hlavně o svobodě slova a o tom, že je podle něj v západních zemích ve stále větším ohrožení, informovala agentura AP. Rushdie loni v létě utrpěl vážná zranění, když jej muž v USA pobodal přímo na pódiu. Pořadatelé cen mu nyní udělili ocenění určené pro ty, kdo se zasazují o právo na svobodné publikování.

Letošním nositelem Ceny Jiřího Ortena se stal brněnský básník Filip Klega. Jeho vítězná sbírka s názvem Andrstán se hlásí k tradici undergroundové poezie. Ocenění určené pro literáty mladší třiceti let se udělovalo po šestatřicáté, spolu s Klegou byla nominovaná také básnířka Anna Sedlmajerová a prozaik Ondřej Škrabal.

Německého spisovatele Volkera Kutschera znají čtenáři i diváci především jako autora detektivní série Babylon Berlín, podle níž vznikl stejnojmenný seriál. I k českým příznivcům románů z prostředí Výmarské republiky a nástupu fašismu se už dostal předposlední díl nazvaný Transatlantik. Kutscher knihu osobně představil na právě skončeném veletrhu a literárním festivalu Svět knihy Praha. K hlavním hvězdám patřil britský autor fantasy Ben Aaronovitch, ruský spisovatel Vladimir Sorokin či ukrajinský literát Serhij Žadan.

Jeden z nejčtenějších fantasy autorů posledních let Ben Aaronovitch je nyní hostem mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy Praha. Své romány kombinující prvky krimi a magie zasazuje zpravidla do svého domovského Londýna. V rozhovoru pro ČT mluvil o inspiraci českými reáliemi nebo o nápadu s přízračným tankem.

Začíná mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy Praha. Letos svou hlavní pozornost neupírá k autorům z jedné země, ale čestným hostem jsou „autoři bez hranic“. Na pražském Výstavišti se čtenáři mohou od 11. do 14. května potkat například se zástupcem britské fantasy Benem Aaronovitchem či americkým filozofem každodenního života Robertem Fulghumem, kteří mají nemalý počet příznivců i v Česku. Festival umožní rovněž setkání s ruským literárním provokatérem Vladimirem Sorokinem a ukrajinskou literární hvězdou Serhijem Žadanem, který navíc odehraje koncert se svou kapelou. Tradičně má svůj stánek na veletrhu i Česká televize.

Tam, kde se pálí knihy, budou se nakonec upalovat i lidé, varoval v první polovině devatenáctého století německý básník Heinrich Heine. Mnozí si na slova tohoto autora, tím spíše, že byl židovského původu, vzpomněli o více než sto let později, kdy nacistická totalita dosáhla největšího rozmachu. Hitlerovi a jeho věrným cestu pro diktaturu pomohla dláždit i studenty organizovaná akce proti knihám napsaným v „neněmeckém duchu“. Vyvrcholila před devadesáti lety, 10. května 1933, veřejným pálením děl, mimo jiné i básní Heinricha Heineho. V plamenech skončilo na dvacet tisíc svazků od tří stovek autorů.

Jsme svědky amaterizace, ztrácíme talenty, na umění vyděláváme jinou prací. To všechno zaznívá v průzkumech, které nedávno mapovaly situaci umělců na výtvarné a literární scéně. Mají sloužit jako podklad k přípravě takzvaného statusu umělce, který by měl definovat jejich roli například v sociálním systému a vůbec rozeznat jejich existenci. Česko se k jeho zavedení zavázalo Evropské unii, zatím ale není jasné, jak bude vypadat. Podle ministerstva kultury mají různé skupiny různá očekávání.

U příležitosti sobotní korunovace Karla III. britským králem vyjde nová kniha o slavném agentovi 007 britské tajné služby. James Bond se v ní postaví padouchovi, který chce zmařit korunovaci, a zachrání krále. Knihu s názvem Ve službách Jeho Veličenstva napsal Charlie Higson. Do prodeje půjde ve čtvrtek.

Absolutním vítězem ankety Audiokniha roku 2022 se stala mafiánská sága Kmotr. Bestseller Maria Puza načetl Oldřich Kaiser. Kmotr v jeho podání zvítězil také v kategoriích Interpret a Jednohlasná četba. Odborná porota rozdala ceny celkem v deseti kategoriích. Za mimořádný přínos byla oceněna Taťjana Medvecká.

Po pauze zapříčiněné pandemií covidu-19 se opět pro veřejnost otevírá v plném rozsahu Lipský knižní veletrh. Na jedné z největších literárních událostí Evropy se představí na dva tisíce vystavovatelů ze čtyř desítek zemí, včetně České republiky. Hlavním hostem je letos Rakousko. Na veletrhu se potkávají ruští a ukrajinští tvůrci, udělení jedné z cen v předvečer akce se setkalo s kritikou části ukrajinské komunity. Cenu za evropské porozumění totiž obdržela ruská básnířka Marija Stěpanovová.

Zpěvačka a pianistka Marie Kieslowski po svém loňském debutovém sólovém albu s názvem Je všechno dobrý? připravila stejnojmennou knihu. V ní texty písní a odkazy k jejich poslechu propojila se sedmi rozhovory. Kolegyně z hudební branže vyzpovídala ohledně toho, jaké je být ženou na hudební scéně.

Deset let od své prvotiny vydává Alena Mornštajnová šestý román pro dospělé čtenáře. Jedna z nejprodávanějších autorek přichází podle nakladatele s nečekaně mrazivým příběhem. Pro Les v domě si vybrala tíživé téma, těm se ale nevyhýbala ani ve svých předchozích titulech.

Ke stočtyřicátému výročí narození Jaroslava Haška připravil Supraphon audioknihu s „výběrem z díla světově proslulého spisovatele“, jak hlásá podtitulek. Základem kompletu jsou povídky a úryvky z Haškova nejslavnějšího díla – Osudů dobrého vojáka Švejka. Nahrávky byly pořízeny mezi lety 1936 a 2023, některé patří k raritám nebo jsou uvedeny v premiéře. K posluchačům se Haškovy texty dostávají v podání jak hereckých bardů, tak zástupců současné generace.

Mezinárodní Bookerova cena zveřejnila užší nominace za literární díla přeložená do angličtiny. Mezi šestici finalistů se poprvé dostal korejský román, který v originále vyšel už před dvaceti lety, nebo vůbec poprvé knihy původně napsané bulharsky a katalánsky. Jména části nominovaných nejsou neznámá ani českým čtenářům. Vítěz bude vyhlášen 23. května.

Ceny Magnesia Litera z prozaických titulů vydaných v loňském roce vyzdvihly Čistý, skromný život. Hrdinové oceněných povídek Viktora Špačka jsou většinou ve středním věku a každá se musí s něčím vyrovnat. Čtenářům se fiktivní postavy mohou snadno zdát povědomé a sám autor přiznává, že tak trochu píše i o sobě. „Je to jednoduchý příspěvek k reflexi života takového, jaký je. V bezprostřední blízkosti kolem sebe vidím silné lidi a zároveň vidím i slabé,“ vysvětlil jako host Událostí, komentářů.

Teprve podruhé v historii cen Magnesia Litera se Knihou roku stala poezie. Z loňské knižní produkce oslovila porotce nejvíce sbírka Jana bude brzy sbírat lipový květ. Autor básní Miloš Doležal jejich prostřednictvím zachytil poslední týdny života své ženy i bolestné období po jejím odchodu. Ceny Magnesia Litera vybraly také nejlepší loňskou prózu, debut či nakladatelský čin.

Ceny Magnesia Litera rozšířily nově dosavadní ocenění o žánrové kategorie. Svého vítěze tak poprvé získají detektivní, fantastické a humoristické tituly. Výsledky žánrových kategorií za rok 2022 vyhlašuje Magnesia Litera v předvečer hlavního ceremoniálu cen, který se odehraje 17. dubna v přímém přenosu České televize.

Před sedmdesáti lety začal Karel Zeman natáčet Cestu do pravěku. Film byl nejen díky novátorským trikům obdivován jak v komunistickém Československu, tak v zahraničí. Okolnosti jeho vzniku a úspěchu přibližuje publikace s podtitulem „dobrodružná věda“.

Ani po osmi desítkách let nepřestává na čtenáře působit příběh Malého prince. Filozofická pohádka Antoina de Saint-Exupéryho je jednou z nejprodávanějších knih všech dob, ročně se jí prodá přes milion výtisků. Poprvé vyšla 6. dubna 1943 v USA s ilustracemi samotného autora.

Novinářka a spisovatelka Eda Kriseová pokřtila druhé vydání svého románu Kočičí životy. Příběh o jednom z prvních volyňských Čechů Janu Sládkovi a jeho rodině se v souvislosti se současnou válkou na Ukrajině stal znovu aktuálním.

Pojem reklama by se dal uvnitř socialistického hospodářství bez volného trhu chápat jako paradox. Přesto v něm měla své nezastupitelné místo. Monografie Národního muzea s názvem Spotřební imaginace státního socialismu zkoumá reklamní prostředí uvnitř totalitního Československa od jazyka přes grafiku až k jeho audiovizuální formě.

Spisovatel Milan Kundera v sobotu slaví 94. narozeniny, v Brně se otevře knihovna s jeho jménem, které s manželkou věnoval část svého archivu. Za pár dnů ČT odvysílá o Milanu Kunderovi nový dokument. Diváci si ho mohou pustit 11. dubna ve 21:45 na Dvojce. Režisérka a scenáristka snímku v Interview ČT24 popsala Kunderu mimo jiné jako perfekcionistu, který nedokáže „nechat věci být“.

Ve svém zatím posledním románu Jákobův žebřík vyšla spisovatelka Ljudmila Ulická z rodinných archivů. Dvacáté století sleduje očima několika generací, jejichž osudy propojují Kyjev s Moskvou. Zatím nejosobnější kniha ruské autorky, toho času žijící v Německu, vyšla letos také v českém překladu.

Knižně vyšly dva eseje Milana Kundery. Svazek zahrnuje dva texty: Nesamozřejmost národa odkazuje k projevu na Sjezdu československých spisovatelů v roce 1967, který signalizoval „tání“ politických poměrů. Druhý text – Unesený Západ – je apelem k ochraně evropské duchovní identity. Dal také název českojazyčné verzi. Svazek původně vyšel ve Francii v roce 2021.