Literatura strana 5 z 5

Velké evropské letiště, na němž si každý z masy cestujících nese v příručním zavazadle svůj osobní příběh. Občas se jejich cesty na okamžik protnou. Spisovatelka Bianca Bellová ve své nejnovější knize Transfer propojuje obyčejné a zároveň pozoruhodné lidské příběhy.

Pro rozvoj dětského myšlení je mnohem výhodnější věnovat se čtení klasických knih než brouzdat po internetu. Čtení tištěných textů totiž zlepšuje porozumění více než čtení digitálních materiálů. Vyplývá to z nové studie vědců z Valencijské univerzity.

Pražské divadlo ABC převedlo do téměř čtyři a půl hodiny trvajícího představení ságu Geniální přítelkyně. Inscenace, stejně jako literární předloha, sleduje složitý vztah dvou dívek, později žen, které pojí přátelství na život a na smrt. Právě především touto tetralogií si čtenáře (i kritiky) získala autorka Elena Ferrante. Bývá řazena k nejvlivnějším spisovatelkám současnosti, přestože svou pravou totožnost už tři dekády tají. Nicméně není prvním literátem, který se skryl za pseudonymem, jak připomíná kvíz na konci článku.

Letošní britskou Bookerovu cenu za román získal irský spisovatel Paul Lynch. Šestačtyřicetiletý autor zaujal knihou Prophet Song (Píseň proroka), v níž představil dystopickou vizi Irska v sevření totality. Inspiroval se problémy současného světa. Podle poroty ve vítězné próze vylíčil strhující a konfrontující portrét země i jedné obyčejné rodiny na pokraji katastrofy.

Zejména země třetího světa se potýkají s ničením životného prostředí. Nová rozsáhlá studie sledovala, jaký vliv na to má korupce. Výsledky jsou překvapivé, protože naznačují, že korupce může ochraně přírody paradoxně pomáhat.

Jak by vypadalo Československo po sametové revoluci, kdyby nedošlo k odsunu Němců? Náhled do světa, ve kterém se historie odehrála jinak, nabízí detektivní román Sudetenland. Jeden z bestsellerů posledních týdnů napsal Leoš Kyša, známý také pod pseudonymem František Kotleta.

Česká republika pomůže Ukrajině se zachováním tištěného kulturního dědictví. Prostřednictvím Národní knihovny poskytne ukrajinským knihovnám dvě mobilní pracoviště. První z nich vyjde na deset milionů korun, peníze na druhé chce knihovna získat ve veřejné sbírce. Projekt Archa je součástí programu Podpora ukrajinské kultury. Ruská armáda už na Ukrajině zničila stovky kulturních objektů.

Malíř Rembrandt van Rijn a myslitel Jan Amos Komenský bydleli v Amsterdamu téměř v sousedství, pravděpodobně se museli potkávat. Navíc Rembrandtův portrét starce i podle některých badatelů mohl být portrétem Komenského. Z těchto spekulací vyšla spisovatelka Lenka Horňáková-Civade ve svém románu Amsterodamské vigilie. Zinscenovala v něm setkání dvou velikánů nejen své doby.

Britsko-indický spisovatel Salman Rushdie v New Yorku obdržel cenu Disturbing the Peace (narušování klidu). Rushdie ocenění převzal osobně, jeho přítomnost byla ale do poslední chvíle utajena. Cenu každoročně uděluje newyorská Nadace Knihovny Václava Havla spisovateli či spisovatelce, kteří „čelili nespravedlivé perzekuci pro své přesvědčení“ a sdílejí Havlovo odhodlání zasazovat se za lidská práva.

Před čtyřmi sty lety, 8. listopadu 1623, byla vydána jedna z nejdůležitějších knih anglicky psané literatury, takzvané První folio. Nebýt této sbírky, nedochovala by se část díla Williama Shakespeara, včetně tragédie Macbeth.

Britský autor Neil Gaiman je známý díky komiksové sérii Sandman nebo fantasy románům Američtí bohové nebo Dobrá znamení, která napsal společně s Terrym Pratchettem. V češtině teď vychází i Gaimanova Čítanka. Texty v obsáhlém souboru povídek nově přeložili Viktor Janiš a Richard Podaný – a do knihy je vybrali čtenáři.

Dítě bez rodiny, nemilovaná žena a chudá umělkyně, tvrdí mýty o Toyen. Svobodomyslná malířka a výrazná osobnost meziválečné avantgardy je i sama o sobě šířila. Podle filmařky a spisovatelky Andrey Sedláčkové lze všechny tyto mýty vyvrátit, o což se také pokusila v biografii Toyen: první dáma surrealismu. S umělkyní ji spojuje mimo jiné blízkost k francouzskému prostředí. „Snažila jsem se knihu napsat ne jako suchou práci, ale s románovým přídechem,“ uvedla autorka v Událostech, komentářích.

Po románech Dědina, Chirurg či Vrány vydává Petra Dvořáková Pláňata. V nové knize sleduje osudy členů jedné vesnické rodiny v přelomovém období, kdy totalitní režim v Československu vystřídala demokracie. Hrdinové se snaží vymanit z nefunkčních vtahů s nadějí, že bude líp, ta se ale ukazuje být deziluzí. Pláňata lze podle autorky vnímat i jako generační výpověď současných čtyřicátníků.

On-line databáze Books3 shromažďuje téměř dvě stě tisíc knih, včetně děl českých autorů, které využívají společnosti jako Meta, Microsoft nebo Bloomberg k výcviku umělé inteligence. Ovšem bez vědomí spisovatelů. Část literátů se kvůli porušování autorských práv rozhodla podat žalobu. Pokud soud využívání databáze pro trénink AI omezí nebo zakáže, mohl by rozsudek mít průlomový dopad na nastavení pravidel v této oblasti.

I když mezi obyvateli Česka ubývá čtenářů, aspoň jednu tištěnou či elektronickou knihu za rok přečte téměř tři čtvrtě z nich. Vyplývá to z velkého výzkumu Národní knihovny a Akademie věd, který zájem Čechů o čtenářství prověřoval opět po pěti letech. K nejoblíbenějším autorům a titulům patří Erich Maria Remarque či Harry Potter, naopak poprvé v žebříčku chybí Michal Viewegh.

Herec spojený zejména s československou novou vlnou Vladimír Pucholt, dramatik a režisér Arnošt Goldflam, muzikolog Jaroslav Mihule, výtvarnice Alena Kučerová, architekt Jan Línek a francouzský režisér, dokumentarista a producent Artemio Benki, který žil a pracoval v Praze – to jsou jména laureátů Ceny ministerstva kultury roku 2023, které byly předány 19. října. Udělena byla také Státní cena za literaturu spisovateli Jiřímu Kratochvilovi a překladatelce Jarce Vrbové.

Na pulty tuzemských knihkupectví přibylo naráz patnáct novinek, které vyzdvihuje Velký knižní čtvrtek. V podzimním výběru doporučuje například memoárové texty od nobelistky Annie Ernauxové nebo hudebníka Paula McCartneyho. Českou literaturu zastupují tituly Josefa Formánka či Andrey Sedláčkové.

Spisovatel Jaroslav Rudiš je dlouholetým příznivcem vlaků, často o nich ostatně píše. Sepsal dokonce Návod k použití železnice, který nejprve vyšel německy, nyní se dočkal i českého překladu. Příběhy z vlastních cest po tratích střední Evropy považuje Rudiš za svou nejspíš nejosobnější knihu.

Spisovatel Salman Rushdie se rozhodl literárně zpracovat svou traumatickou zkušenost z loňského srpna, kdy byl pobodán. Z útoku si nese dlouhodobé fyzické i psychické následky. Napadení souviselo s fatvou, tedy rozsudkem smrti, který nad ním v roce 1989 kvůli knize Satanské verše vynesl někdejší íránský duchovní vůdce Chomejní.

„Náš pes štěkal a škrábal na dveře každou noc. Dělal to celé dny, tak jsem si sedl k němu, abych zjistil proč. Když začal znovu štěkat, vyfotil jsem s bleskem zadní dveře. Buďte venku velmi opatrní, protože tohle nevypadá normálně,“ tak začíná vlákno příspěvků na síti X.com uživatele Archesuchus, které doposud vidělo přes 40 milionů lidí. I když po přečtení dalších pár příspěvků je jasné, že se jedná o smyšlený příběh opravdu zručného modeláře, prvotní reakce přiměly autora se k fikci přiznat. Podobné příběhy baví a děsí internet prakticky od jeho vzniku. Množství z nich inspirovalo filmy i knihy, některé povídky zakořenily ve společnosti jako možná pravda.

Ruskou spisovatelku s tatarskými kořeny Guzel Jachina zajímá zejména sovětská historie dvacátých a třicátých let. Ve svých románech se inspirovala osudem své rodiny. „Skrze tyto malé příběhy je možné poznat širší historii země,“ říká autorka. Diskuse o sovětské minulosti je podle ní nutná, nejen v její zemi, ale i na Západě, kde může pomoct pochopit současné dění v Putinově Rusku.

Bob Dylan není jen hudebníkem, vládne také perem. V knize Filozofie moderní písně, která se letos dočkala i českého překladu, probírá téměř sedmdesát nahrávek jiných umělců. Zároveň se nedávno vrátil ve studiu k některým svým starším skladbám a nově je nahrál na album Shadow Kingdom.

„Jeho krajané ho čtou a milují, je národním básníkem, který umí oslovit lidi s literárním vzděláním i ty, kteří k jeho dílu přistupují bez větší průpravy,“ napsala v roce 1984 Královská švédská akademie věd o Jaroslavu Seifertovi, když se mu rozhodla udělit Nobelovu cenu za literaturu. Komunistický režim v Československu takovou zprávu ignorovat nemohl, zároveň mu ocenění básníka v nemilosti nepřišlo dvakrát vhod. Seifert byl přitom vůbec prvním českým literátem, jenž prestižní ocenění získal – a dosud také zůstává jediným, přestože o dalších jménech se spekulovalo. Nic na tom nezměnilo ani vyhlašování v roce 2023, kdy seznam literárních nobelistů rozšířil norský dramatik Jon Fosse.

Letošním laureátem Nobelovy ceny za literaturu se stal Nor Jon Fosse. Akademici ocenili „jeho novátorské hry a prózy, které vyjadřují nevyslovitelné“. Čtyřiašedesátiletý Fosse je po Henriku Ibsenovi nejhranějším norským dramatikem na evropských jevištích. Rozhodnutí Švédské akademie byla v posledních letech mnohokrát velmi překvapivá a oscilovala mezi favorizovanými autory, k nimž patří i Fosse, a téměř neznámými jmény. Zveřejněním jména nositele ocenění za literaturu pokračuje týden Nobelových cen.