Muzikanti z kapel ABBA a Radiohead či herečka Julianne Mooreová se v nové petici ohrazují proti využívání autorských děl k tréninku umělé inteligence. A tvůrci filmu Blade Runner 2049 žalují společnosti Tesla a Warner Bros. Discovery, které podle nich neoprávněně zkopírovaly design z filmu k propagaci nového samořízeného taxi. Využití už existujících „neumělých“ děl pro AI je problémem, který se stále vrací a ještě chvíli nejspíš bude.
Zakladatel Tesly Elon Musk představil investorům v první půlce října nové samořízené taxi Cybercab. Následně Teslu zažalovali tvůrci filmu Blade Runner 2049, respektive produkční společnost Alcon Entertainment, která za pokračováním kultovního sci-fi snímku z roku 1982 stojí.
Blade Runner jako inspirace pro AI
Na soud se obrátila kvůli údajným porušením zákona o autorských právech ze strany Muskovy firmy a společnosti Warner Bros. Discovery, v jejíchž prostorách se propagační akce konala. Společnost Alcon uvedla, že vysloveně odmítla žádost Warner Bros. o použití snímků z filmu pro propagační akci Tesly. Ta přesto prezentovala grafiky vytvořené pomocí umělé inteligence, která se však údajně nechala inspirovat kultovní sci-fi.
Žaloba nespecifikuje, jak konkrétně použití AI snímků na Muskově akci studio poškodilo, nicméně v ní stojí, že „finanční rozsah zpronevěry byl značný“. Alcon se obává i zmatku, který „chování žalovaných“ mohlo způsobit u partnerů, s nimiž studio spolupracuje na seriálu Blade Runner 2099 pro streamovací platformu.
Filmová společnost Muska žaluje za to, že měl falešně naznačovat, že mezi Teslou a Alcon Entertainment existuje obchodní spojení. „Každá seriózní značka, která přemýšlí o tom, že by navázala partnerství s Teslou, musí zvážit Muskovo vysoce zpolitizované, nevyzpytatelné a svévolné chování, které někdy přeroste až do nenávistných projevů,“ stojí v žalobě. Tesla ani Warner Bros. Discovery se zatím nevyjádřily.
Trénink AI bez licence ohrožuje živobytí, upozorňuje petice umělců
Rychlé zdokonalování a dostupnost nástrojů generativní umělé inteligence vyvolávají mezi umělci obavy z jejich zneužívání k plagiátorství, napodobování a porušování autorských práv.
Zneužití existujících děl pomocí umělé inteligence řeší v těchto dnech také nová petice. Prohlášení podporované umělci napříč obory si vystačilo se stručným textem: „Nelicencované používání tvůrčích děl pro trénování generativní umělé inteligence je velkou a nespravedlivou hrozbou pro živobytí lidí, kteří za těmito díly stojí, a nesmí být povoleno.“
Petice byla zveřejněna v úterý, ke středečnímu poledni 23. října nasbírala třináct a půl tisíce hlasů. Na prvním místě mezi signatáři stojí jméno Björna Ulvaeuse ze švédské skupiny ABBA. Následuje britský dirigent a skladatel John Rutter. Z hudební branže petici podepsali také například Robert Smith z The Cure, Thom Yorke z Radiohead nebo norská zpěvačka a skladatelka Aurora.
Mezi podpisy lze dále najít ten od britského literáta a laureáta Nobelovy cena za literaturu Kazua Ishigura či profesora historie na Oxfordské univerzitě a autora populárně naučných knih Petera Frankopana. Z herců svůj souhlas deklarovali Julianne Mooreová, Kevin Bacon, Rosario Dawsonová nebo americká komička Rosie O’Donnellová.
Náhradníky člověka řeší Ulvaeus i Ishiguro
K využití nejmodernějších technologií mají někteří signatáři více či méně blízko. Kupříkladu Björn Ulvaeus se – stejně jako další tři členové popového fenoménu jménem ABBA – technologickým novinkám nebrání, jak ukazují jejich digitální avataři. Takzvaní abbataři s úspěchem (včetně toho kasovního) za skutečnou skupinu ABBA koncertují.
Devětasedmdesátiletý zpěvák letos v červnu v rozhovoru pro BBC podotkl, že AI by mohla v hudebním průmyslu přinést „velkolepé věci“. „Díky ní bude psaní písní jiné. Jestli to bude lepší, to nevím, ale ovlivní to celou společnost,“ předpokládá.
Zároveň Ulvaeus varoval, že se tak nesmí dít na úkor lidí. „Aby to nevyloučilo lidského textaře, producenta nebo umělce,“ uvedl. „Lidská ruka“ je podle něj tím malým procentem navíc, které je potřeba ke vzniku opravdu dobré písně.
Technologie versus lidskost je také jedním z témat dalšího ze signatářů – britského nobelisty Ishigura. Kromě příběhů odehrávajících se v jeho rodném Japonsku nebo autorova asi nejslavnějšího románu Soumrak dne z prostředí anglického služebnictva (a zfilmovaného s Anthonym Hopkinsem v hlavní roli), se i k českým čtenářům dostaly Ishigurovy knihy řazené ke sci-fi a odehrávající se v nejasné budoucnosti.
Dystopický román Neopouštěj mě pojednává o lidských klonech, které slouží jako dárci orgánů. Hrdinkou příběhu Klára a Slunce je zase dětský robot s pokročilou umělou inteligencí, jenž má dohlížet na vážně nemocnou dívku.
Peticí a žalob přibývá
Na petici nejspíš nepřekvapí podpis amerického spisovatele Jamese Pattersona. Autor populárních krimi románů podepsal rovněž otevřený dopis, který loni zorganizovalo americké Sdružení autorů a jenž přešel v žalobu proti společnostem zabývajících se umělou inteligencí. Případ se stále ještě projednává u federálního soudu v New Yorku.
„Miliony knih, článků, esejů a poezie chráněných autorskými právy poskytují ‚potravu‘ pro systémy umělé inteligence,“ připomínal dopis, který podpořily i třeba Margaret Atwoodová nebo Suzanne Collinsová. Žádal „vystavení účtu“.
„Na vývoj technologií umělé inteligence vynakládáte miliardy dolarů. Je spravedlivé, abyste nám poskytli kompenzaci za použití našich děl, bez nichž by umělá inteligence byla triviální a velmi omezená,“ žádali signatáři po společnostech OpenAI, Meta a dalších vývojářích AI.
Podobných petic, prohlášení a žalob je více. Například v oblasti literatury k nim letos na podzim přibyl návrh hromadné žaloby na ochranu autorských práv proti společnosti Meta. Americký romanopisec Christopher Farnsworth obviňuje technologického giganta z pirátského zneužití jeho knih a dalších titulů k tréninku jazykového modelu Llama s umělou inteligencí. Upozornil, že tak Meta učí Llamu reagovat na lidské výzvy.
AI se učí podobně jako lidé, jenže násobně více
„Umělá inteligence se učí podobným způsobem jako lidé. Pokud je dobře navržena, pouze se inspiruje tím, co někdy viděla. A ruku na srdce, naprostá většina lidí, pokud dělá nějakou kreativní činnost, tak se také inspiruje. Skládá znalosti, zkušenosti, které nabrala od jiných lidí,“ podotýká k protestům umělců odborník na umělou inteligenci Jiří Materna.
Pochopitelný důvod k obavám vidí spíše ve výkonnosti AI. „Algoritmy umělé inteligence dokáží za hodinu přečíst tolik, co člověk za celý život, a podobně to funguje i s vytvářením. AI dokáže chrlit neskutečně velké množství. To je to, čeho se lidé mohou bát,“ připouští.
Zpívat jako Mariah Careyová
K aktuální petici se vedle jednotlivců připojila také řada organizací, mimo jiné americká asociace nezávislé hudby A2IM nebo britská asociace nezávislé hudby AIM. Mezi kolektivními signatáři jsou i hudební vydavatelství Sony Music Group, Universal Music Group a Warner Music Group.
Právě tyto tři velké americké nahrávací společnosti podaly v červnu žalobu na firmy Suno a Udio, jejichž internetové aplikace uživatelům umožňují generovat hudbu pomocí AI. Podle nahrávacích společností se platformy dopouštějí v masovém měřítku porušování autorských práv.
Hudební vydavatelství tvrdí, že zmíněné firmy bez souhlasu zkopírovaly velké množství autorsky chráněné hudby, na které následně trénovaly své systémy.
Podle žaloby se uživatelům platforem Suno a Udio podařilo znovuvytvořit prvky slavných skladeb jako All I Want For Christmas Is You od Mariah Careyové nebo I Got You (I Feel Good) od Jamese Browna, nebo třeba vygenerovat vokály „nerozeznatelné“ od těch nazpívaných skupinou ABBA, Brucem Springsteenem nebo Michaelem Jacksonem.
Odhlášení z tréninku
Nařčené společnosti, jako je OpenAI nebo Meta, se často brání tím, že trénink jazykových modelů spadá do výjimek v autorských právech, které mají podpořit inovace. Firmy a platformy, jež se produkci tvořené pomocí AI vyhnout nemohou (nebo nechtějí), si zároveň jsou vědomy, že je i v jejich zájmu, aby se hrany případného nesouhlasu ze strany umělců ohladily.
OpenAI na jaře oznámila, že v roce 2025 spustí nástroj, který tvůrcům obsahu umožní vyřadit jejich dílo z podkladů, které by společnost mohla využít pro strojové učení AI. Časopis Wired připomíná, že i další společnosti – od Adobe po Tumblr – nabízejí nástroje pro odhlášení, jimiž mohou umělci a další tvůrci sdělit své preference ohledně využití autorského díla pro projekty umělé inteligence. Fungují na principu opt-out, tedy kdy uživatel sám aktivně vyjádří nesouhlas.
Ne vždy se to však obejde bez nedorozumění. Loni Meta, která provozuje Facebook, Instagram či WhatsApp, mnohé zmátla nabídkou, že lidé mohou požádat o vymazání osobních údajů uložených u třetích stran, které používá pro vývoj umělé inteligence. Jak se později ukázalo, důraz je na slovech „třetích stran“, tudíž řada umělců o vyřazení svých prací usilovala marně.
YouTube pomůže rozpoznat „syntetický zpěv“
Videoplatforma YouTube (vlastněná Googlem) letos v září oznámila, že vytváří nové nástroje na ochranu umělců proti používání a kopírování jejich hlasu a podoby umělou inteligencí. První nástroj popisuje jako „technologii identifikace syntetického zpěvu“. Umožní umělcům automaticky detekovat a spravovat obsah, který simuluje jejich zpěv, jež vznikl pomocí generativní AI.
Nástroj má být součástí stávajícího systému identifikace autorských práv a YouTube jej plánuje otestovat v rámci pilotního programu v příštím roce.
YouTube pracuje také na samostatném nástroji, který dokáže identifikovat takzvané deepfakes, tedy videa s neschválenými virtuálními verzemi zejména veřejně známých osobností. Systém je nyní ve vývojové fázi. Kdy by se mohl dostat k uživatelům, platforma nesdělila.
Oznámení následuje po slibu YouTubu z listopadu loňského roku, že poskytne hudebním vydavatelstvím způsob, jak odstranit všechna neautorizovaná videa, která vznikla pomocí kopírování umělou inteligencí.
V otevřeném dopise ze začátku tohoto roku více než dvě stě hudebníků, včetně zpěvaček Billie Eilish a Katy Perryové nebo členů skupiny Pearl Jam, označilo neautorizované napodobování pomocí umělé inteligence za „útok na lidskou kreativitu“ a požadovalo po internetové platformě přijetí větší odpovědnosti.
Regulovat lze aplikace, ne vývoj AI
Zcela nahradit špičkové muzikanty nebo spisovatele zatím AI celkově neumí, ale jednotlivá díla můžou být vygenerována s překvapivou kvalitou. „Pokud se budeme bavit o izolovaných uměleckých dílech, například knize nebo hudební nahrávce, věřím, že do několika let tato díla budou k nerozeznání od těch, která vytvoří umělá inteligence,“ míní Jiří Materna.
„Ale domnívám se, že dílo ještě netvoří umělecký celek, je tam důležitá i osobnost autora, životní příběh a podobně. V tomto ohledu AI špičkové umělce nenahradí,“ dodal v pořadu Horizont ČT24.
Naopak využívání umělé inteligence k umělecké tvorbě není výjimečné a bude pravděpodobně čím dál častější. „Pokud vám technologie může pomoci vytvořit toto lidské spojení, jsem pro. Jen se obávám, že se to opravdu nestane, (ale) že se z magického lidského okamžiku stane něco, co se zredukuje na stisknutí tlačítka,“ říká profesorka technologií a regulací Sandra Wachterová z Oxford Internet Institutu.
Podle Materny je důležité regulovat aplikace, nikoliv technologii samotnou. „Protože ve chvíli, kdy začneme kontrolovat a zakazovat vytváření určitých technologií, tak to udělá dříve někdo jiný a ztratíme konkurenční výhodu,“ vysvětlil. Tím spíš, že umělá inteligence už vrátit nejde.
