Nabízí nám příležitosti ke zlepšení společnosti po všech stránkách, říká prezident Microsoftu Brad Smith o umělé inteligenci. V rozhovoru pro ČT24 hovořil o roli technologického giganta v moderním světě. Do Prahy dorazil na konferenci Globsec, kde je jedním z důležitých témat právě AI, což je důvodem jeho příjezdu. Letos se konference koná podevatenácté, české hlavní město je jejím dějištěm poprvé. Během tří dnů se jí účastní desítky vrcholných politiků nejen z Evropy.
Nebojme se AI, ale naučme se ji používat, vyzval prezident Microsoftu
Hlavní témata letošního ročníku konference zní „Jak utišit bouři“ (Taming the Storm), které odkazuje na nové a složité mezinárodní situace, které vznikly v důsledku válečných konfliktů na Ukrajině a Blízkém východě. V kontextu technologických bezpečnostních hrozeb prezident Microsoftu hovořil o tom, jak by mohla firma přispět ke zmíněnému „utišení bouře“.
„Nedokážeme to sami, ale naše technologie hraje velkou roli. Poslední dva a půl roku poskytujeme přes půl miliardy eur (12,5 miliardy korun) na finanční a technologickou podporu Ukrajiny – podařilo se nám ji ochránit zejména proti kybernetickým útokům ze strany Ruska. Do budoucna bude tento způsob obrany pro Evropu ještě důležitější,“ míní Smith.
Užitečný nástroj i zbraň
Prezident Microsoftu je optimistický ohledně technologie AI. „Určitě nám nabízí příležitosti ke zlepšení společnosti po všech stránkách. Mohla by třeba pomoci se zlomovým objevem ve zdravotnictví a obecně zlepšit péči, stejně tak vzdělávání a ekonomiku. Měli bychom být optimističtí,“ nabádá.
O umělé inteligenci napsal i knihu, ve které technologii popisuje jako nástroj, který se ale může stát zbraní. „Každá technologie může být jak užitečná, tak nebezpečná. A čím je určitá věc mocnější nástroj, tím může být mocnější zbraň. Musíme si toho být vědomi a podle toho jednat. Je třeba nastavit pevné mantinely, které ztíží nebo znemožní zneužití AI,“ vysvětluje.
Otázka regulace
O regulaci mluvil v diskuzním panelu na konferenci Globsec i prezident Petr Pavel. Vidí ji jako potřebnou, ale sektor podle něj nesmí být přeregulovaný. „Technologický rozvoj potřebuje určitou svobodu,“ myslí si. Podle slovinské prezidentky Nataši Pircové Musarové musejí technologie a regulace jít ruku v ruce.
Existují podle ní tři pilíře regulace AI. První značí to, k čemu nesmí být umělá inteligence využita. Druhý se zaměřuje na potenciálně nebezpečné technologie, jež mají být pod dohledem a regulací. Třetí pak značí odvětví, v němž využití AI neznamená žádnou hrozbu. Druhý pilíř je základem unijního právního předpisu AI Act, který platí od začátku srpna.
Smith: Přemýšlejme, jak AI využít v práci
Mezinárodní měnový fond letos v lednu odhadl, že by umělá inteligence mohla nahradit až čtyřicet procent pracovních míst. V červnu vydal rozšířenou zprávu, ve které varoval před negativními dopady na trh práce a možností prohloubení nerovností ve společnosti.
„Neměli bychom se AI bát, ale spíš přemýšlet nad tím, jak ji v práci využít. Musíme investovat do rozvoje nových dovedností a znalostí. Je to stejná situace jako s uvedením počítačů na trh – je třeba se přizpůsobit tomu, že bude tato věc součástí každodenního života a naučit se s ní,“ řekl v rozhovoru Smith.
Během konference byla spuštěna také nová iniciativa Globsecu s názvem GeoTech Center se sídlem ve Washingtonu. Vede jej americký generál John Allen, cílem je efektivnější propojení politických i technologických lídrů Evropy a USA. Má tak vzniknout síť odborníků na technologie, politiků a dalších s cílem sblížit přístup Evropy a USA k využití moderních technologií a zároveň položit základ pro stálou diskuzi o dopadech nových technologií na bezpečnost.
Centrum podpořil i prezident Microsoftu Smith, který v diskusi oznámil, že firma poskytne tři miliony dolarů (zhruba 68 milionů korun) na podporu centra v příštích třech letech. Pavel doufá v to, že se k iniciativě připojí například zástupci Japonska, Jižní Koreje, Austrálie, Nového Zélandu, případně Izraele.
Načítání...