V nejlepším případě se pletu, říká autor románu o posmrtném životě

Nahrávám video
Rozhovor s Dimitrim Verhulstem
Zdroj: ČT24

Spisovatel Dimitri Verhulst patří k výrazným představitelům současné belgické literatury. V překladu Veroniky ter Harmsel Havlíkové letos vyšla česky jeho novela Mít a být. Autor se v ní sarkasticky a s humorem zamýšlí nad tím, co se s lidskou duší děje po smrti. Knihu v září osobně představil na pražském festivalu Fall.

Českým čtenářům se Verhulst už představil knihami Úprdelný dny na úprdelný planetě a Opozdilec. Jeho romány se vyznačují černým humorem, ostrou kritikou společnosti a empatií k outsiderům. Námět na ten nejnovější ho napadl ve Francii, když se ocitl v místech, kde se kdysi pohyboval i spisovatel Albert Camus.

„Uvědomil jsem si, že Albert Camus mohl být v mé zahradě. Tak jsem začal znovu číst díla existencialistických spisovatelů a filozofů a jejich skvělé myšlenky o tom, že život je bezvýznamný, ale zároveň můžeme vnímat jeho krásu. Život nemá žádný význam, nemá smysl, ale je krásný. A my musíme být zodpovědní i tak,“ míní Verlhulst.

Znovu prožít svůj život? To ne

Román Mít a být začíná smrtí hlavního hrdiny. Po smrtelné autonehodě se ocitá na klinice, ve skutečnosti v očistci, kde se musí nejprve zbavit závislosti na životě, aby mohl být úplně mrtvý. „Podmínka je zde taková, že pokud chcete znovu žít, musíte svůj život prožít úplně stejně. V tom by mi chyběla svoboda. Pokud bych musel udělat všechno úplně stejně, nebyl bych už svobodný. A to je smutné. Takže bych si naneštěstí zvolil smrt,“ podotýká k hrdinově volbě autor knihy.

Dodává, že on sám nezastává žádné velké filozofické nebo náboženské myšlenky. „Nemůžu vám říct, jestli Bůh existuje, nebo ne. Prostě to nevím. Rozhodl jsem se proto žít svůj život, jako by byl pouze jediný. V tom nejlepším případě se pletu a stane se něco jiného, něco dobrého nebo špatného. Ale teď nemám žádný důvod přijímat představy o životě po smrti. Prostě o tom nevím,“ uvedl. A dodal radu: „To nejlepší je žít tady, starat se o druhé, milovat jeden druhého. A pak se uvidí.“

S možností, že jeho pohled ne všichni čtenáři pochopí nebo budou jeho slova dezinterpretována, počítá. Být nepochopen je podle něho součástí života spisovatele.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 22 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...