Frankfurtský knižní veletrh, který až do neděle představuje tvorbu z téměř stovky zemí, si za čestného hosta letošního ročníku vybral Itálii. Jako host se stát z Apeninského poloostrova uvedl z domova nedořešenou hádkou. Italští autoři, kteří nebyli vybráni do oficiální delegace, přijeli po vlastní ose a obvinili vládnoucí politiky své země z cenzury.
Frankfurtský knižní veletrh začal Itálií. Autor Gomory viní svou vládu z cenzury
Literaturu současné Itálie představuje ve Frankfurtu, na jedné z největších literárních akcí na světě, přes devadesát autorek a autorů. Ti přijeli s oficiální delegací. Do ní nebyl vybrán i českým čtenářům známý autor knih ze zákulisí mafie Roberto Saviano. Opomenutí jednoho z nejprodávanějších současných italských autorů ve světě zkypřilo půdu pro kritiku politických poměrů od italských spisovatelů.
Přes čtyřicet literátů v červnu podepsalo otevřený protestní dopis, v němž stálo, že nezařazení Saviana – zaníceného kritika premiérky Giorgie Meloniové – do delegace je důsledkem tlaku na uměleckou svobodu, který současná italská vláda vyvíjí „více či méně explicitními formami cenzury“.
Organizátor delegace, konzervativní novinář Mauro Mazza, vysvětlil Savianovu neúčast praktickými důvody: aby se dostalo i na jiné spisovatele. Předseda Asociace italských nakladatelů Innocenzo Cipolletta uvedl, že oficiální program vznikl na základě návrhů od vydavatelů – a Saviano mezi nimi „původně nebyl“. Dodatečnou pozvánku podle Mazzy odmítl.
„Chyběli další velcí italští spisovatelé a samozřejmě každá absence je škoda, ale na druhou stranu respektování postupů je způsobem, jak zaručit nestrannost,“ řekl Cipolletta pro televizi Euronews. „Došlo k mnoha nedorozuměním, což nás mrzí, ale nikdo nikdy neměl v úmyslu vyloučit Saviana z politických důvodů. A já bych dodal, že jsme rádi, že je ve Frankfurtu i tak,“ prohlásil.
Účast jako „forma odporu“
Saviano do Frankfurtu nakonec dorazil, ovšem jako host svého německého nakladatele. V rozhovoru poskytnutém před začátkem veletrhu italskému listu La Repubblica uvedl, že do Frankfurtu jede na osobní pozvání ředitele veletrhu Jürgena Boose.
„Proč ty lži? Proč ta potřeba cenzury?,“ formuloval Saviano otázku, kterou si podle něho v Německu museli položit. Svou přítomnost na literární přehlídce nicméně nepovažuje za vítězství, ale za „formu odporu“. Vysvětlení nakladatelské asociace odmítl, na seznamu oficiální delegace jsou podle něho i autoři, které žádný nakladatel nenominoval. Byl to „podraz“ ovlivněný politikou, trvá na svém.
Jméno tomuto novináři udělal jeho knižní debut Gomora. Za vykreslení mafiánské organizace Camorra mu neapolská mafie vyhrožovala smrtí a dostal policejní ochranu. Tématu zůstává věrný i v nejnovější knize, kterou ve Frankfurtu představuje, pojednává o prokurátorovi Giovanni Falconem, který se zaměřil na zločiny obávané Cosy Nostry.
Savianovým – v nadsázce řečeno – nepřítelem je současná premiérka a šéfka postfašistické strany Bratři Itálie. Loni spisovateli italský soud uložil pokutu ve výši tisíc eur za urážku političky. Saviano Meloniovou kritizoval kvůli její tvrdé protimigrační politice a v televizním rozhovoru před čtyřmi lety ji označil slovem „bastarda“ (doslova parchantka), když připomínal úmrtí dítěte, jež zemřelo při ztroskotání lodi převážející migranty ze severní Afriky do Itálie.
Italský „protiprogram“
Na německý veletrh přijeli kromě Saviana i další italští literáti, kteří v reakci na Savianovo opomenutí odmítli svou zemi ve Frankfurtu oficiálně reprezentovat. Jejich snahou je na veletrhu nabídnout „protiprogam“ k tomu oficiálnímu připravenému Itálií, aby byly slyšet i hlasy „odpadlíků“. Na středeční akci kritizovali způsob, jakým vláda Meloniové jedná s intelektuály kritickými vůči vládě.
Například Antonio Scurati tvrdil, že byl opakovaně „očerňován a cenzurován“ vládou a státními médii, protože je kritický k vládnoucí moci. Podotkl, že pozoruje reinterpretaci dějin, zejména fašismu, nejen v Itálii, ale v mnoha zemích s pravicovými, autoritářskými vládami. Což je téma, jímž se podrobněji zabývá – od Scuratiho i česky vyšel dokumentární román o Benitu Mussolinim a vzestupu fašismu.
Přítomen je ve Frankfurtu rovněž neoficiálně Paolo Giordano, jenž si nejen italské čtenáře získal Osamělostí prvočísel. Tento iniciátor otevřeného dopisu proti výběru oficiální delegace poznamenal, že Savianovo vyloučení zapůsobilo jako „katalyzátor“ pro ostatní italské autory.
Zastání se jim v „kauze veletrh“ dostalo od berlínského PEN klubu. Jeho spoluzakladatelka, rakouská prozaička Eva Menasseová soudí, že když italská vláda nepozvala do Frankfurtu „nejslavnějšího italského spisovatele na světě“, tak se jí „jen podařilo upozornit na své neliberální praktiky“.
Žádný názor není zakázán, zní z oficiálních kruhů
Itálie byla zatím čestným hostem veletrhu jen jednou, a to v roce 1988. Letošní oficiální program se koná pod mottem „kořeny v budoucnosti“. Italové ho vysvětlují jako snahu dívat se dopředu s uznáním svého bohatého dědictví. Podle předsedy Asociace italských nakladatelů se o pandemii prodeje knih vyhouply na maximum a objevují se noví autoři, kteří „vyprávějí příběh současné Itálie“.
K hlavním zástupcům italské literatury patří teoretický fyzik a spisovatel Carlo Rovelli, filozof Stefano Zecchi či Susanna Tamarová proslavená románem Běž, kam tě srdce povede.
Za oficiální delegaci na veletrhu vystoupil rovněž italský ministr kultury Alessandro Giuli. Na úterním zahajovacím večeru řekl, že hodlá bránit „nedotknutelnou svobodu projevu v každé její formě“, i kdyby to mělo vládu, které je součástí, poškodit.
Také předseda nakladatelské asociace Cipolletta ujišťuje, že organizace jedná nezávisle na vládě. A odmítá, že by účastníci byli omezováni cenzurou. „Žádný názor není zakázán a naopak je podporován, samozřejmě při plném respektování myšlenek ostatních,“ uvedl.
Příští rok očekává Frankfurtský knižní veletrh jako čestného hosta Filipíny a napřesrok dá velký prostor české literatuře. Ta je už letos zastoupena rekordní účastí nakladatelů, překlady tuzemských titulů, zejména do němčiny, jichž tu prezentuje na třicet.
