Slavný italský novinář Roberto Saviano popsal v rozhovoru pro Českou televizi, jaký dopad má současná pandemie nového koronaviru na italskou i světovou mafii. Tyto organizace podle něj z krizové situace vyjdou ještě silnější – dokáží totiž na rozdíl od států reagovat mnohem rychleji a pružněji.
Italské mafii pandemie prospívá, říká novinář Roberto Saviano. Katastrofy ji vždy posilovaly
Svět čelí zdravotnické krizi. Pozornost vlády, státních struktur i médií zaměstnává pandemie. Jaké příležitosti tato situace přináší italské mafii?
Ekonomická krize, kterou pandemie v mnoha zemích, nejen v Itálii, zasela, přináší mafii pocit, že je připravená k útoku. Co to znamená? To, že dají peníze v hotovosti drobným podnikům, obchodům, lidem v nouzi.
Dohoda nikdy nevzniká přímo mezi podnikem a mafiánem. Vzniká mezi podnikem a různými asociacemi, agenturami, které mají často sídlo v zahraničí – na Kypru, na Maltě, v Andoře, Lucembursku – a ty mají zájem tímto způsobem do podniku vstoupit. Získají podíl výměnou za cash. Tento trh se teď otevírá zločineckým organizacím. A tento trh získávají i se souhlasem městských čtvrtí.
Například Golfský kartel v Mexiku rozdává v ulicích jídlo. Jeho členové se u toho nechávají fotit v kuklách a tričkách s logem kartelu. Chtějí tak nejen získat souhlas společnosti, ale taky převzít kontrolu nad pandemií do vlastních rukou. Chtějí předejít tomu, aby se ve čtvrtích, které ovládají, nákaza rozšířila. A protože stát tam pomoc neposlal, přichází oni: doprovází důchodce do nemocnic, snaží se zachovat řád – dohlížejí na to, aby lidé zůstali doma.
Například na jihu Itálie lichváři upustili od vysokých úroků. Takže požádáte o pět tisíc eur, lichváři vám je dají a za měsíc jim vrátíte šest tisíc. Něco takového se zatím nikdy nestalo. Pro ně je tato výměna výhodná, protože potom za to získají hlasy ve volbách, mlčenlivost a společenský konsenzus.
To se děje v celé Evropě. Úplně v celé. Je jasné, že v některých zemích, jako je třeba Německo, se jedná o recyklaci, o praní ekonomických příjmů. Žádná země se před tím neschová.
Četla jsem, že mafie teď „zachraňuje“ hotely v krizi – je to tak?
Celé odvětví turismu teď zažilo naprosto nečekané zemětřesení. Ani v těch nejtěžších chvílích v Itálii nebylo tak málo rezervací. Naopak v posledních letech země zažívala pozitivní trend a to kvůli islámskému terorismu. Došlo k útokům v Barceloně, v egyptském Šarm aš-Šajchu, ve Francii… Všechny velké turistické platfomy zažívaly krizi – až na tu italskou. Když padá svět turismu, mafie se do něj určitě infiltruje.
Teď vám řeknu jeden detail, o kterém se v zahraničí moc neví. Na jihu Itálie jsou oblasti, které udržely mafii daleko od hotelů a restaurací – třeba Amalfitánské pobřeží v Kampánii si mafii drželo celkem od těla. A to díky jisté formě dohody, která mezi místními platila.
Když podnikatele skolila krize, nikdy neprodal podnik cizincům. Neprodal by ho třeba ruským kartelům, které mají o Kampánii a Sardinii velký zájem. Neprodávali mafiánům nebo těm, co zaváněli mafií. Snažili se podnik prodat nejsilnějšímu konkurentovi. Zachovávali tak kontrolu. Tato uvážlivost teď zmizela. Kdo teď přijde s penězi, je vítán. A to znamená problém.
Že je mafie v turismu, víme. Jaká další odvětví teď v Itálii kontroluje?
Neuvěřitelná věc je, že když se podíváte na portfolio zločineckých organizací, najdete tam sektory, které pandemie velmi posílila. A to: distribuce potravin – supermarkety, kamiony, které tam dovážejí potraviny; pohřební služby; firmy, které uklízejí v nemocnicích; kooperativy provozující sanitky; farmaceutický sektor, kam také hluboce pronikly.
Tato data, která tady vyjmenovávám, byla součástí poslední zprávy Italského národního ředitelství pro boj s mafií z roku 2019 a vysvětluje se v ní trend, který ukazuje, jak se mafie rozšiřuje právě do těchto sektorů. To je něco, co vás zasáhne, protože vidíte, že vlastně vydělávají legálně, protože do těchto oblastí investovali.
Takže abych byl konkrétní: technické služby, stavby, obchodní centra, obchod s drogami. Prostituci zas až tak důležité italské mafie neovlivňují, zřejmě si berou jen podíl, když někomu tuto činnost dovolí na svém území provozovat. Stejně tak se mafií přímo netýká ani lichva – tolerují ji výměnou za profit.
Italský stát spočítal, že zločinecké organizace fakturují, samozřejmě jen symbolicky, zhruba 300 miliard eur ročně. To je nepředstavitelná suma. Toto číslo nám jasně poukazuje na objem kapitálu, který jsou tyto organizace během krize schopné investovat.
Vysvětlete mi teď, jak mafie dál rozvíjí svůj byznys během izolace? Tedy za situace, kdy se lidé nemůžou normálně pohybovat, což je pro jejich aktivity přece klíčové.
Podívejte, pravděpodobně úplně stejně to probíhá i v Praze. V tom smyslu, že Praha byla vždy „naše“ teritorium. Já jsem z jihu Itálie – když říkám naše teritorium, myslím tím to, že to bylo město, kam jsme vždy jezdívali se školou. Když mi bylo 16, byla to ta nejmódnější destinace. Sen všech kluků z Neapole byl najít si děvče z Prahy.
Zároveň to ale byla meta pro organizovaný zločin. Česká republika, ale už mnohem dřív Československo, byla cílem, kam mířily italské kartely. Nacházely tam totiž mnohem otevřenější přístup, protože Češi se cítili ohroženi Rusy a Srby. Takže vztahy mezi pražskými a italskými kartely byly vždy velmi blízké. A dodnes to tak je! Máme o tom důkazy.
Ale abych vám vysvětlil, co se teď děje. Přesně tak to probíhá i v Praze. Drogy teď doručují do domácností poslíčci, kteří zdánlivě roznášejí jídlo. Marihuana v Praze, stejně tak v Itálii, ve všech velkých městech v severní Evropě je nedostatkové zboží. Všechny pěstitele marihuany mafie prakticky vybílily v momentě, kdy se jen trochu zdálo, že by se měla vyhlásit karanténa. Vypustili do oběhu všechny zásoby.
I když část zásob si odložily – tak to alespoň vypadá, když si nastudujete kroky kartelu z Foggie, jednoho z největších distributorů marihuany. Ten si část zboží nechal v záloze a je připravený ji vytáhnout hned, jakmile vyletí ceny. Ty zatím ale nestoupají. To znamená, že marihuany je v oběhu ještě dost. Možná se všechna ještě nedostala ke klientům, protože chybí poslíčci. Ale záloha existuje.
Kokain naopak není drogou této pandemie. Drogami pandemie je marihuana a heroin. Dát si kokain v momentě, kdy je člověk zavřený doma, není úplně nejlepší. Ze začátku pandemie byly drogy posílány po moři, protože z přístavů zmizela kontrola. Naopak teď, když je zboží v přístavech přísně kontrolováno kvůli strachu z viru, změnili strategii.
Teď drogy dávají do pneumatik kamionů, které vozí potraviny. Jsou totiž méně kontrolované, protože musí rychle zásobit supermarkety. Zločinecké organizace se přizpůsobí všemu. Obavy, které panují, se týkají možnosti, že by mafie převzaly transport léků a ventilací.
Stanou se distributory i tohoto zboží? Stihnou to nebo ne?
Zločinecké organizace jsou vždy o krok napřed, investují dřív než všichni ostatní, protože mají správné informace. Vždy jsou hned na trhu, který vynáší – i proto, že nepotřebují právní povolení. My jsme studovali čínskou Triádu – to je mafie v Hong Kongu, není v celé Číně. Tak ta nezainvestovala do roušek. Neinvestovala do žádného odvětví, které se týká covidu. To znamená, že ani ona neměla tuto informaci dříve než ostatní. A ani podle nám dostupných dat nerozjela obchod s drogami ve velkém.
Můžeme si z toho odvodit, že nečekala příchod krize. Mafie tedy nic takového nečekaly. Ale mají tu schopnost, kterou měly vždycky, a to je rychle se přizpůsobit společenským výkyvům.
Vy jste v jednom ze svých nedávných článků napsal, že mafie se pohybuje i v italském zdravotnictví. Jak? Přeprodává roušky, nebo co konkrétně dělá?
Tohle taky dělala, ale to byla marginální záležitost. V Neapoli například mafie investovala do lodí, co roušky přivážely. Ale to bylo zanedbatelné. To, co se počítá, je tohle: Jedno velké vyšetřování s názvem Infinito (Nekonečno), které se uskutečnilo před několika lety a na kterém spolupracovala kalábrijská a milánská prokuratura, odkrylo jednu zásadní věc. Že v čele Okresní lékařské komory v Pavii, což je ta největší komora v Evropě, je člen kalábrijské ´Ndranghety.
Co chce mafie získat tím, že na taková místa dosazuje své lidi? Hned několik věcí. Primáře za důvěrníky… Získají různé zakázky, obsluhu jídelen, správu sanitek, firmy na úklid v nemocnicích.
A je v tom ještě jeden důležitý detail. Zástupci farmaceutických společností, to jsou většinou normální lidé, kteří ani neví, že dělají zástupce zločinecké organizaci. Nevědí, pro koho ve skutečnosti pracují. A o tom to je. Když je daný zástupce a daný lék pod ochranou mafie, vznikají různé vztahy. Neznamená to, že prodávají padělky, to vůbec ne. Jsou to běžné léky. Ale ví se, že když se takový lék svěří těmto lidem, bude se víc prodávat.
A když se svěří lék těmto lidem, někteří lékaři si namastí kapsy a určitým pacientům se budou víc věnovat. Takhle se mafie kompletně infiltrovala do zdravotnictví. A všichni zúčastnění dodržují mlčenlivost, takže je velmi náročné přítomnost mafie a její vliv rozpoznat. Tohle jsou struktury lékařských komor, ne přímo zdravotní péče jako takové. Ale i tam mafie zasahuje třeba do výběru personálu.
Už jste částečně zmínil, že podle všeho mafie nevěděla, že přijde pandemie. Víte ale, jestli teď mafie zasahuje do mezinárodního obchodu se zdravotnickým materiálem?
O tom víme jen velmi málo. První fáze se týkala hlavně padělání. Když se podíváte na záznamy finanční policie, byla to predátorská fáze. A to je pro mafie vždy ta nejslabší část. Když se soustředí na podvody, jsou ještě slabé. Když pak jsou ale schopni nabídnout vám kvalitní produkt za jistou cenu, tak už posílily. A blíží se k vytvoření monopolu.
Například když vám prodám nekvalitní benzín, což se opravdu děje, prodává se hodně zředěný, tak si sice vydělám peníze. Ale je to trh, který mě neuživí dlouho. Motory se přehltí, lidi si mezi sebou řeknou, že můj benzin je špatný.
Když ale posílím, budu mít benzinovou stanici s kvalitním benzinem, který se mi podaří získat, aniž bych platil daně. Prodám vám ho, mám vyhráno.
Takže první fáze byla celá o padělcích: roušky, které nesplňovaly normu, třeba dezinfekční gely. Vůbec nevím, jak to mafie dokázala, ale našla dezinfekční gely z 80. let! Muselo to být v nějakém zapomenutém skladu, v Itálii se takový gel nikdy moc neprodával… Takže vyměnili etiketu za tu se současným datem. Takhle vypadaly jejich podvodné operace.
O podvod se zkraje pokoušely i normální společnosti. Jsme totiž v Itálii, neuvěřitelné zemi, kde doteď chybí produkce roušek. Je to něco nevysvětlitelného. Ta nejjednodušší věc na světě, jako je rouška, prostě pořád chybí. Jsou drahé a nedostávají se tam, kam mají.
Co se týče opravdu důležitých zakázek, jako je zprostředkování ventilací, chybí nám důkazy. Já si myslím, že je mafie ovlivňuje, a to hodně. Protože během řízení obchodu s drogami mají přístup do přístavů, mají nespočet způsobů, jak dopravit materiál z jednoho konce světa na druhý. Ale to je jen můj názor. Dokážu si představit, že to tak je, především co se týče dovozu věcí z asijského trhu a schopnosti dovézt sem ventilace. Jestli to tak opravdu je, se teprve ukáže.
Mafie žije hlavně z obchodu s drogami. Stoupla po nich poptávka, jakmile se začalo schylovat k vyhlášení karantény?
O tomto máme málo studií a netýkají se Itálie. Například policie v New Yorku by na tuto otázku odpověděla kladně. Poptávka vzrostla, a to hodně. Zjistil jsem jednu věc. Marihuanu v New Yorku policie toleruje. Existuje marihuana různé kvality. A ta, co se prodala v momentě spuštění karantény, byla ta nejhorší. Mafii se tak podařilo prodat zboží, které by normálně neprodala. V ten moment prodali všechno.
Když se prodává nekvalitní marihuana, která ale stojí stejně jako ta kvalitní, znamená to enormní poptávku. Zároveň ale ceny nevyletěly ke hvězdám. Jako by si dealeři mezi sebou nastavili pravidla: je tady trh pro všechny, takže cenu nevystřelujme, bylo by to zbytečné. Jen bychom tak riskovali, že přijdeme o klienty.
Co by měl dělat stát, aby zmenšil šance mafie na posilování vlivu?
To první, co mě napadne, je legalizovat. Nejdřív lehké drogy, pak ty tvrdé. Ale těžko říct, kdy naše společnost dojde takového uvědomění a učiní tak. Úplná legalizace je za mě jediný možný nástroj, který se dá proti organizovanému zločinu použít.
Sumy peněz, které mafie vydělává, jsou horentní. Pro představu uvedu jeden údaj. Je to údaj Italského národního ředitelství pro boj s mafií: Tisíc eur investovaných do akcií nějaké důležité technologické společnosti, jako je třeba Apple, vám po roce hodí 1200 eur. Tisíc eur investovaných do kokainu vám po roce dá 182 tisíc eur.
To znamená, že každý, kdo investuje do kokainu pět tisíc eur za rok, vydělá milion eur. Proto všichni chtějí obchodovat s drogami. Samozřejmě pak to skoro nikdo nezvládne. To se podaří jen několika málo lidem. Většinu mezitím zabijí nebo zatknou.
Zvládne to málokdo, představte si to, pět tisíc eur vám vydělá milion, 10 tisíc eur dva miliony… Proto je dnes obchod s drogami zdroj obrovských příjmů. Jediný srovnatelný trh je ten s ropou.
Poslední věc, která mě zajímá: bylo to tak vždycky? Vždycky se mafie v době krize objevila na scéně?
Vždycky tomu tak bylo. Nezapomínejme, že mafie vznikla mnohem dřív než italský stát. Například Camorra existovala mnohem dříve, za časů sicilského a neapolského království. Během neapolského moru v 18. století vznešené rodiny povolaly zločinecké organizace, předchůdce dnešní Camorry, aby spravovaly ulice.
Když se na Sicílii rozšířila v 19. století cholera, lidé přestali ze strachu chodit na pole, aby se nenakazili. Ovoce začalo hnít. V tom momentě přichází předchůdci mafie, kteří výměnou za hektary půdy lidi na pole začali vozit. Takže to mělo vždy tento scénář.
Pak zemětřesení v 80. letech mafii přineslo tuny peněz, to už nešlo ani počítat, ale jen vážit. A tohle se vždy dělo nejen v Itálii, ale třeba i v Latinské i Severní Americe. Během krize roku 1929 v USA skončila v rukou mafie polovina obyvatel. Fungovala za prohibicionismu a tak dále. Takže krize je pro zločinecké organizace ideální moment.