Literatura strana 2 z 5

Americký Utah zakázal ve veřejných školách třináct knih od sedmi autorů, včetně jednoho z románů Margaret Atwoodové. Jde o první vlnu zákazů, které se čekají na základě nového zákona o ochraně studentů před pornografickým či jinak neslušným obsahem. Americký PEN klub zveřejnění indexu označil za „temný den“ pro svobodu čtení v Utahu.

Po více než půlstoletí se nového českého překladu dočkala povídková sbírka Skořicové krámy, která patří k nejznámějším knihám Bruna Schulze. Polský židovský spisovatel a výtvarník v ní zobrazil haličské maloměsto na přelomu devatenáctého a dvacátého století.

V českém překladu Kateřiny Klabanové vycházejí pod názvem A jestli umřeli, žijí tam spolu dodnes povídky kanadské spisovatelky Margaret Atwoodové. V příbězích s autobiografickou linkou se čtyřiaosmdesátiletá autorka vyrovnává se ztrátou životního partnera a reflektuje komplikovaný vztah se svou matkou. Autorka se řadí mezi nejvýznamnější vypravěčky současnosti, její jméno bývá zmiňováno mezi kandidáty na Nobelovu cenu.

Pozdní lásky k mladšímu protějšku jsou tím, co propojuje dva významné zástupce literatury – německého klasika Johanna Wolfganga Goetheho a novelu Smrt v Benátkách od Thomase Manna. Tato podobnost přivedla spisovatele a také editora Událostí v kultuře České televize Vratislava Maňáka k námětu knihy Goethe v Mariánských Lázních.

Po dlouhé nemoci zemřela v sobotu spisovatelka Edna O'Brienová, řazená k nejlepším irským autorkám románů. Bylo jí třiadevadesát let. O úmrtí v neděli informovalo její nakladatelství Faber. V roce 2003 byla O'Brienová v Praze na festivalu spisovatelů.

Michaela Duffková si před lety získala pozornost a obdiv tím, že otevřeně psala o své závislosti na alkoholu. Její Zápisník alkoholičky, jehož filmová adaptace se promítá nyní v kinech, vystřídal Zápisník abstinentky a teď autorka pokřtila třetí knižní pokračování Zápisník nealkoholičky. „Abstinentka byla více o teoretických věcech, příbězích jiných lidí, nealkoholička se zase hodně vrací zpátky ke mně,“ řekla ke knize Michaela Duffková v Událostech, komentářích.

Díla britského spisovatele George Orwella v komunistickém Československu oficiálně nevycházela, někteří čtenáři si k nim přesto našli cestu přes exil a samizdat. Československou reflexi Orwellovy tvorby přibližuje nově výstava v pražském Muzeu paměti XX. století. Připomíná také, jak se v roce 1984 v Československu žilo.

Ukrajinci žijící v Česku najdou literaturu své země nově v samostatném knihkupectví. Jako vůbec první v Praze obchod s knihami v ukrajinštině otevřel jejich krajan. Prodává i knížky zakazovaných běloruských autorů.

Vyšel ilustrovaný slovník ostravského dialektu. Kniha Kratke zobaky zprostředkovává také ostravské reálie. Určena je dospělým i dětem a původně ji studentka knižního designu Alžběta Štenclová vytvořila jako bakalářskou práci.

Videohry dnes tvoří celosvětově úspěšný průmysl. Že na ně nemusí být nahlíženo jen jako na prostou zábavu, ale staly se svébytnou uměleckou formou, ukazují dvě nové knihy českých autorů. Průvodce Ještě jeden level od Ondřeje Trhoně je návodem, jak videohry „číst“. Jaroslav Švelch se v publikaci Hráč versus příšery zamýšlí, k čemu v počítačových hrách slouží monstra.

Jsi jako zahradník, který v zahradě plody své těžké práce sklízí… Vlastenecké verše Gennadije Rakitina si za poslední rok získaly v Rusku nemalou oblibu a dosáhly i na literární ceny. Jenže, jak se nyní ukázalo, Rakitin vůbec neexistuje a jeho údajná poezie věnovaná Putinovi a jeho válce proti Ukrajině jsou ve skutečnosti do ruštiny přeložené básně z dob nacistické třetí říše. Básníkovou existencí i jeho tvorbou chtěli současný režim nachytat jeho kritici.

Brněnské nakladatelství Atlantis v pondělí vydalo v českém překladu román Milana Kundery Totožnost. Dílo přeložila Anna Kareninová, oznámila Jana Uhdeová z Atlantisu. Kundera napsal román L’identité ve francouzštině, což je také jazyk prvního vydání v druhé polovině 90. let. Český název určil sám Kundera.

Proč se lidem líbí různé věci a jak to ovlivňuje jejich postavení ve společnosti, zamýšlí se čtveřice českých sociologů. Pravidla vkusu popsali ve stejnojmenné knize.

Před stoletím napsal Karel Čapek utopisticko-fantastický příběh o třaskavině s nepředstavitelně ničivým účinkem. Román Krakatit odráží jeho vášeň pro vědu a zároveň vznikal v době, kdy poněkud výbušný byl i autorův citový život rozpolcený mezi dvě ženy. I tyto inspirace představuje výstava, kterou k výročí románu otevřel Památník Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše.

Z většiny fotografií hledí Franz Kafka hlubokýma očima, které jako by odrážely všechnu tu existenciální tíhu v jeho textech. Navíc zemřel předčasně na souchotiny – před rovnými sto lety, 3. června 1924, což tragickému vyznění jen nahrává. Jenže Kafka také uměl žít a vnímat svět s humorem. Připomínky v době výročí vyzdvihují, proč se stal po své smrti jedním z nejvlivnějších spisovatelů 20. století, a zároveň rozkolísávají naznačené stereotypy o literátově osobnosti.

Franz Kafka onemocněl tuberkulózou hrtanu, neúspěšně se s ní snažil bojovat, léčil se, pobýval v sanatoriích, a posléze v jednom z nich, v Kierlingu u Klosterneuburgu v Dolním Rakousku před sto lety – 3. června 1924 – zemřel. Byť jsou život, osobnost i tvorba tohoto pražského německého spisovatele zahaleny záhadami, jeho odchod se zdá naopak jasný. I když německý publicista Reiner Stach, který okolnosti Kafkova skonu podrobně rozkryl, naznačil, že vše mohlo být jinak.

Až do jeho smrti, od níž uplyne 3. června rovných sto let, byla díla Franze Kafky známá jen okruhu zasvěcenců a ani on sám žádnou celebritou nebyl. Dnes jeho jméno zaslechl přinejmenším v evropském prostoru téměř každý, i když od tohoto pražského německého židovského spisovatele nic nečetl. Stal se synonymem pro absurdnost i značkou, která prodává. Píšou se o něm knihy a pořádají konference. Zjistěte v našem kvízu, co o Kafkovi víte vy.

Polský novinář a spisovatel Mariusz Szczygieł může jakožto autor literárních reportáží dělat téměř vše, co autor beletrie. Jen si nemůže vymýšlet, což je v éře dezinformací podle něj těžké. A občas musí napsat i o protiřečících si interpretacích nějaké události, pokud nemůže zjistit, co se skutečně stalo. V pořadu Události, komentáře hovořil mimo jiné i o vztahu Čechů a Poláků.

Jednou z největších hvězd letošního ročníku Světa knihy byl současný německý spisovatel a také právník Bernhard Schlink. Proslavil ho román Předčítač, který režisér Stephen Daldry adaptoval ve známý film s Kate Winsletovou v hlavní roli. Na veletrh dorazili i nakladatelé, kteří vydávají českou literaturu v zahraničí. Podle spisovatelky Radky Denemarkové jsou všichni autoři a autorky, kteří píší v malých jazycích, jako ve vězení.

Na pražském Výstavišti pokračuje devětadvacátý Svět knihy. Zvláštní pozornosti se na něm dostává německo-jazyčné literatuře. A to právě v roce, kdy si nejen Česko připomíná sté výročí smrti Franze Kafky. Veletrh si letos za motto zvolil Kafkův citát: „Kniha musí být sekerou na zamrzlé moře v nás.“

V Praze začíná knižní veletrh a literární festival Svět knihy. Letos na čestného hosta „povýšil“ dlouholetý spřízněný projekt Das Buch, který seznamuje se současnou německojazyčnou literaturou. Na holešovické Výstaviště ale dorazí hosté celkem ze čtyřiceti zemí a regionů. K hvězdám patří irský romanopisec John Boyne, francouzský komiksový autor Alexis Nolent a pojem severské krimi Alex Ahndoril. Naopak účast zrušila ruská exilová autorka Ljudmila Ulická. Svůj stánek má na Světě knihy také Česká televize.

Několik generací českých školáků se o řecké mytologii dozvídalo díky převyprávění od Eduarda Petišky. Od narození spisovatele uplynulo 14. května rovné století. Tento romanopisec, dramatik či překladatel se zapsal především právě jako autor Starých řeckých bájí a pověstí, které převyprávěl v době komunistického Československa a bral je podle nakladatelství Argo jako metaforický román o českých zoufalstvích a nadějích. V následujícím kvízu si můžete ověřit, jak moc se v řecké mytologii vyznáte vy.

Cenu Jiřího Ortena, určenou autorům do třiceti let, obdržel Marek Torčík. Básník zaujal svým prozaickým debutem Rozložíš paměť, autofikci o dospívání gaye na moravském maloměstě. Torčík za tuto knihu už získal ocenění Magnesia Litera.

Ve věku 92 let zemřela kanadská spisovatelka Alice Munroová. Literátka, označována za Čechova z Ontaria, za své povídky obdržela v roce 2013 Nobelovu cenu za literaturu. Čtenářům i kritikům ukazovala, že kratší literární texty dovedou být svou hloubkou stejně plnohodnotné jako romány.