Literatura strana 2 z 5

V říjnu 1944 vyjel z terezínského ghetta do Osvětimi takzvaný umělecký transport. Zařazeni do něj byli i skladatel Viktor Ullmann a básník Petr Kien, kteří v Terezíně napsali jednoaktovou operu Císař Atlantidy. Fantasy příběh se ptá: Co se stane, když smrt začne stávkovat? Konce války, natož premiéry opery v sedmdesátých letech, se umělci nedožili. O interpretaci jejich operního díla se pokoušeli spiritisté – a nově také komiks amerického scenáristy Davea Maase. Vyšel i česky.

Laureátkou Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2024 se stala spisovatelka Han Kang jako vůbec první Jihokorejka. Švédská akademie ji ocenila „za intenzivní poetickou prózu, která se vyrovnává s historickými traumaty a odhaluje křehkost lidského života“.

Děj románu Jako po drátku se rozprostírá přes půl světa a téměř dvě století. Generační sága je pozdním debutem ústeckého rodáka, sociálního pracovníka a zemědělce Ondřeje Šance.

Nové filmové adaptace se dočká jedno z významných děl anglické literatury. Dramatický příběh románu Na větrné hůrce na plátně prožijí Margot Robbieová a Jacob Elordi, nedávná filmová Barbie a filmový Elvis Presley. Jejich obsazení do adaptace románu Emily Brontëové ale nebylo přijato vůbec s nadšením od diváků ani od filmových publicistů.

Spisovatel Dimitri Verhulst patří k výrazným představitelům současné belgické literatury. V překladu Veroniky ter Harmsel Havlíkové letos vyšla česky jeho novela Mít a být. Autor se v ní sarkasticky a s humorem zamýšlí nad tím, co se s lidskou duší děje po smrti. Knihu v září osobně představil na pražském festivalu Fall.

Ivan Martin Jirous, který by se 23. září dožil osmdesáti let, zanechal v kulturním životě, ale nejen v něm, nezapomenutelnou stopu – a při rozmýšlení nad jeho odkazem se jen potvrzuje, jak důležitou a inspirativní osobností byl.

Ve Francii zemřela Věra Kunderová, vdova po spisovateli Milanu Kunderovi. O jejím úmrtí informovala Moravská zemská knihovna, která v Brně provozuje Knihovnu Milana Kundery a uchovává část jeho osobní bibliotéky a archivu.

Arcidiecézní muzeum v Olomouci vystavuje nejcennější rukopisy z Kroměřížské zámecké knihovny. Některé je možné vidět jen vzácně. Zdobené tisky pocházející z devátého až šestnáctého století pojednávají mnohdy o víře, ale třeba také o právu, lidském těle nebo o hvězdách. Stoletými tisky mohou návštěvníci díky moderním technologiím i listovat.

Osudy obyčejných lidí na pozadí velkých dějin vypráví spisovatelka Tereza Boučková v novém románu. Kniha Dům v Matoušově ulici předkládá téměř sto let trvající příběh jednoho místa na pražském Smíchově, kterého se silně dotkly nacismus i komunismus.

Populární komiks Vrána se dočkal nového filmového zpracování. V titulní roli se tentokrát představí Bill Skarsgård. Temný příběh o lásce, smrti a pomstě vznikal z velké části v Česku, v tuzemských kinech se nyní i promítá.

Ruské útoky proti Ukrajině od února 2022 poškodily podle UNESCO na tři sta čtyřicet památek. Zničení velké části kulturního dědictví povzbudilo zvýšený zájem Ukrajinců o vlastní kulturu, píše se dokonce o ukrajinském kulturním boomu.

Japonský Godzilla patří k nejslavnějším filmovým příšerám. Obrovský ještěr probuzený jadernými testy vzal v polovině padesátých let útokem Tokio i filmová plátna. A stále se na ně vrací. Úspěch tohoto fenoménu zkoumá kniha Král monster! filmového historika Dana Krátkého.

I v českých kinech se promítá milostné drama Námi to končí podle úspěšného románu Colleen Hooverové. Autorka předlohy patří mezi fenomény žánrové literatury posledních let. Ve Spojených státech její knihy vládnou žebříčkům bestsellerů, ale také rozdělují čtenáře. Příznivci na románech Hooverové oceňují silné emoce, kritici jí vyčítají, že romantizuje domácí násilí.

Americký Utah zakázal ve veřejných školách třináct knih od sedmi autorů, včetně jednoho z románů Margaret Atwoodové. Jde o první vlnu zákazů, které se čekají na základě nového zákona o ochraně studentů před pornografickým či jinak neslušným obsahem. Americký PEN klub zveřejnění indexu označil za „temný den“ pro svobodu čtení v Utahu.

Po více než půlstoletí se nového českého překladu dočkala povídková sbírka Skořicové krámy, která patří k nejznámějším knihám Bruna Schulze. Polský židovský spisovatel a výtvarník v ní zobrazil haličské maloměsto na přelomu devatenáctého a dvacátého století.

V českém překladu Kateřiny Klabanové vycházejí pod názvem A jestli umřeli, žijí tam spolu dodnes povídky kanadské spisovatelky Margaret Atwoodové. V příbězích s autobiografickou linkou se čtyřiaosmdesátiletá autorka vyrovnává se ztrátou životního partnera a reflektuje komplikovaný vztah se svou matkou. Autorka se řadí mezi nejvýznamnější vypravěčky současnosti, její jméno bývá zmiňováno mezi kandidáty na Nobelovu cenu.

Pozdní lásky k mladšímu protějšku jsou tím, co propojuje dva významné zástupce literatury – německého klasika Johanna Wolfganga Goetheho a novelu Smrt v Benátkách od Thomase Manna. Tato podobnost přivedla spisovatele a také editora Událostí v kultuře České televize Vratislava Maňáka k námětu knihy Goethe v Mariánských Lázních.

Po dlouhé nemoci zemřela v sobotu spisovatelka Edna O'Brienová, řazená k nejlepším irským autorkám románů. Bylo jí třiadevadesát let. O úmrtí v neděli informovalo její nakladatelství Faber. V roce 2003 byla O'Brienová v Praze na festivalu spisovatelů.

Michaela Duffková si před lety získala pozornost a obdiv tím, že otevřeně psala o své závislosti na alkoholu. Její Zápisník alkoholičky, jehož filmová adaptace se promítá nyní v kinech, vystřídal Zápisník abstinentky a teď autorka pokřtila třetí knižní pokračování Zápisník nealkoholičky. „Abstinentka byla více o teoretických věcech, příbězích jiných lidí, nealkoholička se zase hodně vrací zpátky ke mně,“ řekla ke knize Michaela Duffková v Událostech, komentářích.

Díla britského spisovatele George Orwella v komunistickém Československu oficiálně nevycházela, někteří čtenáři si k nim přesto našli cestu přes exil a samizdat. Československou reflexi Orwellovy tvorby přibližuje nově výstava v pražském Muzeu paměti XX. století. Připomíná také, jak se v roce 1984 v Československu žilo.

Ukrajinci žijící v Česku najdou literaturu své země nově v samostatném knihkupectví. Jako vůbec první v Praze obchod s knihami v ukrajinštině otevřel jejich krajan. Prodává i knížky zakazovaných běloruských autorů.

Vyšel ilustrovaný slovník ostravského dialektu. Kniha Kratke zobaky zprostředkovává také ostravské reálie. Určena je dospělým i dětem a původně ji studentka knižního designu Alžběta Štenclová vytvořila jako bakalářskou práci.

Videohry dnes tvoří celosvětově úspěšný průmysl. Že na ně nemusí být nahlíženo jen jako na prostou zábavu, ale staly se svébytnou uměleckou formou, ukazují dvě nové knihy českých autorů. Průvodce Ještě jeden level od Ondřeje Trhoně je návodem, jak videohry „číst“. Jaroslav Švelch se v publikaci Hráč versus příšery zamýšlí, k čemu v počítačových hrách slouží monstra.

Jsi jako zahradník, který v zahradě plody své těžké práce sklízí… Vlastenecké verše Gennadije Rakitina si za poslední rok získaly v Rusku nemalou oblibu a dosáhly i na literární ceny. Jenže, jak se nyní ukázalo, Rakitin vůbec neexistuje a jeho údajná poezie věnovaná Putinovi a jeho válce proti Ukrajině jsou ve skutečnosti do ruštiny přeložené básně z dob nacistické třetí říše. Básníkovou existencí i jeho tvorbou chtěli současný režim nachytat jeho kritici.