Vymýšlím hrozné věci, ale chci hlavně bavit, říká autor thrillerů Cole

Nahrávám video
Rozhovor s Danielem Colem
Zdroj: ČT24

Česko navštívil britský autor krimi bestsellerů Daniel Cole. Na veletrhu Kniha Brno a poté i v Praze představil novou knihu s názvem Havran, nevyhnul se ale ani dotazům na svůj nejznámější román o sériovém vrahovi Hadrový panák. „Svými knihami se snažím lidi především bavit. To je můj cíl. Nechci, aby byl po jejich přečtení někdo příliš rozrušený nebo poznamenaný,“ uvedl v rozhovoru pro Českou televizi.

K psaní dovedla Daniela Colea nespokojenost s televizními scénáři. Jednou při sledování televize Cole nabyl dojem, že by dokázal vymyslet lepší seriálový příběh. Jako adept televizní scenáristiky se však nejprve setkával s odmítáním. Neuspěl ani s námětem nazvaným Hadrový panák. Zápletka s mrtvolou sešitou z částí několika těl se mu ale natolik zamlouvala, že zkusil scénář proměnit v knihu.

Úspěch z lenosti

„Když mě napadla myšlenka na Hadrového panáka, bylo pro mne důležité, abych policisty vhodil hned doprostřed příběhu. Chtěl jsem mít hned na začátku šest mrtvých obětí a seznam dalších šesti, jejichž vraždě se budou snažit zabránit. Kdybych to celé popsal, vznikla by obrovská kniha o velikosti pátého dílu Harryho Pottera. Jenže protože jsem trochu líný, rozhodl jsem se zbavit všech prvních šesti obětí najednou v první kapitole. A napadlo mě spojit je do jednoho těla. Takže ta moje trocha lenosti vlastně definovala mou současnou kariéru,“ uvedl Cole.

Hadrový panák mu přinesl okamžitý úspěch. Kniha se dobře prodávala, rychle vznikly i překlady z angličtiny do jiných jazyků, stejně jako televizní seriál, ovšem nikoliv podle prapůvodního scénáře. Na Hadrového panáka Cole volně navázal knihami Loutkář a Konec hry.

Celá trilogie vyšla i v češtině, stejně jako další knihy stejného žánru Imitátor a Havran. Autor přiznává, že se mu pro vymýšlení přesvědčivých příběhů hodí praxe z předchozího zaměstnání, kdy pracoval jako zdravotník záchranné služby.

Zdravotnictví mi dalo černý humor

„Trocha medicínských znalostí při psaní není ke škodě, ale snažím se to s nimi příliš nepřehánět,“ uvedl. „Chci, aby se čtenáři bavili. Ta zábavnost vychází částečně z vřelosti postav, částečně z černého humoru a částečně ze vzrušení. Snažím se na ty krvavé a brutální části nanést trochu filmového lesku, aby to bylo vzrušující, ale ne zneklidňující.“

Z práce ve zdravotnictví si prý odnesl především smysl pro kamarádství a černý humor. „Tam se cítíte jako mezi rodinou. Je to až surreálná práce, občas se ocitnete na úplně bizarních místech, která by vás nikdy nenapadla. S tou prací se ale pojí určitý smysl pro temný humor. Laikovi může připadat občas krutý, ale to je prostě způsob, kterým se tito lidé vyrovnávají se svou prací, protože vídají hrozné věci. Kamarádství jim pomáhá tohle překonat. A to se snažím zachytit i ve svých knihách,“ vysvětlil.

Nejnovějšímu románu Havran dala název přezdívka hlavního zločince, jenž své oběti dekapituje, na obličeji zanechá pět škrábanců a odnese si šperk jako suvenýr. Kromě způsobu provedení spojuje vraždy také to, že se zdají na první pohled nevysvětlitelné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
před 4 hhodinami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 7 hhodinami

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
před 12 hhodinami

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
16. 3. 2026

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
16. 3. 2026

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
16. 3. 2026Aktualizováno16. 3. 2026

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026
Načítání...