Vymýšlím hrozné věci, ale chci hlavně bavit, říká autor thrillerů Cole

Nahrávám video

Česko navštívil britský autor krimi bestsellerů Daniel Cole. Na veletrhu Kniha Brno a poté i v Praze představil novou knihu s názvem Havran, nevyhnul se ale ani dotazům na svůj nejznámější román o sériovém vrahovi Hadrový panák. „Svými knihami se snažím lidi především bavit. To je můj cíl. Nechci, aby byl po jejich přečtení někdo příliš rozrušený nebo poznamenaný,“ uvedl v rozhovoru pro Českou televizi.

K psaní dovedla Daniela Colea nespokojenost s televizními scénáři. Jednou při sledování televize Cole nabyl dojem, že by dokázal vymyslet lepší seriálový příběh. Jako adept televizní scenáristiky se však nejprve setkával s odmítáním. Neuspěl ani s námětem nazvaným Hadrový panák. Zápletka s mrtvolou sešitou z částí několika těl se mu ale natolik zamlouvala, že zkusil scénář proměnit v knihu.

Úspěch z lenosti

„Když mě napadla myšlenka na Hadrového panáka, bylo pro mne důležité, abych policisty vhodil hned doprostřed příběhu. Chtěl jsem mít hned na začátku šest mrtvých obětí a seznam dalších šesti, jejichž vraždě se budou snažit zabránit. Kdybych to celé popsal, vznikla by obrovská kniha o velikosti pátého dílu Harryho Pottera. Jenže protože jsem trochu líný, rozhodl jsem se zbavit všech prvních šesti obětí najednou v první kapitole. A napadlo mě spojit je do jednoho těla. Takže ta moje trocha lenosti vlastně definovala mou současnou kariéru,“ uvedl Cole.

Hadrový panák mu přinesl okamžitý úspěch. Kniha se dobře prodávala, rychle vznikly i překlady z angličtiny do jiných jazyků, stejně jako televizní seriál, ovšem nikoliv podle prapůvodního scénáře. Na Hadrového panáka Cole volně navázal knihami Loutkář a Konec hry.

Celá trilogie vyšla i v češtině, stejně jako další knihy stejného žánru Imitátor a Havran. Autor přiznává, že se mu pro vymýšlení přesvědčivých příběhů hodí praxe z předchozího zaměstnání, kdy pracoval jako zdravotník záchranné služby.

Zdravotnictví mi dalo černý humor

„Trocha medicínských znalostí při psaní není ke škodě, ale snažím se to s nimi příliš nepřehánět,“ uvedl. „Chci, aby se čtenáři bavili. Ta zábavnost vychází částečně z vřelosti postav, částečně z černého humoru a částečně ze vzrušení. Snažím se na ty krvavé a brutální části nanést trochu filmového lesku, aby to bylo vzrušující, ale ne zneklidňující.“

Z práce ve zdravotnictví si prý odnesl především smysl pro kamarádství a černý humor. „Tam se cítíte jako mezi rodinou. Je to až surreálná práce, občas se ocitnete na úplně bizarních místech, která by vás nikdy nenapadla. S tou prací se ale pojí určitý smysl pro temný humor. Laikovi může připadat občas krutý, ale to je prostě způsob, kterým se tito lidé vyrovnávají se svou prací, protože vídají hrozné věci. Kamarádství jim pomáhá tohle překonat. A to se snažím zachytit i ve svých knihách,“ vysvětlil.

Nejnovějšímu románu Havran dala název přezdívka hlavního zločince, jenž své oběti dekapituje, na obličeji zanechá pět škrábanců a odnese si šperk jako suvenýr. Kromě způsobu provedení spojuje vraždy také to, že se zdají na první pohled nevysvětlitelné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 1 hhodinou

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 17 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 18 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...