Třicet skutečných kriminálních příběhů ze střední Moravy sepsali autoři volného pokračování Hanáckého pitavala. Zaměřili se na příběhy od jedenáctého století až po současnost. Některé z nich navíc doprovodily snímky fotografa Jindřicha Štreita.
Hanácký pitaval vypráví o Věstonické venuši i popravištích
Vyšlo volné pokračování Hanáckého pitavalu (zdroj: ČT24)
Vraždy i loupeže provázejí lidstvo od nepaměti. Nová kniha Jiřího Fialy a dalších autorů stojí na regionálních kriminálních příbězích. A to nejen novodobých, ale i stovky let starých. Ukazuje, jakým způsobem probíhala vyšetřování i stíhání pachatelů v minulosti. „Po dlouhou dobu bylo problematické zločince usvědčovat, proto byla zavedena tortura – mučení, odstraněná až Marií Terezií. Pokud se zločinec nepřiznal po trojím mučení, byl považován za nevinného, mnozí ovšem to mučení nepřežili,“ přibližuje některé dřívější praktiky autor knihy.
Krimi žánr přitahuje emocemi
Kriminální knihy, seriály, filmy, ale také podcasty jsou stále populárnější, i proto se tvůrci knihy rozhodli pustit do Hanáckého pitavalu poté, co se loni s úspěchem setkal Olomoucký pitaval. Knižní novinka se křtila přímo na policii.
„Je to emoční záležitost, proto to každého zajímá,“ podotýká k zájmu veřejnosti o kriminální témata ředitel Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje Tomáš Landsfeld. „My to vidíme z druhé strany, pro nás je to práce. Vždycky chceme zjistit pachatele jakéhokoliv trestného činu a emoce prožívají policisté až na konci vyšetřování,“ dodal.
Svůj příběh má i Věstonická venuše
Hanácký pitaval II obsahuje kapitoly z kriminální historie Olomouce, ale odkrývá i události spojené se zločinem v jiných místech regionu. Lidé se dočtou například o tom, jak vznikla a fungovala uničovská šatlava nebo místo šternberských popravišť.
Autoři se věnovali i převozu sošky Věstonické venuše do olomouckého Vlastivědného muzea před zhruba pěti lety. Tato cesta byla totiž doprovázena velkými bezpečnostními opatřeními. „Byla možná na vyšší úrovni, než kdyby sem přijela hlava sebevětšího státu. Venuši provázeli jak těžkooděnci, tak specialisté v civilu, čekali u Vlastivědného muzea, kam kurátor v bezpečnostním kufříku tu mimořádně vzácnou, desítky tisíc let starou sošku přinášel,“ připomíná jeden z autorů knihy, spisovatel Michal Folta.
Hanácký pitaval je už v pořadí třetí knihou Jiřího Fialy, emeritního profesora české literatury na Filozofické fakultě Univerzity Palackého, která popisuje dějiny Olomouce a Moravy z pohledu zločinu a trestu. Kriminalisté doufají i ve čtvrtou, která by se věnovala novodobým kauzám. K těm by totiž mohli prozradit detaily.