Literární hádanka s názvem Kainova čelist vyšla poprvé v roce 1934 a od té doby se ji podařilo vyřešit jen několika málo lidem. Šanci najít řešení náročného detektivního rébusu mají i tuzemští čtenáři, protože kniha se nedávno dočkala českého překladu.
Kainova čelist. Česky vyšla detektivka, kterou na světě vyřešil málokdo
3 minuty
Česky vyšla Kainova čelist
Detektivka Kainova čelist má pouhých sto stran, čtenáře ale může zaměstnat na dlouhé měsíce, aby se dobral vyřešení šesti vražd. „Problém je, že stránky vyšly v přeházeném pořadí. Úkolem luštitele je srovnat je správně a určit jména obětí a vrahů,“ vysvětluje autorka českého překladu Michala Marková.
Zdá se to jednoduché, ale není. Výsledek totiž autor Kainovy čelisti ukryl pod vrstvami kulturních odkazů a slovních hříček. Počet možných kombinací stránek lze zapsat cifrou o 158 číslicích.
Křížovky a hádanky od „inkvizitora“
Originál hádanky byl napsán v angličtině. Vymyslel ji britský překladatel a básník Edward Powys Mathers, který pod pseudonymem Torquemada přispíval do novin nesmírně populárními rébusy a křížovkami, v Británii byl průkopníkem zejména těch kryptických.
Jméno španělského inkvizitora nechvalně známého svou krutostí si pro svůj pseudonym nevypůjčil náhodou. Byl přesvědčen, že řešitelé by při hádankách měli do jisté míry trpět. Však si také čtenáři stěžovali, že Mathersovy hádanky jsou příliš složité. S jednou si prý nedovedl poradit ani učitelský sbor Balliolovy koleje na Oxfordské univerzitě.
Kniha Kainova čelist
Pozdější autoři křížovek a rébusů se v reakci na tuto kritiku snažili vykonstruovat možné řešení tak, aby na něj lidé byli schopni přijít jen na základě znalosti angličtiny a vlastního důvtipu, a nepotřebovali tak elitní vzdělání.
Promyšlený „nesmysl“
V roce 1934, pět let před svou smrtí, připravil Mathers knižní výběr The Torquemada Puzzle Book. Na závěr zařadil románový rébus Kainova čelist. Na první pohled nedával příliš smysl, působil jako surreálný a poněkud morbidní proud vědomí.
Jenže šlo o promyšlenou hádanku, která se změní v detektivku, pokud čtenář má dost trpělivosti a nenechá se od vyřešení šesti vražd svést falešnými cestami. Co může čekat, naznačuje recenze na přebalu knihy převzatá z britského deníku The Daily Telegraph: „Kdyby James Joyce a Agatha Christie měli spolu literární dítě, bylo by to tohle.“
Už jsem urazil kus cesty, protože jsem došel do druhé části významného nakladatelství: vždycky mě zahrnovali jen samou kvalitou, od Austina Freemana přes Oppenheima po Mary Roberts Rinehartovou. Ó má matka jí bránila odejít, celý týden na ni myslila, celé měsíce ji očekávala. Pak jsem jeden verš zapomněl. Ale rudá squaw už nepřišla a nikdy tam už o ní nikdo neslyšel. Zalitoval jsem, že tu není ještě Hodder: vždyť by to bylo tak pěkné jméno pro vesnici! Poznáte mě podle pršipláště a pořádných bot. Žádný z mých přátel si nepohoví v mém křesle. Nemám křeslo.
(v překladu Michaly Markové, zdroj: nakladatelství Argo)
Mathers těžil ze svého vzdělání a rozhledu
K vymýšlení nejrůznějších narážek, metafor a hříček měl Mathers z čeho čerpat. Vzdělání získal na Oxfordu, měl znalosti z mnoha různých oblastí, což vyžaduje i po čtenářích své detektivky, mají-li ji úspěšně vyřešit. Ovládal také několik jazyků, působil i jako překladatel, mimo jiné do angličtiny převyprávěl pohádky Tisíc a jedna noc.
Samotný název zamotaného příběhu Kainova čelist odkazuje k údajné první vražedné zbrani v dějinách lidstva – k oslí čelisti, jíž měl biblický Kain zabít svého bratra Ábela. Ale nepřekvapivě se v názvu neskrývá podle všeho odkaz zdaleka jediný.
O Mathersově soukromém životě se toho příliš neví, nicméně ze vzpomínek jeho ženy se dá odvodit docela plastická představa muže ve volných flanelových kalhotách a v košili s vyhrnutými rukávy, jak v knihovně „hledá citát, aby řešitele navedl k četbě oblíbených veršů nebo prózy“.
Kniha Kainova čelist
Jen čtyři lidé uspěli
Zapeklitou detektivku dosud kompletně – a oficiálně – vyřešili jenom čtyři lidé. První vydání doprovázela soutěž s cenou ve výši pětadvaceti liber, což byl na tehdejší dobu velmi slušný obnos. Správného pořadí stránek a přiřazení obětem k vrahům se dobrali jen dva čtenáři, pánové W. A. Kennedy a S. Sydney-Turner (druhý z nich byl podle listu The Washington Post zřejmě státní úředník tohoto jména a hlavně člen umělecké skupiny Bloomsbury přátelící se s Virginií Woolfovou).
Pak Kainova čelist upadla na velmi dlouhou dobu do zapomnění. Až do nového vydání v roce 2019 spojeného s cenou tisíc liber pro nejdůmyslnějšího luštitele. Nakladatele podnítila návštěva muzea, kde náhodně zjistil, že je výtisk knihy The Torquemada Puzzle Book uložen.
Chybělo ale řešení – nakladatele Johna Mitchinsona a muzejního kurátora Patricka Wildgusta až vyptávání mezi knihkupci dovedlo k muži v domově seniorů. Měl u sebe stále vlastní řešení literární hádanky i podepsaný vzkaz od samotného Matherse s gratulací, že záhadu rozluštil. Jméno v pořadí třetího úspěšného luštitele zveřejněno nebylo.
Možný úspěšný řešitel Kainovy čelisti Saxon Sydney-Turner
Nové popularitě napomohl TikTok a komik
Obnovenému zájmu přijít záhadě na kloub po roce 2019 napomohly dvě nesouvisející věci. Příspěvek, který o knize zveřejnila na TikToku asistentka dokumentárních filmů Sarah Scannellová ze San Franciska, nasbíral miliony zhlédnutí. A komik John Finnemore oznámil, že se mu podařilo Mathersův rébus rozlousknout.
Scannellová z celé stěny svého pokoje udělala nástěnku, na niž nalepila stránky z Kainovy čelisti. Souvislosti vyznačovala provázky. K výsledku ale nedošla. Inspirovala ovšem spousty dalších lidí (dokonce tak, že se kniha vyprodala na Amazonu), kteří se pokoušeli přijít na různé způsoby řešení, včetně zapojení umělé inteligence.
Johnu Finnemorovi napomohl k soustředění lockdown v době pandemie covidu. „Je to velmi dobře promyšlená hádanka, která se neustále rozvíjí. Jakmile uděláte jakýkoliv nový průlom, vyjasní se vám další úkol,“ radí v deníku The Guardian svým následovníkům.
Český překlad myslí na tuzemského čtenáře
Šanci přidat se k hrstce úspěšných luštitelů mají teď i čeští čtenáři, správné řešení je spojeno navíc se soutěží, pokud zvládnou přijít záhadě na kloub do konce letošního června.
Kniha Kainova čelist
Luštitelé by podle nakladatelství Argo, který český překlad vydalo, měli mít na paměti, že stop je na každé stránce obvykle několik, ovšem můžou být i zavádějící. Plus představuje znalost angličtiny. Pro překladatelku skrýval text spoustu záludností. „Je v něm poschováváno strašně moc stop a ty bylo třeba převést do češtiny tak, aby se podle nich mohl orientovat i český čtenář,“ vysvětlila.
Překlad se musel vyrovnat také s tím, že literární záhada vznikla před sto lety nejen v jiném jazyce, ale i v kontextu jiné doby. „Luštitelé prvního vydání měli výhodu, že se coby autorovi současníci lépe orientovali v oblasti kulturních narážek, které jsou někdy značně obskurní. Ale čeština má zase svá jazyková specifika, která rovněž leccos napoví, protože jsme se rozhodli je v překladu nepotlačovat,“ poznamenává nakladatelství.
Výhoda internetu
Nespornou výhodou dnešního čtenáře oproti prvním luštitelům je ale internet. I jediný úspěšný řešitel tohoto století Finnemore přiznává, že bez pomoci vyhledávače by se přes odkazy na britskou kulturu a literární dění z dob vydání Kainovy čelisti k závěru těžko prokousal. I tak mu to trvalo čtyři měsíce. „Jak to někdo vyřešil před internetem, si nedokážu představit,“ přiznal.
Na webu se dokonce možná dá najít bezpracně i správný výsledek, lze-li věřit některým tvrzením. Tím se ale člověk připraví o hru a napínavé prověření vlastních dedukčních schopností.
