Americká vláda pokračuje v prodeji zbraní Tchaj-wanu za 11,1 miliardy dolarů (přes 230,5 miliard korun). S odvoláním na tchajwanské ministerstvo obrany to ve čtvrtek napsala agentura Reuters, podle níž se jedná o největší balíček zbraní, který Spojené státy samosprávnému ostrovu dosud dodaly. Tchaj-wan čelí rostoucímu vojenskému tlaku Číny, která jej považuje za svou součást.
Jde o druhý prodej zbraní, který oznámila současná vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa. Tentokrát zahrnuje osm dohod, včetně 82 salvových raketometů HIMARS, šedesáti houfnic, 420 střel dlouhého doletu ATACMS, bezpilotních letounů, vojenského softwaru a dílů pro další vybavení, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany. Balíček je ve fázi oznámení Kongresu, kdy má Kongres možnost prodej zablokovat nebo změnit. Tchaj-wan má ale širokou podporu napříč politickým spektrem, podotkla agentura.
„Navrhovaný prodej pomůže zlepšit bezpečnost příjemce a přispěje k udržení politické stability, vojenské rovnováhy a ekonomického pokroku v regionu,“ citovala agentura AP americké ministerstvo zahraničí.
„Spojené státy nadále pomáhají Tchaj-wanu udržovat dostatečné obranné schopnosti a rychle budovat silnou odstrašující sílu a využívat výhody asymetrické války, které tvoří základ pro udržení regionálního míru a stability,“ napsalo tchajwanské ministerstvo obrany. Ministr zahraničí Lin Ťia-lung podle AP poděkoval USA za „dlouhodobou podporu regionální bezpečnosti“ a své „upřímné poděkování“ vyjádřila i prezidentská kancelář ostrova.
Pentagon ani čínské ministerstvo zahraničí na žádost Reuters o komentář dosud nereagovaly.
Americký Senát ve středu schválil návrh obranného rozpočtu na rok 2026 ve výši 901 miliard dolarů (18,7 bilionu korun), který mimo jiné počítá s podporou Ukrajiny nebo zakazuje snížení počtu amerických vojáků rozmístěných v Evropě pod 76 tisíc na více než 45 dní.
USA jsou pro Tchaj-wan nejdůležitějším dodavatelem zbraní
Tchaj-wan pracuje pod tlakem USA na proměně svých ozbrojených sil, aby byly schopny vést takzvanou asymetrickou válku za využití mobilních, menších a často levnějších zbraní, které mají přesto cílený účinek, jako jsou drony.
Washington má s Pekingem formální diplomatické vztahy. S Tchaj-wanem sice udržuje neoficiální vztahy, je ale jeho nejdůležitějším dodavatelem zbraní. Spojené státy jsou ze zákona povinny poskytovat ostrovu prostředky k obraně, i když je prodej těchto zbraní trvalým zdrojem napětí s Čínou.
Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území, se kterým se znovu spojí, i kdyby to mělo být podle jeho slov silou. Peking na ostrov vyvíjí vojenský tlak tím, že do jeho blízkosti pravidelně vysílá válečné lodě i letadla. Podle oficiální politiky jedné Číny, kterou Peking uplatňuje, na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan ovšem od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a pořádá volby.
