Obranný rozpočet USA počítá s podporou Ukrajiny i Evropy. Trumpově strategii navzdory

Americká Sněmovna reprezentantů schválila návrh ročního obranného rozpočtu v rekordní výši 901 miliard dolarů (18,7 bilionu korun). Očekává se, že Senát ho schválí příští týden. Návrh zákona zajišťuje Ukrajině vojenskou pomoc ve výši 400 milionů dolarů (8,3 miliardy korun) v každém z následujících dvou let. Posiluje rovněž závazek USA k obraně Evropy navzdory národní bezpečnostní strategii amerického prezidenta Donalda Trumpa, který Evropu ostře kritizuje.

Zákon o obranné politice označovaný zkratkou NDAA je schvalován vždy před začátkem nového roku a bývá popisován i jako obranný rozpočet. Letošní částka je o osm miliard dolarů vyšší, než na začátku roku požadoval prezident Trump.

Sněmovna reprezentantů návrh schválila v poměru 312 ku 112 hlasů. Schválení zákona, který podporují republikáni i demokraté, je obecně považováno za nevyhnutelné.

Ukrajina a Evropa

Klíčovým prvkem dokumentu pro Kyjev je pokračování financování Iniciativy pro bezpečnostní pomoc Ukrajině (USAI), podotýká web Ukrajinska pravda (UP). Návrh vyčleňuje Ukrajině osm set milionů dolarů, které jsou rozděleny do dvou tranší po čtyřech stech milionech dolarů během příštích dvou let.

Program USAI umožňuje americké administrativě nakupovat zbraně a vybavení pro Ukrajinu přímo od výrobců místo jejich čerpání ze stávajících amerických vojenských zásob.

Návrh dále zakazuje snížení počtu amerických vojáků rozmístěných v Evropě pod 76 tisíc na více než 45 dní a blokuje odvoz důležitého vybavení a omezení misí spojených se Severoatlantickou aliancí. Obsahuje také dalších 175 milionů dolarů pro Estonsko, Lotyšsko a Litvu.

Čína a Tchaj-wan

Rozpočet klade také značný důraz na Čínu, dodává UP. Zavádí nový proces kontroly investic vyžadující, aby americké společnosti podávaly ministerstvu financí zprávy o investicích do strategických technologií v Číně, a dává ministerstvu financí pravomoc takové obchody blokovat.

Rozpočet na obranu zahrnuje také zákon Biosecure, který zastavuje federální financování čínských biotechnologických firem.

Pro odrazení Pekingu od případné invaze na Tchaj-wan počítá návrh s bezpečnostní iniciativou v hodnotě jedné miliardy dolarů a vytváří společný program pro nasazení dronů. Dále vyčleňuje jednu a půl miliardy dolarů na novou bezpečnostní pomoc Filipínám.

Rozpočet podpořil i Bílý dům

Bílý dům návrh zákona o 3086 stránkách podpořil navzdory svým výhradám ohledně vztahu k Evropě a ustanovení, která nutí Pentagon vydat neupravené videozáznamy kontroverzních amerických úderů na lodě v Karibiku, jež Trumpova administrativa viní z pašování drog do USA.

V bezpečnostní strategii zveřejněné minulý týden Trump a jeho vláda obvinili Evropskou unii a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Administrativa amerického prezidenta rovněž opakovaně nařkla evropské země, že zneužívají americkou velkorysost a neberou dostatečnou odpovědnost za svou obranu.

Pokud jde o údery v Karibiku, zákonodárci do návrhu rozpočtu zahrnuli klauzuli, která zmrazuje část cestovního rozpočtu ministra obrany Petea Hegsetha, dokud neupravené videozáznamy amerických vojenských útoků na plavidla v Karibiku neposkytne a dokud neposkytne kopie rozkazů, které tyto operace povolily.

Některým kongresmanům vadí podpora Kyjeva

Někteří republikánští kongresmani vysvětili svůj hlas proti návrhu odporem k další finanční podpoře Ukrajiny. „Ráda bych financovala naši armádu, ale odmítám podporovat zahraniční pomoc, zahraniční armády a zahraniční války,“ napsala například kongresmanka ze státu Georgie Marjorie Taylorová Greeneová na sociální síti X.

Nová legislativa dále požaduje zvýšení platů pro velkou část příslušníků americké armády o 3,8 procenta a zlepšení bydlení a vybavení na vojenských základnách. Podle zákonodárců zákon rovněž zajistí modernizaci a zefektivnění způsobu, kterým armáda nakupuje zbraně a další vybavení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuela propustila přes 80 lidí, které věznila po povolebních protestech

Venezuelská vláda propustila v uplynulých hodinách 88 lidí, které zadržovala kvůli protestům po prezidentských volbách v roce 2024. Venezuelské nevládní organizace informovaly dříve o propuštění 87 lidí, píší tiskové agentury. Jde se o druhý podobný krok v krátké době, úřady v prosinci nařídily propuštění 99 lidí. Odpůrci režimu byli zadržení po široce zpochybňovaném hlasování, které dle úřadů vyhrál autoritářský vládce Nicolás Maduro.
před 4 hhodinami

Při požáru ve švýcarském lyžařském středisku zemřely desítky lidí

Při požáru v baru ve švýcarském lyžařském středisku Crans-Montana během silvestrovské oslavy zemřelo podle policie na čtyřicet lidí. Dalších zhruba 115 osob utrpělo zranění, a to většinou vážná. Část obětí podle policie tvoří cizinci. Na český zastupitelský úřad ve Švýcarsku se podle mluvčího ministerstva zahraničí nikdo neobrátil. Švýcarský prezident Guy Parmelin označil požár za jednu z nejhorších tragédií, jaká jeho zemi postihla.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Loď zadržená kvůli poškození kabelu přepravovala ruskou ocel, oznámilo Finsko

Loď zadržená Finskem kvůli podezření z poškození podmořského telekomunikačního kabelu spojujícího Helsinky s Tallinem přepravovala ruskou ocel, na kterou se vztahují sankce Evropské unie, informovala ve čtvrtek podle agentury AFP finská celní správa. Loď Fitburg plující z Ruska do Izraele a čtrnáct členů její posádky zadržely finské úřady ve středu.
před 5 hhodinami

Rozsáhlé protesty v Íránu si vyžádaly nejméně šest mrtvých

Pokračující střety mezi demonstranty a bezpečnostními složkami v Íránu si vyžádaly první oběti na životech, podle tiskových agentur zemřelo nejméně šest lidí. Zemi kvůli prudce rostoucí inflaci zasáhly největší protesty za poslední tři roky, které se v několika regionech změnily v násilí.
před 6 hhodinami

Svět oslavil příchod roku 2026

Svět oslavil příchod nového roku. Jako první do něj v 11:00 SEČ vstoupil tichomořský ostrovní stát Kiribati. Postupně následovaly další země od Nového Zélandu přes Čínu, Thajsko či Katar až po Evropu, kde davy oslavovaly příchod nového roku v Berlíně, Paříži, Londýně a dalších městech. Ve čtvrtek se oslavy přesunuly na americký kontinent – nejprve ve 4:00 SEČ do Brazílie, o dvě hodiny později například do New Yorku, v 9:00 pak i na západní pobřeží USA. Jako poslední do roku 2026 ve 13:00 SEČ vstoupily neobydlené tichomořské atoly Bakerův ostrov a Howlandův ostrov.
31. 12. 2025Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Při výstupu v rakouských Alpách zahynul Čech

Devětačtyřicetiletý Čech zahynul ve středu při výstupu na horu Breithorn v rakouském Salcbursku, informovala ve čtvrtek agentura APA s odvoláním na místní policii. Podle ní muž zřejmě uklouzl na obtížné a zasněžené stezce a zřítil se do skalního terénu.
před 17 hhodinami

Uznání Somalilandu budí vášně. Izrael myslí strategicky

Překvapivé rozhodnutí Izraele uznat jako první na světě africký Somaliland jako nezávislý stát odsoudily už desítky zemí. Podle expertů jsou důvody Jeruzaléma strategické, včetně příprav na možnou ofenzivu proti jemenským hútíům a snahy čelit vlivu Íránu v regionu. Spekuluje se i o plánu na přemístění Palestinců z Gazy na území Somalilandu. Izrael a Somaliland oficiálně mluví o posílení ekonomické spolupráce.
před 18 hhodinami

Zelenskyj: Ukrajina si přeje mír, ale ne za každou cenu

Ukrajina si přeje mír, ale ne za každou cenu, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v novoročním projevu. Slíbil, že se nepodepíše pod slabou mírovou dohodu, která by jen prodloužila ruskou válku na Ukrajině. Ještě před prezidentovým projevem, zveřejněným na sociálních sítích, byl v Kyjevě podle ukrajinských médií vyhlášen letecký poplach a byla slyšet palba protivzdušné obrany.
31. 12. 2025Aktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...