Obranný rozpočet USA počítá s podporou Ukrajiny i Evropy. Trumpově strategii navzdory

Americká Sněmovna reprezentantů schválila návrh ročního obranného rozpočtu v rekordní výši 901 miliard dolarů (18,7 bilionu korun). Očekává se, že Senát ho schválí příští týden. Návrh zákona zajišťuje Ukrajině vojenskou pomoc ve výši 400 milionů dolarů (8,3 miliardy korun) v každém z následujících dvou let. Posiluje rovněž závazek USA k obraně Evropy navzdory národní bezpečnostní strategii amerického prezidenta Donalda Trumpa, který Evropu ostře kritizuje.

Zákon o obranné politice označovaný zkratkou NDAA je schvalován vždy před začátkem nového roku a bývá popisován i jako obranný rozpočet. Letošní částka je o osm miliard dolarů vyšší, než na začátku roku požadoval prezident Trump.

Sněmovna reprezentantů návrh schválila v poměru 312 ku 112 hlasů. Schválení zákona, který podporují republikáni i demokraté, je obecně považováno za nevyhnutelné.

Ukrajina a Evropa

Klíčovým prvkem dokumentu pro Kyjev je pokračování financování Iniciativy pro bezpečnostní pomoc Ukrajině (USAI), podotýká web Ukrajinska pravda (UP). Návrh vyčleňuje Ukrajině osm set milionů dolarů, které jsou rozděleny do dvou tranší po čtyřech stech milionech dolarů během příštích dvou let.

Program USAI umožňuje americké administrativě nakupovat zbraně a vybavení pro Ukrajinu přímo od výrobců místo jejich čerpání ze stávajících amerických vojenských zásob.

Návrh dále zakazuje snížení počtu amerických vojáků rozmístěných v Evropě pod 76 tisíc na více než 45 dní a blokuje odvoz důležitého vybavení a omezení misí spojených se Severoatlantickou aliancí. Obsahuje také dalších 175 milionů dolarů pro Estonsko, Lotyšsko a Litvu.

Čína a Tchaj-wan

Rozpočet klade také značný důraz na Čínu, dodává UP. Zavádí nový proces kontroly investic vyžadující, aby americké společnosti podávaly ministerstvu financí zprávy o investicích do strategických technologií v Číně, a dává ministerstvu financí pravomoc takové obchody blokovat.

Rozpočet na obranu zahrnuje také zákon Biosecure, který zastavuje federální financování čínských biotechnologických firem.

Pro odrazení Pekingu od případné invaze na Tchaj-wan počítá návrh s bezpečnostní iniciativou v hodnotě jedné miliardy dolarů a vytváří společný program pro nasazení dronů. Dále vyčleňuje jednu a půl miliardy dolarů na novou bezpečnostní pomoc Filipínám.

Rozpočet podpořil i Bílý dům

Bílý dům návrh zákona o 3086 stránkách podpořil navzdory svým výhradám ohledně vztahu k Evropě a ustanovení, která nutí Pentagon vydat neupravené videozáznamy kontroverzních amerických úderů na lodě v Karibiku, jež Trumpova administrativa viní z pašování drog do USA.

V bezpečnostní strategii zveřejněné minulý týden Trump a jeho vláda obvinili Evropskou unii a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Administrativa amerického prezidenta rovněž opakovaně nařkla evropské země, že zneužívají americkou velkorysost a neberou dostatečnou odpovědnost za svou obranu.

Pokud jde o údery v Karibiku, zákonodárci do návrhu rozpočtu zahrnuli klauzuli, která zmrazuje část cestovního rozpočtu ministra obrany Petea Hegsetha, dokud neupravené videozáznamy amerických vojenských útoků na plavidla v Karibiku neposkytne a dokud neposkytne kopie rozkazů, které tyto operace povolily.

Některým kongresmanům vadí podpora Kyjeva

Někteří republikánští kongresmani vysvětili svůj hlas proti návrhu odporem k další finanční podpoře Ukrajiny. „Ráda bych financovala naši armádu, ale odmítám podporovat zahraniční pomoc, zahraniční armády a zahraniční války,“ napsala například kongresmanka ze státu Georgie Marjorie Taylorová Greeneová na sociální síti X.

Nová legislativa dále požaduje zvýšení platů pro velkou část příslušníků americké armády o 3,8 procenta a zlepšení bydlení a vybavení na vojenských základnách. Podle zákonodárců zákon rovněž zajistí modernizaci a zefektivnění způsobu, kterým armáda nakupuje zbraně a další vybavení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael hodlá okupovat jih Libanonu i po konci války a vesnice srovnat se zemí, uvedl ministr obrany Kac

Izrael plánuje okupovat část Libanonu i po skončení války a hodlá tam být trvale vojensky přítomen, uvedl podle agentury AFP izraelský ministr obrany Jisra´el Kac. Zároveň pohrozil, že všechny jiholibanonské vesnice v pohraniční oblasti budou srovnány se zemí po vzoru Gazy, aby byl sever Izraele bezpečný. Plánovaná nárazníková zóna by měla sahat od izraelských hranic až po řeku Lítání.
06:16Aktualizovánopřed 2 mminutami

Szijjártó diskutuje v uniklém rozhovoru s Lavrovem o zrušení sankcí

Investigativní novináři ze serverů The Insider, VSquare a dalších médií zveřejnili nahrávku, která podle nich zachycuje maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa, jak probírá evropské sankce s ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Szijjártó podle novinářů řekl, že udělá, co bude moci, aby zablokoval balík unijních sankcí. V jiné konverzaci měl slíbit, že spolu se Slovenskem prosadí, aby z unijního sankčního seznamu zmizelo jméno sestry ruského oligarchy Ališera Usmanova.
13:17Aktualizovánopřed 16 mminutami

Ukrajina si připomíná Buču. Maďarsko chybí v prohlášení o ruské odpovědnosti

Šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová a ministři zahraničí několika unijních států navštívili ukrajinské město Buča, kde si připomněli čtvrté výročí masakru, který spáchali Rusové během okupace. Evropská unie je odhodlána zajistit, aby tyto zločiny nezůstaly nepotrestány, Rusko musí nést odpovědnost za to, co Ukrajině provedlo, uvedla Kallasová. Podobně se ve společném prohlášení vyjádřily všechny země EU s výjimkou Maďarska.
11:21Aktualizovánopřed 22 mminutami

Izrael spustil „gazafikaci“ jihu Libanonu

Rozšiřování „nárazníkové zóny“ vyvolává mezi Libanonci obavy z dlouhodobé okupace ze strany Izraele, jež by mohla prohloubit nestabilitu už tak křehkého státu. Arabská média mluví o „gazafikaci“ jižního Libanonu ve smyslu masivního vysídlování a demolic. Izraelský ministr obrany Jisra’el Kac pohrozil, že všechny jiholibanonské vesnice v pohraniční oblasti budou srovnány se zemí po vzoru Gazy, aby byl sever Izraele „bezpečný“. Někteří experti ale varují, že snahy odzbrojit Hizballáh silou mohou teroristy paradoxně posílit, případně spustit občanskou válku.
06:00Aktualizovánopřed 31 mminutami

Vlády Česka a Slovenska se po třech letech sešly ke společnému jednání

Vlády Česka a Slovenska mají v úterý poprvé po třech letech společné jednání. Naposledy se mezivládní konzultace uskutečnily v březnu 2023, zhruba o rok později je tehdejší vláda Petra Fialy (ODS) přerušila kvůli odlišným názorům na některá témata zahraniční politiky. Ministři obou zemí se v úterý sešli v 11:30 na zámku Nová Horka na Novojičínsku, po pracovním obědě je krátce před 14:00 v plánu tisková konference.
03:30Aktualizovánopřed 33 mminutami

Šéf Rheinmetallu přirovnal ukrajinské výrobce dronů k hospodyňkám, Zelenskyj se ohradil

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval na srovnání ukrajinských výrobců bezpilotních letounů s „hospodyněmi“, které použil šéf německé společnosti Rheinmetall Armin Papperger. Prezident mimo jiné uvedl, že ukrajinský obranný průmysl vykazuje vysokou technologickou úroveň. Uvedl to v rozhovoru s novináři 30. března, píše Suspilne.
před 51 mminutami

VideoObvinění ze špionáže i zapojení tajných služeb před maďarskými volbami zkoumali Reportéři ČT

Předvolební kampaň v Maďarsku poznamenala obvinění ze zapojení tajných služeb. Podle opozice i médií se do voleb vměšuje Rusko, které se snaží dlouholetého premiéra Viktora Orbána udržet u moci a do země vyslalo své agenty. Ti podle Reportérů ČT plánovali i fingovaný atentát na premiéra, aby veřejné mínění otočili v jeho prospěch. O úzkých vazbách maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóá s šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem psal i maďarský investigativní novinář Szabolcs Pányi. Orbánova vláda ho vzápětí obvinila ze špionáže. „Tento vývoj mě nijak zvlášť nepřekvapuje,“ dodal Pányi. A vyšetřování nyní čelí i policista, který v médiích promluvil o tom, jak chtěly maďarské tajné služby zdiskreditovat opoziční stranu Tisza. Ta má s Péterem Magyarem v čele podle dlouhodobých průzkumů šanci na vítězství. Pro Reportéry ČT natáčel Jan Šilhan.
před 1 hhodinou

ŽIVĚ: Brífink Pentagonu k válce v Íránu

Izraelsko-americké vzdušné údery v noci na úterý zasáhly vojenská zařízení v Isfahánu, uvedla podle agentury AFP íránská státní média. Americký prezident Donald Trump v noci na své sociální síti Truth Social sdílel bez komentáře video, které zachycuje masivní sekundární exploze. Podle agentury AP se jednalo o útok v Isfahánu. Izraelská armáda v úterý bez podrobností oznámila, že dokončila další vlnu vzdušných úderů na Teherán. Trump je podle listu The Wall Street Journal ochotný ukončit válku proti Íránu, i když nedojde ke znovuotevření Hormuzského průlivu.
10:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou
Načítání...