Akademie věd ČR strana 2 z 3

Středoevropské zemědělství ohrožují budoucí změny teplot. Dospěli k tomu vědci, kteří na základě dat získaných i z českých dubů vytvořili přehled klimatu v tomto regionu a podívali se na to, jak vypadá možný vývoj do budoucna.

Čeští vědci spolupracují s odborníky ze čtrnácti výzkumných institucí po celém světě, aby využili umělou inteligenci (AI) na objev a vývoj nových přírodních molekul, které by bylo možné využívat například ve vývoji léčiv, kosmickém výzkumu nebo likvidaci znečištění v přírodě.

Portugalský archeolog tvrdí, že rozluštil záhadu, kterou vědci řeší už desítky let. Mnoho zubů na lidských kostrách z doby ledové má na sobě neobvyklé oděrky. Podle nové studie by za ně mohly být zodpovědné estetické úpravy podobné piercingu.

Žijeme v době osvěty, která obětem a potenciálním terčům sexualizovaného násilí umožňuje o zkušenosti otevřeně mluvit, nebo jsme se dostali do bodu, kdy za obtěžování považujeme pouhý pohled? Aktuální téma zkoumal publicistický pořad ČT Fenomén doby. Zaměřil se na hnutí MeToo či jeho „české“ provedení v podobě soudu s usvědčenými násilníky Dominikem Ferim (tehdy TOP 09) nebo Janem Cimickým.

Na pomezí Moravy a Dyje vznikne chráněná krajinná oblast Soutok, rozhodla vláda. Území patří k největším komplexům lužních lesů ve střední Evropě. Ministerstvo pro místní rozvoj také vytvoří akční plán pro předcházení rizikům, která jsou spojená se stavbou jaderných bloků v Dukovanech.

Prestižní časopis Science vyhlásil deset největších vědeckých objevů za rok 2024, které mohou změnit svět. Na tomto seznamu jsou rovnou dva, v nichž hrají klíčovou roli Češi. V kategorii fyziky byl jako jediný zmíněný objev altermagnetismu, což je fyzikální jev, který popsali čeští vědci pod vedením Tomáše Jungwirtha. Jako revoluční průlom časopis ocenil injekční léčbu viru HIV s 99,9procentní účinností.

Uprostřed pouště v Ománu našel vědecký tým předměty z doby kamenné, které pocházejí z období, kdy lidé kvůli klimatickým změnám migrovali mezi kontinenty.

V příštím týdnu se bude konat volba předsedy Akademie věd České republiky (AV ČR). O nejdůležitější místo v tuzemské vědě se 10. prosince utká pět kandidátů.

Parazitologové z Biologického centra Akademie věd ČR potvrdili první domácí případ difylobotriózy v České republice. Toto lidské onemocnění způsobuje tasemnice škulovec široký. K nákaze došlo po konzumaci syrových jiker štiky (kaviáru) pocházející z nádrže Lipno v jižních Čechách. Tento případ naznačuje přítomnost zavlečeného parazita v nádrži, která by tak mohla představovat nové ohnisko nemoci. Riziko nákazy lidí je však velmi nízké.

Lidé po celém Česku si v neděli připomínají 35. výročí sametové revoluce, s čímž je spojena řada pietních akcí. Datum je ale také spjato s rokem 1939, kdy probíhaly velké studentské protesty proti německé okupaci, které si navíc vyžádaly i oběti na životech. Pietním aktem u Hlávkovy koleje si lidé připomněli 85 let ode dne, kdy nacisté v okupovaném protektorátu Čechy a Morava uzavřeli všechny vysoké školy.

Želvušky, které obývají povrchy ledovců napříč Arktidou, jsou skvěle přizpůsobené životu v ledovcových ekosystémech. Jejich jednotlivé populace naznačují, že ztráta každého ledovce může znamenat nevratnou ztrátu místní genetické rozmanitosti. Výzkum českých vědců ale odhalil, že právě tyto želvušky dokážou lokálně přežívat i dlouhá období bez ledu.

Lék empagliflozin, běžně používaný k léčbě cukrovky, může pomoci i lidem s problémy se srdcem a játry, popsali vědci z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR. Odkázali přitom na studii, která ukázala, že lék pomohl laboratorním potkanům s kombinovaným postižením jater a srdce, čímž se podle ústavu otevírá možnost jeho širšího využití i u lidí s více zdravotními problémy.

Domněnka, že dezinformacím věří pouze méně vzdělání lidé, je mýtus, řekl Tomáš Koblížek z Filosofického ústavu Akademie věd. Příkladem dezinformace, které věří mnohdy i vzdělaní lidé, je například popírání klimatické změny. Je podle něj potřeba začít brát riziko dezinformací a konspiračních teorií vážně. A to podobně jako riziko nenávistných projevů, které lze ze zákona postihnout.

Emoce hnusu je podceňovaná. Pocit znechucení ale člověka chrání před nakažením viry nebo patogeny, které by ho mohly připravit o život. Jedná se o velmi silnou evoluční emoci, řekla Iva Poláčková z Psychologického ústavu Akademie věd. Nejčastěji se totiž lidem hnusí například červi, kteří mohou být ve zkaženém jídle. Obecně lidi znechucuje podezření, že je někdo nebo něco může nakazit nebo otrávit.

Za posledních pět let se řešily v Česku zhruba dvě desítky korupčních kauz. Spíše než o selhání systému jde o selhání jednotlivce, řekl v pořadu Zkraje státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství Tomáš Foldyna. Podle olomouckého primátora Miroslava Žbánka (ANO) mnohdy selhává kontrolní systém.

Úzký vztah mezi myší domácí a člověkem je pro vědce jedinečnou příležitostí k výzkumu historických migrací lidské populace. Nové poznatky přinesla studie českých vědců. Rozsáhlý výzkum zahrnoval genetické vzorky více než osmi tisíc myší. Jeho výsledky posouvají dosavadní představy o kolonizaci Evropy myšmi a nabízejí možnost nově nahlédnout na vzájemné působení lidí a zvířat.

Nynější věda nemá jasný důkaz, že ostatky uložené v Čáslavi skutečně patřily husitskému vojevůdci Janu Žižkovi, který zemřel před 600 lety, upozornil Filip Velímský z Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Podle něj totiž není možné provést genetické určení Žižky s pomocí jeho potomků.

Krajské volby ukázaly, jaký vliv má celostátní politika na regionální úroveň, řekl politolog z historického ústavu Akademie věd ČR Jan Květina. Navzdory tomuto trendu však podle něj v krajích dokázaly zabodovat některé charismatické osobnosti. Výsledky hlasování nicméně nemusí nutně naznačovat, jak dopadnou parlamentní volby příští rok. Pokud ale mají Piráti politicky přežít a uspět ve volbách do sněmovny, musí zásadním způsobem změnit své fungování i komunikaci s voliči, míní odborník.

Úspěchy, mezi které patří nové biotechnologie, využití netradičních plodin i systém výstrah reagujících na změnu klimatu, si připisují vědci z devíti pracovišť Akademie věd ČR (AV ČR), kteří se snaží přispět k zajištění dostatku potravin pro lidstvo. Pět let úspěšně spolupracovali ve výzkumném programu Potraviny pro budoucnost Strategie AV21. Výsledky, kterých dosáhli, představili na stejnojmenné konferenci v pondělí.

V Česku se v pátek 17. května otevřela první tři centra vědecké excelence programu Dioscuri, který podporuje vědce ze střední a východní Evropy. První centra působí při Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR a při Masarykově univerzitě. Vedoucí center získají na svůj výzkum v prvních pěti letech až 35 milionů korun. Peníze poskytne rovným dílem německé ministerstvo pro vzdělávání a výzkum a české ministerstvo školství.

Ve věku 85 let v pondělí zemřel český chemik Josef Michl, informoval Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Michl v ústavu vedl vědeckou skupinu zaměřenou na organickou chemii, od roku 1991 působil také na Coloradské univerzitě v Boulderu v USA. Byl vynikajícím teoretikem i experimentátorem, který dosáhl významných výsledků a světové proslulosti, uvedl ústav.

Odcházející ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová (TOP 09) v pořadu Interview ČT24 řekla, že změna na postu ministra je v politice běžná věc. „Chci se koukat dopředu,“ dodala Langšádlová, která zůstává poslankyní a zamíří nově do sněmovní komise pro hybridní hrozby. Zaměřit se chce na boj s dezinformacemi.

Při vytváření nového lesa je potřeba se vážně zabývat tím, zda druhy stromů, které lesníci nyní sázejí, v budoucnu přežijí. I když dokážou v mladém věku měnit fyziologii i anatomii a vypořádávat se se změnami podmínek, konstatuje lesnický odborník z České zemědělské univerzity Vilém Podrázský. Dodal, že většina tuzemských druhů by měla přežít i v budoucnu, zároveň ale zpochybnil budoucnost buku.

S rostoucími teplotami se o víkendu zvýší aktivita klíšťat. Ta se podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) vyšplhá na 3. stupeň, který představuje střední riziko napadení. Obezřetní by měli být lidé v lesích, ale i městských parcích. Nejčastěji se lidé nakazí bakteriemi lymeské borreliózy. Ta se od začátku roku podle dat Státního zdravotního ústavu potvrdila ve více než třech stovkách případů.