Prestižní časopis Science vyhlásil deset největších vědeckých objevů za rok 2024, které mohou změnit svět. Na tomto seznamu jsou rovnou dva, v nichž hrají klíčovou roli Češi. V kategorii fyziky byl jako jediný zmíněný objev altermagnetismu, což je fyzikální jev, který popsali čeští vědci pod vedením Tomáše Jungwirtha. Jako revoluční průlom časopis ocenil injekční léčbu viru HIV s 99,9procentní účinností.
Časopis Science patří mezi nejuznávanější vědecké časopisy. Kromě publikování špičkových výzkumů vždy na konci roku dává dohromady přehled průlomových objevů, které zásadně mění směr vědy a technologií.
Zařazení altermagnetismu mezi letošní největší úspěchy je v tomto přehledu dobrým důkazem o tom, jak zásadní objev to byl – studie o něm totiž vyšla v konkurenčním odborném žurnálu Nature.
Nový druh magnetismu
Od roku 2019 zveřejňoval tým z Fyzikálního ústavu Akademie věd v Praze a Gutenbergovy univerzity v Mohuči sérii článků, v nichž vědci teoreticky popsali neobvyklé magnetické materiály. V roce 2021 teoretici předpověděli, že tyto materiály tvoří třetí základní typ magnetu, které označili jako altermagnety.
Výzkum, jehož výsledky publikoval časopis Nature v únoru 2024, pak přinesl první přímý důkaz existence tohoto altermagnetismu. Experimentální potvrzení této nové fáze magnetismu bylo možné díky využití pokročilých technologií, včetně fotoelektronového emisního spektrometru, který umožňuje detailní zkoumání elektronové struktury materiálů.
Altermagnety tak dnes díky spolupráci českých, rakouských, britských a německých expertů představují třetí, zcela novou větev magnetismu, která kombinuje výhody obou doposud známých druhů magnetů. Tento průlom tedy boří tradiční dělení magnetismu na dvě známé kategorie – silné feromagnety, využívané například v IT k modulaci elektrického proudu, a antiferomagnety, které sice nevytvářejí nežádoucí pole, ale jejich praktické využití je omezené.
„Výzkum altermagnetismu otevírá nové možnosti v oblasti informačních technologií, například pro vývoj efektivnějších polovodičů a supravodičů. Je to objev s obrovským potenciálem,“ vysvětluje profesor Ján Minár ze Západočeské univerzity v Plzni, který spolu s týmem přispěl ke studii.
První místo patří částečně také Česku
Jako revoluční průlom roku byla časopisem Science oceněna injekční léčba HIV s 99,9procentní účinností. Tato látka dokáže ochránit zranitelné osoby před nákazou na dobu šesti měsíců. Lék se jmenuje lenacapavir a vyvinula jej společnost Gilead Sciences, která je v Česku známá díky remdesiviru, jenž se používá proti covidu.
V týmu, který na tomto léku pracuje, je i český biochemik a virolog Tomáš Cihlář, který dlouhodobě žije ve Spojených státech. „Pokud bychom zvládli dvakrát ročně podat lidem lenacapavir, stejně jako například očkování proti chřipce, mohli bychom chránit veřejnost před šířením HIV,“ uvedl nedávno pro web CzechCrunch.
Kromě léčebného potenciálu odhalil výzkum tohoto přípravku také mnoho informací o tom, jak funguje klíčový takzvaný kapsidový protein viru HIV. Jestli se lenacapavir rozšíří a urychlí tak konec epidemie HIV/AIDS, závisí na jeho dostupnosti, poskytování a samozřejmě i na poptávce. Regulační schválení se očekává nejdříve v polovině roku 2025.
„O tom, kdo si jej bude moci dovolit, rozhodne zatím neoznámená cena. Společnost Gilead uzavřela dohodu se šesti výrobci generik na výrobu levných verzí pro 120 rozvojových zemí, ale zatím neexistuje žádná sleva pro země se středními příjmy, jako je Brazílie, kde žije nejvíce lidí s HIV v Jižní Americe,“ uvádí Science.
Další objevy i zklamání
Další významné objevy zahrnují nový přístup k léčbě autoimunitních nemocí pomocí CAR-T terapie, snímky vesmírného dalekohledu NASA JWST, které přepisují naše chápání vzniku galaxií a hvězd, inovativní pesticidy na bázi RNA pro ochranu plodin, objev organely zvané nitroplast, mikroskopické fosilie překvapující evoluční biology svým extrémním stářím a nové poznatky o tvarování kontinentů.
Kromě deseti pozitivních zpráv vydal Science i seznam zklamání ve vědě. Řadí mezi ně to, jak se svět nepoučil z pandemie covidu-19, negativní dopad válek a politiky na věku, nepřesvědčivé výsledky psychedelik na léčbu duševního zdraví a nenaplněné dohody o ochraně přírody a klimatu.
