Vědecké ocenění Česká hlava získal spintronik Tomáš Jungwirth

Nejvyšší české vědecké ocenění Česká hlava získal letos fyzik Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Ocenění mu bylo uděleno za jeho celoživotní přínos vědeckému výzkumu a úspěchy v oboru spintroniky.

Tomáš Jungwirth je světovým odborníkem na spintroniku, což je obor propojující fyziku, elektroniku a vlastnosti elektronového spinu. Díky jeho práci se Česká republika stala jedním z hlavních center tohoto vědeckého směru. Svůj význam má pro moderní datové technologie, jako jsou paměťová zařízení a procesory.

V posledních letech se Jungwirth soustředil na výzkum antiferomagnetické spintroniky a objevil dosud neznámou třídu magnetů nazvanou altermagnety. Tento objev vzbudil značnou pozornost a otevřel nové možnosti ve vývoji informačních technologií.

Další ocenění

Mezi další oceněné patří Jan Dobeš z Univerzity Karlovy, jehož tým objasnil dosud neznámou souvislost mezi mutacemi genu Aire a imunitní odpovědí na kvasinkové infekce. Jejich výzkum by mohl přispět k vývoji nových léčebných postupů v imunologii. Získal cenu Invence.

Cenu Industrie obdržela společnost Bene Meat Technologies za inovativní technologii výroby kultivovaného masa. Tento proces pěstování živočišných buněk v kontrolovaných podmínkách představuje krok vpřed v udržitelné produkci potravin.

Ceny Česká hlava se udělují od roku 2002. O laureátovi hlavní Národní ceny vlády Česká hlava rozhoduje vláda na návrh Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Loni ji převzala kardioložka Zuzana Moťovská, která se ve svém výzkumu věnovala studiím léčby onemocnění koronárních tepen.

Jakub Podgorný z Astronomického ústavu Akademie věd ČR získal cenu Doctorandus za přírodní vědy. Jeho výzkum polarizace rentgenového záření v okolí černých děr přinesl nové poznatky o těchto vesmírných objektech a položil základy pro budoucí studie rentgenové astronomie.

Lauretátem ceny Lorem je Petr Pávek z Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy. Pávkův výzkum se zaměřuje na objev a testování nových léčiv, která mohou přispět k léčbě metabolických onemocnění, například poruch ukládání tuků v játrech nebo vysokého cholesterolu.

Cenu Doctorandus za technické vědy obdržel David Vojna z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR za vývoj optických izolátorů pro vysokovýkonové laserové systémy. Jeho práce přispěla k zajištění maximálního výkonu pulzního laseru Bivoj.

V ochraně životního prostředí uspěl Lukáš Trakal z České zemědělské univerzity v Praze, který získal Cenu Ministra životního prostředí. Jeho tým vyvinul přírodní kultivační technologii, která přispívá ke zlepšení půdní kvality.

Mimořádnou cenu poroty získal Michal Holčapek z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice za vývoj lipidomické analýzy pro včasnou diagnostiku rakoviny slinivky břišní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 7 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 9 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 18:41

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
včera v 13:58

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
včera v 13:00

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
včera v 10:19

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30
Načítání...