Vědecké ocenění Česká hlava získal spintronik Tomáš Jungwirth

Nejvyšší české vědecké ocenění Česká hlava získal letos fyzik Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Ocenění mu bylo uděleno za jeho celoživotní přínos vědeckému výzkumu a úspěchy v oboru spintroniky.

Tomáš Jungwirth je světovým odborníkem na spintroniku, což je obor propojující fyziku, elektroniku a vlastnosti elektronového spinu. Díky jeho práci se Česká republika stala jedním z hlavních center tohoto vědeckého směru. Svůj význam má pro moderní datové technologie, jako jsou paměťová zařízení a procesory.

V posledních letech se Jungwirth soustředil na výzkum antiferomagnetické spintroniky a objevil dosud neznámou třídu magnetů nazvanou altermagnety. Tento objev vzbudil značnou pozornost a otevřel nové možnosti ve vývoji informačních technologií.

Další ocenění

Mezi další oceněné patří Jan Dobeš z Univerzity Karlovy, jehož tým objasnil dosud neznámou souvislost mezi mutacemi genu Aire a imunitní odpovědí na kvasinkové infekce. Jejich výzkum by mohl přispět k vývoji nových léčebných postupů v imunologii. Získal cenu Invence.

Cenu Industrie obdržela společnost Bene Meat Technologies za inovativní technologii výroby kultivovaného masa. Tento proces pěstování živočišných buněk v kontrolovaných podmínkách představuje krok vpřed v udržitelné produkci potravin.

Ceny Česká hlava se udělují od roku 2002. O laureátovi hlavní Národní ceny vlády Česká hlava rozhoduje vláda na návrh Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Loni ji převzala kardioložka Zuzana Moťovská, která se ve svém výzkumu věnovala studiím léčby onemocnění koronárních tepen.

Jakub Podgorný z Astronomického ústavu Akademie věd ČR získal cenu Doctorandus za přírodní vědy. Jeho výzkum polarizace rentgenového záření v okolí černých děr přinesl nové poznatky o těchto vesmírných objektech a položil základy pro budoucí studie rentgenové astronomie.

Lauretátem ceny Lorem je Petr Pávek z Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy. Pávkův výzkum se zaměřuje na objev a testování nových léčiv, která mohou přispět k léčbě metabolických onemocnění, například poruch ukládání tuků v játrech nebo vysokého cholesterolu.

Cenu Doctorandus za technické vědy obdržel David Vojna z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR za vývoj optických izolátorů pro vysokovýkonové laserové systémy. Jeho práce přispěla k zajištění maximálního výkonu pulzního laseru Bivoj.

V ochraně životního prostředí uspěl Lukáš Trakal z České zemědělské univerzity v Praze, který získal Cenu Ministra životního prostředí. Jeho tým vyvinul přírodní kultivační technologii, která přispívá ke zlepšení půdní kvality.

Mimořádnou cenu poroty získal Michal Holčapek z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice za vývoj lipidomické analýzy pro včasnou diagnostiku rakoviny slinivky břišní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 17 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 20 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 23 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...