PŘEHLEDNĚ: Grafy ukazují, jak je na tom česká věda

Český statistický úřad (ČSÚ) vydal čísla o tom, jak si tuzemská věda vedla do roku 2023. Na výzkum a vývoj bylo vynaloženo téměř 140 miliard korun. Nejvíce nových peněz přišlo ze zahraničí. Počet pracovníků ve vědě dle ČSÚ stagnuje, v posledních třech letech se pohyboval okolo 123 tisíc.

Na výzkum a vývoj se v Česku loni vynaložilo 139,7 miliardy korun, což je meziroční nárůst o 4,8 procenta. Současně ale došlo k poklesu těchto výdajů ve vztahu k hrubému domácímu produktu. Roku 2022 to bylo 1,89 procenta, o rok později už 1,83 procenta. Jedná se tedy o zvětšení rozdílu vůči průměru, který je v Evropské unii. Ten se v letech 2020 až 2022 pohyboval okolo 2,3 procenta.

„Z veřejných domácích a z veřejných zahraničních zdrojů, zahrnujících především dotace EU, se v roce 2023 vynaložilo na výzkum a vývoj v Česku celkem 50,1 miliardy korun,“ uvedl ředitel odboru statistik rozvoje ČSÚ Martin Mana.

„Podpora z veřejných zdrojů vzrostla meziročně o 0,5 procenta. Na vládní a vysokoškolský sektor připadlo z této částky 42,1 miliardy korun, podnikový výzkum a vývoj získal 6,9 miliardy a zbylých 1,1 miliardy korun směřovalo na výzkum v soukromých neziskových institucích,“ doplnil statistik.

Na podniky připadly dvě třetiny z celkových výdajů na výzkum a vývoj v Česku. Meziročně se navýšily téměř o pět miliard korun, ty byly použity na mzdy.

Ve vládním a vysokoškolském sektoru došlo k nárůstu o sedm set milionů korun. Dohromady se v těchto dvou sektorech vynaložilo v roce 2023 na výzkum a vývoj celkem 48 miliard korun, z toho 25 miliard korun v oblasti přírodních věd.

Cizí peníze v české vědě

Stále větší roli v podnikovém výzkumu a vývoji v Česku podle ČSÚ hrají podniky pod zahraniční kontrolou. Od nich na výzkumné činnosti putovalo 58,9 miliardy korun, což je o 4,4 miliardy více než v roce 2022. Nejvíce z nich má vlastníka v Německu nebo ve Spojených státech.

„Firmy pod zahraniční kontrolou s německým vlastníkem vynaložily v roce 2023 za výzkum a vývoj na území Česka téměř 21 miliard korun, přičemž nejdůležitějším odvětvím byl automobilový průmysl. Americké firmy u nás do výzkumu investovaly devatenáct miliard korun, a to především v oblasti informačních technologií,“ ujasnil Marek Štampach z odboru statistik rozvoje ČSÚ.

Počet pracovníků stagnuje

Počet pracovníků ve výzkumu a vývoji poslední tři roky stagnuje. V roce 2023 tuto činnost v Česku vykonávalo celkem 122 900 tisíc zaměstnanců. V přepočtu na plné úvazky strávené výzkumně-vývojovou činností se jednalo o 85 500 lidí, z nichž šedesát procent pracovalo v podnicích, 23 procent ve vysokoškolském sektoru a šestnáct procent ve vládním sektoru.

Dlouhodobě je ve výzkumu a vývoji nízký podíl žen a pohybuje se kolem třiceti procent. Průměr EU je více než 35 procent, některé východní státy Evropy se blíží i k padesáti procentům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Schránku s pokladem našli mezi kameny, teď si turisté rozdělí štědré nálezné

Královéhradecký kraj vyplatí 11,7 milionu korun dvěma turistům, kteří loni nedaleko Dvora Králové nad Labem na úbočí kopce Zvičina našli zlatý poklad. Téměř šest set mincí a šperků vážilo přes pět kilogramů, podle dosavadních zjištění zlato někdo do země ukryl zřejmě v období druhé světové války. Nález zpracovávají konzervátoři, koncem roku si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Podle odhadů jsou v tuzemsku celkem až desetitisíce amatérských hledačů, s nimiž spolupracují i profesionálové.
před 1 hhodinou

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 15 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 15 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 19 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 21 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026
Načítání...