PŘEHLEDNĚ: Grafy ukazují, jak je na tom česká věda

Český statistický úřad (ČSÚ) vydal čísla o tom, jak si tuzemská věda vedla do roku 2023. Na výzkum a vývoj bylo vynaloženo téměř 140 miliard korun. Nejvíce nových peněz přišlo ze zahraničí. Počet pracovníků ve vědě dle ČSÚ stagnuje, v posledních třech letech se pohyboval okolo 123 tisíc.

Na výzkum a vývoj se v Česku loni vynaložilo 139,7 miliardy korun, což je meziroční nárůst o 4,8 procenta. Současně ale došlo k poklesu těchto výdajů ve vztahu k hrubému domácímu produktu. Roku 2022 to bylo 1,89 procenta, o rok později už 1,83 procenta. Jedná se tedy o zvětšení rozdílu vůči průměru, který je v Evropské unii. Ten se v letech 2020 až 2022 pohyboval okolo 2,3 procenta.

„Z veřejných domácích a z veřejných zahraničních zdrojů, zahrnujících především dotace EU, se v roce 2023 vynaložilo na výzkum a vývoj v Česku celkem 50,1 miliardy korun,“ uvedl ředitel odboru statistik rozvoje ČSÚ Martin Mana.

„Podpora z veřejných zdrojů vzrostla meziročně o 0,5 procenta. Na vládní a vysokoškolský sektor připadlo z této částky 42,1 miliardy korun, podnikový výzkum a vývoj získal 6,9 miliardy a zbylých 1,1 miliardy korun směřovalo na výzkum v soukromých neziskových institucích,“ doplnil statistik.

Na podniky připadly dvě třetiny z celkových výdajů na výzkum a vývoj v Česku. Meziročně se navýšily téměř o pět miliard korun, ty byly použity na mzdy.

Ve vládním a vysokoškolském sektoru došlo k nárůstu o sedm set milionů korun. Dohromady se v těchto dvou sektorech vynaložilo v roce 2023 na výzkum a vývoj celkem 48 miliard korun, z toho 25 miliard korun v oblasti přírodních věd.

Cizí peníze v české vědě

Stále větší roli v podnikovém výzkumu a vývoji v Česku podle ČSÚ hrají podniky pod zahraniční kontrolou. Od nich na výzkumné činnosti putovalo 58,9 miliardy korun, což je o 4,4 miliardy více než v roce 2022. Nejvíce z nich má vlastníka v Německu nebo ve Spojených státech.

„Firmy pod zahraniční kontrolou s německým vlastníkem vynaložily v roce 2023 za výzkum a vývoj na území Česka téměř 21 miliard korun, přičemž nejdůležitějším odvětvím byl automobilový průmysl. Americké firmy u nás do výzkumu investovaly devatenáct miliard korun, a to především v oblasti informačních technologií,“ ujasnil Marek Štampach z odboru statistik rozvoje ČSÚ.

Počet pracovníků stagnuje

Počet pracovníků ve výzkumu a vývoji poslední tři roky stagnuje. V roce 2023 tuto činnost v Česku vykonávalo celkem 122 900 tisíc zaměstnanců. V přepočtu na plné úvazky strávené výzkumně-vývojovou činností se jednalo o 85 500 lidí, z nichž šedesát procent pracovalo v podnicích, 23 procent ve vysokoškolském sektoru a šestnáct procent ve vládním sektoru.

Dlouhodobě je ve výzkumu a vývoji nízký podíl žen a pohybuje se kolem třiceti procent. Průměr EU je více než 35 procent, některé východní státy Evropy se blíží i k padesáti procentům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sněhová kalamita v květnu. Před sedmdesáti lety napadly desítky centimetrů sněhu

Letošní květen zatím přináší převážně teplotně nadprůměrné dny a sníh roztál během uplynulého týdne už i v Krkonoších. To před 73 lety byla situace dramaticky odlišná – ledoví muži tehdy sice dorazili o pár dnů dříve, ale s o to větší intenzitou, a dokonce s sebou přinesli i sněhovou kalamitu. Šlo o mimořádně silné ochlazení s mrazy, sněžením i v nížinách a rozsáhlými škodami na vegetaci a zemědělství.
včera v 09:00

Strach z krásy, strach ze vztahu. Vědci popsali roli femme fatale v mýtech

Jednou z nejčastějších překážek, jimž mužský hrdina čelí na své cestě ke smysluplnému konci svého příběhu, není drak ani jiná lítá bestie. Je to krásná žena označovaná jako femme fatale. Právě tento archetyp teď vědci prozkoumali.
včera v 08:02

VideoGynekologické operace i bez řezů do břicha. Lékaři rozšiřují šetrnější postupy

Lékaři rozšiřují možnosti miniinvazivních gynekologických zákroků, při nichž lze i velké operace provádět bez řezů do břišní stěny a pod kontrolou kamery. Šetrnější postupy mají snižovat riziko komplikací, infekcí nebo vzniku kýly a mohou pomoci například pacientkám po opakovaných břišních zákrocích. Odstranění dělohy ročně v Česku podstoupí téměř dvacet tisíc žen.
8. 5. 2026

David Attenborough slaví sté narozeniny. Změnil pohled lidí na svět

Britský přírodovědec, spisovatel a filmař sir David Attenborough patří k nejznámějším popularizátorům vědy. Jeho přírodovědná díla jako Modrá planeta či Život na Zemi, která už od poloviny padesátých let připravoval hlavně pro BBC, lákaly k obrazovkám miliony diváků po celém světě. Dokázal poutavě vyprávět jak o existujících zvířatech, tak o dávno vyhynulých dinosaurech a své pořady přetvářel i v úspěšné knihy. V pátek 8. května slaví sté narozeniny.
8. 5. 2026

České přehrady se rychle oteplují. Dopady se už projevují

Povrchová voda v českých nádržích se za posledních třicet let výrazně oteplila, oznámili vědci z Biologického centra Akademie věd. Ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za desetiletí. Největší teplotní skok je v případě jednotlivých měsíců patrný v dubnu, kdy je to dokonce o jeden stupeň. Dlouhodobá studie hydrobiologů potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a lidmi způsobeným oteplováním klimatu. Upozorňuje také na možné dopady na kvalitu vody i hospodaření v nádržích.
7. 5. 2026

481 metrů. Aljaškou se vloni přehnala druhá největší megatsunami

Loňská megatsunami vznikla po sesuvu části aljašské hory do moře. Podle studie, která vyšla na začátku května, jde o druhou nejvyšší vlnu, jakou kdy vědci zaznamenali. Autoři výzkumu zdůrazňují, že je spojená s riziky změny klimatu a táním ledovců.
7. 5. 2026

Archeologové ohlásili nález ztraceného města Bílý jaguár

Marná pátrání po stovky let zmizelém mayském městě Sac Balam (v překladu Bílý jaguár) vystřídala naděje. Během posledních vykopávek v mexické džungli se našlo tolik důkazů, že archeologové teď na tiskové konferenci oznámili, že ho našli.
7. 5. 2026

Vědci vyvrátili jeden z nejznámějších mýtů o kukačkách. Vejce v zobáku nenosí

Mezinárodní tým ornitologů pod vedením Tomáše Grima z Ostravské univerzity jako první pořídil záznamy kladení kukaček obecných do hostitelských hnízd v dutinách. Díky tomu vědci přinesli nové poznatky o jejich chování a vyvrátili mýtus, že kukačky nosí vejce v zobáku, o němž se spekulovalo už od starověku.
6. 5. 2026
Načítání...