PŘEHLEDNĚ: Grafy ukazují, jak je na tom česká věda

Český statistický úřad (ČSÚ) vydal čísla o tom, jak si tuzemská věda vedla do roku 2023. Na výzkum a vývoj bylo vynaloženo téměř 140 miliard korun. Nejvíce nových peněz přišlo ze zahraničí. Počet pracovníků ve vědě dle ČSÚ stagnuje, v posledních třech letech se pohyboval okolo 123 tisíc.

Na výzkum a vývoj se v Česku loni vynaložilo 139,7 miliardy korun, což je meziroční nárůst o 4,8 procenta. Současně ale došlo k poklesu těchto výdajů ve vztahu k hrubému domácímu produktu. Roku 2022 to bylo 1,89 procenta, o rok později už 1,83 procenta. Jedná se tedy o zvětšení rozdílu vůči průměru, který je v Evropské unii. Ten se v letech 2020 až 2022 pohyboval okolo 2,3 procenta.

„Z veřejných domácích a z veřejných zahraničních zdrojů, zahrnujících především dotace EU, se v roce 2023 vynaložilo na výzkum a vývoj v Česku celkem 50,1 miliardy korun,“ uvedl ředitel odboru statistik rozvoje ČSÚ Martin Mana.

„Podpora z veřejných zdrojů vzrostla meziročně o 0,5 procenta. Na vládní a vysokoškolský sektor připadlo z této částky 42,1 miliardy korun, podnikový výzkum a vývoj získal 6,9 miliardy a zbylých 1,1 miliardy korun směřovalo na výzkum v soukromých neziskových institucích,“ doplnil statistik.

Na podniky připadly dvě třetiny z celkových výdajů na výzkum a vývoj v Česku. Meziročně se navýšily téměř o pět miliard korun, ty byly použity na mzdy.

Ve vládním a vysokoškolském sektoru došlo k nárůstu o sedm set milionů korun. Dohromady se v těchto dvou sektorech vynaložilo v roce 2023 na výzkum a vývoj celkem 48 miliard korun, z toho 25 miliard korun v oblasti přírodních věd.

Cizí peníze v české vědě

Stále větší roli v podnikovém výzkumu a vývoji v Česku podle ČSÚ hrají podniky pod zahraniční kontrolou. Od nich na výzkumné činnosti putovalo 58,9 miliardy korun, což je o 4,4 miliardy více než v roce 2022. Nejvíce z nich má vlastníka v Německu nebo ve Spojených státech.

„Firmy pod zahraniční kontrolou s německým vlastníkem vynaložily v roce 2023 za výzkum a vývoj na území Česka téměř 21 miliard korun, přičemž nejdůležitějším odvětvím byl automobilový průmysl. Americké firmy u nás do výzkumu investovaly devatenáct miliard korun, a to především v oblasti informačních technologií,“ ujasnil Marek Štampach z odboru statistik rozvoje ČSÚ.

Počet pracovníků stagnuje

Počet pracovníků ve výzkumu a vývoji poslední tři roky stagnuje. V roce 2023 tuto činnost v Česku vykonávalo celkem 122 900 tisíc zaměstnanců. V přepočtu na plné úvazky strávené výzkumně-vývojovou činností se jednalo o 85 500 lidí, z nichž šedesát procent pracovalo v podnicích, 23 procent ve vysokoškolském sektoru a šestnáct procent ve vládním sektoru.

Dlouhodobě je ve výzkumu a vývoji nízký podíl žen a pohybuje se kolem třiceti procent. Průměr EU je více než 35 procent, některé východní státy Evropy se blíží i k padesáti procentům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
před 3 hhodinami

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
před 5 hhodinami

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
včera v 09:00

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025

Zdivočelá země se vrací. Na temnou minulost republiky se zaměří výzkumný projekt

Nacistická a komunistická totalita zanechaly své stopy nejen na „velké scéně“ dějin Česka, ale také v krajině, v opuštěných továrnách, zaniklých vesnicích, pracovních táborech nebo na hřbitovech. Právě na tato místa v době kritických desetiletí dvacátého století se zaměří nový výzkumný projekt Zdivočelá země, který se svým názvem cíleně hlásí ke stejnojmennému románu i televiznímu seriálu České televize.
7. 5. 2025

Horské rostliny nemají kam ustoupit. Studie ukazuje, jak je zasáhne klimatická změna

Devět let studovali botanici rostlinku jménem řeřišnice Drummondova, která roste v horském prostředí. Nyní na základě výzkumu tvrdí, že mnoho horských rostlin se nedokáže dostatečně rychle přizpůsobit zvyšujícím se teplotám, aby přežily v podmínkách globálního oteplování.
7. 5. 2025

Východní parašutisté už za války připravovali Československo pro nástup komunistů

Parašutisty za války nevysílala do protektorátu jen exilová vláda z Londýna. Dostávali se na toto území i z Východu – z pověření nejen Československé vojenské mise, ale i komunistické strany nebo sovětské rozvědky. Kromě zpravodajských a sabotážních úkolů měli někteří parašutisté ke konci války také pomáhat zakládat národní výbory a připravovat půdu pro nástup komunistů k moci v Československu. O jejich osudech toho přitom stále příliš nevíme – také kvůli nedostupnosti ruských archivů i snaze ruského režimu účelově interpretovat historii.
7. 5. 2025
Načítání...