PŘEHLEDNĚ: Grafy ukazují, jak je na tom česká věda

Český statistický úřad (ČSÚ) vydal čísla o tom, jak si tuzemská věda vedla do roku 2023. Na výzkum a vývoj bylo vynaloženo téměř 140 miliard korun. Nejvíce nových peněz přišlo ze zahraničí. Počet pracovníků ve vědě dle ČSÚ stagnuje, v posledních třech letech se pohyboval okolo 123 tisíc.

Na výzkum a vývoj se v Česku loni vynaložilo 139,7 miliardy korun, což je meziroční nárůst o 4,8 procenta. Současně ale došlo k poklesu těchto výdajů ve vztahu k hrubému domácímu produktu. Roku 2022 to bylo 1,89 procenta, o rok později už 1,83 procenta. Jedná se tedy o zvětšení rozdílu vůči průměru, který je v Evropské unii. Ten se v letech 2020 až 2022 pohyboval okolo 2,3 procenta.

„Z veřejných domácích a z veřejných zahraničních zdrojů, zahrnujících především dotace EU, se v roce 2023 vynaložilo na výzkum a vývoj v Česku celkem 50,1 miliardy korun,“ uvedl ředitel odboru statistik rozvoje ČSÚ Martin Mana.

„Podpora z veřejných zdrojů vzrostla meziročně o 0,5 procenta. Na vládní a vysokoškolský sektor připadlo z této částky 42,1 miliardy korun, podnikový výzkum a vývoj získal 6,9 miliardy a zbylých 1,1 miliardy korun směřovalo na výzkum v soukromých neziskových institucích,“ doplnil statistik.

Na podniky připadly dvě třetiny z celkových výdajů na výzkum a vývoj v Česku. Meziročně se navýšily téměř o pět miliard korun, ty byly použity na mzdy.

Ve vládním a vysokoškolském sektoru došlo k nárůstu o sedm set milionů korun. Dohromady se v těchto dvou sektorech vynaložilo v roce 2023 na výzkum a vývoj celkem 48 miliard korun, z toho 25 miliard korun v oblasti přírodních věd.

Cizí peníze v české vědě

Stále větší roli v podnikovém výzkumu a vývoji v Česku podle ČSÚ hrají podniky pod zahraniční kontrolou. Od nich na výzkumné činnosti putovalo 58,9 miliardy korun, což je o 4,4 miliardy více než v roce 2022. Nejvíce z nich má vlastníka v Německu nebo ve Spojených státech.

„Firmy pod zahraniční kontrolou s německým vlastníkem vynaložily v roce 2023 za výzkum a vývoj na území Česka téměř 21 miliard korun, přičemž nejdůležitějším odvětvím byl automobilový průmysl. Americké firmy u nás do výzkumu investovaly devatenáct miliard korun, a to především v oblasti informačních technologií,“ ujasnil Marek Štampach z odboru statistik rozvoje ČSÚ.

Počet pracovníků stagnuje

Počet pracovníků ve výzkumu a vývoji poslední tři roky stagnuje. V roce 2023 tuto činnost v Česku vykonávalo celkem 122 900 tisíc zaměstnanců. V přepočtu na plné úvazky strávené výzkumně-vývojovou činností se jednalo o 85 500 lidí, z nichž šedesát procent pracovalo v podnicích, 23 procent ve vysokoškolském sektoru a šestnáct procent ve vládním sektoru.

Dlouhodobě je ve výzkumu a vývoji nízký podíl žen a pohybuje se kolem třiceti procent. Průměr EU je více než 35 procent, některé východní státy Evropy se blíží i k padesáti procentům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 4 hhodinami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
včera v 08:00

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...