Čeští vědci vylepšili proléčiva. Míří na rakovinu

Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) vytvořili látky, které dokáží aktivovat takzvané proléčivo a navíc i zlepšit jeho efektivitu v těle. Díky tomu bude možné lépe cílit například na zhoubné nádory, což má potenciál vylepšit léčbu rakoviny.

Proléčivo je látka, která se metabolicky mění v samotné léčivo až v těle tak, že se aktivuje na vybraném místě. To znamená, že když ji člověk přijímá, nedělá nic, a nemá tedy ani žádné vedlejší účinky spojené s řadou běžných léků. V opravdový lék se změní až poté, co se naváže na nějakou jinou látku a začne fungovat.

Vědci se dlouhodobě snaží, aby se z proléčiva stal lék až na konkrétním místě, kde má v organismu pomoci. Pak je totiž látka nejúčinnější a ještě víc to snižuje negativní dopady. Proléčiva k tomu mnohdy potřebují takzvané aktivátory, tedy látky, které změnu spustí. Dosud užívaná generace aktivátorů je ale pomalá a neúčinná. Molekula léčivé látky se uvolní zpravidla až za několik hodin a organismus z ní dokáže využít jen zhruba šedesát procent. To teď změnili čeští vědci.

ÚOCHB je vědecká instituce, součást Akademie věd, jejímž hlavním posláním je základní výzkum v oblasti chemické biologie a medicinální chemie, organické a materiálové chemie, chemie přírodních látek, biochemie a molekulární biologie, fyzikální chemie, teoretické chemie a analytické chemie. Soustředí se také na přenos výsledků základního výzkumu do praxe.

„Naše nejnovější generace aktivátorů umožňuje stoprocentní uvolnění léčiva, a to ve velmi krátkém čase, během zhruba půl hodiny. Vyšší rychlost a účinnost jsme dokázali na několika příkladech buněčných in vitro experimentů,“ popsal Milan Vrábel z ústavu.

Na vývoji aktivátorů pracuje mimo jiné také farmaceutický průmysl. Ačkoliv se jedná o počáteční nedokonalé verze aktivátorů, podle vědců se ukazuje, že tento koncept v lidském organismu funguje. Již se uskutečnily první fáze klinických testů.

Tým z ÚOCHB se na výzkumu podílí s vědci z Technické univerzity ve Vídni. Jejich práci ve dvou článcích otiskl vědecký časopis Angewandte Chemie. Výzkum vznikl díky podpoře Národního ústavu CarDia z programu Exceles financovaného EU a také v rámci projektu Nové technologie pro translační výzkum ve farmaceutických vědách (NETPHARM), který je rovněž spolufinancovaný z evropských peněz. Výzkum také podpořila Grantová agentura ČR a Rakouský vědecký fond.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 17 hhodinami

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
před 20 hhodinami

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
před 23 hhodinami

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.