Emoce hnusu je evoluční ochrana před otravou, říká psycholožka

Emoce hnusu je podceňovaná. Pocit znechucení ale člověka chrání před nakažením viry nebo patogeny, které by ho mohly připravit o život. Jedná se o velmi silnou evoluční emoci, řekla Iva Poláčková z Psychologického ústavu Akademie věd. Nejčastěji se totiž lidem hnusí například červi, kteří mohou být ve zkaženém jídle. Obecně lidi znechucuje podezření, že je někdo nebo něco může nakazit nebo otrávit.

Zhnusení se dá většinou snadno poznat podle výrazu v obličeji. „Většinou jde o nakrčený nos, jako když něco páchne, a nakrčené obočí. Také má člověk tendenci od té situace utíkat pryč, a nebo naopak tu věc, která v nás zhnusení vyvolává, smést ze stolu,“ uvedla Poláčková v rozhovoru poskytnutém AV ČR.

Emoce lidé hodnotí buď jako pozitivní, nebo negativní, ale i na negativní emoci lze najít hodně pozitivních aspektů. Na hnusu je, stejně jako na strachu, podle ní něco fascinujícího. „Lidi se rádi bojí, koukají na horory, které mnohdy využívají právě i fascinaci hnusem,“ popsala Poláčková, která se tomuto fenoménu dlouhodobě věnuje.

Vyvolat v někom pocit znechucení je hodně jednoduché, uvedla. „Stačí, že někomu člověk pustí nějaké video nebo mu řekne, aby si představil něco jemu nepříjemného. Vyvolat zhnusení lze tedy pomocí obrázků a instrukcí. A proto se s ním dobře pracuje třeba na sociálních sítích,“ myslí si Poláčková.

Jak pracovat s emocemi

Hnus a pocit zhnusení se ale mimo jiné používá i k degradaci určitých skupin a minorit, dodala.

„Svým emocím, jako je pocit zhnusení, je potřeba naslouchat, ale ne slepě. Naopak o nich kriticky přemýšlet. Pokládat si otázky jako například, jestli je ta menšina skutečně nechutná, tak jak nám to někdo předkládá, či je skutečnost jiná. Je potřeba své emoce v tomhle ohledu korigovat,“ doplnila psycholožka.

Člověk se učí rozpoznávat, co je hnusné, už jako dítě. Přirozeně má tendence se vyhýbat věcem, které mu vadí. Hodně se to odráží na chutích: děti se díky tomu například vyhýbají hořké chuti, která je spojena s alkaloidy, jež najdeme ve zkaženém jídle. Za zajímavé Poláčková označuje, že velmi univerzální je u dětí také období, kdy je začíná hnus naopak fascinovat: přichází nejčastěji kolem dvanácti až třinácti let, kdy si děti hrají například s umělým slizem a podobně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 19 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.