Emoce hnusu je evoluční ochrana před otravou, říká psycholožka

Emoce hnusu je podceňovaná. Pocit znechucení ale člověka chrání před nakažením viry nebo patogeny, které by ho mohly připravit o život. Jedná se o velmi silnou evoluční emoci, řekla Iva Poláčková z Psychologického ústavu Akademie věd. Nejčastěji se totiž lidem hnusí například červi, kteří mohou být ve zkaženém jídle. Obecně lidi znechucuje podezření, že je někdo nebo něco může nakazit nebo otrávit.

Zhnusení se dá většinou snadno poznat podle výrazu v obličeji. „Většinou jde o nakrčený nos, jako když něco páchne, a nakrčené obočí. Také má člověk tendenci od té situace utíkat pryč, a nebo naopak tu věc, která v nás zhnusení vyvolává, smést ze stolu,“ uvedla Poláčková v rozhovoru poskytnutém AV ČR.

Emoce lidé hodnotí buď jako pozitivní, nebo negativní, ale i na negativní emoci lze najít hodně pozitivních aspektů. Na hnusu je, stejně jako na strachu, podle ní něco fascinujícího. „Lidi se rádi bojí, koukají na horory, které mnohdy využívají právě i fascinaci hnusem,“ popsala Poláčková, která se tomuto fenoménu dlouhodobě věnuje.

Vyvolat v někom pocit znechucení je hodně jednoduché, uvedla. „Stačí, že někomu člověk pustí nějaké video nebo mu řekne, aby si představil něco jemu nepříjemného. Vyvolat zhnusení lze tedy pomocí obrázků a instrukcí. A proto se s ním dobře pracuje třeba na sociálních sítích,“ myslí si Poláčková.

Jak pracovat s emocemi

Hnus a pocit zhnusení se ale mimo jiné používá i k degradaci určitých skupin a minorit, dodala.

„Svým emocím, jako je pocit zhnusení, je potřeba naslouchat, ale ne slepě. Naopak o nich kriticky přemýšlet. Pokládat si otázky jako například, jestli je ta menšina skutečně nechutná, tak jak nám to někdo předkládá, či je skutečnost jiná. Je potřeba své emoce v tomhle ohledu korigovat,“ doplnila psycholožka.

Člověk se učí rozpoznávat, co je hnusné, už jako dítě. Přirozeně má tendence se vyhýbat věcem, které mu vadí. Hodně se to odráží na chutích: děti se díky tomu například vyhýbají hořké chuti, která je spojena s alkaloidy, jež najdeme ve zkaženém jídle. Za zajímavé Poláčková označuje, že velmi univerzální je u dětí také období, kdy je začíná hnus naopak fascinovat: přichází nejčastěji kolem dvanácti až třinácti let, kdy si děti hrají například s umělým slizem a podobně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Influenceři vyvolávají strach, aby prodali kontroverzní lékařské testy, tvrdí výzkum

Takzvaní influenceři se stali v posledních letech fenoménem sociálních sítí. Propagují celou řadu přípravků, a protože jsou pro svou cílovou skupinu velmi důvěryhodní, marketingově to velmi dobře funguje. Vědci v nové studii ale varují, že když influenceři propagují prostředky související se zdravím, bývají jejich doporučení spíše nebezpečná než užitečná.
před 8 hhodinami

Konec inkluze v NASA ničí výkladní skříň. „Odešly talenty,“ říká slovenská astrobioložka

Od konce ledna, kdy začala americká NASA na příkaz prezidenta Donalda Trumpa rušit programy inkluze označované jako DEI, se už objevila řada konkrétních dopadů na studenty, univerzity i projekty. A také přichází rozsáhlá kritika.
před 11 hhodinami

Čmeláků bylo loni v Británii nejméně za dobu záznamů

Počty čmeláků v Británii loni klesly nejníže za dobu záznamů, vyplývá z údajů fondu, který se zabývá ochranou tohoto hmyzu. Proti průměru z období mezi roky 2010 a 2023 se loni počet čmeláků v zemi celkově snížil téměř o čtvrtinu. Podle vědců to pravděpodobně zavinilo studené a vlhké jarní počasí. Čmeláci jsou stejně jako včely klíčoví pro opylování rostlin.
před 11 hhodinami

Na Expu v Ósace se mají představit originální české vynálezy

To nejlepší z inovací českých univerzit bude letos k vidění na mezinárodním veletrhu Expo v japonské Ósace. V rámci přehlídky vysokých škol je má český dům představit zástupcům z více než sto šedesáti zemí. Univerzity tam chtějí ukázat dobré nápady proměněné v konkrétní technologie, které pomáhají lidem.
před 13 hhodinami
Načítání...