Emoce hnusu je evoluční ochrana před otravou, říká psycholožka

Emoce hnusu je podceňovaná. Pocit znechucení ale člověka chrání před nakažením viry nebo patogeny, které by ho mohly připravit o život. Jedná se o velmi silnou evoluční emoci, řekla Iva Poláčková z Psychologického ústavu Akademie věd. Nejčastěji se totiž lidem hnusí například červi, kteří mohou být ve zkaženém jídle. Obecně lidi znechucuje podezření, že je někdo nebo něco může nakazit nebo otrávit.

Zhnusení se dá většinou snadno poznat podle výrazu v obličeji. „Většinou jde o nakrčený nos, jako když něco páchne, a nakrčené obočí. Také má člověk tendenci od té situace utíkat pryč, a nebo naopak tu věc, která v nás zhnusení vyvolává, smést ze stolu,“ uvedla Poláčková v rozhovoru poskytnutém AV ČR.

Emoce lidé hodnotí buď jako pozitivní, nebo negativní, ale i na negativní emoci lze najít hodně pozitivních aspektů. Na hnusu je, stejně jako na strachu, podle ní něco fascinujícího. „Lidi se rádi bojí, koukají na horory, které mnohdy využívají právě i fascinaci hnusem,“ popsala Poláčková, která se tomuto fenoménu dlouhodobě věnuje.

Vyvolat v někom pocit znechucení je hodně jednoduché, uvedla. „Stačí, že někomu člověk pustí nějaké video nebo mu řekne, aby si představil něco jemu nepříjemného. Vyvolat zhnusení lze tedy pomocí obrázků a instrukcí. A proto se s ním dobře pracuje třeba na sociálních sítích,“ myslí si Poláčková.

Jak pracovat s emocemi

Hnus a pocit zhnusení se ale mimo jiné používá i k degradaci určitých skupin a minorit, dodala.

„Svým emocím, jako je pocit zhnusení, je potřeba naslouchat, ale ne slepě. Naopak o nich kriticky přemýšlet. Pokládat si otázky jako například, jestli je ta menšina skutečně nechutná, tak jak nám to někdo předkládá, či je skutečnost jiná. Je potřeba své emoce v tomhle ohledu korigovat,“ doplnila psycholožka.

Člověk se učí rozpoznávat, co je hnusné, už jako dítě. Přirozeně má tendence se vyhýbat věcem, které mu vadí. Hodně se to odráží na chutích: děti se díky tomu například vyhýbají hořké chuti, která je spojena s alkaloidy, jež najdeme ve zkaženém jídle. Za zajímavé Poláčková označuje, že velmi univerzální je u dětí také období, kdy je začíná hnus naopak fascinovat: přichází nejčastěji kolem dvanácti až třinácti let, kdy si děti hrají například s umělým slizem a podobně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Vídni se našel hromadný hrob vojáků z doby Římské říše. Většina měla zraněná třísla

Rakouští archeologové popsali zvláštní hrob z dob, kdy byla Vídeň velkým římským vojenským táborem. Více než stovka mužských těl měla na sobě stopy zranění z boje, významná část útoků přitom mířila pod jejich pás.
před 1 hhodinou

AI brání studentům v chybování, škodí to vzdělávání. MIT má nová doporučení

Rychlý nástup umělých inteligencí (AI) způsobil na univerzitách po celém světě i rychlé změny v jejich fungování. Jedna z těch nejslavnějších – Massachusettský technologický institut neboli MIT – teď navrhuje nová pravidla, která by mohla vést studenty i učitele ke smysluplnému využívání této technologie.
před 5 hhodinami

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
včera v 14:17

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
včera v 09:00

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
včera v 08:01

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
29. 8. 2026

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.