Protahovací cvičení snižuje krevní tlak lépe než rychlá chůze, naznačila studie

Pravidelné protahování snižuje krevní tlak účinněji než rychlá chůze. Naznačila to nová studie, kterou publikoval časopis Journal of Physical Activity and Health. Z toho ale podle vědců v žádném případě nevyplývá, že by se lidé měli procházek vzdát. Vhodné je kombinovat obě tyto aktivity, doporučují.

Vysoký krevní tlak (hypertenzi) odborníci spojují s celou řadou vážných zdravotních potíží. Mezi ně patří například mrtvice, infarkt nebo demence. Je proto velmi důležité tento zdravotní problém nepodceňovat. Lékaři pacientům se zvýšeným tlakem mimo jiné doporučují i pravidelné svižné procházky. 

Nová studie vědců z kanadské University of Saskatchewan naznačila, že ještě účinnější by v tomto ohledu mohlo být obyčejné protahování. „Mnoho lidí si myslí, že strečink je jen o protažení svalů,“ poznamenal jeden z autorů výzkumu Phil Chillibeck. „Když ale protáhnete svaly, protáhnete také všechny cévy včetně tepen,“ dodal. 

I když vědci o těchto pozitivních účincích protahování věděli už dříve, nyní je poprvé v rámci jednoho výzkumu porovnali s přínosy rychlé chůze.

Osm týdnů a dvě skupiny dobrovolníků

Během osmitýdenního experimentu měl výzkumný tým k dispozici čtyřicet starších lidí. Jejich průměrný věk byl 61 let a všichni na začátku studie trpěli mírnou hypertenzí. Ty následně rozdělili do dvou skupin. Zatímco první skupina si pětkrát týdně třicet minut protahovala celé tělo, druhá polovina účastníků se odpovídající dobu věnovala svižné chůzi.

Důkladné měření následně ukázalo, že protahování vedlo k výraznějšímu snížení krevního tlaku než chůze. Lidé, kteří se procházeli, nicméně za dobu studie ztratili větší množství tuku v oblasti břicha. 

Vhodná je kombinace obou aktivit, tvrdí autoři

Autoři studie ale netvrdí, že lidé, kteří se snaží proti svému zvýšenému tlaku bojovat pravidelnými procházkami, by měli přestat. Měli by pouze zvážit, zda chůzi nedoplnit ještě nějakým protahovacím cvičením. 

„Nechci, aby si pacienti odnesli z našeho výzkumu dojem, že by od aerobních aktivit měli upustit. Chůze, jízda na kole nebo bežkování mají pozitivní vliv na míru tělesného tuku, hladinu cholesterolu či cukru v krvi,“ uvedl Chillibeck.

Chillibeck se navíc domnívá, že protahovací cvičení může mít blahodárné účinky i v případě, že se mu člověk věnuje kratší dobu než zmiňovaných třicet minut. Prospěšná v tomto ohledu může být navíc i třeba jóga. 

„Na protahování je skvělé, že ho lze snadno začlenit do každodenní rutiny. Člověk není vydaný na milost počasí a nezatěžuje tolik klouby, což je pozitivní například pro lidi s osteoartrózou,“ řekl dále Chillibeck. Tento typ cvičení navíc nevyžaduje mnoho času. „Když večer relaxujete, můžete se při sledování televize přemístit z gauče na zem a jednoduše se protáhnout,“ uzavřel. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 21 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
před 22 hhodinami

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...