Oblast na západě Finska je výjimečná tím, jak dlouho tam lidé žijí a jak zdraví přitom jsou. Osmdesátníky tam průměrně čeká dalších devět let života. Vědci teď region označovaný jako zřejmě další modrá zóna zkoumají, aby zjistili, čím to je.
Takzvané modré zóny jsou jedny z nejzajímavějších míst na Zemi. Ani ne tak památkami, průmyslem nebo technologiemi, ale lidmi. Právě v nich totiž najdete osoby, které se dožívají nejvyššího věku v dobrém zdraví. Tři nejznámější jsou Ogliastra v Itálii, Ikaria v Řecku a Okinawa v Japonsku. Teď vědci zřejmě našli další.
Švédsky mluvící region Ostrobotnie (finsky Pohjanmaa) ve Finsku se má mezi modré zóny řadit díky třem hlavním faktorům: vysoké průměrné délce života, dobré kvalitě zdraví i ve stáří a životnímu stylu podobnému tomu v dobře známých modrých zónách. Návrh na zařazení této oblasti mezi další modré zóny vychází ze studie univerzity Abo Akademi.
Vědci v ní popsali, že lidé v této oblasti ve dvacátých letech jednadvacátého století mají očekávanou délku života 85 let. Ještě zajímavější je očekávané délka života u osmdesátníků: pokud už se tam lidé tohoto věku dožijí, čeká na ně průměrně dalších devět let života.
Tam, kde se žije dobře
Modrá zóna je v České republice pojem spojený hlavně s parkováním v Praze. Jenže existuje i jiný význam, méně pragocentrický. Přišel s ním roku 2005 novinář Dan Buettner v časopise National Geographic. Definoval modré zóny jako geografické oblasti, kde neobvykle velký podíl lidí žije výrazně déle než v jiných částech světa. Původně byly modré zóny čistě předmětem demografického výzkumu, ale od té doby zahrnují i studie o životním stylu a zdraví.
Obyvatelé modrých zón mají obvykle společné určité rysy životního stylu, jako je zdravé stravování, mírná fyzická aktivita, udržování silných vazeb v komunitě a život s pocitem smysluplnosti. Do modrých zón se řadí pět oblastí:
Loma Linda, komunita adventistů v americkém státě Kalifornie
Poloostrov Nicoya, Kostarika
Ogliastra na Sardinii, Itálie
Ikaria, Řecko
Okinawa, Japonsko
Je nutné říci, že řada vědců celý koncept modrých zón odsuzuje jako nepříliš dobře doložený a jako postavený na nekvalitní práci s daty.
Nicméně nová studie, která navrhuje rozšířit seznam o šesté místo, se věnovala západnímu Finsku. Zkoumala, jak spolu souvisí zdraví a dodržování životního stylu v oblastech s různou délkou života. Zkoumali tři místa, kde je nadprůměrný věk dožití tak vysoký, že by to naznačovalo modrou zónu. Mezi tyto regiony patří dvojjazyčná Ostrobotnie, švédsky mluvící Alandy a finsky mluvící Jižní Ostrobotnie.
Výsledky ukazují, že lidé ve švédsky mluvící části Ostrobotnie vykazují dobrý zdravotní stav a nejvíce se drží životního stylu modré zóny podporujícího zdraví. Tato část provincie může být považována za potenciální modrou zónu, pokud jde o dlouhou životnost, i když je nutné provést další demografické ověření, uvedli vědci. Ze studovaných skupin se nejvíce od životního stylu modré zóny odlišovala finsky mluvící Ostrobotnie.
„Potenciální souvislost mezi dlouhověkostí, zdravím a životním stylem se může lišit v závislosti na kulturním, politickém, sociálním a ekonomickém kontextu v různých regionech. Potřebujeme další demografické studie, abychom ověřili mimořádnou délku života v Ostrobotnii, zejména mezi švédsky mluvící komunitou,“ vysvětluje Sarah Akermanová, která výzkum vedla.
Co kraj, to jiná čísla
Výsledky studie neukázaly jasné vzorce v rozdílech, pokud jde o vztah mezi dlouhověkostí, zdravým životním stylem a zdravím. Alandy měly nejvyšší průměrnou délku života a nejlepší zdravotní stav, ale odchylovaly se od řady zásad životního stylu, které jsou obvykle spojovány s dlouhověkými populacemi. To naznačuje, že průměrná délka života a zdraví na Alandech mohou být ovlivněny jinými faktory.
Švédsky mluvící Ostrobotnie a jižní Ostrobotnie vykazovaly nejvyšší úroveň zdravého životního stylu, přesto měla jižní Ostrobotnie nižší průměrnou délku života než ostatní studované regiony. Jižní Ostrobotnie také vykazovala nejhorší zdravotní stav, přestože se řídila životním stylem modré zóny ve stejné míře jako švédsky mluvící Ostrobotnie.
Dlouhý život se podle autorů obecně považuje za výsledek dobrého zdraví, ale je pravda, že dlouhověkost nemusí nutně jít ruku v ruce s dobrým zdravím nebo životním stylem podporujícím zdraví. V současné době se klade stále větší důraz na zdravý životní styl, a to jak na individuální, tak na komunitní úrovni, jako způsob, jak oddálit potřebu sociálních a zdravotních služeb u stárnoucí populace. „Naše výzkumy však ukazují, že zdraví a životní styl nemusí nutně korelovat na regionální úrovni, což poukazuje na potřebu dalšího výzkumu toho, jak může životní styl podporovat zdravé stárnutí,“ upozorňují autoři.
