Dlouhověkost není v genech, ukázal výzkum rodokmenů 86 milionů lidí

Vědci hledají už desítky let něco, čemu říkají gen dlouhověkosti. Rodokmeny desítek milionů lidí nyní prokázaly, že za dlouhověkost moc geny nemohou. Mnohem důležitější jsou totiž podle vědců jiné faktory.

Co to znamená? Délka lidského života je založená na obrovském množství faktorů; lidé často věří, že jedním z nich je „dlouhověkost daná geny“. Tedy že existuje genetický základ toho, jak dlouho člověk může žít.

Nyní vyšla v odborném časopise Science velká studie, která studovala rodokmeny 86 milionů lidí; její autoři jednotlivé rodinné rodokmeny propojili tak, že vlastně vznikl jeden gigantický „strom života“. Když pak vědci porovnávali délku života v této databázi, ukázalo se, že z údajů za několik stovek posledních let vyplývá menší role dědičnosti v dlouhověkosti, než se doposud zdálo.

Dříve se na základě nejrůznějších studií odhadovalo, že geny se podílí na délce života přibližně z 25 procent. Z výše uvedené studie ale vyplývá, že je to pouze 16 procent. „Ukázali jsme, že hodnota genů je vlastně dost malá,“ uvedl genealog Yaniv Erlich, který v rámci projektu MyHeritage tento výzkum vedl.

Pro mnoho lidí je to vlastně dobrá zpráva, a to rovnou z několika důvodů. Jednak proto, že toto zjištění dává větší důležitost tomu, jakým způsobem lidé vedou svůj život: na jeho délku má zjevně větší vliv to, jak s ním naložíme, než to, co dostaneme do vínku.

Ve Spojených státech se také v posledních letech začaly objevovat obavy, že by zdravotní pojišťovny mohly podle genetických předpokladů vypočítávat výšku pojistného. Člověk by tedy vlastně na pojistném platil za hříchy svých předků, což se mnoha organizacím nelíbilo. Výsledky této rozsáhlé studie ale ukazují, že zavádět něco takového nemá příliš smysl – už jen proto, že oněch 16 procent nemá zdaleka takový dopad, jak by se mohlo zdát.

Příbuzenské sňatky oproti minulosti mizí

Z této práce, respektive z analýzy obrovského množství počitatelných údajů, které přinesla, ještě vyjde mnoho dalších poznatků. Již nyní ale její autoři upozornili, že se například ukázalo, jak moc se lidská společnost mění.

Jedním z poznatků, které práce přinesla, je, že si čím dál častěji bereme lidi, kteří jsou nám méně příbuzní. Zatímco dříve bylo poměrně rozšířené, že si lidé v západním světě brali své biologické příbuzné, dnes tato praxe mizí.

Dříve lidé neměli možnost kvůli omezené mobilitě hledat partnery dále od svého bydliště, proto byli mnohdy odkázaní na své příbuzné. Migrace, jako byla například kolonizace Ameriky, ale způsobily velké promíchání partnerských svazků a díky tomu je dnes mnohem méně pravděpodobné, že si člověk vezme svého vzdáleného příbuzného.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 15 hhodinami

Plejtváci se pozoruhodně zotavují z desítek let velrybolovu. Vyhráno ale není

Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.
před 19 hhodinami

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 20 hhodinami

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 22 hhodinami

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
16. 8. 2026

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.