Životní styl strana 2 z 2

Podle nového výzkumu badatelů z Bostonské univerzity věda potvrzuje rčení, že optimisté žijí déle. Nová studie popsala příčiny – tito lidé se během života musí vyrovnávat s menším množstvím stresujících událostí.

Na Slovensku, které je řazeno k tradičně katolickým zemím, dál ubývá věřících. Výrazně tam přibylo lidí bez náboženského vyznání, v loňském sčítání lidu se tak označila skoro čtvrtina obyvatel. Statistika odhalila bezmála dvojnásobný nárůst ve srovnání se stavem před deseti lety. Důvodů úbytku věřících může být víc, například generační obměna nebo změna životního stylu.

Občané jsou klimatickou krizí znepokojeni, ale většina z nich se domnívá, že již nyní dělají pro ochranu planety dostatek a jen málokdo je ochotný změnit vlastní životní styl, vyplynulo z průzkumu společnosti Kantar v deseti zemích. Respondenti jsou přesvědčeni, že pro boj s klimatickými změnami dělají více než vlády, velké korporace nebo média.

Jeho kniha Raději zešílet v divočině o lidech, kteří dobrovolně odešli dál od civilizace, vzbudila široký zájem o téma samoty. A stále budí, obzvlášť v dnešní době. V rozhovoru se spisovatel Aleš Palán rozpovídal o tom, jak nezešílel v karanténě, jak mu práce pomáhá pochopit svět kolem sebe a jak může každý z nás využít izolaci k pohledu dovnitř.

Třicet až čtyřicet minut tělesné aktivity, jako je třeba jízda na kole, rychlá chůze či třeba práce na zahradě, vykompenzuje negativní následky mnohahodinového sezení. Vypočítali to vědci, jejichž výzkum publikoval British Journal of Sports Medicine. Právě v době koronavirových opatření, kdy lidé tráví více času doma, je sportovní činnost podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zvláště důležitá.

Životní styl školáků se během jarního nouzového stavu, kdy byly zavřené školy, změnil v mnoha ohledech k lepšímu. Například 60 procent více a taky lépe spalo. Třetina jedla více ovoce a zeleniny a skoro polovina omezila pití energetických nápojů. Na druhou stranu ale více než polovina žáků přiznala, že trávila více času na internetu a sociálních sítích, asi pětině pak chyběl někdo, s kým by si mohli promluvit. Vyplývá to ze studie Lockdown 2020 odborníků Univerzity Palackého v Olomouci. Zúčastnilo se jí bezmála tři a půl tisíce žáků druhého stupně z celého Česka. Hostem Studia 6 byl v pátek analytik výzkumného týmu Petr Baďura.

Pětina českých dětí mezi 13 a 15 lety je takzvaně zdravotně negramotná. Neorientují se v pokynech lékařů nebo nedokážou vyhodnotit informace o zdraví, které dostanou. Často také netuší, co dělat, aby jejich chování neohrožovalo zdraví jejich nebo lidí okolo. Vyplývá to ze studie HBSC o zdravotním stylu školáků, které se zúčastnilo devět tisíc školáků z 230 škol ze všech krajů Česka. Sběr dat se uskutečnil v roce 2018.

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve svém novoročním projevu vyzdvihl, že se České republice opravdu daří a její obyvatelé mohou být po právu hrdi. Premiér nevidí důvod ke skepticismu. V hrubých obrysech nastínil priority národního investičního plánu a vyzval lidi, aby si plán prohlédli a sami si řekli, co jim v něm schází. Není se čeho bát, vzkázal také lidem a popřál jim lásku a zdraví.

Lenošení na pohovce zdraví neprospívá; roste objem pasu i obsah tuku v těle, zhoršuje se fungování srdce a plic. Stačí však znovu začít sportovat a vše se zase obrátí k normálnímu stavu, píše italský deník Corriere della Sera.

Děti v České republice patří v mezinárodním srovnání k těm nejaktivnějším. Sportu, umění či dalším kroužkům se jich věnuje zhruba 86 procent ve věku mezi 11 a 15 roky. Část dospívajících zároveň tráví čtyři a více hodin denně před obrazovkou počítačů, televizí či chytrých telefonů. Vyplývá to z mezinárodní studie o zdraví a životním stylu školáků (HBSC).

Množící se černé skládky řeší radnice ve Znojmě. Lidé odhazují pytle s odpadem nejen v přírodě kolem silnic, ale i v centru města. Za takové jednání jim hrozí pokuta od několika stovek až do částky sto tisíc korun. Odpad mají přitom možnost zadarmo odvézt do sběrného dvora.

Cukrovku má v Česku už přes milion lidí. Jejich počet dál roste, v roce 2030 jich má podle odhadů žít o dalších dvě stě tisíc více. Příčinou je stárnutí populace i životní styl. Obzvlášť v západních státech už diabetes změnil i stravování v restauracích. Tento trend se pomalu začíná prosazovat i u nás.