Lidé nechtějí měnit své zvyky kvůli ochraně planety, ukázal rozsáhlý průzkum

Občané jsou klimatickou krizí znepokojeni, ale většina z nich se domnívá, že již nyní dělají pro ochranu planety dostatek a jen málokdo je ochotný změnit vlastní životní styl, vyplynulo z průzkumu společnosti Kantar v deseti zemích. Respondenti jsou přesvědčeni, že pro boj s klimatickými změnami dělají více než vlády, velké korporace nebo média.

Více než tři čtvrtiny dotazovaných uvedly, že by souhlasily s přísnějšími pravidly a ekologickými opatřeními, ale téměř polovina lidí se zároveň domnívá, že nemusí měnit své zvyky. Za nejvíce nezbytná opatření dotazovaní považují snížení objemu produkovaného odpadu, zastavení odlesňování, ochranu ohrožených druhů nebo výstavbu energeticky nenáročných budov.

Za dostatečné své nasazení v boji s globálními změnami považuje 36 procent účastníků průzkumu, o dostatečné angažovanosti vlád je přesvědčeno jen 18 procent lidí a o velkých firmách ve vlastní zemi si to myslí jen 13 procent lidí. Od vlád lidé očekávají zejména zodpovědný přístup, ochotu investovat, zvyšování povědomí nebo nezávislost vlády na finančních zájmech.

Celkem 62 procent dotazovaných považuje klimatickou krizi za nejzávažnější ekologický problém současného světa. Na druhém místě s 39 procenty je znečištění vzduchu, s výjimkou Polska, které tento problém považuje za pro svou zemi nejpalčivější. S odstupem jednotek procent následuje problém množství a recyklace odpadů a vznik nových nemocí.

Společnost Kantar Public se dotazovala celkem 9 tisíc lidí ze Spojených států, Velké Británie, Francie, Německa, Španělska, Nizozemska, Polska, Singapuru a Nového Zélandu. Dotazování probíhalo na konci září, tedy ještě v době před klimatickou konferencí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

MAPA: Silniční síť Římské říše byla výrazně delší, než se myslelo

Cesty využívané v antickém Římě měřily nejméně 299 tisíc kilometrů, což je zhruba o 100 tisíc kilometrů více, než uváděly předchozí práce archeologů a historiků, vyplývá z výzkumu, který tento týden zveřejnil vědecký časopis Nature. Ani toto číslo ale zřejmě není konečné, říká jeden z autorů, český vědec Adam Pažout z Autonomní univerzity v Barceloně. Mimo území Itálie pak často neplatí, že všechny cesty vedly do Říma.
před 43 mminutami

Popularita dubajské čokolády, matchy a quinoy má stinnou stránku

Svět se nemůže nabažit potravin, jako je dubajská čokoláda, matcha nebo quinoa. Za oblíbeností těchto potravinových trendů se ale skrývá zásadní dopad na životní prostředí a místní producenty, napsal server stanice Deutsche Welle (DW).
před 1 hhodinou

Před sto lety vznikly jednotky SS. Zavraždily čtrnáct milionů lidí

Nacistické oddíly SS vznikly před sto lety jako osobní stráž Adolfa Hitlera a vedení nacistické strany NSDAP. Z malé bojůvky, složené především z urostlých boxerů a bitkařů z mnichovských hospod a barů, se během dvaceti let vytvořila elitní jednotka nacistické moci, která se stala symbolem teroru, vyvražďování i holocaustu. SS se podle některých údajů podílela na vyvraždění až čtrnácti milionů lidí. V norimberském procesu byla označena jako zločinecká organizace.
včera v 09:00

Jako ježek bez klece. Vědci hledají, jak opravdu vypadají černé díry

Přestože se už několik let daří získávat snímky černých děr, podle vědců to nejsou samotné díry, jen jejich stíny. Díky novým datům se pokoušejí vytvořit modely toho, jak by mohly tyto objekty vypadat.
8. 11. 2025

„Žádný kout planety nezůstane nedotčen.“ Summit v Brazílii se zabývá klimatem

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.
7. 11. 2025

Největší objevená pavučina světa má přes sto metrů čtverečních

Dva druhy pavouků společně utkaly obří pavučinu, která je skrytá v útrobách balkánské jeskyně. Unikátní ekosystém tvořený dvěma druhy predátorů a jedním druhem kořisti popsal mezinárodní tým přírodovědců, samotnou pavučinu ale našli čeští speleologové.
7. 11. 2025

Mývalové na krokodýlech neplují. AI videa ničí vztah k přírodě, varují vědci

Vědci upozorňují na nebezpečí věrohodných videí vytvářených pomocí umělé inteligence, která zobrazují divoká zvířata. Jejich sledování může u dospělých, ale zejména u dětí zhoršit vztah k opravdové přírodě.
7. 11. 2025

Datli při bušení do dřeva hekají jako tenisté, aby se udrželi na stromě

Slyšet hekat datla je nemožné. Tyto zvuky přehlušuje bušení do kmene stromu, které může být hlasitější než pneumatické kladivo. Vědci teď popsali, jak je možné, že tito ptáci mohou udeřit až třicetkrát za jedinou sekundu.
6. 11. 2025
Načítání...