Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.

„Je to emotivní,“ řekl farmaceut odpovědný za technické záležitosti centra Laurent Carrez pro agenturu AFP. Dodal, že prioritou je maximálně pomoci těmto pacientům, ať už jsou hospitalizováni ve Švýcarsku, nebo v zahraničí.

Nemocniční centrum buněčné produkce v Epalinges je jediné v Evropě, které je schopné produkovat tolik buněčné tkáně pro kůži v souladu se švýcarskými a evropskými právními předpisy. Odborníci pracují s kousky zdravé kůže odebranými těžce popáleným pacientům z Crans-Montany, aby jim ji později mohli implantovat bez případných komplikací.

„Z deseti centimetrů čtverečních zdravé kůže jsme schopni vyrobit jeden až tři kusy kůže o velikosti 2600 centimetrů čtverečních, což představuje přibližně plochu zad,“ vysvětlil Carrez a dodal, že taková tkáň poté ale neobsahuje chlupy ani potní žlázy.

Dosud centrum obdrželo patnáct žádostí o výrobu kůže v souvislosti s požárem v Crans-Montaně, zatímco za normálních okolností vyprodukuje kůži pro přibližně dvacet pacientů ročně.

Úspěch transplantací není jistý

„Od popálenin na 50 až 60 procentech těla je nutné pěstovat kůži v laboratořích, protože by nebylo možné pacientům pomoci pouze pomocí zbývající zdravé kůže,“ vysvětlil lékař centra Olivier Pantet. V čisté místnosti se farmaceutičtí asistenti a technici v laboratorních pláštích tiše věnují kultivaci kožních buněk. Tato fáze trvá přibližně tři týdny, během nichž se buňky umístěné v krabičkách přirozeně množí, až se dotýkají a tvoří vrstvy, které se navzájem překrývají.

„Pak přijde okamžik, kdy přestanou růst, a v tu chvíli víme, že jsou připravené. Je to vidět také na vzhledu buňky. (...) Dosáhly požadované funkce, tedy funkce tkáně, a jsou připraveny fungovat jako kůže,“ popisuje Carrez. „Hotová“ kůže se musí transplantovat do dvou dnů. Úspěch těchto transplantací však není vždy jistý. „Pokud se uchytí osmdesát procent transplantátu, jsme spokojeni, protože to je vynikající výsledek,“ popsal Pantet.

Univerzitní nemocnice kantonu Vaud nyní ošetřuje sedm obětí požáru v Crans-Montaně. Podle Panteta má mnoho zraněných z Crans-Montany společné to, že jsou popáleni na velké ploše, ale také do velké hloubky kůže.

Papež se setkal s pozůstalými

Úřady uvedly, že každá z obětí požáru dostane jednorázovou platbu ve výši deset tisíc franků jako odškodné (přes 260 tisíc korun) a že bude zřízen fond, kam mohou dárci posílat obětem peníze.

Ve čtvrtek přijal zhruba dvacet příbuzných obětí požáru papež Lev XIV. „Říkám velmi upřímně, že setkání s vámi mne velmi dojalo,“ pronesl podle vatikánských médií papež při audienci. „Blízkost a lidská slova soucitu, kterými se na vás dnes obracím, se jeví jako velmi omezená a bezmocná,“ řekl papež.

Řada obětí požáru byla nezletilá a přežili je jejich sourozenci a rodiče. Papež vyzval přítomné, aby měli naději v Boha. Jejich utrpení přirovnal k tomu, které podle křesťanských příběhů zažívala Marie stojící u ukřižovaného Ježíše.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 22 mminutami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledá nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 bude věnovat medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 1 hhodinou

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 2 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 4 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 6 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 8 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 18 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...