Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.

„Je to emotivní,“ řekl farmaceut odpovědný za technické záležitosti centra Laurent Carrez pro agenturu AFP. Dodal, že prioritou je maximálně pomoci těmto pacientům, ať už jsou hospitalizováni ve Švýcarsku, nebo v zahraničí.

Nemocniční centrum buněčné produkce v Epalinges je jediné v Evropě, které je schopné produkovat tolik buněčné tkáně pro kůži v souladu se švýcarskými a evropskými právními předpisy. Odborníci pracují s kousky zdravé kůže odebranými těžce popáleným pacientům z Crans-Montany, aby jim ji později mohli implantovat bez případných komplikací.

„Z deseti centimetrů čtverečních zdravé kůže jsme schopni vyrobit jeden až tři kusy kůže o velikosti 2600 centimetrů čtverečních, což představuje přibližně plochu zad,“ vysvětlil Carrez a dodal, že taková tkáň poté ale neobsahuje chlupy ani potní žlázy.

Dosud centrum obdrželo patnáct žádostí o výrobu kůže v souvislosti s požárem v Crans-Montaně, zatímco za normálních okolností vyprodukuje kůži pro přibližně dvacet pacientů ročně.

Úspěch transplantací není jistý

„Od popálenin na 50 až 60 procentech těla je nutné pěstovat kůži v laboratořích, protože by nebylo možné pacientům pomoci pouze pomocí zbývající zdravé kůže,“ vysvětlil lékař centra Olivier Pantet. V čisté místnosti se farmaceutičtí asistenti a technici v laboratorních pláštích tiše věnují kultivaci kožních buněk. Tato fáze trvá přibližně tři týdny, během nichž se buňky umístěné v krabičkách přirozeně množí, až se dotýkají a tvoří vrstvy, které se navzájem překrývají.

„Pak přijde okamžik, kdy přestanou růst, a v tu chvíli víme, že jsou připravené. Je to vidět také na vzhledu buňky. (...) Dosáhly požadované funkce, tedy funkce tkáně, a jsou připraveny fungovat jako kůže,“ popisuje Carrez. „Hotová“ kůže se musí transplantovat do dvou dnů. Úspěch těchto transplantací však není vždy jistý. „Pokud se uchytí osmdesát procent transplantátu, jsme spokojeni, protože to je vynikající výsledek,“ popsal Pantet.

Univerzitní nemocnice kantonu Vaud nyní ošetřuje sedm obětí požáru v Crans-Montaně. Podle Panteta má mnoho zraněných z Crans-Montany společné to, že jsou popáleni na velké ploše, ale také do velké hloubky kůže.

Papež se setkal s pozůstalými

Úřady uvedly, že každá z obětí požáru dostane jednorázovou platbu ve výši deset tisíc franků jako odškodné (přes 260 tisíc korun) a že bude zřízen fond, kam mohou dárci posílat obětem peníze.

Ve čtvrtek přijal zhruba dvacet příbuzných obětí požáru papež Lev XIV. „Říkám velmi upřímně, že setkání s vámi mne velmi dojalo,“ pronesl podle vatikánských médií papež při audienci. „Blízkost a lidská slova soucitu, kterými se na vás dnes obracím, se jeví jako velmi omezená a bezmocná,“ řekl papež.

Řada obětí požáru byla nezletilá a přežili je jejich sourozenci a rodiče. Papež vyzval přítomné, aby měli naději v Boha. Jejich utrpení přirovnal k tomu, které podle křesťanských příběhů zažívala Marie stojící u ukřižovaného Ježíše.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
15:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
před 1 hhodinou

Svoboda roky trénoval. Ve vesmíru provede řadu experimentů

Aleš Svoboda poletí do vesmíru nejen jako pasažér, ale přímo jako pilot. Jako špičkový pilot stíhacích letadel k tomu má ty nejlepší předpoklady. Jeho mise ale nebude spočívat jen v řízení. Svoboda hlavně bude dohlížet na celou řadu vědeckých experimentů.
před 3 hhodinami

Psychická pohoda českých dětí se zhoršuje. Šťastně se cítí polovina

Psychická pohoda dětí a dospívajících v tuzemsku se zhoršuje, šťastně se cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly, vyplývá z průzkumu Mladé hlasy 2026, jehož hlavní závěry nyní odborníci představili v Praze na konferenci zaměřené na duševní zdraví. Výzkum UNICEF ČR realizuje od roku 2001, letos se konal poosmé. Zapojilo se do něj 1012 dětí ve věku od devíti do 17 let.
před 4 hhodinami

Vzácné setkání. Žraloka bílého natočili pod hladinou Středozemního moře

Žraloci bílí ve Středozemním moři už téměř vyhynuli, primárně kvůli nadměrnému rybolovu. Skupině dobrovolníků, kteří čistili vraky lodí od rybářských sítí, se teď podařilo tohoto predátora nafilmovat u pobřeží Sicílie.
před 5 hhodinami

Nadšení i zděšení. Vědci poprvé upravili lidská embrya novou technologií

Nová genetická technika umožňuje mnohem přesnější úpravu lidských embryí než doposud používaný CRISPR. Tým newyorských biochemiků dokázal posunout úspěšnost postupu natolik, že řada expertů vyjadřuje znepokojení z možnosti vzniku „dětí na zakázku“.
před 8 hhodinami

Nebezpečné invazní druhy může mapovat i veřejnost

V pondělí začíná Týden invazních druhů, který veřejnosti přiblíží rostlinné i živočišné druhy zavlečené do Česka a ohrožující místní druhovou rozmanitost. O víkendu ho pak zakončí pátý ročník akce Biosmršť, při níž se zájemci mohou zapojit do mapování výskytu invazních druhů.
před 12 hhodinami

Archeologové našli na Bahamách vraky „pirátů z Karibiku“

Mezinárodní tým archeologů našel v přístavu u bahamského Nassau první lodní vraky spojené s obdobími, kdy se v oblasti plavili piráti Edward Teach zvaný Černovous a Calico Jack Rackham. Výzkumníci identifikovali šest vraků. Místo sloužilo v 17. a 18. století jako hlavní pirátská základna v Karibiku a tři vraky podle odborníků pocházejí ze zlatého věku pirátství. Informoval o tom britský list The Guardian.
včera v 15:26
Načítání...