Česko ztrácí ročně kvůli nemocem zhruba 85 miliard korun. Předcházet je přitom možné až osmdesáti procentům chorob. Na konferenci o efektivní podpoře zdraví to řekla ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Barbora Macková. Prevenci a správný životní styl podpořil pětiletý projekt, který se zaměřil na lidi s nižším vzděláním, z menšin či s postižením. Do preventivních programů se zapojilo na 104 tisíc osob. Na tiskové konferenci to v úterý uvedli organizátoři ze SZÚ.
Česko ročně ztrácí kvůli nemocem 85 miliard. Většinu by zachránila prevence či zdravý životní styl
„Až osmdesát procent nemocí je preventabilních životním stylem. Ekonomické ztráty kvůli nerovnostem činí 85 miliard korun ročně. Při výpočtu pro českou ekonomiku je to vyčísleno na 1,4 procenta HDP za rok. Má to velký dopad,“ uvedla Macková. Podle ní třetinu ekonomických ztrát tvoří náklady na léčbu, za dvěma třetinami jsou pak dopady výpadků nemocných z práce.
Život v Česku se postupně prodlužuje. Zatímco v roce 1990 podle údajů statistického úřadu naděje dožití při narození u žen dosahovala 75,4 a u mužů 67,6 roku, v roce 2019 to bylo u žen 82,1 a u mužů 76,3 roku. V roce 1990 měli pětašedesátníci před sebou podle statistik 11,6 roku života a pětašedesátnice 15,3 roku. V roce 2019 to bylo 16,3 roku u mužů a u žen 19,9 roku. Covidová epidemie délku života zkrátila. Podle expertů by tento výkyv však mohl být krátkodobý.
„Sice jsme prodloužili průměrný věk, ale o to jsme prodloužili i dobu, po kterou je pak člověk v nemocnici. Náš senior se sice dožívá vyššího věku, ale posledních deset až dvanáct let tráví v nemocnici,“ řekl na tiskové konferenci ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Podle něj je potřeba přesvědčit víc lidí, aby dbali na prevenci, žili zdravěji a zapojili se do takzvaných screeningových programů k včasnému odhalení chorob. „Musíme přesvědčit spoluobčany, kteří jsou ze sociálně vyloučených lokalit, sociálně slabší, z různých důvodů s horším vzděláním,“ uvedl šéf resortu.
Pětiletý projekt SZÚ končí v prosinci
Na znevýhodněné skupiny se zaměřil pětiletý projekt, který končí v prosinci. Podle šéfky SZÚ měl posílit takzvanou zdravotní gramotnost u znevýhodněných skupin, tedy získávání a využívání informací k rozhodování ve prospěch vlastního zdraví. Díky projektu vzniklo čtrnáct regionálních center na podporu zdraví, v nichž působí takzvaní mediátoři.
Celkem se vyškolilo 102 těchto terénních pracovníků. Nejvíc jich pracovalo v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Poskytovali nejen informace o správném životním stylu a zdravém stravování, ale i pomoc při registraci k praktickému lékaři či při zajištění preventivních prohlídek a dalších aktivit. Experti vytvořili celkem sedmdesát programů na posílení prevence infekcí, nádorových onemocnění, úrazů či k posílení duševního zdraví. Celkem se do akcí zapojilo 104 tisíc lidí, upřesnila hlavní řešitelka projektu Marie Nejedlá z Centra podpory veřejného zdraví SZÚ.
Projekt se hradil z evropských dotací z programu Zaměstnanost, přispěl i stát. Rozpočet činí dvě stě milionů korun. Pro příští tři roky by se měly využít dotace z programu Zaměstnanost+ či z fondu UNICEF. V centrech by mělo zůstat 28 mediátorů.
