Zatím poslední stadium výzkumu nového léku na Alzheimerovu chorobu označují vědci za přelomové. Oznámili to po dokončení klinických testů léku lecanemab japonské firmy Eisai a americké společnosti Biogen. Přípravek podle studie zpomaluje o sedmadvacet procent úbytek kognitivních funkcí u pacientů s neurodegenerativním onemocněním, pokud je podán v rané fázi nemoci.
Vědci zaznamenali zásadní pokrok v léčbě Alzheimerovy choroby, nyní řeší vedlejší účinky léku
Podle vědců, kteří se na laboratorním výzkumu podíleli, představuje lék důležitý průlom v léčbě nemoci po dlouhém období neúspěšných pokusů. Podle profesorky Tary Spires-Jonesové z univerzity z Edinburghu sice u skupin lidí, kteří lék dostali, nemoc dál postupovala, pacienti ale tak rychle neztráceli své kognitivní schopnosti.
„Jedná se o první lék, který poskytuje skutečnou možnost léčby pro lidi s Alzheimerovou chorobou,“ řekl Bart De Strooper, ředitel britského Institutu pro výzkum demence. „Ačkoli se zdá, že klinické přínosy jsou poněkud omezené, lze očekávat, že budou zřetelnější, pokud bude lék podáván po delší dobu,“ dodal De Strooper.
Klinická studie trvala osmnáct měsíců a výzkumníci při ní analyzovali téměř 1800 pacientů, přičemž kontrolní skupina dostávala placebo. Kompletní výsledky léku lecanemab zveřejnil odborný časopis New England Journal of Medicine. Jde o protilátkovou terapii, která odstraňuje shluky bílkoviny známé jako beta-amyloid. Ta se hromadí v mozku lidí s Alzheimerovou chorobou.
První kapitola výzkumu
Při Alzheimerově chorobě se v mozku postupně abnormálně hromadí dvě klíčové bílkoviny, beta-amyloid a tau-protein, což způsobuje odumírání mozkových buněk a zmenšování mozku. To vede ke ztrátě paměti a rostoucí neschopnosti vykonávat každodenní úkoly.
Server BBC informuje o tom, že profesor John Hardy, který pozornost výzkumu před třiceti lety pomohl obrátit právě na schopnosti beta-amyloidu, v souvislosti se zveřejněnými výsledky prohlásil, že jde o „historický objev.“ Nikdy předtím podle něj k podobně příznivým výsledkům ve výzkumu nedošlo.
Odborníci ale v této fázi upozornili také na jeho někdy závažné vedlejší účinky, uvedla agentura AFP. Nejčastějšími nežádoucími příhodami ve skupině léčených pacientů byly reakce na abnormality na magnetické rezonanci, jako je otok mozku a krvácení do mozku.
„Lecanemab byl obecně dobře snášen. Většina nežádoucích účinků se týkala reakcí souvisejících s infuzí (…) a bolestí hlavy,“ uvedl během úterní konference Marwan Sabbagh, autor studie a profesor na Barrow Neurological Institute. Dodal však, že tyto vedlejší účinky odezněly během několika měsíců.
Alzheimerovou chorobou jen v Česku trpí odhadem přes sto tisíc lidí, ve světě je to na čtyřicet milionů lidí, což představuje zhruba dvě třetiny všech případů demence. Jejich předpokládaný počet by měl dle prognóz v roce 2050 překročit 139 milionů.
Letos v září čeští vědci oznámili, že preparát, na kterém pracuje tým neurologa a ředitele společnosti Alzheon Martina Tolara, se dostal do závěrečné fáze testování na pacientech. Lék, který by se mohl používat i preventivně proti Alzheimerově chorobě, podle autorů chrání před ztrátou mozkové tkáně.