Čeští vědci učinili další krok ve vývoji léku na Alzheimerovu chorobu. Preparát, na kterém pracuje tým neurologa a ředitele společnosti Alzheon Martina Tolara, se dostal do závěrečné fáze testování na pacientech. Uvedl, že lék chrání před ztrátou mozkové tkáně. Přípravek by se mohl užívat preventivně, brali by ho hlavně lidé, kteří mají k onemocnění predispozice nebo ti, co už mají první příznaky. Alzheimerovou chorobou jen v Česku trpí odhadem přes sto tisíc lidí.
Nový lék na Alzheimerovu chorobu vstupuje do třetí fáze testování. Mohl by se užívat i preventivně
Události ČT: Lék na Alzheimerovu chorobu jde do další fáze testování (zdroj: ČT24)
„Nyní máme zkušenost s užíváním léku u pacientů, která je delší než jeden rok. Vyhodnocují se tak některá průběžná data po tom roce, nicméně pacienti to budou užívat ještě dál po dobu celého druhého roku. Nyní se také jedná o tom, že by se jim umožnilo užívat to ještě třetí rok,“ sdělil neurolog z Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Motol Jakub Hort.
Lék prochází druhou fází studie, což podle Horta znamená, že je už známý a ví se o jeho bezpečnosti. „Nyní se snažíme zjistit, jaké je ideální dávkování a zda tu dávku pacienti dobře snáší,“ uvedl s tím, že lék je podle jeho pozorování pacienty snášen výborně s minimem nežádoucích vedlejších účinků. „Jedná se o tablety, které člověk užívá, není to nějaké složité podávání formou infuzí či injekcí,“ doplnil.
Neurolog Jakub Hort o novém léku na Alzheimerovu chorobu (zdroj: ČT24)
Kdo na lék v rámci studie dosáhne?
Podle Horta nikdo z pacientů nedostává placebo, všichni užívají účinnou látku. „Aby pacient ten lék mohl dostat, tak se musí pro něj jistým způsobem ,kvalifikovat‘, a to tak, že podstoupil vyšetření v lumbální punkci, a v ní se zjistilo, že jsou změněny dvě bílkoviny – Beta amyloid a Tau protein. My tak máme stoprocentní jistotu, že daný pacient skutečně má Alzheimerovu nemoc,“ uvedl neurolog.
Tento lék chrání před ztrátou mozkové tkáně, jsme schopní zabránit atrofii mozku, to ještě nikdo nedokázal. Ukázalo se i zlepšení kognitivních schopností u pacientů.
„Je to krok k personalizované medicíně, kdy pacienti dostávají lék přesně na míru ušitý na své potíže. Navíc ti, kteří lék dostávají, mají ještě jeden gen, který trochu zhoršuje průběh onemocnění a vede k jeho časnějšímu nástupu,“ řekl lékař.
Počet pacientů pro studii byl podle Horta omezený, například ve FN Motol to bylo pouze kolem dvaceti lidí, a jenom šestnáct z nich nakonec lék dostalo. Podmínkou také bylo, aby pacienti neměli v době studie žádná další onemocnění, což podle neurologa zkomplikoval covid-19. „Zvládli jsme to. Prakticky všichni ti pacienti nadále lék užívají,“ dodal.
Šance, že se lék dostane ke všem pacientům, je velká
Podle Horta je lék velkou nadějí pro lidi s Alzheimerovou chorobou. „Výsledky po jednom roce užívání ukazují, že lék zasahuje přesně biologickou podstatu onemocnění. Vede k tomu, že dochází ke zlepšení hladin těch bílkovin, na kterých nám v mozku záleží, a které, když jsou v nerovnováze, vedou k Alzheimerově nemoci.“ sdělil.
Druhá fáze studie sice stále probíhá, ale celosvětově už začala třetí fáze, která by v případě úspěchu znamenala, že by lék mohl být registrován a následně dostupný pro pacienty po celém světě. „Tam stále probíhá nábor pacientů, dobrovolníci se mohou hlásit. Podmínkou ale je přítomnost toho jednoho rizikového genu, který se hned na úvodní návštěvě vyšetří,“ upozornil Hort.
Třetí fáze probíhá i v Česku. „Množství pacientů, kteří mohou do studie nastoupit, je omezené, ale zatím je tam řada volných míst právě pro ty, kteří to nejvíce potřebují – osoby v počátečním stádiu onemocnění, kteří mají ten rizikový gen,“ upřesnil.
Neurolog Martin Tolar o nadějném léku na Alzheimerovu chorobu (zdroj: ČT24)
Alzheimerova choroba
Alzheimerova nemoc narušuje část mozku a přináší pacientům problémy s myšlením, pamětí i úsudkem. Zároveň bývá nejčastější příčinou demence, která vede postupně k závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka.
Počet pacientů s Alzheimerovou chorobou v posledních pěti letech stoupl o čtrnáct procent. Celkem se s nemocí léčilo 47 379 pacientů, ve většině případů jde o ženy, konkrétně 32 713 pacientek, vyplývá z dat Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Analýzu vydává VZP k příležitosti Mezinárodního dne Alzheimerovy choroby, který připadá na 21. září.
Podle Národního akčního plánu pro Alzheimerovu nemoc v následujících třiceti letech dojde k významnému nárůstu podílu obyvatel starších než 60 let a obyvatel starších než 65 let. Jak stárne populace, přibývá i lidí s neurodegenerativním onemocněním mozku, kam patří i Alzheimerova choroba.
Nemoc je nejčastější příčinou demence u seniorů, nicméně může se projevit i u třicátníků. Zásadním způsobem zasahuje do kvality života nejen pacienta, ale i osob, které o něj pečují. Nemocný často přestává poznávat své blízké, zapomíná vše, co znal, neorientuje se v čase i prostoru, nerozumí významu slov, neumí použít předměty, které denně používal, ztrácí také hygienické návyky.
Lék, který by Alzheimerovu chorobu zcela vyléčil, zatím neexistuje. V současné době asi třicet tisíc pacientů v Česku užívá takzvané symptomatické léky, které zpomalují průběh nemoci a oddalují nejvážnější stádia. Funguje také prevence, kdy lidem s rizikovými faktory lékaři doporučují trénovat paměť i fyzickou aktivitu.
Včasná diagnostika jako základ
Klíčové je Alzheimerovu chorobu včas diagnostikovat. Dostupné jsou například genetické testy. Vědci také pracují na tom, aby dokázali nemoc zachytit z krve, a to ještě dlouho předtím, než se objeví první projevy. Nejpoužívanější jsou ale kognitivní testy založené na různých otázkách a úkolech, které zaměstnají mozek.
Lékaři tyto testy doporučují vyhodnocovat pod dohledem odborníka. Existuje ale i několik jednoduchých testů, které si člověk může vyzkoušet sám na sobě nebo na svém blízkém, u kterého má podezření. Člověk si nejprve zapamatuje libovolná dvě slova, například „úterý“ a „dům“. Pak má za úkol nakreslit hodinový ciferník se všemi čísly, a poté obě slova zopakovat. Pokud s tím má problém, měl by se poradit s lékařem.
Důležité je sledovat i další příznaky. Deset nejčastějších, které by měly varovat, jsou vypsané na stránkách České alzheimerovské společnosti. Patří mezi ně problémy s řečí nebo orientací v čase a prostoru. Člověk se může ztratit dokonce i ve vlastní ulici, případně zapomene, jaký je den. Dalšími příznaky mohou být také prudké změny chování nebo sklon dávat věci na místa, kam nepatří.