Děti v České republice patří v mezinárodním srovnání k těm nejaktivnějším. Sportu, umění či dalším kroužkům se jich věnuje zhruba 86 procent ve věku mezi 11 a 15 roky. Část dospívajících zároveň tráví čtyři a více hodin denně před obrazovkou počítačů, televizí či chytrých telefonů. Vyplývá to z mezinárodní studie o zdraví a životním stylu školáků (HBSC).
Oproti roku 2002 přibylo dětí, se kterými rodiče aktivně tráví volný čas, třeba sportem nebo procházkami. „Najdou si i čas na to, že si posedí a popovídají, čímž přispívají rodinné atmosféře a rodinné soudržnosti,“ zmínil pozitivní trend člen výzkumného týmu z Fakulty tělesné výchovy Univerzity Palackého v Olomouci Petr Baďura.
Data ukázala studie HSBC, která je jedním z nejrozsáhlejších zdrojů dat o životním stylu dětí a dospívajících na světě. V Česku se loni zapojilo 230 škol a v nich zhruba 13 tisíc dětí ve věku 11, 13 a 15 let. Průzkum se uskutečnil i v dalších osmi zemích světa.
Průzkum také vypověděl, že přibližně 40 procent dospívajících se s rodiči věnuje alespoň jednou týdně sportu. „Z dlouhodobého pohledu je to velmi dobrá zpráva. Před 16 lety to bylo jen 30 procent a rodinné prostředí je z hlediska aktivního životního stylu zásadní,“ řekl Baďura.
Aktivní trávení volného času je přitom typičtější v bohatších rodinách, dodal. Týká se to i návštěv restaurací či kin nebo povídání si.
Podle analytika Baďury ze studie také vyplývá, že kroužků a dalších volnočasových aktivit se v Česku neúčastní 14 procent dětí. To je v mezinárodním srovnání nejméně. Naopak nejhůře v tomto ohledu dopadlo Polsko, kde se organizovaných aktivit ve volném čase neúčastní 30 procent dětí. „Čím mladší děti, tím více se účastní organizovaných aktivit oproti těm starším,“ dodal Baďura.
Týmové sporty u chlapců, umělecké aktivity u dívek
Většina dospívajících Čechů podle studie vyplňuje svůj volný čas týmovými i individuálními sporty, činnostmi v uměleckých kroužcích nebo v mládežnických organizacích. Mezi chlapci převažují týmové sporty (58 procent), u dívek umělecké aktivity (60 procent).
Internet a elektronická zařízení
Důležitou roli v životě mladých lidí hrají v současnosti i elektronická zařízení a internet. Čtyři hodiny a více stráví sledováním televize a videí ve všedních dnech 19 procent chlapců a 15 procent dívek, o víkendech je to pak třetina chlapců a 27 procent dívek.
Hraním her ve všedních dnech tráví podobně dlouhý čas zhruba každý čtvrtý chlapec, dívky jsou často na sociálních sítích nebo brouzdají na internetu. Mladá generace podle autorů průzkumu často zvládá kombinovat několik takových aktivit souběžně.
„Je to vidět třeba na táborech, kde jim zpočátku wifi připojení chybí, ale posléze na něj zapomenou,“ uvedl ředitel Domu dětí a mládeže hlavního města Prahy Libor Bezděk.
Zástupci výzkumného týmu připomněli, že podle Světové zdravotnické organizace přispívá nadměrný čas u počítače, televize či chytrého telefonu k nadváze a obezitě, negativně ovlivňuje spánek a má vliv na výskyt depresí.
Naopak děti, které chodí do různých kroužků, se podle odborníků těší vyšší životní spokojenosti a jsou úspěšnější ve škole. Je mezi nimi také méně kuřáků i těch, kteří pijí alkohol, dodal vedoucí olomouckých výzkumníků Michal Kalman z UPOL.
Do knížky se minimálně jednou týdně začte třetina dětí
S tím, kolik volného času mají, jsou v ČR spokojeny dvě třetiny dospívajících. Spokojenost klesá s věkem, a to hlavně u děvčat. Zatímco v 11 letech by na množství volného času nic neměnilo 75 procent dívek, mezi patnáctiletými je to kolem 48 procent.
Podobně to vypadá s názorem na náplň volného času. Většina náctiletých (55 procent) nemá proti způsobu, jak tráví volný čas, námitky. To platí spíš pro chlapce (61 procent) než pro dívky (49 procent).
Vedle organizovaných kroužků zbývá části dospívajících volný čas i na další volnočasové aktivity. Zhruba třetina se jich podle průzkumu alespoň jednou týdně začte do knížky, pětina se každý den venku setká s kamarády a třetina navštěvuje víckrát za týden pro rozptýlení nákupní centrum. Dvě pětiny dětí mají několikrát týdně čas na povalování se na gauči nebo v posteli, uzavřel Baďura.
Další sběr dat mezi školáky proběhne v roce 2022. Výsledky současné analýzy by měly sloužit jako podklady pro politiky a zákonodárce při tvorbě národních strategií a programů.
