Vztah dětí ke čtení se mezi lety 2013–2017 nezhoršil. Čtení patří stále k zábavným činnostem trávení volného času pro 65 % nejmladších školních dětí a pro 54 % starších dětí. Obě čísla přitom oproti minulému výzkumu mírně rostou. U mládeže však už ale obliba čtení klesá, každého pátého čtení vyloženě vůbec nebaví.
České děti čtou víc než v minulosti, překvapila velká studie. U mládeže však literaturu vytlačují sociální sítě
Srovnání výsledků s minulým průzkumem také ukazuje, že vzrostl počet dětí, které čtou knihy denně. Platí to o dvou třetinách mladších dětí, ale i u starších dětí, kde vědci zaznamenali růst denní četby z 13 na 18 procent.
Ve skupině mládeže 15–19 let čte denně 12 % mladých a současně je v této skupině 14 % těch, kteří knihy nečtou vůbec.
Ve všech věkových skupinách ale existují výrazné rozdíly mezi chlapci a dívkami: chlapci mnohem častěji považují čtení za nudnou činnost, více než pětina chlapců ve věku 15–19 let nečte vůbec, oproti dívkám, kde je pouze 7 procent nečtenářek. Chlapci také méně navštěvují knihovny.
Desetina českých dětí nepřečte za rok jedinou knihu
S rostoucím věkem si děti uvědomují význam četby knih pro vzdělávání, s výrokem souhlasí skoro polovina mládeže. Starší děti a mládež (9–19 let) přečtou za rok přibližně 8 knih. Desetina z nich však nepřečetla v uplynulém roce žádnou knihu, naopak více než pětina přečetla více než 11 knih.
České děti a mládež jako čtenáři
U malých dětí je největší brzdou pro čtení většího počtu knih nižší úroveň čtenářské dovednosti, děti v první a druhé třídě se většinou číst teprve učí. Starší děti a mládež, které čtou knížky jednou za měsíc a méně, uvádí jako hlavní důvod slabého čtenářství nejčastěji to, že je čtení nebaví (56 % z nich). Čtyři z deseti slabých čtenářů uvedli, že nečtou knížky častěji, protože existuje spousta zábavnějších věcí, než je čtení knih. Podobné množství dětí na čtení nemá čas a věnuje se jiným věcem. A 37 % slabých čtenářů uvedlo, že všechno, co chtějí vědět, se dozví na internetu.
Čím starší, tím více elektroniky
Způsob trávení volného času se výrazně mění s věkem dětí. Zatímco tři nejčastější denní aktivity u nejmladších školních dětí jsou školní příprava (78 %), hraní doma s hračkami nebo stavebnicemi (60 %), četba ze slabikáře (50 %), u starších dětí postupně klesá jak čas na školní přípravu, tak i na hraní s hračkami – naopak roste počet dětí, které denně tráví čas s médii.
Mezi nejčastější denní aktivity dětí ve věku 9–14 let tak sice stále ještě patří příprava do školy (63 %), na druhém místě je však už sledování televize (46 %) a na třetím poslech hudby, kterému se denně věnuje 37 procent dětí.
V průběhu druhého stupně základní školy rychle roste také frekvence využívání internetu, sociálních sítí, YouTube i hraní elektronických her, které však vrcholí ve věku 13–14 let. Tehdy se denně věnují této činnosti dvě třetiny 13–14letých chlapců a třetina stejně starých dívek.
Mezi tři nejčastější volnočasové aktivity mládeže ve věku mezi 15 a 19 lety patří využívání Facebooku a jiných sociálních sítí (67 %), vyhledávání na internetu (61 %) a poslech hudby (59 %).
Organizace, nebo chaos?
Volný čas mladších dětí je podle tohoto výzkumu v dnešní době poměrně intenzivně organizován. Až 86 % nejmladších školních dětí navštěvuje alespoň jednou týdně nějaký kroužek, dvě třetiny nejmladších školních dětí navštěvují kroužky dokonce několikrát týdně. Přestože frekvence návštěv kroužků klesá postupně s věkem dětí, ve věku 13–14 let stále ještě navštěvuje alespoň jednou týdně nějaký kroužek 72 % dětí a 38 % dokonce několikrát týdně.
Co čtou české děti
Zcela v souladu s tím také rodiče nejmladších dětí považují právě sportování a návštěvu kroužků za nejpřínosnější způsob trávení volného času dětí. Výrazné rozdíly mezi způsoby trávení volného času jsou také mezi dívkami a chlapci, tyto rozdíly s věkem spíše narůstají. Zejména starší dívky se častěji věnují poslechu hudby, využívání sociálních sítí a přípravě do školy, zatímco chlapci tráví častěji svůj volný čas hraním elektronických her, sledováním televize i návštěvou YouTube.
Využívání sociálních sítí roste skokově. Zatímco více než dvě třetiny dětí ve věku 9–10 let lze považovat za „neuživatele“ sociálních sítí, ve skupině 11–12 let klesá počet „neuživatelů“ sociálních sítí na 38 %. Na konci druhého stupně základní školy pak už pouze 18 % dětí tvrdí, že nepoužívají sociální sítě. Ve věku 15–19 let potom využívají sociální sítě téměř všichni a většina dokonce denně. Sociální sítě tedy představují pro mládež klíčový zdroj informací o okolním světě i důležitý komunikační nástroj.
Kdo vede děti ke čtení?
Nejvýraznější vliv na rozvoj čtenářství má podle výsledků nové studie rodina, škola a knihovna. Naprostá většina rodičů (90 %) si je velmi dobře vědoma významu zvládnutí čtenářské gramotnosti pro své děti a souhlasí s názorem, že čtení knih je pro vzdělání dětí klíčové.
Čtenářství rodičů také ovlivňuje čtenářství dětí – z dětí rodičů, kteří sami čtou, se častěji stávají silní čtenáři a také pravidelní návštěvníci knihoven. Děti rodičů s vysokoškolským vzděláním zpravidla čtou více. Důležitým momentem pro rozvoj dětského čtenářství je předčítání rodičů v době, kdy jsou děti malé. Pouze šest procent malých dětí uvedlo, že jim rodiče nikdy nepředčítali. U starších dětí je největší podíl těch, kterým rodiče už nečtou, ale dříve jim četli (67 %).
- Školní knihovny využívá alespoň někdy třetina dotázaných ve věku 9–19 let, veřejnou knihovnu navštěvuje necelá polovina dětí a mládeže ve věku 9 až 19 let. Frekvence návštěv obou typů knihoven klesá s věkem dětí. S postupujícím věkem podíl respondentů chodících do školní i veřejné knihovny klesá, ale u veřejné knihovny není rozdíl tak výrazný. Mezi nejčastější důvody, proč starší děti přestávají navštěvovat knihovny, je nedostatek volného času (37 %), volný čas tráví jiným způsobem (31 %), knihy získávají jiným způsobem, nebo čtou méně knih (shodně 23 %). Děti na knihovně nejvíce oceňují klidné a příjemné prostředí a pracovníky (shodně 88 %), vybavení knihovny (84 %), otevírací dobu (83 %), širokou nabídku knih (74 %) a doporučení, co si mají půjčit (65 %).
Téměř každé dítě i dospívající dostává alespoň někdy knížku jako dárek nebo ji získává doma v domácí knihovně.
Mládež získává nejčastěji knihy ke čtení z veřejné knihovny, na druhém místě jako dárek.
Starší děti a mládež si knihy také častěji než mladší děti půjčují od kamarádů, příbuzných, sourozenců nebo je stahují či kupují na internetu v elektronické podobě. Nejmladší školní děti si nejčastěji vybírají knížky podle obrázků na titulní straně nebo v knize, na základě doporučení rodičů a podle velikosti písmen. Starší děti a mládež si vybírají knížky ke čtení v první řadě podle žánru, ze seznamu knih povinné školní četby a na základě doporučení kamarádů.
Z hlediska žánrů nejmladší školní děti nejvíce preferují pohádky, komiksy a knihy o zvířatech, u starších dětí a mládeže je nahrazuje fantasy, dobrodružné knihy a komiksy.
Žánrová skladba se silně proměňuje s věkem a liší se i z hlediska pohlaví. Mezi nejoblíbenější knihy čtené v poslední době u mladších dětí patří Honzíkova cesta, Povídání o pejskovi a kočičce a Čtyřlístek, u starších dětí je to zejména Deník malého poseroutky, Harry Potter, Robinson Crusoe – u mládeže nejčastěji jmenovanými tituly, které v poslední době zaujaly, patří Harry Potter, Zaklínač, ale také Padesát odstínů šedi.
Díky široké nabídce knižních titulů v dnešní době nemají děti a mládež jednoznačně preferované knihy nebo knižní hrdiny, uvedené tituly zmínilo vždy pouze cca 1 až 5 % dětí.
Pomáhá povinná četba?
V rámci výuky má povinnou četbu více starších dětí a mládeže ve věku 9–19 let (67 %) než nejmladších školních dětí (33 %). Povinná četba může být vhodnou pobídkou k aktivnímu čtenářství, ale hodně záleží na tom, jak je ukládána.
Čtvrtina starších dětí a mládeže není spokojena s tím, jak je povinná četba zadávána a jaké úkoly děti a mládež v souvislosti s četbou dostávají. Více než polovina starších dětí a mládeže totiž odhaduje, že minimálně polovina dětí ve třídě povinnou četbu nečte a čtenářské deníky a referáty připravuje na základě informací z internetu. Děti jednoznačně preferují volný výběr titulů knížek ke čtení.
S elektronickými knihami má v současné době zkušenost 27 % dětí a mládeže. Jen šest procent je ale čte pravidelně. Srovnání let 2013 a 2017 ve skupině 9–14 let ukázalo, že sice mírně vzrostl počet dětí, které mají již zkušenost se čtením elektronických knih, ale také mnohem více dětí než v roce 2013 dává přednost papírovým knihám.
Audioknihy alespoň někdy poslouchá 23 % dětí a mládeže, nicméně pravidelně se této činnosti věnuje jen velmi malá část respondentů.