Stárnutí zřejmě zbrzdit nelze, soudí vědci. Na vině jsou podle nich biologické překážky

Proces stárnutí se pravděpodobně nedá zvrátit ani zpomalit. Tvrdí to nová studie statistik úmrtnosti, kterou zveřejnil časopis Nature Communications. Podle mezinárodního týmu vědců v cestě stojí biologické překážky.

Touhla po nesmrtelnosti a věčném mládí provází lidstvo již od nepaměti. V posledních desetiletích je tato oblast také předmětem expertního výzkumu. Vědci se snaží hledat způsoby, jak stárnutí zastavit či dokonce zvrátit.

Nová studie mezinárodního týmu odborníků celkem ze čtrnácti zemí ale v tomto ohledu může být zklamáním. Podle ní totiž zpomalit rychlost stárnutí pravděpodobně možné není.

Analýza napříč několika druhy

Vědci provedli obsáhlou analýzu, která zahrnovala až několik set let stará data z různých kontinentů. „Porovnali jsme údaje o narození a úmrtí lidí a jiných primátů. Zjistili jsme, že obecný vzorec úmrtnosti je u všech stejný,“ uvedl jeden z autorů výzkumu José Manuel Aburto, který působí na Oxfordské univerzitě.

„Statistiky potvrdily, že jednotlivci nyní žijí déle, protože se zlepšují zdravotní i ostatní životní podmínky. To vede ke zvyšování délky dožití u celé populace,“ poznamenal Aburto.

Zatímco v mládí mortalita v historii klesala, ve stáří s postupujícím věkem u všech analyzovaných druhů naopak rostla. „Naše zjištění tak podporují teorii, že v současnosti žije mnoho lidí výrazně déle ne kvůli oddálení smrti, ale díky snížení úmrtnosti v mladším věku,“ vysvětlil Aburto.

Stále stejná trajektorie

„Stále více lidí nyní může žít mnohem déle. Trajektorie ke smrti ve stáří se však nezměnila,“ dodal. „Tato studie naznačuje, že evoluční biologie trumfuje všechno a doposud nebyly lékařské pokroky schopny tyto biologické překážky překonat,“ uzavřel.

Nová studie podle autorů zaplnila mezeru existující v dosavadním výzkumu. Až doposud totiž podle nich chyběla práce, která by porovnávala délku lidského a zvířecího života za účelem zjištění, jaké faktory obecně k mortalitě vedou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 18 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026
Načítání...