Stárnutí zřejmě zbrzdit nelze, soudí vědci. Na vině jsou podle nich biologické překážky

Proces stárnutí se pravděpodobně nedá zvrátit ani zpomalit. Tvrdí to nová studie statistik úmrtnosti, kterou zveřejnil časopis Nature Communications. Podle mezinárodního týmu vědců v cestě stojí biologické překážky.

Touhla po nesmrtelnosti a věčném mládí provází lidstvo již od nepaměti. V posledních desetiletích je tato oblast také předmětem expertního výzkumu. Vědci se snaží hledat způsoby, jak stárnutí zastavit či dokonce zvrátit.

Nová studie mezinárodního týmu odborníků celkem ze čtrnácti zemí ale v tomto ohledu může být zklamáním. Podle ní totiž zpomalit rychlost stárnutí pravděpodobně možné není.

Analýza napříč několika druhy

Vědci provedli obsáhlou analýzu, která zahrnovala až několik set let stará data z různých kontinentů. „Porovnali jsme údaje o narození a úmrtí lidí a jiných primátů. Zjistili jsme, že obecný vzorec úmrtnosti je u všech stejný,“ uvedl jeden z autorů výzkumu José Manuel Aburto, který působí na Oxfordské univerzitě.

„Statistiky potvrdily, že jednotlivci nyní žijí déle, protože se zlepšují zdravotní i ostatní životní podmínky. To vede ke zvyšování délky dožití u celé populace,“ poznamenal Aburto.

Zatímco v mládí mortalita v historii klesala, ve stáří s postupujícím věkem u všech analyzovaných druhů naopak rostla. „Naše zjištění tak podporují teorii, že v současnosti žije mnoho lidí výrazně déle ne kvůli oddálení smrti, ale díky snížení úmrtnosti v mladším věku,“ vysvětlil Aburto.

Stále stejná trajektorie

„Stále více lidí nyní může žít mnohem déle. Trajektorie ke smrti ve stáří se však nezměnila,“ dodal. „Tato studie naznačuje, že evoluční biologie trumfuje všechno a doposud nebyly lékařské pokroky schopny tyto biologické překážky překonat,“ uzavřel.

Nová studie podle autorů zaplnila mezeru existující v dosavadním výzkumu. Až doposud totiž podle nich chyběla práce, která by porovnávala délku lidského a zvířecího života za účelem zjištění, jaké faktory obecně k mortalitě vedou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 9 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 21 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...