Stárnutí zřejmě zbrzdit nelze, soudí vědci. Na vině jsou podle nich biologické překážky

Proces stárnutí se pravděpodobně nedá zvrátit ani zpomalit. Tvrdí to nová studie statistik úmrtnosti, kterou zveřejnil časopis Nature Communications. Podle mezinárodního týmu vědců v cestě stojí biologické překážky.

Touhla po nesmrtelnosti a věčném mládí provází lidstvo již od nepaměti. V posledních desetiletích je tato oblast také předmětem expertního výzkumu. Vědci se snaží hledat způsoby, jak stárnutí zastavit či dokonce zvrátit.

Nová studie mezinárodního týmu odborníků celkem ze čtrnácti zemí ale v tomto ohledu může být zklamáním. Podle ní totiž zpomalit rychlost stárnutí pravděpodobně možné není.

Analýza napříč několika druhy

Vědci provedli obsáhlou analýzu, která zahrnovala až několik set let stará data z různých kontinentů. „Porovnali jsme údaje o narození a úmrtí lidí a jiných primátů. Zjistili jsme, že obecný vzorec úmrtnosti je u všech stejný,“ uvedl jeden z autorů výzkumu José Manuel Aburto, který působí na Oxfordské univerzitě.

„Statistiky potvrdily, že jednotlivci nyní žijí déle, protože se zlepšují zdravotní i ostatní životní podmínky. To vede ke zvyšování délky dožití u celé populace,“ poznamenal Aburto.

Zatímco v mládí mortalita v historii klesala, ve stáří s postupujícím věkem u všech analyzovaných druhů naopak rostla. „Naše zjištění tak podporují teorii, že v současnosti žije mnoho lidí výrazně déle ne kvůli oddálení smrti, ale díky snížení úmrtnosti v mladším věku,“ vysvětlil Aburto.

Stále stejná trajektorie

„Stále více lidí nyní může žít mnohem déle. Trajektorie ke smrti ve stáří se však nezměnila,“ dodal. „Tato studie naznačuje, že evoluční biologie trumfuje všechno a doposud nebyly lékařské pokroky schopny tyto biologické překážky překonat,“ uzavřel.

Nová studie podle autorů zaplnila mezeru existující v dosavadním výzkumu. Až doposud totiž podle nich chyběla práce, která by porovnávala délku lidského a zvířecího života za účelem zjištění, jaké faktory obecně k mortalitě vedou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sněhová kalamita v květnu. Před sedmdesáti lety napadly desítky centimetrů sněhu

Letošní květen zatím přináší převážně teplotně nadprůměrné dny a sníh roztál během uplynulého týdne už i v Krkonoších. To před 73 lety byla situace dramaticky odlišná – ledoví muži tehdy sice dorazili o pár dnů dříve, ale s o to větší intenzitou, a dokonce s sebou přinesli i sněhovou kalamitu. Šlo o mimořádně silné ochlazení s mrazy, sněžením i v nížinách a rozsáhlými škodami na vegetaci a zemědělství.
před 22 hhodinami

Strach z krásy, strach ze vztahu. Vědci popsali roli femme fatale v mýtech

Jednou z nejčastějších překážek, jimž mužský hrdina čelí na své cestě ke smysluplnému konci svého příběhu, není drak ani jiná lítá bestie. Je to krásná žena označovaná jako femme fatale. Právě tento archetyp teď vědci prozkoumali.
před 23 hhodinami

VideoGynekologické operace i bez řezů do břicha. Lékaři rozšiřují šetrnější postupy

Lékaři rozšiřují možnosti miniinvazivních gynekologických zákroků, při nichž lze i velké operace provádět bez řezů do břišní stěny a pod kontrolou kamery. Šetrnější postupy mají snižovat riziko komplikací, infekcí nebo vzniku kýly a mohou pomoci například pacientkám po opakovaných břišních zákrocích. Odstranění dělohy ročně v Česku podstoupí téměř dvacet tisíc žen.
8. 5. 2026

David Attenborough slaví sté narozeniny. Změnil pohled lidí na svět

Britský přírodovědec, spisovatel a filmař sir David Attenborough patří k nejznámějším popularizátorům vědy. Jeho přírodovědná díla jako Modrá planeta či Život na Zemi, která už od poloviny padesátých let připravoval hlavně pro BBC, lákaly k obrazovkám miliony diváků po celém světě. Dokázal poutavě vyprávět jak o existujících zvířatech, tak o dávno vyhynulých dinosaurech a své pořady přetvářel i v úspěšné knihy. V pátek 8. května slaví sté narozeniny.
8. 5. 2026

České přehrady se rychle oteplují. Dopady se už projevují

Povrchová voda v českých nádržích se za posledních třicet let výrazně oteplila, oznámili vědci z Biologického centra Akademie věd. Ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za desetiletí. Největší teplotní skok je v případě jednotlivých měsíců patrný v dubnu, kdy je to dokonce o jeden stupeň. Dlouhodobá studie hydrobiologů potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a lidmi způsobeným oteplováním klimatu. Upozorňuje také na možné dopady na kvalitu vody i hospodaření v nádržích.
7. 5. 2026

481 metrů. Aljaškou se vloni přehnala druhá největší megatsunami

Loňská megatsunami vznikla po sesuvu části aljašské hory do moře. Podle studie, která vyšla na začátku května, jde o druhou nejvyšší vlnu, jakou kdy vědci zaznamenali. Autoři výzkumu zdůrazňují, že je spojená s riziky změny klimatu a táním ledovců.
7. 5. 2026

Archeologové ohlásili nález ztraceného města Bílý jaguár

Marná pátrání po stovky let zmizelém mayském městě Sac Balam (v překladu Bílý jaguár) vystřídala naděje. Během posledních vykopávek v mexické džungli se našlo tolik důkazů, že archeologové teď na tiskové konferenci oznámili, že ho našli.
7. 5. 2026

Vědci vyvrátili jeden z nejznámějších mýtů o kukačkách. Vejce v zobáku nenosí

Mezinárodní tým ornitologů pod vedením Tomáše Grima z Ostravské univerzity jako první pořídil záznamy kladení kukaček obecných do hostitelských hnízd v dutinách. Díky tomu vědci přinesli nové poznatky o jejich chování a vyvrátili mýtus, že kukačky nosí vejce v zobáku, o němž se spekulovalo už od starověku.
6. 5. 2026
Načítání...