Stárnutí zřejmě zbrzdit nelze, soudí vědci. Na vině jsou podle nich biologické překážky

Proces stárnutí se pravděpodobně nedá zvrátit ani zpomalit. Tvrdí to nová studie statistik úmrtnosti, kterou zveřejnil časopis Nature Communications. Podle mezinárodního týmu vědců v cestě stojí biologické překážky.

Touhla po nesmrtelnosti a věčném mládí provází lidstvo již od nepaměti. V posledních desetiletích je tato oblast také předmětem expertního výzkumu. Vědci se snaží hledat způsoby, jak stárnutí zastavit či dokonce zvrátit.

Nová studie mezinárodního týmu odborníků celkem ze čtrnácti zemí ale v tomto ohledu může být zklamáním. Podle ní totiž zpomalit rychlost stárnutí pravděpodobně možné není.

Analýza napříč několika druhy

Vědci provedli obsáhlou analýzu, která zahrnovala až několik set let stará data z různých kontinentů. „Porovnali jsme údaje o narození a úmrtí lidí a jiných primátů. Zjistili jsme, že obecný vzorec úmrtnosti je u všech stejný,“ uvedl jeden z autorů výzkumu José Manuel Aburto, který působí na Oxfordské univerzitě.

„Statistiky potvrdily, že jednotlivci nyní žijí déle, protože se zlepšují zdravotní i ostatní životní podmínky. To vede ke zvyšování délky dožití u celé populace,“ poznamenal Aburto.

Zatímco v mládí mortalita v historii klesala, ve stáří s postupujícím věkem u všech analyzovaných druhů naopak rostla. „Naše zjištění tak podporují teorii, že v současnosti žije mnoho lidí výrazně déle ne kvůli oddálení smrti, ale díky snížení úmrtnosti v mladším věku,“ vysvětlil Aburto.

Stále stejná trajektorie

„Stále více lidí nyní může žít mnohem déle. Trajektorie ke smrti ve stáří se však nezměnila,“ dodal. „Tato studie naznačuje, že evoluční biologie trumfuje všechno a doposud nebyly lékařské pokroky schopny tyto biologické překážky překonat,“ uzavřel.

Nová studie podle autorů zaplnila mezeru existující v dosavadním výzkumu. Až doposud totiž podle nich chyběla práce, která by porovnávala délku lidského a zvířecího života za účelem zjištění, jaké faktory obecně k mortalitě vedou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 4 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 13 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 15 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...