Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
Vlastenec, sběratel, cestovatel a mecenáš Vojtěch Náprstek se do dějin zapsal jako zakladatel muzea mimoevropských kultur, které otevřel v Praze v květnu 1874 pod názvem České průmyslové muzeum. Instituce sídlící v pražském domě U Halánků se po smrti svého zakladatele v roce 1894 přeměnila na národopisné muzeum, po druhé světové válce se pak muzeum zaměřilo výhradně na neevropské kultury, což reflektuje i jeho současný název: Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur.
Náprstek, který žil téměř deset let v USA, je také považován za prvního českého feministu. V roce 1888 spoluzaložil Klub českých turistů, propagoval plynové osvětlení, telefony či cyklistiku. V české metropoli chtěl založit zoologickou zahradu, podílel se na organizaci Jubilejní zemské výstavy v roce 1891 a měl zásluhu na opatření známé kostry velryby pro Národní muzeum. Propagoval též pohřeb žehem a byl zapřisáhlým odpůrcem měšťanských dovolených na venkově. Vojta Náprstek se narodil před 200 lety – 17. dubna 1826 v Praze.
A to v rodině manželů Fingerhutových, do roku 1880 se proto jmenoval Adalbert Fingerhut. Už na střední škole ho přitahovala orientalistika, dokonce prý tehdy studoval arménštinu, čínštinu a další exotické jazyky, nebo se o ně aspoň intenzivně zajímal. Snil o cestách do vzdálených zemí Východu. Matce ovšem bylo jasné, že z toho žádný praktický prospěch nekouká, proto prosadila, aby šel na práva do Vídně.
Náprstkovy články o vídeňských Češích otiskoval tehdy i Karel Havlíček Borovský ve svých novinách Česká včela, vídeňské krajany společenský a činorodý Náprstek údajně zcela nadchl. Ještě během studií práv (ta ale nedokončil) se v roce 1848 zúčastnil povstání v Praze i ve Vídni. Poté, co byla revoluce potlačena, odjel koncem října 1848 do USA. Bylo mu 22 let.
Za oceánem strávil Náprstek téměř deset let a živil se různě – byl truhlářem, nádeníkem, knihkupcem i politikem. Jeho knihkupectví se stalo významným krajanským střediskem pro vystěhovalce přicházející z Čech.
V Rakousku mu byla udělena amnestie, proto se v roce 1858 vrátil do Prahy. Krátce po návratu z emigrace se zamiloval do Josefy Křížkové, služky své matky a dcery zaměstnance jejího podniku. Jeho matka ale o sňatku nechtěla ani slyšet, a tak museli milenci 16 let čekat, než se v únoru 1875 vzali. Bylo to dva roky po smrti Náprstkovy matky.
Centrum české inteligence
Vojta Náprstek se věnoval i vlastenecké činnosti a rodinný pivovar změnil na centrum české inteligence, kde se scházely, besedovaly a někdy i přednášely tehdejší přední osobnosti. Nechyběl mezi nimi například budoucí prezident Tomáš Masaryk, vědec Jan Evangelista Purkyně, básník Jaroslav Vrchlický a další.
Později zde vzniklo České průmyslové muzeum se záměrem shromažďovat jen průmyslové exponáty. Ale do jeho sbírek přispívali například cestovatelé Emil Holub, Josef Kořenský, zoolog Antonín Frič a jazykovědec Bedřich Hrozný a jejich dary byly spíše etnografické nebo uměleckoprůmyslové povahy. Tyto exponáty nakonec početně převážily. V roce 1866, když už bývalý pivovar nestačil, dal Náprstek postavit novou budovu.
Na rozdíl od ostatních buditelů po sobě Náprstek nezanechal žádné literární dílo, jeho vrstevníci dokonce zanechali svědectví, že „na psaní byl líný“.
První český feminista
Náprstek je považován za prvního tuzemského feministu – především díky tomu, že v roce 1864 založil Americký klub dam, který měl prostřednictvím osvěty zlepšovat postavení žen v rodině i v ekonomice.
Po návratu z USA netrpěl chudobou, byl poslancem zemského sněmu a členem městské rady Prahy a císař mu v roce 1866 dokonce věnoval vyznamenání Nejvyšší spokojenosti za loajalitu a plnění povinností.
O dva roky později pak patřil mezi 81 signatářů státoprávní deklarace českých poslanců, v níž tuzemská politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila české státní právo.
Náprstek zemřel ve věku 68 let 2. září 1894 v Praze a jako jeden z prvních Čechů byl zpopelněn. Protože to však tehdejší rakousko-uherské zákony neumožňovaly, jeho ostatky musely být převezeny ke zpopelnění do města Gotha v německém Durynsku. Zesnul bezdětný, v závěti svůj majetek připsal svému muzeu. Součástí jeho osobních sbírek bylo 46 tisíc svazků knih a 18 tisíc fotografií. Jeho urna je uložena přímo v Náprstkově muzeu.
Ve druhém díle historické pentalogie Vladimíra Neffa Císařské fialky vystupuje Vojta Náprstek a jeho matka Anna Náprstková (jako „panímaminka Náprstková“). V televizním seriálu Sňatky z rozumu, natočeném podle Neffova díla, představoval Vojtu Náprstka Zdeněk Řehoř a jeho matku Jiřina Štěpničková.
