Náprstkovo muzeum otevírá stálou expozici o ostrově Nias

Praha - Velmi exotickou kulturu indonéského ostrova Nias, jak ji na konci 19. století poznal český lékař Pavel Durdík, představuje Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur v Praze. Stávající expozice Austrálie a Oceánie se tak rozšiřuje o další výstavní sál, v němž si návštěvníci mohou prohlédnout 250 exponátů. Jsou mezi nimi jak předměty denní potřeby, tak sošky předků s mytologickým významem a zbraně. Muzeum vydává také CD-ROM, na kterém je zobrazeno a popsáno všech 1100 předmětů z Durdíkovy sbírky.

„Indonéské sbírky Náprstkova muzea čítající na čtyři tisíce předmětů nejrůznějšího charakteru začaly vznikat už za života zakladatele muzea Vojty Náprstka. Právě Durdíkovy sběry z let 1877 až 1883 jsou jejich nejvýznamnější částí,“ uvedla vedoucí asijského oddělení Náprstkova muzea Dagmar Pospíšilová.

Pavel Durdík (1843-1901) působil v Indonésii v letech 1877-1883 jako lékař Holandské armády, z toho tři roky na Sumatře a dva na Niasu. „Nebylo to nic neobvyklého, v té době v Holandské armádě působilo více našich lékařů. Nikdo tam nechtěl, byla to válečná zóna,“ upozornila Pospíšilová. Připomněla dalšího českého lékaře, který obohatil sbírky Náprstkova muzea - Františka Čurdu.

Durdík na ostrově soustavně mapoval každodenní život obyvatel a posílal tak do Prahy čelenky, nástroje na rozdělávání ohně, různé schránky z přírodních materiálů, kabátce ze stromové kůry, zbraně a válečnické štíty. Zvláštní roli hrají dřevěné sošky předků, tzv. adu, které mají nejrůznější podoby. Vystavení se celá sbírka dočkává až nyní. Mnoho z exponátů je na světě ojedinělých, celá sbírka je jednou z největších a nejucelenějších sbírek niaské megalitické kultury na světě.

Výstavní sál je rozdělen do tematických okruhů - architektura, strategie obživy, všední den na Niasu, kult předků, válečnictví, zpracování materiálů a výroba předmětů, kam patří práce se dřevem, hlínou, barevnými kovy, ale i tkaní, použití textilií, pletení a výroba tapy.

Na výstavě se podíleli i zahraniční odborníci na niaskou kulturu. Muzeum připravuje monografii Pavla Durdíka, která vyjde v angličtině.

  • Pavel Durdík autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/664/66321.jpg
  • Trojice sošek předků adu zatua zdroj: Náprstkovo muzeum http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/664/66318.jpg
  • Nias autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/664/66322.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 1 hhodinou

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 3 hhodinami

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
07:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
včera v 10:00

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30
Načítání...