Vojsko strana 3 z 5

Rusko v noci na středu zasáhlo jihoukrajinský Mykolajiv dvěma střelami s plochou dráhou letu Kalibr, uvedl ukrajinský generální štáb v pravidelném hodnocení situace na Ukrajině. Řadou ukrajinských oblastí se v úterý pozdě večer rozezněly protiletecké sirény. Úřady už dříve uvedly, že se v Mykolajivu při poplachu ozývaly exploze. Útok si ve městě vyžádal jednoho zraněného a způsobil požáry, které se podařilo uhasit. Moskva tvrdí, že tam zasáhla muniční sklad.

Ukrajinská armáda zaznamenala úspěchy v protiútocích proti ruským silám severozápadně od města Bachmut, o který se v posledních týdnech vedou největší boje. Ve své pravidelné zprávě to v sobotu napsal americký Institut pro studium války (ISW). Odkázal na záběry z pátku, které ukazují ruské vojáky prchající před ukrajinskou dělostřeleckou palbou na jižním břehu Berchivské nádrže asi čtyři kilometry severozápadně od Bachmutu.

Moskvu „vážně znepokojuje“ chování šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina, který se ve videích stále častěji zuřivě opírá do nejvyšších představitelů ruské armády. Serveru Meduza to řekly zdroje blízké Kremlu. Prigožin v týdnu jako první ohlásil ponižující útěk ruské brigády z ukrajinského Bachmutu. V jiném příspěvku se opřel do chamtivého „šťastného dědy“, který nechává umírat Rusy, jímž podle některých ruských představitelů mohl myslet Vladimira Putina. Reakce Moskvy zůstává nejasná, podle expertů ale Prigožin nabourává Putinův systém loajality a překročil už červenou čáru, takže by mohl být označen za zrádce.

O moc a zdroje v Súdánu spolu už měsíc válčí dva znesváření generálové, kteří kdysi společně potírali černošské rebelie v Dárfúru a jsou lidskoprávními organizacemi spojováni s pácháním zvěrstev. Zatímco šéf armády Abdul Fattáh Burhán si snaží udržet svou pozici de facto vládce Súdánu, velitel Jednotek rychlé reakce (RSF) Muhammad Hamdan Dagalo odmítl začlenit své bojovníky do armády. Díky kontrole zlatých dolů je Dagalo jedním z nejbohatších Súdánců se stotisícovou dobře vycvičenou a vyzbrojenou milicí. Podle expertů hrozí vleklý konflikt, který může destabilizovat celý region.

Raketa vypálená zřejmě z palestinského Pásma Gazy zasáhla ve čtvrtek večer obytný dům ve městě Rehovot na okraji Tel Avivu, jeden člověk zemřel a několik dalších utrpělo zranění, informují izraelská média. Jde o první oběť ostřelování na izraelském území, na něž palestinští radikálové vysílají rakety v reakci na operaci izraelské armády. Ta zahájila v úterý bombardování Pásma Gazy, kde zabila už tři desítky lidí, včetně civilistů, ale také pěti předních členů teroristického hnutí Islámský džihád, na nějž tato izraelská operace cílí.

Pákistánská armáda ve středu upozornila, že hodlá tvrdě reagovat v případech nových pokusů o útoky na zařízení a majetek ozbrojených sil, státu nebo orgánů činných v trestním řízení. Násilné protesty v zemi vypukly poté, co byl bývalý premiér Imran Chán zadržen před soudním stáním v Islámábádu. Demonstrace příznivců tohoto opozičního vůdce pokračují i nadále a dosud si vyžádaly nejméně čtyři oběti a přes 150 zraněných z řad protestujících a policistů. Vláda ve středu schválila nasazení armády v ulicích hlavního města.

Své domovy muselo opustit už přes sedm set tisíc Súdánců. S odvoláním na data Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) o tom píše agentura Reuters. Východoafrická země čelí už více než tři týdny bojům mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF). Lidem dochází jídlo i palivo, místy nefunguje elektřina a základní zboží rychle zdražuje. Zemi zatím opustilo přes 150 tisíc lidí, z nichž většina potřebuje mezinárodní ochranu.

Turecko si během dvou dekád s Recepem Tyyipem Erdoganem v čele země udrželo vlivný hlas v zahraničí díky své strategické poloze mezi Evropou a Asií a druhé nejsilnější armádě v NATO. I nadále zůstává ekonomicky a politicky propojeno s Evropou ve větší míře než jeho blízkovýchodní sousedé. Díky úzkým vazbám na Rusko funguje jako neutrální hráč. Erdogan však v rámci své vize šíření osmanského vlivu nařídil i krvavé vojenské intervence včetně úderů na Kurdy, jež šokovaly Západ. Prezidentovu odkazu na domácím poli se věnuje druhá část profilu.

Ruská armáda se v současnosti spoléhá na záložní jednotky i techniku. Invaze okupační síly vyčerpala natolik, že letos nebudou schopné větší ofenzivy, uvedli šéfové amerických tajných služeb před senátním výborem. Ruský lídr Vladimir Putin podle nich může zvažovat pozastavení bojů, obnovení armády by však Moskvě mohlo zabrat až deset let.

Ukrajinští dobrovolníci nakupují starší západní vojenskou techniku pro boj na frontě. Ve Velké Británii už ve vojenských aukcích za loňský rok zájemci koupili více než 150 vyřazených obrněných transportérů. O posílení dodávek na vlastní pěst se snaží i Ukrajinci v Kanadě, kde pomáhají přestavovat terénní auta na obrněná vozidla. Podporu pro ukrajinskou armádu ale dál oficiálně plánuje i britská vláda, která přislíbila dodávky raket s doletem až 300 kilometrů.

Armáda podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky využije účelně zákonem stanovené navýšení výdajů na obranu na dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) k realizaci dohodnutých nebo dojednávaných projektů. Nutná je modernizace infrastruktury například pro přemisťování vojenské techniky, uvedl Řehka v pořadu Otázky Václava Moravce.

Súdánská armáda tvrdí, že polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) střílely na turecký evakuační letoun a poškodily jeho palivový systém. RSF popřely, že by na stroj střílely. Turecké ministerstvo obrany potvrdilo, že se evakuační letoun stal terčem útoku, a uvedlo, že nikdo nebyl zraněn. Navzdory příměří se v zemi dál bojuje.

Státy celého světa se snaží už několik dnů dostat své občany do bezpečí z válčícího Súdánu. Evakuovat se podařilo i stovkám Britů, kteří museli uprostřed ozbrojených střetů absolvovat nebezpečnou cestu přes řadu vojenských kontrolních stanovišť. Súdánskou metropoli popisují jako „město duchů“, kde probíhají přestřelky jako ve filmech s Jamesem Bondem. Byla to noční můra, řekli listu The Guardian. Při střetech mezi súdánskou armádou a milicemi už zemřelo přes pět set lidí, další tisíce utrpěly zranění.

V Súdánu se v úterý po dočasném zmírnění opět rozhořely boje mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF), informovaly televize al-Džazíra a list The Guardian s odvoláním na svědectví místních obyvatel, která hovořila o leteckých útocích a ostřelování těžkým dělostřelectvem. Německo oznámilo, že v úterý večer provede poslední evakuační let. Čína uvedla, že ze země dostala většinu svých občanů. Evakuace zahájila Británie, která má v zemi na čtyři tisíce občanů. Odjezd několika set civilistů potvrdily Francie a Ukrajina. OSN v úterý varovala před nanejvýš akutním nedostatkem potravin, vody, léků a paliva, především v metropoli Chartúmu.

Na palubě německého evakuačního letadla opustili súdánský Chartúm dva čeští občané, kteří ve městě pobývali. Jeden se podle ministerstva zahraničí rozhodl v metropoli země zmítané násilím zůstat. Další dva Češi, kteří pobývají na jihu Súdánu, by měli zemi brzy opustit spolu se svými tureckými kolegy. V neděli ze země evakuovaly svůj diplomatický personál i s rodinami Spojené státy, Velká Británie, Francie i Německo. Súdánem zmítá konflikt o moc mezi státní armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF).

Česká policie obvinila dobrovolníka, který působil na začátku obnovené ruské invaze na Ukrajině, z plenění a služby v cizí armádě. Informuje o tom server Seznam zprávy s odkazem na státního zástupce Martina Bílého z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Muži hrozí za rabování výjimečný trest, píše server. Podle jeho informací působil šestadvacetiletý obviněný loni koncem března jako voják-dobrovolník v ukrajinském dobrovolnickém praporu Karpatská Sič. Seznam Zprávám se k rabování přiznal.

Na intenzitě nabývají boje, které v Súdánu mezi armádou a vlivnými polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) pokračují už třetí den. Nejtěžší průběh mají v hlavním městě Chartúmu. Podle Ústředního výbor súdánských lékařů přišlo o život 97 civilistů a 45 vojáků. Šéf mise OSN v Súdánu Volker Perthes uvádí celkem nejméně 180 mrtvých a osmnáct set zraněných. Šéf súdánské armády označil RSF za povstalce a nařídil jejich rozpuštění. V Chartúmu docházejí potraviny a pitná voda. Velká Británie a USA vyzvaly k ukončení násilí.

Při úterním leteckém útoku myanmarské armády na odpůrce vojenské vlády v centrální části země zemřelo podle agentury DPA nejméně devadesát až sto lidí. Těžce zraněno je přinejmenším dalších pět desítek lidí, kteří jsou ošetřováni v nemocnici. Jedná se pravděpodobně o nejkrvavější útok armády od nástupu vojenské junty k moci v únoru 2021.

Polsko dál posiluje obranu východní hranice. Reaguje na záměr Moskvy rozmístit jaderné zbraně v Bělorusku. Po nedávném odhalení ruské špionážní sítě je obrana strategických cílů v nejvyšší pohotovosti. Mluvil o tom zpravodaj ČT ve Varšavě Andreas Papadopulos.

O víkendu přišel o život během atentátu ruský proválečný bloger známý jako Vladlen Tatarskij. Lidé jako on podporující ruskou invazi na sítích mají často velmi silné ideologické smýšlení a vidí válku jako prostředek k podrobení Ukrajiny i možnému konfliktu s NATO. Jejich pozice je specifická, protože jim ruské úřady jako jediným dovolují dílčí aspekty invaze veřejně kritizovat. Podle některých médií však možná Tatarskij přesto jednu čáru překročil.

Ruští vojáci bojující na Ukrajině nedostávají včas slíbené výplaty, stěžují si jejich rodiny. Peníze přicházejí pozdě, ve zkrácené výši, nebo také vůbec. Problémy s odměňováním se objevují také na ukrajinské straně. Mnozí vojáci upozorňují, že nedávné omezení bonusů za službu na frontové linii nebo v její blízkosti je nespravedlivé, komplikuje pořizování bojového vybavení i zabezpečení rodin, a podkopává morálku obránců země.

Prezident Petr Pavel jmenoval do funkce náčelníka své vojenské kanceláře brigádního generála Radka Hasalu. Funkce se ujme od 1. dubna. Na Pražském hradě bude spolupracovat i se svým předchůdcem generálporučíkem Janem Kašem, který odešel do civilu a ve vojenské kanceláři zůstane jako občanský zaměstnanec.

Vojenští stratégové i politici v médiích už dlouhé týdny hovoří o tom, že by Ukrajina mohla na jaře zahájit na frontě protiofenzivu a pokusit se získat zpět svá území. Kdy to ale udělá, zatím není jasné. Jakož ani to, zda na ni vůbec bude mít sílu. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského záleží také na tom, jak rychle spojenci Ukrajině dodají zbraně a střelivo.

„Každý, kdo se narodil v republice a chodil do školy v republice, tak musí pomáhat,“ řekl v pořadu Interview ČT24 veterán druhé světové války Ervín Hoida ke své motivaci bojovat. Jako jeden z prvních vstoupil k československé armádě ve Francii, následně se účastnil obléhání města Dunkerk a s Američany došel až k československým hranicím. Během svého života viděl britskou královnu i prezidenta Edvarda Beneše. S veteránem vedl rozhovor v Liverpoolu Lukáš Dolanský.