Státy celého světa se snaží už několik dnů dostat své občany do bezpečí z válčícího Súdánu. Evakuovat se podařilo i stovkám Britů, kteří museli uprostřed ozbrojených střetů absolvovat nebezpečnou cestu přes řadu vojenských kontrolních stanovišť. Súdánskou metropoli popisují jako „město duchů“, kde probíhají přestřelky jako ve filmech s Jamesem Bondem. Byla to noční můra, řekli listu The Guardian. Při střetech mezi súdánskou armádou a milicemi už zemřelo přes pět set lidí, další tisíce utrpěly zranění.
Mezi lidmi, kteří ve středu odpoledne přistáli na letišti Stansted ve Velké Británii, byly i ženy a malé děti, včetně batolat v kočárcích. Muž, který dorazil prvním letem, popsal své zoufalství, když se snažil opustit Chartúm. Súdánskou metropoli nazval „městem duchů“.
„Je fantastické být zpět. Byla to noční můra. Nikdy předtím jsme nic podobného neviděli,“ prohlásil muž, který neuvedl své jméno. „Ocitl jsem se uprostřed konfliktu. Docházelo k bombardování, ostřelování. Ostřelovali i dům vedle nás. Bylo to jako ve filmu s Jamesem Bondem,“ dodal.
„Jsme velmi vděční britským vojákům a vojačkám, kteří riskovali životy, aby dorazili do Súdánu a pomohli nám dostat se pryč. Zůstalo tam uvázlých více lidí. Měli jsme velké štěstí, ale ne všichni měli takové štěstí jako my,“ doplnil další z evakuovaných.
„Říkal jsem dětem, že to je hra“
Britsko-súdánský otec tří dětí, který žil šestnáct let v Toxtethu u Liverpoolu, popsal, že ho po cestě na leteckou základnu zahlédli příslušníci polovojenských Jednotek rychlé podpory (RSF). „Zahlédli nás čtyřikrát, protože ale viděli, že mám děti, nechali nás jít,“ konstatoval Munzir Salman.
Sedmatřicetiletý muž, který má dvojí občanství, podnikl nebezpečnou cestu poté, co se jejich dům v Chartúmu ocitl uprostřed přestřelky. „Bylo to hrozné. Jsem svobodný otec tří dětí, tak jsem kvůli nim musel zůstat v klidu. Říkal jsem jim, že je to jako hra,“ vzpomíná na prožitou hrůzu.
Některým Britům se stalo, že se vydali na nebezpečnou cestu na leteckou základnu Vádí Sídná severně od Chartúmu a následně jim bylo řečeno, že záchranný let není pro ně. Například Babiker Mohamed, britský občan nyní pobývající ve městě Stoke-on-Trent, uvedl, že jeho žena Gayda a dva synové ve věku deset a šest let, cestovali do Vádí Sídná pět hodin. Na evakuační let se ale nedostali, prý kvůli tomu, že Mohamed nebyl s nimi.
Jeho rodina má sice platná víza pro vstup do Británie, nicméně jim bylo řečeno, že musí mít s sebou držitele britského pasu, aby mohli letět záchranným letem. Podle lékařky Nadiy Baasherové, která pracuje v Londýně, zůstalo v Súdánu uvězněno 75 jejích kolegů z britského státního zdravotnického systému.
I ona popsala, že panují zmatky kolem toho, kdo je oprávněný dostat se do záchranného letu. Mnozí lidé se ale vydali na leteckou základnu i s tím rizikem, že se do letadla nemusí dostat.
- červeně vyznačené oblasti kontroluje súdánská armáda
- zeleně vyznačené oblasti kontrolují milice RSF
Evakuace v ohrožení
Británie zahájila rozsáhlou evakuaci svých občanů v úterý, a následovala tak další země, které ze Súdánu zachraňují své občany. Ve středu večer britské ministerstvo zahraničí informovalo, že evakuovalo 536 lidí. Více než dva tisíce Britů v Súdánu se zaregistrovalo u ministerstva zahraničí v rámci evakuačního plánu, ale v zemi mohou být tisíce dalších britských občanů, píše Sky News. Vláda původně odhadovala, že jich jsou čtyři tisíce.
Francie dosud evakuovala 936 lidí, kromě Francouzů také občany Británie, Spojených států, Kanady, Etiopie, Itálie a Švédska, oznámilo ve čtvrtek francouzské ministerstvo zahraničí. Německo dostalo do bezpečí sedm stovek lidí, včetně asi dvou set Němců. Mezi evakuovanými byli i tři čeští občané.
Podle informací Černínského paláce se další dva Češi nacházejí na jihu Súdánu v Nyale se skupinou tureckých občanů. V Súdánu by měl být ještě jeden další český občan.
Bezpečnostní situace v Nyale v Jižním Dárfúru je podle informací televize BBC špatná. Novinář a lidskoprávní aktivista Ahmad Gúdža stanici řekl, že ozbrojenci na místě terorizují civilisty, ničí majetek, zabíjejí a kradou. Jedná se podle něj o spojence RSF. „V této válce jsou dvě strany – RSF a súdánská armáda. Zároveň vedeme válku s milicemi, které rabují a kradou lidem majetek,“ dodal.
Boje mezi armádou a RSF propukly 15. dubna. Proměnily rezidenční čtvrti Chartúmu ve válečné zóny a dosud si vyžádaly životy více než pěti set lidí a více než čtyři tisíce zraněných. Na svobodu se v důsledku bojů ze všech chartúmských věznic dostalo okolo dvaceti tisíc vězňů, píše al-Džazíra.
Třídenní příměří, které bylo v částech severoafrické země porušováno, vyprší o půlnoci, podle Londýna není jasné, zda budou moci evakuace pokračovat i poté.
S blížícím se koncem 72hodinového klidu zbraní přibývá v Súdánu podle BBC leteckých útoků. Od středy se boje rozhořely také v Dárfúru. O prodloužení příměří usilují Spojené státy a Mezivládní úřad pro rozvoj (IGAD), který sdružuje země Afrického rohu. Súdánská armáda s návrhem IGAD souhlasila, polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) se ale dosud nevyjádřily, uvedla agentura Reuters.
Do sousedního Čadu uprchlo před boji podle odhadu Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) deset až dvacet tisíc lidí.
Chaos v Súdánu trvá čtvrtým rokem
„Súdán byl do roku 2019 třicet let pod autokratickou vládou Umara Bašíra, která byla velmi dlouho definována příklonem k radikálnímu islamismu. Vedla boje jak v jižním Súdánu, Dárfúru, tak i na jiných místech. Až v roce 2019 vyvolala (špatná) ekonomická situace masivní protesty, které vedly ke svržení Bašíra,“ vysvětluje politický geograf Bohumil Doboš z Fakulty sociálních věd UK.
Armáda se tehdy zbavila Bašíra obviněného z válečných zločinů i genocidy ještě s pomocí RSF. Moc následně převzala dočasná vláda, v níž byli zastoupeni civilisté i vojáci.
Armáda měla předloni na podzim moc předat civilistům, místo toho však za podpory RSF provedla převrat. V poslední době se ale cesty šéfů armády a milic rozešly. V čele znesvářených skupin jsou bývalí spojenci – velitel armády generál Abdal Fattáh Burhán a šéf RSF Muhammad Hamdan Dagalo.
Od vyhlášení nezávislosti na Velké Británii v roce 1956 zažil třetí největší stát Afriky nejméně 15 převratů a většinu času mu vládla některá z vojenských junt. Ve dvou občanských válkách zahynuly skoro dva miliony lidí.
