Jako zuřivý boj, do kterého obě strany vkládají maximální úsilí, popisují představitelé ukrajinské armády dosavadní průběh protiofenzivy. Obránci osvobodili několik vesnic, ruská obrana však ukrajinské jednotky, které se musí prodírat minovými poli, bombarduje ze vzduchu. Hlavní útok však zatím nepřišel, míní odborníci. Kyjev podle nich na frontě tlačí v několika směrech, aby otestoval sílu ruských obranných pozic.
Na hlavní část ukrajinské protiofenzivy se zatím čeká. Probíhá průzkum bojem, tvrdí odborníci
Vyhořelá obrněná vozidla a těla ruských vojáků lemují silnici do vesnice Storoževe v Doněcké oblasti. Další těla leží v trávě a na polích v okolí, tam, kde byli Rusové zabiti. Okupanty, kteří do vesnice přišli během loňského března, na začátku tohoto týdne ukrajinští obránci vytlačili.
Scény svědčí o zuřivosti bojů, během kterých ukrajinské jednotky v posledních dnech osvobodily Storoževe a několik dalších vesnic v rámci protiofenzivy na jihu a východě Ukrajiny. Ve středu do vsi dorazili novináři agentury Reuters. Malé jednopodlažní domky lemující silnici podle nich těžce poškodilo ostřelování, jejich střechy buď úplně zmizely, anebo v nich zejí díry.
Ve vesnici panovalo ticho, její obyvatelé odešli, nebo zůstali mimo dohled. Ukrajinští vojáci uvedli, že při „vyčišťovací operaci“ přišla o život padesátka ruských vojáků, čtyři padli do zajetí. Počet mrtvých ale novináři nemohli ověřit, přestože mrtvoly stále ležely rozeseté po silnici a blízkých polích.
Jedná se o jedno z prvních nezávislých potvrzení postupu obránců během dlouho připravované protiofenzivy.
Sto kilometrů čtverečních a osm vesnic
Ačkoli jsou ukrajinské útočné operace teprve v počátcích, zdá se, že hlavní osy útoku se nacházejí na jižní frontové linii táhnoucí se od řeky Dněpr přes Záporožskou oblast do západní Doněcké oblasti. Ukrajina během bojových operací osvobodila osm obcí a území o téměř sto kilometrech čtverečních, uvedl server Kyiv Post.
O úspěších Kyjeva píše také Institut pro studium války, který však upozornil, že na některých úsecích fronty probíhají útoky i z druhého směru. Ruské síly podle expertů prováděly omezené útoky u města Kupjansk, jižně od Kreminny na severovýchodě země a také na linii mezi Avdijivkou a Doněckem. Obě strany pak útočily v oblasti Bachmutu.
Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová ve středu sdělila, že ukrajinské jednotky za uplynulý den postoupily o 200 až 500 metrů u Bachmutu a zhruba o 300 až 350 metrů v Záporožské oblasti.
Průzkum bojem
Ofenziva však má i nadále podobu spíše sondáží ukrajinských sil než velkých přesunů rozsáhlých mechanizovaných pěších jednotek. S ohledem na poměrně nízkou intenzitu nasazení ukrajinských vojáků lze předpokládat, že jde spíše o takzvaný průzkum bojem, domnívá se Zdeněk Petráš z brněnské Univerzity obrany.
Ukrajinské velení se podle něj snaží najít slabá místa v ruské obraně, na která by se následně dala zaměřit hlavní ofenziva, a to s cílem proniknout do hloubky území a přinutit ruskou stranu ke stažení. „Ostatně i ona dopředu ohlašovaná ofenziva ukrajinské armády měla patrně za cíl oklamat ruskou stranu a zjistit, kde se budou soustřeďovat hlavní ruské síly a prostředky a na kterou část frontové linie bude klást ruské velení hlavní důraz,“ uvedl Petráš.
Dá se podle něj s největší pravděpodobností očekávat, že Ukrajina přistoupí k hlavní fázi protiofenzivy pouze v jednom směru. Vyloučit lze podle něj naopak útok na širokém úseku fronty. „Bude se jednat o snahu nasadit maximální koncentraci sil na relativně úzkém úseku fronty,“ uvedl Petráš.
Ani podle prezidenta Petra Pavla Kyjev zatím plnohodnotnou protiofenzivu nezahájil. První operace obranných sil představují její „mírný začátek“, řekl pro Rádio Svobodná Evropa. „Domnívám se, že skutečnou protiofenzivu jsme zatím neviděli. Vše je ještě před námi. Na základě svých vojenských zkušeností bych to nazval formativní operací,“ řekl Pavel.
Také vojenský expert a generálporučík ve výslužbě Pavel Macko se domnívá, že hlavní ukrajinský úder se teprve chystá. „Ukrajinci vedou na větším úseku taktické útoky, jejichž cílem je proniknout přes obranu, donutit ruskou stranu reagovat a povolávat zálohy. Když se Rusové začnou přesouvat, vytvářejí tím dobré cíle pro HIMARSY a další prostředky, které mají Ukrajinci k dispozici. Ani jeden z těchto taktických útoků ale nemusí být tím hlavním operačním směrem, kde by zkoncentrovali rozhodující síly pro rozhodující útok. Ukrajinci zatím nasadili asi jen čtvrtinu svých sil,“ podotkl Macko.
Podle analytiků ukrajinská armáda pro tuto operaci vytvořila dvanáct obrněných brigád, z nichž devět vycvičil a vybavil Západ. Brigáda obvykle čítá 3500 až čtyři tisíce vojáků. Ukrajina uvedla, že vytvořila osm útočných brigád o 40 tisících vojácích, které vybralo ministerstvo vnitra. Polský vojenský analytik Konrad Muzyka dodal, že byly dosud spatřeny v boji na jihovýchodě země pouze tři z dvanácti brigád.
Informační válka
Ruská strana dosud žádné územní zisky Kyjeva nepřiznala. Naopak podle ní došlo k selhání ukrajinského protiútoku u poblíž města Orichiv. Na sociálních sítích se objevily fotografie několika poškozených a zničených ukrajinských vozidel v oblasti, a to včetně tanků Leopard 2.
K protiofenzivě se také nečekaně brzy vyjádřil ruský vůdce Vladimir Putin. Minulý pátek prohlásil, že ukrajinské síly svými útoky nedosáhly žádného ze svých cílů.
Zprávy o ukrajinské ofenzivě pochází v Rusku většinou z vojenských blogerských kanálů na Telegramu. Někteří z jejich přispěvatelů jsou přímo napojeni na státní média, jiní se snaží působit „nezávisle“. Válku otevřeně podporují, ale během konfliktu si vybudovali reputaci a o vývoji na frontě informují o něco otevřeněji než Kreml.
Server The Kyiv Independent uvedl, že v současnosti probíhá válka nejen na frontě, ale i v informačním prostoru. Zatímco ukrajinská strana zveřejňuje fotografie pózujících vojáků v nově osvobozených vesnicích, ruská strana se snaží živit narativ o neúspěchu protiútoku snímky zničených tanků Leopard a obrněnců Bradley.
Petráš: Situaci bude možné zhodnotit až s časovým odstupem
Podle Petráše je tak nyní velmi obtížné situaci na bojišti objektivně posoudit. Jakkoli se podle něj zdá, že váleční zpravodajové a média aktuálně informují o stavu na frontě a uvádějí v přímém přenosu podrobný vývoj konfliktu, určitě tomu tak není.
„Objektivní posouzení vývoje situace na frontě bude možné až s jistým časovým odstupem. Boj na Ukrajině je zcela jiná kategorie konfliktu a bylo by naprosto iluzorní hovořit o válce v přímém přenosu, jak tomu bylo například u války v Iráku v roce 1991, kdy zahraniční média, především americká CNN, podávala světové veřejnosti reportáže přímo z bojiště v reálném čase,“ uvedl odborník.
Dělostřelecká palba a minová pole
Při osvobozování okupovaného území stojí před ukrajinskými obránci nemálo překážek. Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Maljarová připustila, že „se vojáci pohybují v podmínkách mimořádně tvrdých bojů, letecké a dělostřelecké převahy nepřítele“. Okupanti podle ní používají ve snaze zastavit postup obránců kromě dělostřeleckých, minometných i leteckých útoků používají také řízené protitankové střely a bezpilotní letouny.
Před avizovaným protiútokem navíc ruské síly vytvořily hustá minová pole. Postup Ukrajinců je tak podle Maljarové v těchto oblastech „velmi obtížný“. „Probíhá zuřivý boj. Vynakládáme maximální úsilí pro postup a Rusové současně soustřeďují maximální úsilí, aby tuto ofenzivu zastavili.“
Průlom ruských pozic by měl být podle Petráše provedený rychle a razantně, aby ruskému velení nezbyl čas na případné zformování bránících jednotek a opětovné zaujetí defenzivních pozic. „A v tom bude mít Ukrajina asi zásadní problém. Takovýto úder vyžaduje mimořádnou palebnou sílu pozemních jednotek se silnou podporou dělostřelectva a raketového vojska a samozřejmě i podporu letectva a vzdušných sil,“ uvedl.
Ukrajina potřebuje další zbraně
Ukrajinský úspěch tak bude podmíněn vojenskou pomocí Západu v dodávkách potřebných zbraní. Rakouský vojenský analytik Tom Cooper uvedl pro server The New Voice of Ukraine, že ukrajinské síly potřebují pro změnu situace na frontě hlavně dělostřelecké granáty „v obrovském množství“.
„Nemyslím tím jen posílání 100 až 200 tisíc nebo 300 tisíc nábojů každý měsíc. Mám na mysli miliony nábojů měsíčně,“ řekl. Ukrajinská armáda podle něj potřebuje také těžké pěchotní zbraně, tanky a obrněné transportéry i systémy protivzdušné obrany, které může přesouvat po frontě spolu s vojáky. Ukrajina však podle Coopera dosud dostávala „zbraně NATO druhé třídy“.
Pomoc ze Západu bude klíčová
Šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg ve čtvrtek uvedl, že alianční dodávky zbraní a munice přinášejí výsledky na bojišti a NATO v nich bude pokračovat. Členské země se podle něj také chystají navýšit zbrojní produkci.
V úterý oznámil vojenskou pomoc Ukrajině po setkání se Stoltenbergem také šéf americké diplomacie Antony Blinken. Její součástí mají být rakety pro systémy, které jsou považovány za kritické při protivzdušné obraně, jako jsou NASAMS a HIMARS, protiletadlové střely Stinger, protitankové střely Javelin, bojová vozidla pěchoty Bradley i americké obrněné transportéry Stryker.
Někteří představitelé států NATO však připouštějí, že ofenziva přináší i větší ztráty vojenské techniky, podle některých to však musí západní země motivovat k ještě větší aktivitě. „Kreml si nemůže myslet, že přestaneme podporovat Ukrajinu. Budeme v tom pokračovat, aby Ukrajina nahradila ztráty,“ ujistil estonský ministr obrany Hanno Pevkur.
Petráš však upozornil, že pokud jde o zbraňové vybavení jednotek, Ukrajina se nadále potýká s problémy. „Už tolikráte zmiňovaný nedostatek těžké mechanizované techniky, jenž má být pokryt dodávkami ze Západu, se bohužel může projevit v průběhu protiofenzivy.“
Podle Macka by tak měla být očekávání spojenců ohledně ukrajinské protiofenzivy realistická. „Ukrajinci by se neměli nechat zatlačit do atmosféry, že tohle je jejich poslední šance, a když to nevyjde, tak je začne Západ tlačit k jednacímu stolu.“
„Pravda je taková, že Ukrajinci sice dostávají zbraně od Západu, ale dostávají jich málo a pomalu. Jsou to Ukrajinci, kdo musí tento boj vybojovat a kteří umírají na bojišti,“ poznamenal expert.