Své domovy muselo opustit už přes sedm set tisíc Súdánců. S odvoláním na data Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) o tom píše agentura Reuters. Východoafrická země čelí už více než tři týdny bojům mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF). Lidem dochází jídlo i palivo, místy nefunguje elektřina a základní zboží rychle zdražuje. Zemi zatím opustilo přes 150 tisíc lidí, z nichž většina potřebuje mezinárodní ochranu.
Od začátku bojů je v Súdánu vnitřně vysídleno více než 700 tisíc lidí, sdělil mluvčí IOM Paul Dillon. To je značný nárůst oproti minulému týdnu, kdy jich podle IOM bylo zhruba 340 tisíc. „V současné době je pro ně velmi obtížné sehnat peníze. Bankomaty nefungují a bankovní systém je nefunkční. Pohonné hmoty se shánějí obtížně a jsou drahé,“ dodal Dillon.
Od 15. dubna přišlo o život 604 lidí a více než pět tisíc jich bylo zraněno, uvedla Světová zdravotnická organizace (WHO). Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) vyzval vlády, aby civilisty prchající před súdánským konfliktem nevracely zpět do vlasti.
Od začátku střetů se v Súdánu rozšířilo rabování. Světový potravinový program (WFP) odhaduje, že v zemi byly rozkradeny potraviny v hodnotě mezi 13 a 14 miliony dolarů (až 297 milionů korun) určené lidem v nouzi.
Zničeno bylo více než milion dávek očkování proti dětské obrně, oznámil Dětský fond OSN (UNICEF), který v době propuknutí bojů byl uprostřed série vakcinace. Na konci roku 2022 vypukla v Súdánu epidemie dětské obrny, která většinou postihuje děti do pěti let a může vést k ochrnutí a smrti.
Chaos v Súdánu trvá čtvrtým rokem
V Súdánu proti sobě od poloviny dubna bojuje armáda vedená generálem Abdalem Fattáhem Burhánem a Jednotky rychlé podpory (RSF), kterým velí dřívější Burhánův spojenec, Muhammad Hamdan Dagalo.
„Súdán byl do roku 2019 třicet let pod autokratickou vládou Umara Bašíra, která byla velmi dlouho definována příklonem k radikálnímu islamismu. Vedla boje jak v jižním Súdánu, Dárfúru, tak i na jiných místech. Až v roce 2019 vyvolala ekonomická situace masivní protesty, které vedly ke svržení Bašíra,“ vysvětluje politický geograf Bohumil Doboš z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Armáda se tehdy zbavila Bašíra obviněného z válečných zločinů i genocidy ještě s pomocí RSF. Moc následně převzala dočasná vláda, v níž byli zastoupeni civilisté i vojáci.
Armáda měla předloni na podzim moc předat civilistům, místo toho však za podpory RSF provedla převrat. V poslední době se ale cesty šéfů armády a milic rozešly.
Od vyhlášení nezávislosti na Velké Británii v roce 1956 zažil třetí největší stát Afriky nejméně patnáct převratů a většinu času mu vládla některá z vojenských junt. Ve dvou občanských válkách zahynuly skoro dva miliony lidí.
