Ruská armáda se v současnosti spoléhá na záložní jednotky i techniku. Invaze okupační síly vyčerpala natolik, že letos nebudou schopné větší ofenzivy, uvedli šéfové amerických tajných služeb před senátním výborem. Ruský lídr Vladimir Putin podle nich může zvažovat pozastavení bojů, obnovení armády by však Moskvě mohlo zabrat až deset let.
Ruské síly letos nebudou schopné většího útoku, uvedla ve čtvrtek ředitelka amerických tajných služeb (DNI) Avril Hainesová. Konflikt, který trvá více než čtrnáct měsíců, podle ní okupanty zjevně vyčerpal.
„Pokud Rusko nezahájí povinnou mobilizaci a nezajistí podstatné dodávky munice od třetích stran nad rámec stávajících dodávek z Íránu a dalších zemí, bude pro ně stále obtížnější udržet i malé útočné operace,“ řekla šéfka tajných služeb před senátním výborem.
Okupační síly se na začátku roku pokusily o ofenzivu, která však ztroskotala. Ani tvrdé boje na některých místech frontové linie nevedly k jejímu posunutí, vojáci na obou stranách tak nyní v každodenních střetech bojují o pouhé stovky metrů. V porovnání s předchozími třemi měsíci dosáhlo v dubnu Rusko vůbec nejmenšího územního zisku, upozornila Hainesová.
Podle odhadů Bílého domu přišla Moskva jen od prosince o sto tisíc mužů, čímž se celkový počet ruských ztrát od začátku plnohodnotné invaze zvýšil na odhadovaných dvě stě tisíc bojovníků.
To je přitom zhruba stejná síla, kterou v únoru 2022 vyslal ruský lídr Vladimir Putin na Ukrajinu s tím, že bude stačit na dobytí Kyjeva a svržení ukrajinské vlády.
Moskva se opírá o záložní jednotky a sovětskou techniku
Ruská armáda na začátku nového tisíciletí prošla reorganizací, „aby byla lepší, rychlejší, menší než v sovětské éře,“ upozornil americké senátory ředitel tajné služby armády (DIA), generálporučík Scott Berrier. „Tato armáda je z velké části pryč,“ dodal. Kreml se tak nyní spoléhá na záložní jednotky a starší vybavení sovětské výroby.
Oslabené okupační síly přitom nyní očekávají ukrajinskou protiofenzivu. Protiútok s cílem osvobodit území pod kontrolou Ruska na východě Ukrajiny má podle Hainesové přijít v následujících několika týdnech. Kyjev pracuje na posledních detailech útoku, přiblížila.
Ruské síly se na něj připravují přechodem od ofenzivních k defenzivním operacím. „Potýkají se s výrazným nedostatkem munice a mají značné personální omezení, ale pokračují v pokládání minových polí a přípravě nových obranných pozic na okupovaném ukrajinském území,“ popsala Hainesová.
Ani v případě neúspěchu ukrajinské protiofenzivy však Rusko letos nebude mít dostatek sil na významnější útočné operace, věří špičky amerických zpravodajců.
Kreml může zvažovat pozastavení bojů
Vyčerpané ruské jednotky nedokážou naplnit Putinův plán na ovládnutí celé Ukrajiny. Je proto možné, že se Moskva uchýlí ke změně taktiky a pokusí se boje alespoň na nějakou dobu zastavit, domnívá se Hainesová. „Odhadujeme, že Putin pravděpodobně omezil své bezprostřední ambice,“ řekla.
Rozsáhlé ztráty vojáků i vojenské techniky by mohly ruského lídra dohnat k jednacímu stolu. „Putinova ochota uvažovat o vyjednané pauze může vycházet z jeho odhadu, že pauza by ruským silám poskytla oddech. Mohly by se pokusit využít tento čas k obnovení sil před obnovením ofenzivních operací někdy v budoucnu,“ nastínila Hainesová.
Kyjev však tyto podmínky zřejmě nelákají. Prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně deklaroval, že chce pod kontrolu získat veškerá okupovaná ukrajinská území, a to včetně Krymu, který Rusko nezákonně anektovalo v roce 2014.
Obnova ruské armády může zabrat i deset let
Je také otázkou, jak dlouhou pauzu by ruská armáda potřebovala k opětovnému nabití sil. Podle představitelů amerických tajných služeb může obnova trvat až deset let. „Odhady se pohybují od pěti do deseti let podle toho, jak je ovlivní sankce a jak budou schopni znovu nasadit techniku,“ přiblížil Berrier.
Kreml by v případě pozastavení bojů zřejmě také spoléhal na to, že dosud intenzivní podpora Ukrajiny západními spojenci zeslábne. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg minulý týden uvedl, že Západ dodal Kyjevu už více než 1550 obrněných vozidel, 230 tanků a „obrovské množství“ munice.
Jen Spojené státy poskytly Ukrajině od začátku konfliktu vojenskou pomoc v hodnotě přes 35,7 miliardy dolarů. Ukrajina je na těchto dodávkách silně závislá a eroze západní podpory by vedla k oslabení její armády.
Bezpečnostní experti přitom varují, že spojenci Kyjeva možná nebudou schopní současnou úroveň podpory udržet. A to zvlášť po očekávaném dalším kole bojů, které nevyhnutelně povede k dalším ztrátám na životech obránců i vojenské technice.
Hainesová upozornila, že pokud se pomoc zastaví, získá Kreml převahu v množství vojenského personálu i v dalších zdrojích. Podle Berriera se Rusku „nedaří v pozemních silách“, ale stále je „velmi, velmi schopné ve strategických silách“. Moskva se tak podle Hainesové může stát závislejší na svých kybernetických operacích, ale i na podpoře Číny.
