Ukrajinci v zahraničí na vlastní pěst nakupují obrněnce a zbraně, hledají třeba v aukcích

Ukrajinští dobrovolníci nakupují starší západní vojenskou techniku pro boj na frontě. Ve Velké Británii už ve vojenských aukcích za loňský rok zájemci koupili více než 150 vyřazených obrněných transportérů. O posílení dodávek na vlastní pěst se snaží i Ukrajinci v Kanadě, kde pomáhají přestavovat terénní auta na obrněná vozidla. Podporu pro ukrajinskou armádu ale dál oficiálně plánuje i britská vláda, která přislíbila dodávky raket s doletem až 300 kilometrů.

Dodávky zbraní na frontu pro ukrajinské vojáky berou po víc než roce plnohodnotné ruské invaze do vlastních rukou také občané napadeného státu žijící v zahraničí. Ve Velké Británii využívají ukrajinské neziskové organizace otevřené politiky pro výkup vyřazené armádní techniky.

Spojené království po stažení svých vojsk z misí v Iráku a Agháhistánu snížilo počet vojáků a začalo prodávat obrněná vozidla. Protože do služby přicházejí nové obrněnce, jsou staré transportéry zbavovány výzbroje a komunikačního vybavení, které pak armáda prodává v aukcích. Jejich benevolentní pravidla umožňují komukoliv si vyřazené zbraně koupit, čehož se ve válce proti Rusku snaží využít ukrajinští emigranti, jak informuje Ukrajinska pravda. 

Transportéry často končí v rukou velkých společností nebo soukromých sbírkách. Právě tam ukrajinské spolky pátrají po funkčních kusech této obranné techniky, aby je poté převezly na Ukrajinu. Podle portálu Army Technology bylo tímto způsobem ve Velké Británii v roce 2022 vydraženo více než 150 pásových obrněných vozidel a velká část z nich už skončila ve válkou postižené zemi. 

Na hraní i na svatbu

„Viděli jsme lidi, kteří používali obrněná vozidla třeba na paintball. Můžete se tam sejít s přáteli, vzít si obrněné vozidlo a hrát si na válku. Bylo nám to trapné, protože jsme sháněli vybavení na frontu a pro ně to byla jen hračka,“ vzpomíná na první myšlenku pro výkup těchto zbraní ředitel iniciativy Ukrajinského světového kongresu (UWC) Unite With Ukraine (v překladu Sjednoťte se s Ukrajinou) Andrij Potichnyj. 

Několik dalších společností využívalo aukcí starých transportérů také pro zážitkové vyjížďky pro nadšence do armády a military tematiky, což kritizuje právě Potichného spolek. Některé z nich využívaly také na narozeninové oslavy, svatby, setkání vojenských fanoušků a natáčení filmových klipů.

Jedním z největších soukromých dodavatelů se ze stejného důvodu jako ukrajinské spolky stal britský podnikatel a sběratel tanků Nick Mead, který stihl nakoupit a na Ukrajinu poslat více než sto obrněných vozidel a několik tanků. „Rozesmálo mě, když jsem viděl, jak všichni ti politici tleskali prezidentu Zelenskému v parlamentu, když souhlasili s vysláním čtrnácti tanků Challenger,“ uvedl pro bulvární deník The Sun s tím, že na Ukrajinu dlouhodobě kromě tanků poslal i další zbraně.  

Ze sbírky na frontu za deset dní

Stav vozidel a jejich bojeschopnost v aukcích kontrolují důstojníci z oddělení logistiky ukrajinských sil teritoriální obrany pod záštitou Ukrajinského světového kongresu. „Nejlepší je nakupovat obrněná vozidla od sběratelů nebo profesionálních dodavatelů, kteří je opravují, mění olej a filtry a znají podmínky, ve kterých budou používána,“ upřesnil šéf spolku Potichnyj. 

UWC už nakoupil a dodal pětadvacet obrněných vozidel prostřednictvím fundraisingu v sedmdesáti zemích. Dalších patnáct nyní připravuje k odeslání. Nadace bývalého ukrajinského prezidenta Petra Porošenka pak v zahraničí objednala čtrnáct těchto vozidel. Nejvíc pak vybrala Nadace ukrajinského politika Serhije Prytuly, který na začátku plnohodnotné invaze za jeden den vybral víc než šest milionů dolarů a dosud v zahraničí podle webu Ukrajinska pravda nakoupil 101 vozů. 

Samotní dobrovolníci pak zakoupili ve Velké Británii celkem 155 obrněných vozidel pro ukrajinské obránce. Nejčastěji podle ukrajinských médií šlo o vozidlo FV103 Spartan. K dispozici na frontě mají vojáci ale také FV105 Sultan, FV104 Samaritan nebo FV432 Bulldogs a Stormers.

Zařízení převážela UWC z ostrovní země na nákladních automobilech. Z Nizozemska se potom dostaly transportéry do Varšavy. Tam byla obrněná vozidla pomocí jeřábů přemístěna na nákladní automobily ukrajinských dopravců, kteří je dodali velitelům brigád. Jedna podobná cesta podle dobrovolníků trvá zhruba deset dní. 

Tisíc obrněnců z Kanady

Výpomoc krajanů v zahraničí využívá ukrajinská armáda také na druhé straně Atlantického oceánu. Kanadská veřejnoprávní stanice CBC na konci února informovala o tom, jak zbrojařská firma Roshel najala osmdesát zaměstnanců pocházejících z Ukrajiny, kteří nyní pomáhají vyrábět obrněné vozy připravené k boji na východní frontě. 

„Mohu podporovat naši armádu a zároveň být v bezpečí,“ říká emigrant Vladyslav Utkin, který v kanadské továrně drátuje součásti vozidel, jako jsou zámky dveří a světlomety. Podobně jako on do Kanady od loňského 24. února přijelo víc než 167 tisíc Ukrajinců. 

Model obrněného vozidla Senator vyrábí zaměstnanci továrny pro kanadskou státní správu na hlídání hranic, pro policisty nebo pro pracovníky NASA. Novou klientelu ale nyní našli na Ukrajině. Továrna vyrábí čtyři taková vozidla za den. Zakladatel společnosti Roman Šimonov uvedl, že torontská společnost plánuje do napadené země poslat „velmi brzy“ tisíc těchto vozů.

Dodávky raket dlouhého doletu

Na Ukrajinu z Velké Británie v nejbližší době ale podle oficiálních informací nebudou putovat pouze obrněné transportéry ze soukromých aukcí, ale také další dodávky vojenského materiálu na státní úrovni. V seznamu zveřejněném britskou vládou na konci dubna figurují také rakety s doletem až 300 kilometrů, informuje agentura Ukrinform.

Na dodávkách těchto raket spolupracují už zmíněné neziskové společnosti, které na Ukrajinu převáží zbraně. Britské ministerstvo obrany prostřednictvím Mezinárodního fondu pro Ukrajinu (IFU) vyzývá dodavatele z celého světa k dodání raket, které splňují specifické požadavky, jako například dolet mezi sty a třemi sty kilometry, možnost jejich odpálení ze země, z moře nebo ze vzduchu a nosnost mezi dvaceti až 490 kilogramy. 

Fond podporující obránce Ukrajiny spravuje britské ministerstvo obrany jménem výkonného panelu složeného ze Spojeného království, Norska, Nizozemska, Dánska a Švédska. Tito partneři spolu s Islandem a Litvou doposud do fondu přispěli celkovou částkou více než 520 milionů liber (v přepočtu téměř 19 miliard českých korun). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kennedyho resort chce „zkoumat zdravotní problémy po očkování“

Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy ml. zahájil celoresortní iniciativu, která má „zkoumat a dokumentovat“ zdravotní problémy hlášené po očkování. Ve čtvrtek večer to uvedlo americké ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb.
před 7 mminutami

Německá policie zadržela muže, který při kontrole zbraní zastřelil dva úředníky

Německá policie v noci na pátek zadržela muže, který ve čtvrtek v bavorské obci Berngau zastřelil dva úředníky při kontrole zbraní. Šedesátiletý podezřelý byl při zásahu postřelen do nohy. Podle agentury DPA to uvedla mluvčí policejního ředitelství, k motivu činu zatím policie žádné informace nesdělila.
před 38 mminutami

Ruský útok na autobusy v Kramatorsku má desítky obětí

Třicet lidí přišlo o život a další utrpěli zranění při útoku ruského dronu na dva autobusy v Kramatorsku na východě Ukrajiny, oznámily místní úřady. Dalších pět pak zabily následující ruské údery později ve čtvrtek. Kyjev hlásí čtyři mrtvé. V Rusku bylo při údajném dronovém útoku zasaženo hlavní datové centrum společnosti Yandex v Rjazaňské oblasti, které je klíčové pro obranný průmysl země, informují telegramové kanály Astra a Exilenova+. Ukrajinská armáda oznámila, že zasáhla největší ruskou ropnou rafinerii v Omsku. Vzplanula též ropná rafinerie v ruském Salavatu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Policie zapojila proti demonstrantům v Paříži vodní děla, u Bordeaux hořelo lyceum

Francouzští studenti ve čtvrtek opět blokovali některé střední školy a pochodovali ulicemi měst. Vláda už slíbila, že se bude zabývat jejich stížnostmi na nedostatek učitelů a zchátralé školní budovy, nebyla ale příliš konkrétní, napsala agentura Reuters. Někteří protestující v Paříži mezitím házeli dlažební kostky na policii, která reagovala nasazením vodních děl, zatímco v Lormontu u Bordeaux na jihozápadě země demonstranti vyrabovali a zapálili části jednoho lycea, dodala agentura AFP. Po celé zemi demonstrovalo přes 71 tisíc lidí, sdělilo ministerstvo vnitra.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump tvrdí, že USA neobnoví útoky na Írán před volbami do Kongresu

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že Spojené státy neobnoví útoky na Írán před listopadovými volbami do amerického Kongresu. Washington podle něj vede s Teheránem produktivní jednání. Americká blokáda íránských přístavů však bude pokračovat, napsal také na sociální síti Truth Social. Američané půjdou ke kongresovým volbám 3. listopadu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Při útocích na mezinárodní letiště v Saúdské Arábii zemřeli tři lidé

V Saúdské Arábii zemřeli tři lidé po útocích na mezinárodní letiště krále Chálida v Rijádu a mezinárodní letiště v Abhá. Ve středu večer to podle agentury Reuters uvedly tamní úřady. Rijád z útoků zatím nikoho neobvinil, nicméně jemenští povstalci z řad hútíů se ve středu už přihlásili k útokům na saúdskoarabskou metropoli. Ve čtvrtek pak povstalci prohlásili, že provedli další údery balistickými raketami na mezinárodní letiště v Rijádu. Svědci uvádějí nejméně jedno poškozené letadlo.
7. 10. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Jižní Korea stáhne velvyslance z Ukrajiny kvůli sporu o zajatce

Jižní Korea stáhne svého velvyslance z Ukrajiny. Reaguje tak na spor ohledně válečných zajatců. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během projevu v OSN oznámil, že Kyjev předal Soulu zadržené severokorejské vojáky. Podle Jižní Koreje tím porušil dohodu o mlčenlivosti. Asijská země nicméně vyjádřila naději na smírné řešení konfliktu. Ukrajina zůstává otevřená obnovení konstruktivního dialogu, uvedl později podle agentury AFP mluvčí ukrajinské diplomacie Heorhij Tychyj.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.