Ukrajinští dobrovolníci nakupují starší západní vojenskou techniku pro boj na frontě. Ve Velké Británii už ve vojenských aukcích za loňský rok zájemci koupili více než 150 vyřazených obrněných transportérů. O posílení dodávek na vlastní pěst se snaží i Ukrajinci v Kanadě, kde pomáhají přestavovat terénní auta na obrněná vozidla. Podporu pro ukrajinskou armádu ale dál oficiálně plánuje i britská vláda, která přislíbila dodávky raket s doletem až 300 kilometrů.
Dodávky zbraní na frontu pro ukrajinské vojáky berou po víc než roce plnohodnotné ruské invaze do vlastních rukou také občané napadeného státu žijící v zahraničí. Ve Velké Británii využívají ukrajinské neziskové organizace otevřené politiky pro výkup vyřazené armádní techniky.
Spojené království po stažení svých vojsk z misí v Iráku a Agháhistánu snížilo počet vojáků a začalo prodávat obrněná vozidla. Protože do služby přicházejí nové obrněnce, jsou staré transportéry zbavovány výzbroje a komunikačního vybavení, které pak armáda prodává v aukcích. Jejich benevolentní pravidla umožňují komukoliv si vyřazené zbraně koupit, čehož se ve válce proti Rusku snaží využít ukrajinští emigranti, jak informuje Ukrajinska pravda.
Transportéry často končí v rukou velkých společností nebo soukromých sbírkách. Právě tam ukrajinské spolky pátrají po funkčních kusech této obranné techniky, aby je poté převezly na Ukrajinu. Podle portálu Army Technology bylo tímto způsobem ve Velké Británii v roce 2022 vydraženo více než 150 pásových obrněných vozidel a velká část z nich už skončila ve válkou postižené zemi.
Na hraní i na svatbu
„Viděli jsme lidi, kteří používali obrněná vozidla třeba na paintball. Můžete se tam sejít s přáteli, vzít si obrněné vozidlo a hrát si na válku. Bylo nám to trapné, protože jsme sháněli vybavení na frontu a pro ně to byla jen hračka,“ vzpomíná na první myšlenku pro výkup těchto zbraní ředitel iniciativy Ukrajinského světového kongresu (UWC) Unite With Ukraine (v překladu Sjednoťte se s Ukrajinou) Andrij Potichnyj.
Několik dalších společností využívalo aukcí starých transportérů také pro zážitkové vyjížďky pro nadšence do armády a military tematiky, což kritizuje právě Potichného spolek. Některé z nich využívaly také na narozeninové oslavy, svatby, setkání vojenských fanoušků a natáčení filmových klipů.
Jedním z největších soukromých dodavatelů se ze stejného důvodu jako ukrajinské spolky stal britský podnikatel a sběratel tanků Nick Mead, který stihl nakoupit a na Ukrajinu poslat více než sto obrněných vozidel a několik tanků. „Rozesmálo mě, když jsem viděl, jak všichni ti politici tleskali prezidentu Zelenskému v parlamentu, když souhlasili s vysláním čtrnácti tanků Challenger,“ uvedl pro bulvární deník The Sun s tím, že na Ukrajinu dlouhodobě kromě tanků poslal i další zbraně.
Ze sbírky na frontu za deset dní
Stav vozidel a jejich bojeschopnost v aukcích kontrolují důstojníci z oddělení logistiky ukrajinských sil teritoriální obrany pod záštitou Ukrajinského světového kongresu. „Nejlepší je nakupovat obrněná vozidla od sběratelů nebo profesionálních dodavatelů, kteří je opravují, mění olej a filtry a znají podmínky, ve kterých budou používána,“ upřesnil šéf spolku Potichnyj.
UWC už nakoupil a dodal pětadvacet obrněných vozidel prostřednictvím fundraisingu v sedmdesáti zemích. Dalších patnáct nyní připravuje k odeslání. Nadace bývalého ukrajinského prezidenta Petra Porošenka pak v zahraničí objednala čtrnáct těchto vozidel. Nejvíc pak vybrala Nadace ukrajinského politika Serhije Prytuly, který na začátku plnohodnotné invaze za jeden den vybral víc než šest milionů dolarů a dosud v zahraničí podle webu Ukrajinska pravda nakoupil 101 vozů.
Samotní dobrovolníci pak zakoupili ve Velké Británii celkem 155 obrněných vozidel pro ukrajinské obránce. Nejčastěji podle ukrajinských médií šlo o vozidlo FV103 Spartan. K dispozici na frontě mají vojáci ale také FV105 Sultan, FV104 Samaritan nebo FV432 Bulldogs a Stormers.
Zařízení převážela UWC z ostrovní země na nákladních automobilech. Z Nizozemska se potom dostaly transportéry do Varšavy. Tam byla obrněná vozidla pomocí jeřábů přemístěna na nákladní automobily ukrajinských dopravců, kteří je dodali velitelům brigád. Jedna podobná cesta podle dobrovolníků trvá zhruba deset dní.
Tisíc obrněnců z Kanady
Výpomoc krajanů v zahraničí využívá ukrajinská armáda také na druhé straně Atlantického oceánu. Kanadská veřejnoprávní stanice CBC na konci února informovala o tom, jak zbrojařská firma Roshel najala osmdesát zaměstnanců pocházejících z Ukrajiny, kteří nyní pomáhají vyrábět obrněné vozy připravené k boji na východní frontě.
„Mohu podporovat naši armádu a zároveň být v bezpečí,“ říká emigrant Vladyslav Utkin, který v kanadské továrně drátuje součásti vozidel, jako jsou zámky dveří a světlomety. Podobně jako on do Kanady od loňského 24. února přijelo víc než 167 tisíc Ukrajinců.
Model obrněného vozidla Senator vyrábí zaměstnanci továrny pro kanadskou státní správu na hlídání hranic, pro policisty nebo pro pracovníky NASA. Novou klientelu ale nyní našli na Ukrajině. Továrna vyrábí čtyři taková vozidla za den. Zakladatel společnosti Roman Šimonov uvedl, že torontská společnost plánuje do napadené země poslat „velmi brzy“ tisíc těchto vozů.
Dodávky raket dlouhého doletu
Na Ukrajinu z Velké Británie v nejbližší době ale podle oficiálních informací nebudou putovat pouze obrněné transportéry ze soukromých aukcí, ale také další dodávky vojenského materiálu na státní úrovni. V seznamu zveřejněném britskou vládou na konci dubna figurují také rakety s doletem až 300 kilometrů, informuje agentura Ukrinform.
Na dodávkách těchto raket spolupracují už zmíněné neziskové společnosti, které na Ukrajinu převáží zbraně. Britské ministerstvo obrany prostřednictvím Mezinárodního fondu pro Ukrajinu (IFU) vyzývá dodavatele z celého světa k dodání raket, které splňují specifické požadavky, jako například dolet mezi sty a třemi sty kilometry, možnost jejich odpálení ze země, z moře nebo ze vzduchu a nosnost mezi dvaceti až 490 kilogramy.
Fond podporující obránce Ukrajiny spravuje britské ministerstvo obrany jménem výkonného panelu složeného ze Spojeného království, Norska, Nizozemska, Dánska a Švédska. Tito partneři spolu s Islandem a Litvou doposud do fondu přispěli celkovou částkou více než 520 milionů liber (v přepočtu téměř 19 miliard českých korun).
