Izraelská armáda útočí na jihu Pásma Gazy

Nahrávám video

Izraelské obranné síly (IDF) prohlásily, že v noci na pondělí provedly v Pásmu Gazy zhruba dvě stě úderů na infrastrukturu palestinského teroristického hnutí Hamás. Izraelská armáda v pondělí také přeskupila své síly do jižní části Pásma Gazy. Na úrovni města Chán Júnis svědci viděli desítky izraelských tanků i vojenských vozidel. Pokud Izrael nezmění svou taktiku, budou podle Ireny Kalhousové, ředitelky Herzlova centra izraelských studií, kvůli velké koncentraci obyvatel obrovské ztráty na civilních životech.

Prohlášení IDF uvádí, že vojáci zničili infrastrukturu Hamásu, která se nacházela uvnitř školy v Bajt Hanúnu na severu Pásma Gazy. Podle armády palestinští ozbrojenci objekt využívali k útokům na izraelské síly. Uvnitř areálu školy armáda podle svého prohlášení našla zbraně a dva vchody do tunelů, kde její jednotky nastražily výbušniny. 

Terčem dalších úderů byla auta převážející rakety pro bojovníky Hamásu, odpaliště protitankových střel, skupina operativců Hamásu a sklad zbraní, dodala armáda. Do noční operace bylo zapojeno také námořnictvo, které zasáhlo pozorovací stanoviště Hamásu a jeho další infrastrukturu na pobřeží.

  • Čtvrtek 11. ledna 2024
  • 14:54

    Prezident Petr Pavel chystá návštěvu Izraele a Kataru. V obou zemích se má setkat s vrcholnými politickými představiteli, například s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem či katarským emírem Tamimem bin Hamadem Sáním. Informoval o tom Hrad. Termín cesty není znám.

  • 14:32

    Skupina příbuzných izraelských rukojmí držených hnutím Hamás se dnes shromáždila u plotu oddělujícího Izrael od Pásma Gazy a pomocí velkých reproduktorů na jeřábech posílala na druhou stranu vzkazy svým blízkým. Hamás a další organizace po teroristických útocích v Izraeli ze 7. října stále drží kolem 130 lidí.

  • 13:18

    Právníci Jihoafrické republiky v Haagu obvinili izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a další představitele židovského státu z „genocidní rétoriky“. „Vojáci věří, že tato rétorika a jejich činy jsou přijatelné, protože zničení palestinského života v Gaze je státní politika,“ zaznělo před Mezinárodním soudním dvorem.

IDF oznámily, že v neděli padli další tři vojáci, čímž počet zabitých izraelských vojáků od zahájení pozemní operace v Pásmu Gazy koncem října vystoupal na 75, píše zpravodajský web The Times of Israel (ToI). Celkem od útoku Hamásu 7. října na jižní Izrael přišlo o život 401 izraelských vojáků, drtivá většina z nich padla právě při prvotním útoku.

Palestinské teroristické hnutí Hamás, jež vládne v Pásmu Gazy, zabilo při útoku na Izrael ze 7. října na 1200 lidí a přes dvě stě jich zajalo. Izrael vzápětí zahájil rozsáhlou ofenzivu v Pásmu Gazy ve snaze Hamás porazit. Podle nedělních údajů ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy, které ovládá Hamás, zemřelo v důsledku izraelského bombardování a pozemní operace více než 15 500 lidí, převážně civilistů. Tyto informace ale není možné nezávisle ověřit.

Izraelská armáda na jihu Pásma Gazy

Do jižní části Pásma Gazy na úrovni města Chán Júnis vjely desítky izraelských tanků, vojenských vozidel, ale i buldozery, napsala agentura AFP s odvoláním na svědky. Devětapadesátiletý Amín abú Hula uvedl, že izraelská vojenská vozidla jsou ve vesnici Karára severně od Chán Júnisu. Podle 34letého Muáze Muhammada se tanky nyní pohybují také po dálnici, která spojuje severní a jižní část Pásma Gazy.

V pondělí ráno izraelská armáda vyzvala velkou část obyvatel města Chán Júnis k evakuaci. Později také uvedla, že se hlavní silnice vedoucí z města proměnila na bojiště. Velitel izraelského obrněného sboru prohlásil, že jeho a další pozemní síly jsou blízko splnění svého válečného úkolu v severní části Pásma Gazy a operují i jinde na tomto palestinském území. 

Mluvčí UNICEF James Elder v pondělí vyjádřil hluboké obavy ohledně izraelských operací v dané oblasti, kam mnoho Palestinců uteklo před bombardováním na severu. „Z nejvyšších míst zazněla opravdu silná výzva, že to, co se stalo na severu – hrůza, kterou lidé prožili – se nesmí stát na jihu,“ řekl Elder. Odhaduje, že bomby na místě padají „každých deset minut“ a nikdo nemá pocit bezpečí.

Lidé na jihu oblasti jsou přitom podle něj už vyčerpáni opakovanými útěky z míst bojů. „Když jste byli třikrát nebo čtyřikrát vysídleni kvůli bombardování, jste unavení, vyčerpaní, snažíte se udržet své děti pohromadě. Nemají kam jít,“ řekl Elder. Dodal, že do nemocnic rodiče vozí stále více dětí s hrozivými zraněnými a že bezpečno není v nemocnicích ani úkrytech.

Do Pásma Gazy v pondělí přijela předsedkyně Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) Mirjana Spoljaricová a vyzvala k ochraně civilistů. Utrpení tamních obyvatel označila za nesnesitelné a zopakovala, že civilisté musejí být chráněni podle mezinárodního práva a je nutné umožnit plynulé dodávky humanitární pomoci. Zároveň vyzvala k propuštění rukojmí, která Hamás stále zadržuje, a žádala, aby rukojmí mohli bezpečně navštívit pracovníci Červeného kříže.

Ztráty na životech budou neúnosně veliké, říká Kalhousová

Ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová uvedla, že v momentě, kdy se boje přesunou do jižní části Pásma Gazy, čeká Izrael komplikovaná situace. „V jižní části Gazy je koncentrováno přes dva miliony civilistů. Způsob boje, kdy židovský stát nejprve dal příkaz k tomu, aby civilisté odešli na jih a umožnil jim k tomu humanitární koridory, tak díky němu je severní část Pásma Gazy do značné míry bez civilních obyvatel,“ uvedla s tím, že na jihu oblasti bude ztěžovat boje vyšší koncentrace obyvatel.

Podle Kalhousové budou ztráty na životech civilního obyvatelstva na jihu Pásma Gazy neúnosně veliké, pokud Izrael bude aplikovat stejnou bojovou taktiku, jako na severu regionu. „Izrael rozdává obyvatelům Gazy mapy, na kterých ukazuje místa, na která se mají jít schovat v případě, že jejich sektor bude označen jako cíl vojenské operace. Izrael bude zřejmě nasazovat vojáky do více riskantních situací bez masové podpory letectva,“ podotkla Kalhousová.

Tlak na Izrael, aby změnil taktiku a nepostupoval tak, jako dříve na severu Gazy, je podle Kalhousové obrovský. Na židovský stát naléhají například Spojené státy. Američané i další aktéři si nepřejí, aby oběti na životech civilistů v Gaze dramaticky narůstaly.

Nahrávám video

Kalhousová míní, že v následujících týdnech by mohly obě strany opět začít jednat o příměří. A to kvůli tlaku rodin rukojmí, jejichž blízcí jsou už téměř dva měsíce drženi Hamásem. V pondělí vyzvaly izraelskou vládu, aby se vrátila k jednacímu stolu s Hamásem a udělala vše pro propuštění rukojmí. Příbuzní unesených také kritizovali kabinet za to, že ignoruje jejich žádost o schůzku, a pohrozili další demonstrací. Odpověď chtějí do pondělního večera, jinak plánují protest před ministerstvem obrany v Tel Avivu. V nejbližších dnech však bude vojenská operace podle šéfky Herzlova centra izraelských studií pokračovat.

„Vláda nás ignoruje, má čas na všechno kromě rodin rukojmí, je to ostuda,“ řekl na pondělní tiskové konferenci Daniel Lifšic, jehož prarodiče Hamás unesl. Babičku Jocheved Lifšicovou propustil, ale jejího třiaosmdesátiletého manžela stále zadržuje spolu s více než stovkou dalších unesených. Hamás při útoku na Izrael 7. října unesl asi 240 lidí. „Vraťte se okamžitě k jednacímu stolu a dosáhněte dohody za každou cenu. Slíbili jste nám, že pro propuštění rukojmí uděláte všechno,“ dodal Daniel Lifšic. 

Plány útoku Hamásu

Mluvčí izraelské armády Jonathan Conricus podle BBC popřel, že by Izrael znal předem plány Hamásu na velký útok ze 7. října. „Je směšné snažit se propagovat jakoukoli konspirační teorii,“ řekl na tiskové konferenci.

Připustil ale zároveň, že „izraelská armáda (v ten den) nedokázala poskytnout, co měla, tedy ochranu a bezpečnost Izraelcům“. Až armáda porazí Hamás, provede důkladné vyšetřování, prohlásil Conricus. „Dostaneme se k jádru toho, co se stalo, jak se to stalo a jak tomu lze předejít,“ dodal.

Server NYT napsal, že izraelské bezpečnostní složky měly už od loňského roku ve svých rukou dokument popisující postup, který Hamás při útoku ze 7. října, při němž zabil nejméně 1200 lidí, skutečně použil. Izraelské bezpečnostní složky však podle zprávy NYT plán vyhodnotily jako příliš ambiciózní a mimo bojové schopnosti palestinského teroristického hnutí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Osm států USA žaluje OpenAI. ChatGPT podle nich škodí dětem a klame dospělé

Osm amerických států tento týden podalo žaloby na technologickou společnost OpenAI s tím, že její populární chatbot ChatGPT porušil státní zákony o ochraně spotřebitelů. Toho se podle nich dopustil tím, že způsobuje újmu dětem a klame dospělé, informovala agentura AP. V žalobách se mimo jiné uvádí, že ChatGPT poskytuje nebezpečné lékařské rady, podněcuje paranoii a navádí lidi k sebevraždě. Zmiňují i nabádání k ublížení jiným osobám, či dokonce jejich zabití.
před 2 hhodinami

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 3 hhodinami

Rusko pokračuje v útocích, na severu Ukrajiny připravilo statisíce lidí o elektřinu

Rusko v noci útočilo na přístav v ukrajinské Oděské oblasti a zasáhlo i nákladní loď plující do Oděsy. V Chmelnycké oblasti způsobily ruské drony požár v ropném skladišti, ve městě Umaň ruský dron zasáhl výškovou budovu. Ve Volyňské oblasti zůstaly kvůli ruským útokům statisíce lidí bez elektřiny. Za pátek zatím z napadené země přišly informace o pěti zabitých. Ukrajinci zase podle ruských zdrojů zasáhli ruskou mobilní radarovou stanici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Sankce zůstanou, zní z EU. Trump má útoky na ruské rafinerie za „ostudné“

Evropská unie nezruší žádné sankce vůči Rusku, dokud Moskva neukončí svou válku na Ukrajině, uvedla na summitu EU šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Po konci summitu oznámil předseda Evropské rady António Costa, že unijní lídři požádali Komisi, aby se zabývala dodatečnými finančními potřebami Ukrajiny v příštím roce a aby předložila návrhy řešení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bruselu poděkoval spojencům za podporu. Lídři unijních zemí jednali také o migraci.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Fungování Starshieldu na Ukrajině se zlepšilo, ale nebylo plně obnoveno, řekl Zelenskyj

USA v minulých dnech omezily Ukrajině využívání družicového systému Starshield na přímý pokyn Bílého domu, uvedla v pátek agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Ukrajina si v týdnu stěžovala na omezení systému využívaného například k navádění dronů, ve čtvrtek se však už podle ní jeho činnost zlepšila. Dle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ale zatím nebylo fungování plně obnoveno. Dle eurokomisařky Kaji Kallasové aktuálně EU nemá kapacitu vojenskou verzi Starlinku nahradit.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Česko a další státy prosadily do závěrů summitu EU nové požadavky na ETS 2

Několika členským státům EU včetně Česka se do závěrů summitu EU podařilo dostat novou výzvu Evropské komisi (EK), aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS 2. Vyplývá to z konečných závěrů prvního dne jednání, který proběhl ve čtvrtek. Evropská rada rovněž nově výslovně zdůraznila, že v rámci přezkumu systému ETS je třeba omezit kolísání cen povolenek a zmírnit jejich dopad na ceny elektřiny. Premiér Andrej Babiš (ANO) se také vyjádřil k přípravě budoucího víceletého rozpočtu EU.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Datacentra vyvolávají v Evropě odpor. Obyvatelé se obávají dopadů na životní prostředí

Datová centra hrají klíčovou roli v rozvoji umělé inteligence (AI), digitální ekonomiky i kybernetické bezpečnosti. Jejich výstavba však v Evropě vyvolává stále větší odpor. Kritici upozorňují především na vysokou spotřebu elektřiny a vody či negativní dopady na životní prostředí. Spory kolem datových center tak otevírají otázku, jak skloubit technologický rozvoj s požadavky na udržitelnost.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.