Ruský diktátor Vladimir Putin vyměnil klíčové velitele uskupení ruských vojsk na Ukrajině, informovala média. Ruský exilový web The Moscow Times (TMT) píše, že jde o důsledek nesplněného úkolu rychle dobýt celý průmyslový region Donbas na východě napadené země.
Putin na poradě s vedením ministerstva obrany uvedl, že na návrh šéfa resortu se rozhodl soustředit veškeré týlové služby ministerstva do jedněch rukou, a to Valerije Solodčuka, který byl až dosud velitelem uskupení ruských vojsk Centrum.
Web BBC News dal toto rozhodnutí do souvislosti s ukrajinskými útoky na ruské rafinerie, které způsobily zdražení paliv a palivovou krizi v desítkách ruských regionů, jakož i s útoky na sklady a logistická centra největšího internetového prodejce v zemi Wildberries.
Velitelem uskupení Centrum se stal dosavadní velitel uskupení Východ Andrej Ivanajev. Velením uskupení Východ prezident pověřil Pjotra Bolgareva. Putin také oznámil, že vojska bezpilotních systémů povede náčelník štábu uskupení Centrum Denis Ljamin.
Zpomalení ruského postupu
Dobývání Donbasu, tedy především té části Doněcké oblasti, kterou dosud ovládá Ukrajina, spočívá hlavně na bedrech uskupení Centrum. Na uskupení Východ připadá úsek fronty na styku Doněcké a Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny.
Uskutečněné změny Putin označil za zdokonalování struktur ministerstva obrany. Změny podle něj vyplývají z aktuálních potřeb a zkušeností ze „speciální vojenské operace“, jak Moskva označuje plnohodnotnou válku proti Ukrajině, kterou vede pátým rokem.
Putin úplně odstranil od velení jednotkám dosavadního velitele uskupení Centrum Solodčuka, který je obviňován z podílu na masakru civilistů během ruské okupace ukrajinského města Buča, poznamenaly TMT. Vyměnit velitele se Kreml rozhodl po prudkém zpomalení ruského postupu na Ukrajině, a tak i zdroje blízké Kremlu předpokládají, že boj o Donbas bude pokračovat i v příštím roce.
Putin zůstává odhodlán dosáhnout úplného dobytí Donbasu a bez toho nemíní vést jednání o míru, přičemž podle médií mohou Putinovy ambice sahat až po ovládnutí celé levobřežní Ukrajiny, včetně Kyjeva a Oděsy.
Ztráty ruské armády přitom podle odhadů dosáhly v polovině roku 1,4 milionu zabitých a raněných, což překračuje souhrnné sovětské ztráty ve všech válkách vedených po roce 1945, dodaly TMT.
Dronový skandál
Bezpilotním vojskům, jejichž vytvoření Rusko oznámilo loni v listopadu, nejprve velel bývalý podnikatel Jurij Baganov, který ale oficiálně nebyl jmenován. Nyní Putin jejich velitelem jmenoval 47letého generálplukovníka Denise Ljamina, který je vzděláním tankista a v minulosti působil jako velitel různých tankových jednotek, upozornil komentátor BBC News.
Jmenování se uskutečnilo na pozadí skandálu s nákupy dronů pro ruskou armádu, konkrétně kvůli pochybením v programu vytváření příštích bezpilotních prostředků, od kterého si ruská armáda slibovala, že získá obdobu ukrajinského těžkého dronu Baba Jaga. Ukázalo se ale, že tato obdoba je čínské, a ne ruské výroby, a navíc se pro boj nehodí.
Minulý týden proto skončila ve vazbě zástupkyně vedoucího odboru ministerstva průmyslu a obchodu Alla Polovčeňová, miliardář Valerij Kustov a řada manažerů společnosti Efko.
