V Pásmu Gazy opět zuří těžké boje, jednání o dalším příměří se prý dostala do „slepé uličky“

Z Pásma Gazy byly v noci hlášeny těžké boje, které se zaměřily zejména na oblast měst Gaza na severu a Chán Júnis na jihu tohoto úzkého pobřežního pásma, informoval server deníku The Times of Israel (ToI). Izraelská armáda ráno podle ToI oznámila, že za posledních 24 hodin od vypršení příměří s palestinským hnutím Hamás a obnovení bojů uskutečnila v celém pásmu vzdušné údery na více než 400 cílů. Jednání o možném prodloužení příměří se prý dostala do „slepé uličky“.

Podle armády zaútočily její letouny na více než padesát cílů v oblasti Chán Júnisu v rámci „rozsáhlých“ úderů v jižní části území. Na infrastrukturu Hamásu na jihu pásma udeřily také izraelské námořní síly, které zasáhly mimo jiné jeho námořní vybavení.

  • Čtvrtek 11. ledna 2024
  • 14:54

    Prezident Petr Pavel chystá návštěvu Izraele a Kataru. V obou zemích se má setkat s vrcholnými politickými představiteli, například s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem či katarským emírem Tamimem bin Hamadem Sáním. Informoval o tom Hrad. Termín cesty není znám.

  • 14:32

    Skupina příbuzných izraelských rukojmí držených hnutím Hamás se dnes shromáždila u plotu oddělujícího Izrael od Pásma Gazy a pomocí velkých reproduktorů na jeřábech posílala na druhou stranu vzkazy svým blízkým. Hamás a další organizace po teroristických útocích v Izraeli ze 7. října stále drží kolem 130 lidí.

  • 13:18

    Právníci Jihoafrické republiky v Haagu obvinili izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a další představitele židovského státu z „genocidní rétoriky“. „Vojáci věří, že tato rétorika a jejich činy jsou přijatelné, protože zničení palestinského života v Gaze je státní politika,“ zaznělo před Mezinárodním soudním dvorem.

Izraelská televize Channel 12 uvedla, že na Chán Júnis se pozornost armády soustředí kvůli zpravodajským informacím, že by se zde mohli nacházet někteří z vedoucích představitelů Hamásu. Izrael se zavázal, že toto teroristické hnutí v Pásmu Gazy zcela zničí v odvetě za brutální útoky ze 7. října, při nichž islamisté na jihu Izraele povraždili na 1200 lidí.

Právě do oblasti Chán Júnisu však v posledních týdnech i kvůli opakovaným výzvám Izraele zamířilo velké množství Palestinců, kteří doufali, že se tak vyhnou bojům, které se v první fázi konfliktu odehrávaly především na severu pásma. V celém pobřežním pásu žije na území menším než Praha 2,3 milionu Palestinců, z nichž kolem dvou třetin muselo opustit své domovy. Zhruba 15 tisíc jich podle údajů palestinských úřadů ovládaných Hamásem přišlo během prvních sedmi týdnů bojů o život.

Nálety na severu

Izraelská armáda dále uvedla, že pozemní jednotky operující na severu pásma navedly nálety na řadu cílů včetně mešity, kterou používala další teroristická skupina Palestinský Islámský džihád jako své operační velitelství. Armáda rovněž podle svého vyjádření zlikvidovala řadu teroristických buněk a zasáhla mimo jiné muniční sklad, informoval ToI.

Od pátečního obnovení bojů po sedmidenním příměří podle palestinských úřadů ovládaných Hamásem zemřelo v důsledku „stovek leteckých úderů, dělostřeleckého i námořního bombardování v celém Pásmu Gazy“ 240 lidí a dalších 650 utrpělo zranění. Informovala o tom agentura AFP. Tyto údaje nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.

Rakety létají i z Gazy na Izrael. Po zhruba osmihodinovém klidu se rozezněly sirény varující před raketovými útoky v kibucech Cholit a Sufa nedaleko hranic s Pásmem Gazy. Z míst nejsou hlášeny žádné škody ani oběti, píše ToI.

Jednání v Kataru

ToI také píše: „Vzhledem k tomu, že jednání dospěla do slepé uličky, a na základě pokynů premiéra Benjamina Netanjahua, nařídil šéf Mosadu David Barnea, aby se tým vyjednavačů vrátil z Dauhá domů,“ uvádí se v prohlášení Netanjahuova úřadu vydaném jménem zpravodajské služby. Podle agentury Reuters tým jednal se zprostředkovateli v Kataru o dalším přerušení bojů a možném propuštění nových kategorií izraelských rukojmí mimo ženy a děti.

„Teroristická skupina Hamás nesplnila své závazky vyplývající z dohody, která zahrnovala propuštění všech žen a dětí, které byly na seznamu poskytnutém Hamásu a který skupina schválila,“ uvádí se v prohlášení Netanjahuovy kanceláře. „Šéf Mosadu děkuje řediteli CIA, egyptskému ministrovi zpravodajských služeb a katarskému premiérovi za partnerství a obrovské zprostředkovatelské úsilí, které vedlo k propuštění 84 žen a dětí z Pásma Gazy, a nadto 24 cizích státních příslušníků,“ dodává.

Zástupce šéfa palestinského teroristického hnutí Hamás Sálih Arúrí v sobotu večer televizi al-Džazíra řekl, že skupina nepropustí další rukojmí, pokud nebude prodlouženo příměří a pokud Izrael neosvobodí všechny palestinské vězně. Předák Hamásu zároveň tvrdí, že zbývající rukojmí jsou izraelští vojáci a Izraelci, kteří absolvovali vojenskou službu. To však neodpovídá tvrzení Izraele.

Příměří, které začalo 24. listopadu, předpokládalo, že Hamás propustí všechny izraelské ženy a děti zajaté 7. října výměnou za propuštění Palestinců, včetně žen, držených v izraelských věznicích. Klid zbraní trval týden a byl dvakrát prodloužen. Z toho, že prodloužit ho potřetí už se nezdařilo, se vzájemně obviňují Izrael a Hamás.

V době, kdy příměří skončilo, bylo v Pásmu Gazy stále zadržováno 136 lidí, z toho 114 mužů, 20 žen a dvě děti, píše ToI. Deseti z rukojmích je 75 let a více a drtivou většinu, tedy 125 z nich, tvoří Izraelci. Dalších 11 rukojmí jsou cizí státní příslušníci, včetně osmi občanů Thajska.

Humanitární pomoc

Do Pásma Gazy v sobotu přejely z Egypta přes hraniční přechod v Rafáhu první kamiony s humanitární pomocí od pátečního rána, kdy skončil klid zbraní, informoval o tom ToI s odvoláním na vyjádření palestinského Červeného půlměsíce, jenž uvedl, že od svých egyptských partnerů obdržel první kamiony s pomocí.

Informaci přinesla také agentura Reuters s odvoláním na své zdroje z egyptských bezpečnostních kruhů, podle nichž nyní humanitární konvoj zamíří ke kontrole, než bude pokračovat v cestě dále na území Pásma Gazy. Podle zdrojů Reuters překročily přechod v Rafáhu dvě cisterny s palivem a 50 kamionů s humanitární pomocí.

Sýrie

Izrael podnikl podle syrské státní agentury SANA také letecký útok na na příměstské oblasti hlavního města Damašku. Exilová Syrská organizace pro lidská práva podle AFP později uvedla, že údery se soustředily na lokality patřící libanonskému ozbrojenému hnutí Hizballáh, které financuje Írán, a zemřeli při nich dva jeho členové a sedm dalších bylo zraněno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, podle něhož rozhodnutí padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu.
před 34 mminutami

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Florida schválila nový plán volebních obvodů, měl by posílit republikány

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který by měl o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů, píše agentura Reuters. Podle agentury AP je rozhodnutí součástí celostátní bitvy o přerozdělení obvodů před letošními volbami. Rozhodnutí o volebních obvodech přijal ve středu také americký nejvyšší soud. V rozsudku týkajícím se volebního obvodu v Louisianě zrušil klíčové ustanovení zákona o volebních právech.
před 2 hhodinami

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství ve druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 4 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 5 hhodinami

VideoZačal proces s obviněnými z útoku na Starmerův majetek. Řeší se zapojení Rusů

U londýnského tribunálu začal proces s trojicí Ukrajinců obviněných z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle obžaloby muže na dálku naverboval rusky mluvící člověk. Spekuluje se o podílu ruských tajných služeb, byť oficiálně na Moskvu zatím nikdo neukázal. Samotný Kreml vše hned po incidentech popřel. Trojice mužů vinu popírá, motiv zůstává neobjasněný.
před 5 hhodinami

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 7 hhodinami
Načítání...