Chemickému vojsku chybí potřebné vybavení, cíle NATO plní jen zčásti, upozornil NKÚ

Ministerstvo obrany (MO) v letech 2018 až 2022 nezajistilo potřebnou obměnu a modernizaci vybavení chemického vojska Armády ČR (AČR), vyplývá z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Resort například nenakoupil chemické rozstřikovací automobily, dekontaminační prostředky, vozidla pro odběr nebezpečných látek či protichemické izolační oděvy. Podle ministerstva NKÚ mimo jiné opomenul změnu bezpečnostní situace, kvůli níž se musely přehodnotit modernizační priority.

Chemické vojsko podle kontrolorů nemůže komplexně podporovat činnost bojových jednotek AČR. Kromě toho také pouze částečně plní některé cíle výstavby schopností sil NATO, přestože se MO k jejich plnění zavázalo, upozornili kontroloři.

Také zjistili, že z dvanácti plánovaných akcí uskutečnilo ministerstvo tři, z toho jednu jen částečně. „Důvodem neuskutečnění 75 procent plánovaných nákupů přitom nebyl nedostatek prostředků – roční investiční výdaje resortu obrany se v kontrolovaném období zvýšily o více než 226 procent a MO mělo na provedení těchto dvanácti akcí schváleno čerpat ze státního rozpočtu celkem 6,8 miliardy korun,“ uvedl NKÚ.

Podle ministerstva kontroloři opomíjejí rozsah předchozího podfinancování armády i změnu bezpečnostní situace, kvůli kterým musely být přehodnoceny modernizační priority. „Ministerstvo tedy realizovalo investiční akce podle stanovených cílů a dostupných peněz. Situaci v kontrolovaném období, které spadá většinově do předchozího volebního období, významně ovlivnila i koronavirová pandemie,“ reagoval resort.

Doplnil, že kontroloři nezjistili porušení rozpočtové kázně, ani porušení právních norem s trestní odpovědností. „Nečerpání peněžních prostředků na financování potřeb chemického vojska neohrozilo deklarované schopnosti v oblasti ochrany proti zbraním hromadného ničení,“ dodalo ministerstvo.

Kontrolní úřad například zdůraznil, že s obměnou a doplněním protichemických izolačních oděvů se mělo původně začít už v roce 2016, v době ukončení kontroly je resort plánoval nakoupit do konce roku 2025. „Být vybaven protichemickými oděvy je přitom nezbytnou podmínkou úspěšné certifikace jednotek AČR vyčleňovaných do pohotovostních sborů NATO,“ podotkli kontroloři. Minimálně o šest let bude zpožděn i nákup nových chemických rozstřikovacích automobilů. Automobily měly být pořízeny v letech 2022 až 2023, MO však nákup odložilo na roky 2028 až 2030.

Nárůst výdajů o více než 500 procent

U jedné ze tří uskutečněných akcí, a to pořízení lehkých obrněných vozidel radiačního, chemického a biologického průzkumu, zjistil NKÚ závažné nedostatky. Obrana jich v roce 2015 plánovala pořídit čtrnáct, v následujícím roce ale resort rozhodl nakoupit 40 párů vozidel. Předpokládané výdaje tak podle NKÚ zvýšil o 522 procent, z původních 860 milionů na 5,4 miliardy. Tento krok MO podle kontrolorů nezdůvodnilo. Ministerstvo reagovalo, že skutečná potřeba byla mnohem vyšší. „Proto v reakci na navýšení rozpočtu byl zvýšen počet těchto vozidel, aby byl blíže reálné potřebě. I tato zakázka je tak příkladem dopadů nestabilního rozpočtového plánování,“ konstatoval resort.

Kontroloři zároveň upozornili, že Centrum biologické ochrany (CBO) Těchonín není ani 22 let od zahájení výstavby dokončeno a neplní dvě z devíti statutárních funkcí. Podle ministerstva je výstavba zpožděna kvůli výraznému zvýšení ceny stavby. „V uplynulých letech proto nebyl na dokončení stavby dostatek peněz. Nyní se počítá s uzavřením smlouvy v nejbližších měsících a s následným zahájením výstavby,“ sdělil resort obrany. Připomněl, že CBO není a nebylo postaveno pro běžný provoz, ale pro případ závažné krize.

Areál není zakonzervován, lékařský a zdravotnický personál zde pravidelně trénuje, laboratoře se podílí na výzkumech. Komplex je také využíván pro preventivní karanténu vojáků, kteří se vracejí ze zahraničních operací.

Ministerstvo obrany vedl v letech 2018 až 2021 Lubomír Metnar (ANO), od prosince 2021 je v jeho čele Jana Černochová (ODS).

Podle Metnara závěry NKÚ nereflektují změny bezpečnostního prostředí a s tím související potřeby armády. „Nevím o tom, že by to byla ze strany armády priorita, a vypadá to, že ani dnes to není prioritou, když se odkládají zmíněné nákupy na léta 2028 až 2030, přestože v roce 2024 došlo ke skokovému nárůstu rozpočtu,“ uvedl exministr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Motoristé by mohli navrhnout vznik postu vládního zmocněnce pro Green Deal, řekl Turek

Vláda bude probírat návrh Motoristů ohledně dalšího působení poslance Filipa Turka na ministerstvu životního prostředí, řekl předseda SPD a sněmovny Tomio Okamura s tím, že věc projednala koaliční rada. Čestný prezident Motoristů ráno řekl, že by mohl být vládním zmocněncem a zprostředkovaně také úřad vést. Prezident Petr Pavel odmítá Turka jmenovat ministrem životního prostředí. Resort dočasně řídí ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) však není možné, aby ministerstvo řídil zmocněnec. Stejný názor mají i právníci.
01:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

D1 je po nehodách na Žďársku znovu průjezdná

Provoz na dálnici D1 na Žďársku stál v obou směrech déle než hodinu kvůli nehodám několika aut okolo 153. kilometru. Při nehodách se zranilo šest lidí, byla to lehčí zranění, uvedli záchranáři. Ve směru na Brno začala auta znovu jezdit po 9:30 a na Prahu v 10:30. Předtím se tvořily několik kilometrů dlouhé kolony aut.
10:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

ŽivěVláda jednala o zřízení zmocněnce pro digitalizaci či rady pro duševní zdraví

Zřízení funkce vládního zmocněnce pro digitalizaci a strategickou bezpečnost či vznik vládní rady pro duševní zdraví projednala na svém pondělním zasedání vláda Andreje Babiše (ANO). Ministři také měli dostat zprávu o naplňování Národního plánu obnovy.
01:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů týdne rozebrali nejmenování Turka ministrem

Hosté Událostí, komentářů týdne diskutovali o odmítnutí prezidenta Petra Pavla jmenovat poslance Filipa Turka (za Motoristy) ministrem životního prostředí. Tématem debaty byla také návštěva Ukrajiny ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) nebo výroky předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy o útoku ve Vrběticích. Hosté komentovali rovněž spor USA a Dánska v otázce Grónska. Pozvání přijali komentátor webu lidovky.cz Petr Kamberský, redaktorka Deníku N Petra Procházková, bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, herečka Barbora Bočková a publicista Michael Durčák. Pořad moderovala Klára Radilová.
před 3 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 5 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 6 hhodinami

Poprvé po volbách zasedne tripartita, bude jednat o rozpočtu či emisních povolenkách

Tripartita se v pondělí sejde poprvé v tomto volebním období. Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů by se měli zabývat vládním programovým prohlášením, návrhem státního rozpočtu na letošní rok a emisními povolenkami. Po skončení tripartitního zasedání má večer následovat ještě vyjednávání představitelů kabinetu s odborovými předáky o růstu platů ve veřejném sektoru. Odbory požadují pro letošek pro hůř odměňované a státní službu zvýšení tarifů o devět procent a pro ostatní o šest procent.
před 11 hhodinami
Načítání...