Chemickému vojsku chybí potřebné vybavení, cíle NATO plní jen zčásti, upozornil NKÚ

Ministerstvo obrany (MO) v letech 2018 až 2022 nezajistilo potřebnou obměnu a modernizaci vybavení chemického vojska Armády ČR (AČR), vyplývá z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Resort například nenakoupil chemické rozstřikovací automobily, dekontaminační prostředky, vozidla pro odběr nebezpečných látek či protichemické izolační oděvy. Podle ministerstva NKÚ mimo jiné opomenul změnu bezpečnostní situace, kvůli níž se musely přehodnotit modernizační priority.

Chemické vojsko podle kontrolorů nemůže komplexně podporovat činnost bojových jednotek AČR. Kromě toho také pouze částečně plní některé cíle výstavby schopností sil NATO, přestože se MO k jejich plnění zavázalo, upozornili kontroloři.

Také zjistili, že z dvanácti plánovaných akcí uskutečnilo ministerstvo tři, z toho jednu jen částečně. „Důvodem neuskutečnění 75 procent plánovaných nákupů přitom nebyl nedostatek prostředků – roční investiční výdaje resortu obrany se v kontrolovaném období zvýšily o více než 226 procent a MO mělo na provedení těchto dvanácti akcí schváleno čerpat ze státního rozpočtu celkem 6,8 miliardy korun,“ uvedl NKÚ.

Podle ministerstva kontroloři opomíjejí rozsah předchozího podfinancování armády i změnu bezpečnostní situace, kvůli kterým musely být přehodnoceny modernizační priority. „Ministerstvo tedy realizovalo investiční akce podle stanovených cílů a dostupných peněz. Situaci v kontrolovaném období, které spadá většinově do předchozího volebního období, významně ovlivnila i koronavirová pandemie,“ reagoval resort.

Doplnil, že kontroloři nezjistili porušení rozpočtové kázně, ani porušení právních norem s trestní odpovědností. „Nečerpání peněžních prostředků na financování potřeb chemického vojska neohrozilo deklarované schopnosti v oblasti ochrany proti zbraním hromadného ničení,“ dodalo ministerstvo.

Kontrolní úřad například zdůraznil, že s obměnou a doplněním protichemických izolačních oděvů se mělo původně začít už v roce 2016, v době ukončení kontroly je resort plánoval nakoupit do konce roku 2025. „Být vybaven protichemickými oděvy je přitom nezbytnou podmínkou úspěšné certifikace jednotek AČR vyčleňovaných do pohotovostních sborů NATO,“ podotkli kontroloři. Minimálně o šest let bude zpožděn i nákup nových chemických rozstřikovacích automobilů. Automobily měly být pořízeny v letech 2022 až 2023, MO však nákup odložilo na roky 2028 až 2030.

Nárůst výdajů o více než 500 procent

U jedné ze tří uskutečněných akcí, a to pořízení lehkých obrněných vozidel radiačního, chemického a biologického průzkumu, zjistil NKÚ závažné nedostatky. Obrana jich v roce 2015 plánovala pořídit čtrnáct, v následujícím roce ale resort rozhodl nakoupit 40 párů vozidel. Předpokládané výdaje tak podle NKÚ zvýšil o 522 procent, z původních 860 milionů na 5,4 miliardy. Tento krok MO podle kontrolorů nezdůvodnilo. Ministerstvo reagovalo, že skutečná potřeba byla mnohem vyšší. „Proto v reakci na navýšení rozpočtu byl zvýšen počet těchto vozidel, aby byl blíže reálné potřebě. I tato zakázka je tak příkladem dopadů nestabilního rozpočtového plánování,“ konstatoval resort.

Kontroloři zároveň upozornili, že Centrum biologické ochrany (CBO) Těchonín není ani 22 let od zahájení výstavby dokončeno a neplní dvě z devíti statutárních funkcí. Podle ministerstva je výstavba zpožděna kvůli výraznému zvýšení ceny stavby. „V uplynulých letech proto nebyl na dokončení stavby dostatek peněz. Nyní se počítá s uzavřením smlouvy v nejbližších měsících a s následným zahájením výstavby,“ sdělil resort obrany. Připomněl, že CBO není a nebylo postaveno pro běžný provoz, ale pro případ závažné krize.

Areál není zakonzervován, lékařský a zdravotnický personál zde pravidelně trénuje, laboratoře se podílí na výzkumech. Komplex je také využíván pro preventivní karanténu vojáků, kteří se vracejí ze zahraničních operací.

Ministerstvo obrany vedl v letech 2018 až 2021 Lubomír Metnar (ANO), od prosince 2021 je v jeho čele Jana Černochová (ODS).

Podle Metnara závěry NKÚ nereflektují změny bezpečnostního prostředí a s tím související potřeby armády. „Nevím o tom, že by to byla ze strany armády priorita, a vypadá to, že ani dnes to není prioritou, když se odkládají zmíněné nákupy na léta 2028 až 2030, přestože v roce 2024 došlo ke skokovému nárůstu rozpočtu,“ uvedl exministr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ekonomika si podle expertů příští rok udrží růst, inflace mírně zvolní

Česká ekonomika si v příštím roce udrží rychlý růst, když se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o dvě až 2,5 procenta. Inflace se dál přiblíží k dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB). Růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se tedy i reálné příjmy domácností. Nezaměstnanost mírně vzroste, přesto bude nadále patřit mezi nejnižší v Evropské unii. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz patnácti tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků.
před 1 hhodinou

Kaligrafie, háčkování či výroba svíček. Zájem o ruční dovednosti stoupá

Od digitálního světa se někteří mladí lidé vracejí k ručním dovednostem. Například ke kaligrafii, háčkování nebo ručnímu šití. Zájem o takové kurzy podle oslovených organizátorů roste. Vyhledávají je hlavně mladí lidé, maminky s dětmi, ale i firmy – jako benefity pro své zaměstnance.
před 1 hhodinou

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 2 hhodinami

Ústavní soud čeká v příštím roce dvacítka nevyřešených případů

Ústavní soud (ÚS) vstupuje do roku 2026 s dvacítkou nevyřešených případů. Kauzy projednává celé plénum, které letos vydalo skoro padesát nálezů. Obstála třeba podoba úhradové vyhlášky či volební kandidátky, na kterých se objevují jména lidí z více stran, což kritici označovali za skryté koalice. Ústavní soudci naopak zasáhli do advokátních tarifů nebo třeba zrušili oddělené zápisy do škol pro ukrajinské děti.
před 3 hhodinami

Letošní rozpočet směřuje k překročení naplánovaného schodku

Stát letos velmi pravděpodobně nedodrží schodek rozpočtu, který předchozí vláda naplánovala na 241 miliard korun. Deficit byl totiž už před vánočními svátky téměř 275 miliard. Z nejnovějších dat ministerstva financí to zjistila ČT. S dodržením plánovaného schodku už nepočítá ani nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ani nejsilnější opoziční strana ODS, ze které je předchozí šéf resortu.
před 13 hhodinami

Soud poslal zápasníka Vémolu a další dva obviněné do vazby

Zápasník Karel „Karlos“ Vémola, který čelí obvinění z organizované drogové trestné činnosti, půjde do vazby. Rozhodl o tom Obvodní soud pro Prahu 7. Do vazby poslal i další dva obviněné, sdělili mluvčí policejní Národní protidrogové centrály Lucie Šmoldasová a pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala. Obviněným hrozí až osmnáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Po nehodě vrtulníku zemřeli poblíž Kilimandžára dva Češi

Poblíž Kilimandžára zemřeli ve středu dva čeští občané. Informaci místních médií potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle serveru Tanzania Times u nejvyšší africké hory havaroval vrtulník, nehodu nepřežil nikdo z pasažérů.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Benzin je nejlevnější za více než čtyři roky

Benzin v Česku je nyní nejlevnější za více než čtyři roky. Od minulého týdne cena Naturalu 95 klesla o 41 haléřů na průměrných 33,35 koruny za litr. Nižší byla naposledy v červenci 2021. O více než čtyřicet haléřů zlevnila za týden také nafta, prodává se v průměru za 32,62 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
před 20 hhodinami
Načítání...