Ministerstvo obrany (MO) v letech 2018 až 2022 nezajistilo potřebnou obměnu a modernizaci vybavení chemického vojska Armády ČR (AČR), vyplývá z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Resort například nenakoupil chemické rozstřikovací automobily, dekontaminační prostředky, vozidla pro odběr nebezpečných látek či protichemické izolační oděvy. Podle ministerstva NKÚ mimo jiné opomenul změnu bezpečnostní situace, kvůli níž se musely přehodnotit modernizační priority.
Chemickému vojsku chybí potřebné vybavení, cíle NATO plní jen zčásti, upozornil NKÚ
Chemické vojsko podle kontrolorů nemůže komplexně podporovat činnost bojových jednotek AČR. Kromě toho také pouze částečně plní některé cíle výstavby schopností sil NATO, přestože se MO k jejich plnění zavázalo, upozornili kontroloři.
Také zjistili, že z dvanácti plánovaných akcí uskutečnilo ministerstvo tři, z toho jednu jen částečně. „Důvodem neuskutečnění 75 procent plánovaných nákupů přitom nebyl nedostatek prostředků – roční investiční výdaje resortu obrany se v kontrolovaném období zvýšily o více než 226 procent a MO mělo na provedení těchto dvanácti akcí schváleno čerpat ze státního rozpočtu celkem 6,8 miliardy korun,“ uvedl NKÚ.
Podle ministerstva kontroloři opomíjejí rozsah předchozího podfinancování armády i změnu bezpečnostní situace, kvůli kterým musely být přehodnoceny modernizační priority. „Ministerstvo tedy realizovalo investiční akce podle stanovených cílů a dostupných peněz. Situaci v kontrolovaném období, které spadá většinově do předchozího volebního období, významně ovlivnila i koronavirová pandemie,“ reagoval resort.
Doplnil, že kontroloři nezjistili porušení rozpočtové kázně, ani porušení právních norem s trestní odpovědností. „Nečerpání peněžních prostředků na financování potřeb chemického vojska neohrozilo deklarované schopnosti v oblasti ochrany proti zbraním hromadného ničení,“ dodalo ministerstvo.
Kontrolní úřad například zdůraznil, že s obměnou a doplněním protichemických izolačních oděvů se mělo původně začít už v roce 2016, v době ukončení kontroly je resort plánoval nakoupit do konce roku 2025. „Být vybaven protichemickými oděvy je přitom nezbytnou podmínkou úspěšné certifikace jednotek AČR vyčleňovaných do pohotovostních sborů NATO,“ podotkli kontroloři. Minimálně o šest let bude zpožděn i nákup nových chemických rozstřikovacích automobilů. Automobily měly být pořízeny v letech 2022 až 2023, MO však nákup odložilo na roky 2028 až 2030.
Nárůst výdajů o více než 500 procent
U jedné ze tří uskutečněných akcí, a to pořízení lehkých obrněných vozidel radiačního, chemického a biologického průzkumu, zjistil NKÚ závažné nedostatky. Obrana jich v roce 2015 plánovala pořídit čtrnáct, v následujícím roce ale resort rozhodl nakoupit 40 párů vozidel. Předpokládané výdaje tak podle NKÚ zvýšil o 522 procent, z původních 860 milionů na 5,4 miliardy. Tento krok MO podle kontrolorů nezdůvodnilo. Ministerstvo reagovalo, že skutečná potřeba byla mnohem vyšší. „Proto v reakci na navýšení rozpočtu byl zvýšen počet těchto vozidel, aby byl blíže reálné potřebě. I tato zakázka je tak příkladem dopadů nestabilního rozpočtového plánování,“ konstatoval resort.
Kontroloři zároveň upozornili, že Centrum biologické ochrany (CBO) Těchonín není ani 22 let od zahájení výstavby dokončeno a neplní dvě z devíti statutárních funkcí. Podle ministerstva je výstavba zpožděna kvůli výraznému zvýšení ceny stavby. „V uplynulých letech proto nebyl na dokončení stavby dostatek peněz. Nyní se počítá s uzavřením smlouvy v nejbližších měsících a s následným zahájením výstavby,“ sdělil resort obrany. Připomněl, že CBO není a nebylo postaveno pro běžný provoz, ale pro případ závažné krize.
Areál není zakonzervován, lékařský a zdravotnický personál zde pravidelně trénuje, laboratoře se podílí na výzkumech. Komplex je také využíván pro preventivní karanténu vojáků, kteří se vracejí ze zahraničních operací.
Ministerstvo obrany vedl v letech 2018 až 2021 Lubomír Metnar (ANO), od prosince 2021 je v jeho čele Jana Černochová (ODS).
Podle Metnara závěry NKÚ nereflektují změny bezpečnostního prostředí a s tím související potřeby armády. „Nevím o tom, že by to byla ze strany armády priorita, a vypadá to, že ani dnes to není prioritou, když se odkládají zmíněné nákupy na léta 2028 až 2030, přestože v roce 2024 došlo ke skokovému nárůstu rozpočtu,“ uvedl exministr.
