Chemickému vojsku chybí potřebné vybavení, cíle NATO plní jen zčásti, upozornil NKÚ

Ministerstvo obrany (MO) v letech 2018 až 2022 nezajistilo potřebnou obměnu a modernizaci vybavení chemického vojska Armády ČR (AČR), vyplývá z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Resort například nenakoupil chemické rozstřikovací automobily, dekontaminační prostředky, vozidla pro odběr nebezpečných látek či protichemické izolační oděvy. Podle ministerstva NKÚ mimo jiné opomenul změnu bezpečnostní situace, kvůli níž se musely přehodnotit modernizační priority.

Chemické vojsko podle kontrolorů nemůže komplexně podporovat činnost bojových jednotek AČR. Kromě toho také pouze částečně plní některé cíle výstavby schopností sil NATO, přestože se MO k jejich plnění zavázalo, upozornili kontroloři.

Také zjistili, že z dvanácti plánovaných akcí uskutečnilo ministerstvo tři, z toho jednu jen částečně. „Důvodem neuskutečnění 75 procent plánovaných nákupů přitom nebyl nedostatek prostředků – roční investiční výdaje resortu obrany se v kontrolovaném období zvýšily o více než 226 procent a MO mělo na provedení těchto dvanácti akcí schváleno čerpat ze státního rozpočtu celkem 6,8 miliardy korun,“ uvedl NKÚ.

Podle ministerstva kontroloři opomíjejí rozsah předchozího podfinancování armády i změnu bezpečnostní situace, kvůli kterým musely být přehodnoceny modernizační priority. „Ministerstvo tedy realizovalo investiční akce podle stanovených cílů a dostupných peněz. Situaci v kontrolovaném období, které spadá většinově do předchozího volebního období, významně ovlivnila i koronavirová pandemie,“ reagoval resort.

Doplnil, že kontroloři nezjistili porušení rozpočtové kázně, ani porušení právních norem s trestní odpovědností. „Nečerpání peněžních prostředků na financování potřeb chemického vojska neohrozilo deklarované schopnosti v oblasti ochrany proti zbraním hromadného ničení,“ dodalo ministerstvo.

Kontrolní úřad například zdůraznil, že s obměnou a doplněním protichemických izolačních oděvů se mělo původně začít už v roce 2016, v době ukončení kontroly je resort plánoval nakoupit do konce roku 2025. „Být vybaven protichemickými oděvy je přitom nezbytnou podmínkou úspěšné certifikace jednotek AČR vyčleňovaných do pohotovostních sborů NATO,“ podotkli kontroloři. Minimálně o šest let bude zpožděn i nákup nových chemických rozstřikovacích automobilů. Automobily měly být pořízeny v letech 2022 až 2023, MO však nákup odložilo na roky 2028 až 2030.

Nárůst výdajů o více než 500 procent

U jedné ze tří uskutečněných akcí, a to pořízení lehkých obrněných vozidel radiačního, chemického a biologického průzkumu, zjistil NKÚ závažné nedostatky. Obrana jich v roce 2015 plánovala pořídit čtrnáct, v následujícím roce ale resort rozhodl nakoupit 40 párů vozidel. Předpokládané výdaje tak podle NKÚ zvýšil o 522 procent, z původních 860 milionů na 5,4 miliardy. Tento krok MO podle kontrolorů nezdůvodnilo. Ministerstvo reagovalo, že skutečná potřeba byla mnohem vyšší. „Proto v reakci na navýšení rozpočtu byl zvýšen počet těchto vozidel, aby byl blíže reálné potřebě. I tato zakázka je tak příkladem dopadů nestabilního rozpočtového plánování,“ konstatoval resort.

Kontroloři zároveň upozornili, že Centrum biologické ochrany (CBO) Těchonín není ani 22 let od zahájení výstavby dokončeno a neplní dvě z devíti statutárních funkcí. Podle ministerstva je výstavba zpožděna kvůli výraznému zvýšení ceny stavby. „V uplynulých letech proto nebyl na dokončení stavby dostatek peněz. Nyní se počítá s uzavřením smlouvy v nejbližších měsících a s následným zahájením výstavby,“ sdělil resort obrany. Připomněl, že CBO není a nebylo postaveno pro běžný provoz, ale pro případ závažné krize.

Areál není zakonzervován, lékařský a zdravotnický personál zde pravidelně trénuje, laboratoře se podílí na výzkumech. Komplex je také využíván pro preventivní karanténu vojáků, kteří se vracejí ze zahraničních operací.

Ministerstvo obrany vedl v letech 2018 až 2021 Lubomír Metnar (ANO), od prosince 2021 je v jeho čele Jana Černochová (ODS).

Podle Metnara závěry NKÚ nereflektují změny bezpečnostního prostředí a s tím související potřeby armády. „Nevím o tom, že by to byla ze strany armády priorita, a vypadá to, že ani dnes to není prioritou, když se odkládají zmíněné nákupy na léta 2028 až 2030, přestože v roce 2024 došlo ke skokovému nárůstu rozpočtu,“ uvedl exministr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Právníci považují Babišův způsob řešení střetu zájmů za přijatelný

Právníci považují řešení střetu zájmů, které ve čtvrtek představil majitel holdingu Agrofert Andrej Babiš (ANO), za přijatelné a vyhovující. Vyplývá to z vyjádření ústavních právníků Jana Kysely a Ondřeje Preusse, děkana brněnské právnické fakulty Martina Škopa, ústavního právníka z pražské Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha pro televizi Prima a Jana Kudrny z katedry ústavního práva Právnické fakulty UK pro Českou televizi. Podstatné ale budou detaily, upozornil Škop.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Do vrcholové politiky se nevrátím, říká Nečas

Bývalý premiér a předseda ODS Petr Nečas se nehodlá vrátit do vrcholové politiky. Vyjádřil se tak v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Nikdy neviděl politiku jako celoživotní profesi a navíc po jeho návratu prý není poptávka. Nečas se pozastavil také nad aktuálním odchodem jihočeského hejtmana Martina Kuby z ODS. Bývalému premiérovi nedává smysl, že Kuba oznámil svůj úmysl před kongresem strany, na kterém mohl případně uspět se svou vizí pro ODS. Občanská demokracie by se podle Nečase měla jasně vyprofilovat jako pravicová eurorealistická strana s ekonomickou kompetencí.
před 8 hhodinami

Důležité bude dodržení závazku, reaguje budoucí opozice na Babišův krok ohledně Agrofertu

Politici napříč politickým spektrem uvítali rozhodnutí předsedy ANO Andreje Babiše vzdát se holdingu Agrofert a vyřešit tak svůj střet zájmů. „Je dobře, že Babiš konečně představil nějaké řešení (...). Snad alespoň tentokrát dodrží, co veřejnosti slíbil,“ uvedl premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Jeho koaliční partneři z končící vlády za klíčové považují naplnění Babišova závazku a jeho důslednou kontrolu. Předseda Motoristů Petr Macinka, jehož hnutí zasedne s ANO a SPD ve vládě, Babišův krok ocenil.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Babiš se rozhodl vzdát Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se rozhodl vzdát holdingu Agrofert. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích uvedl, že s firmou nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. Akcie holdingu bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce, kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Oba určí nezávislá osoba. Babišovi potomci získají Agrofert až po jeho smrti.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Prezident jmenuje Babiše premiérem 9. prosince

Prezident Petr Pavel jmenuje šéfa hnutí ANO Andreje Babiše premiérem v úterý 9. prosince. Ocenil, že dostál dohodě a veřejně oznámil způsob řešení svého střetu zájmů. Babiš ve čtvrtek večer oznámil, že se vzdá svého holdingu Agrofert. Nevrátí se mu ani po konci v politice. Firmu dostanou jeho potomci zpět, až zemře.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Neočekávám zásadně rozdílné postoje Pavla a vlády, řekl Macinka po schůzce na Hradě

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek na Pražském hradě přijal další tři kandidáty na ministry. Jako poslední za ním dorazil předseda Motoristů a nominant této strany na pozici šéfa diplomacie Petr Macinka, který schůzku označil za věcnou, korektní a seriózní. Dominantním tématem byla dle něj zahraniční politika. Předseda Motoristů sdělil, že neočekává zásadní rozdíly v zahraničně-politických postojích mezi vznikající vládou a hlavou státu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Pavel o Turkovi: Kompetenční žaloba by byla užitečná

Prezident Petr Pavel pokládá za málo pravděpodobné, že poslanec Motoristů Filip Turek se stane ministrem životního prostředí. Nakonec možná podle něj bude dobré, když v této věci dojde ke kompetenční žalobě, kterou pak Ústavní soud rozhodne. Motoristé podle svého předsedy Petra Macinky o kompetenční žalobě neuvažují, nominace do vlády se podle něj nemění.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Soud uložil Švachulovi z kauzy Stoka trest sedm let a osm měsíců vězení

Krajský soud v Brně schválil dohodu bývalého místostarosty brněnské části Brno-střed Jiřího Švachuly (dříve ANO), obžalovaného v korupční kauze Stoka. Švachula si v dohodě o vině a trestu vyjednal se státním zástupcem trest sedm let a osm měsíců vězení, také propadnutí části majetku za miliony korun, sdělil žalobce Petr Šereda. Další z obžalovaných podnikatel Lubomír Smolka a bývalý vedoucí technik správy Petr Kosmák dostali podmínku a peněžitý trest. Podnikateli Pavlu Ovčarčinovi soud uložil trest pět let vězení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...