Chemickému vojsku chybí potřebné vybavení, cíle NATO plní jen zčásti, upozornil NKÚ

Ministerstvo obrany (MO) v letech 2018 až 2022 nezajistilo potřebnou obměnu a modernizaci vybavení chemického vojska Armády ČR (AČR), vyplývá z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Resort například nenakoupil chemické rozstřikovací automobily, dekontaminační prostředky, vozidla pro odběr nebezpečných látek či protichemické izolační oděvy. Podle ministerstva NKÚ mimo jiné opomenul změnu bezpečnostní situace, kvůli níž se musely přehodnotit modernizační priority.

Chemické vojsko podle kontrolorů nemůže komplexně podporovat činnost bojových jednotek AČR. Kromě toho také pouze částečně plní některé cíle výstavby schopností sil NATO, přestože se MO k jejich plnění zavázalo, upozornili kontroloři.

Také zjistili, že z dvanácti plánovaných akcí uskutečnilo ministerstvo tři, z toho jednu jen částečně. „Důvodem neuskutečnění 75 procent plánovaných nákupů přitom nebyl nedostatek prostředků – roční investiční výdaje resortu obrany se v kontrolovaném období zvýšily o více než 226 procent a MO mělo na provedení těchto dvanácti akcí schváleno čerpat ze státního rozpočtu celkem 6,8 miliardy korun,“ uvedl NKÚ.

Podle ministerstva kontroloři opomíjejí rozsah předchozího podfinancování armády i změnu bezpečnostní situace, kvůli kterým musely být přehodnoceny modernizační priority. „Ministerstvo tedy realizovalo investiční akce podle stanovených cílů a dostupných peněz. Situaci v kontrolovaném období, které spadá většinově do předchozího volebního období, významně ovlivnila i koronavirová pandemie,“ reagoval resort.

Doplnil, že kontroloři nezjistili porušení rozpočtové kázně, ani porušení právních norem s trestní odpovědností. „Nečerpání peněžních prostředků na financování potřeb chemického vojska neohrozilo deklarované schopnosti v oblasti ochrany proti zbraním hromadného ničení,“ dodalo ministerstvo.

Kontrolní úřad například zdůraznil, že s obměnou a doplněním protichemických izolačních oděvů se mělo původně začít už v roce 2016, v době ukončení kontroly je resort plánoval nakoupit do konce roku 2025. „Být vybaven protichemickými oděvy je přitom nezbytnou podmínkou úspěšné certifikace jednotek AČR vyčleňovaných do pohotovostních sborů NATO,“ podotkli kontroloři. Minimálně o šest let bude zpožděn i nákup nových chemických rozstřikovacích automobilů. Automobily měly být pořízeny v letech 2022 až 2023, MO však nákup odložilo na roky 2028 až 2030.

Nárůst výdajů o více než 500 procent

U jedné ze tří uskutečněných akcí, a to pořízení lehkých obrněných vozidel radiačního, chemického a biologického průzkumu, zjistil NKÚ závažné nedostatky. Obrana jich v roce 2015 plánovala pořídit čtrnáct, v následujícím roce ale resort rozhodl nakoupit 40 párů vozidel. Předpokládané výdaje tak podle NKÚ zvýšil o 522 procent, z původních 860 milionů na 5,4 miliardy. Tento krok MO podle kontrolorů nezdůvodnilo. Ministerstvo reagovalo, že skutečná potřeba byla mnohem vyšší. „Proto v reakci na navýšení rozpočtu byl zvýšen počet těchto vozidel, aby byl blíže reálné potřebě. I tato zakázka je tak příkladem dopadů nestabilního rozpočtového plánování,“ konstatoval resort.

Kontroloři zároveň upozornili, že Centrum biologické ochrany (CBO) Těchonín není ani 22 let od zahájení výstavby dokončeno a neplní dvě z devíti statutárních funkcí. Podle ministerstva je výstavba zpožděna kvůli výraznému zvýšení ceny stavby. „V uplynulých letech proto nebyl na dokončení stavby dostatek peněz. Nyní se počítá s uzavřením smlouvy v nejbližších měsících a s následným zahájením výstavby,“ sdělil resort obrany. Připomněl, že CBO není a nebylo postaveno pro běžný provoz, ale pro případ závažné krize.

Areál není zakonzervován, lékařský a zdravotnický personál zde pravidelně trénuje, laboratoře se podílí na výzkumech. Komplex je také využíván pro preventivní karanténu vojáků, kteří se vracejí ze zahraničních operací.

Ministerstvo obrany vedl v letech 2018 až 2021 Lubomír Metnar (ANO), od prosince 2021 je v jeho čele Jana Černochová (ODS).

Podle Metnara závěry NKÚ nereflektují změny bezpečnostního prostředí a s tím související potřeby armády. „Nevím o tom, že by to byla ze strany armády priorita, a vypadá to, že ani dnes to není prioritou, když se odkládají zmíněné nákupy na léta 2028 až 2030, přestože v roce 2024 došlo ke skokovému nárůstu rozpočtu,“ uvedl exministr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoHosté Událostí, komentářů týdne debatovali o střetu zájmů politiků

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali střet zájmů politiků a konkrétně novelu zákona, která řeší mimo jiné i otázku střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Dále diskutovali o financování veřejnoprávních médií a politice na fotbalovém mistrovství světa v Severní Americe. Pozvání přijali bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, chirurg, účastník misí Lékařů bez hranic Tomáš Šebek, vodní slalomář a kajakář Vavřinec Hradilek, šéfredaktor Echo24 Dalibor Balšínek a redaktorka Respektu Kristýna Jelínková. Pořadem provázela Jana Fabianová.
před 1 hhodinou

Stát redukuje akcelerační zóny pro větrné elektrárny

Stavby větrných elektráren, které mohou pomoci snížit emise skleníkových plynů a omezit změnu klimatu, měly rozhýbat akcelerační zóny. Stát označil 94 míst, kde by je nebo fotovoltaiky mělo jít vybudovat snáz a rychleji. Zhruba tři desítky teď chce kabinet, jehož někteří členové reagovat na změnu klimatu odmítají, vyřadit nebo zmenšit. A to i kvůli nesouhlasu samospráv i výhradám armády.
před 3 hhodinami

VideoProdejem Rakony začala před 35 lety velká privatizace

Před třiceti pěti lety se v Česku uskutečnil první přímý prodej státního podniku v rámci velké privatizace. Vlastníkem rakovnického podniku Rakona se stal americký nadnárodní koncern vyrábějící drogistické zboží. Vláda tak tímto způsoben zprivatizovala desítky velkých státních firem s cílem získat finančně silného partnera.
před 3 hhodinami

Do čtyř let jako Švédsko? Ministerstvo chce snížit výskyt rakoviny způsobené HPV

Masivní kampaň na sociálních sítích, očkovací program ve školách nebo lístky do kina zdarma pro ženy, které se tam nechají naočkovat. Zkušenosti ze Švédska ukazují, jak lze výrazně omezit až vymýtit nádorová onemocnění způsobená lidským papilomavirem (HPV). V tuzemsku každoročně postihnou tisíce lidí a stovky pacientů na jejich následky umírají. Česko na tom chce být do čtyř let podobně jako Švédsko. Podle expertů to možné je, ale záleží na politické vůli, komunikaci a prevenci. Vládní koalice každopádně v otázce vakcinace jako takové a podpory očkování není jednotná.
před 4 hhodinami

Obce závodí s časem. Za nedokončené dětské skupiny jim hrozí pokuty i ztráta dotace

Do konce června má v tuzemsku vzniknout přes pět set dětských skupin podpořených státem. Hotová je zatím podle dostupných údajů zhruba čtvrtina z nich. Obcím, které nestihnou splnit podmínky včas, hrozí pokuty, později i vracení celé dotace. Problémy ale mohou mít i ty, které stavbu dokončí – kvůli konkurenci v okolí nemusí naplnit požadovanou obsazenost.
před 4 hhodinami

Vláda bude jednat o návrhu na zrušení televizních a rozhlasových poplatků

Návrh na zrušení televizních a rozhlasových poplatků projedná vláda. Ministři by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) měli také v pondělí rozhodnout o tom, kolik Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) budou po zamýšlené změně financování dostávat ze státního rozpočtu. Na programu je i poslanecká předloha, která má doprovodit senátní ústavní novelu a prakticky umožnit prověrky hospodaření ČT a ČRo Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ).
před 5 hhodinami

Terénní sestry mají pomáhat praktikům. Agentury domácí péče se bojí, že jim zůstanou složitější případy

Základní zdravotní péči o pacienty přímo v jejich domovech by od příštího roku mohla posílit nová pozice terénní sestry praktického lékaře. Podle praktiků by pomohla dříve zachytit zhoršení zdravotního stavu pacientů a lépe je nasměrovat k další péči. Zástupci agentur domácí péče ale varují, že změna může oslabit zavedenou síť služeb. Na dohodu o úpravách návrhu mají praktici a agentury domácí péče čas do čtvrtka.
před 5 hhodinami

Experti varují před veřejným Wi-Fi připojením nebo nabíjením v době dovolených

Počty Čechů, kteří si ze zahraniční dovolené přivezou v mobilu nejen fotografie, ale i počítačový virus, jehož prostřednictvím pak posílají útočníkům peníze a data, roste. IT experti i bankéři tak varují především před používáním veřejných Wi-Fi sítí a sdílených nabíječek. Podle odhadu bank je takových klientů jen během léta víc než 20 tisíc.
před 14 hhodinami
Načítání...