Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Nahrávám video
Události: Francie brojí
Zdroj: ČT24

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.

Dánské stíhačky F-35 za letu tankují z francouzského zásobovacího letadla na grónském nebi. Hluboko pod nimi se zabydluje pozorovatelská jednotka. Francie patří mezi spojence Dánska, kteří do Grónska vyslali své vojáky k posílení obranyschopnosti ostrova. Prozatím na ostrově působí symbolický kontingent patnácti mužů.

Už brzy Paříž plánuje vyslat další posily do vzduchu, na zamrzlou zemi i do okolních moří. Vše v duchu zárodku jejího letitého projektu – společné evropské armády.

„To byl v posledních letech náš cíl a budeme v jeho naplňování pokračovat. Musíme v tom pokračovat i z hlediska schopností, s evropskou preferencí pro obranný průmysl,“ uvedl francouzský prezident Macron.

Být příkladem

Samotná Francie chce jít příkladem. Její vojenský rozpočet by měl v příštím roce přesáhnout 64 miliard eur, což je dvojnásobek v porovnání s obdobím, kdy se Macron poprvé ujal úřadu. Ozbrojené složky hodlá posílit i početně.

Francie chce zvýšit počet záložníků a dobrovolníků a posílit armádu tak, aby byla schopná reagovat na zvýšená bezpečnostní rizika.

Od září by mělo nastoupit na tři tisíce dobrovolníků, dlouhodobým cílem je získat do roku 2035 až padesát tisíc nových adeptů dobrovolné vojenské služby. Mají se stát posilou ozbrojených sil, které mají 264 tisíc příslušníků a čtyřicet tisíc záložníků.

Drony se stávají klíčovými

Francie také výrazně mění strukturu armády, směrem k větší mobilitě. Chce také využít poznatky z rusko-ukrajinského konfliktu, který zásadně proměnil zavedené doktríny.

„Jsme svědky především dronizace armády, kdy pluk vyvíjí značné úsilí v oblasti dronů, protože dnes je každý obslužný tým schopen mít vlastní dron, aby mohl v případě potřeby provádět průzkum,“ vysvětlil velitel jednotky protivzdušné obrany Nicolas.

Paříž také mnohem více spolupracuje se zahraničními exportéry zbraní, které se osvědčily na ukrajinském bojišti. Patří mezi ně i české automatické pušky.

Napětí kolem Grónska a vlastní plány amerického prezidenta Donalda Trumpa na řešení situace na Ukrajině nutí evropské země spoléhat se stále více samy na sebe. Francie tradičně patří k zemím, které volají po větší samostatnosti evropského pilíře NATO.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí ve funkci, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
před 2 hhodinami

Mezi USA a Kremlem není shoda, že by Rusko mělo získat celý Donbas, řekl Trump

Mezi Spojenými státy a Kremlem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Trump to v úterý řekl ve Washingtonu před odletem na návštěvu Číny. Moskva si celý Donbas nárokuje, a to včetně oblastí, které se jí dosud nepodařilo dobýt.
před 4 hhodinami

Nizozemští zdravotníci pochybili při ošetření pacienta s hantavirem, jsou v karanténě

V karanténě skončilo dvanáct zaměstnanců nizozemské nemocnice, kteří ošetřovali pacienta nakaženého hantavirem z evakuované výletní lodi MV Hondius. Nemocnice preventivní opatření nařídila kvůli nesprávnému postupu při odběru krve a při likvidaci moči. Loď, ze které úřady na španělském ostrově Tenerife cestující a část posádky evakuovaly, nyní míří do nizozemského Rotterdamu. Příznaky nemoci se objevily i u 25letého Itala – byl na palubě letu nizozemské společnosti KLM, na němž se krátce nacházela i jedna z obětí hantaviru.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoPrvního padlého československého pilota připomíná plaketa u obce Wetteren

Letec Jindřich Beran má od úterý památník u obce Wetteren nedaleko Bruselu. Rodák z Rožné na Ždársku odešel v létě 1939 do Francie a sloužil v tamní armádě. Stal se prvním československým pilotem, který padl na západní frontě – 12. května 1940. Plukovník in memoriam tehdy vzlétl na obranu proti postupující nacistické armádě, která vpadla do Belgie. Nejdříve spočinul na místním hřbitově. V roce 1950 ale rodina nechala jeho ostatky vyzvednout a odvézt do rodiště v Československu. Tam ho pohřbili za přísného dohledu Státní bezpečnosti. Uznání a povýšení se dočkal až po pádu komunismu. Jeho památku nově připomíná plaketa v polích, kde se Beranův stroj zřítil. Za jejím vznikem stojí i místní archivář s manželkou, kteří náhodou narazili na knihu o tomto pilotovi.
před 5 hhodinami

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, prohlásil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než dvěma sty bezpilotními letouny a na frontě shodila přes osmdesát leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují nejméně o devíti zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS tvrdí, že za poslední den bylo zničeno přes sto ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Během pobytu na moři zemřeli v Norsku dva čeští občané, uvedlo ministerstvo

V Norsku zemřeli dva čeští občané, zahynuli během pobytu na moři v oblasti Smöla. Česká ambasáda je v kontaktu s místními úřady i s rodinami zemřelých, informoval v úterý mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Na případ upozornil server Blesk.cz. Norská média v pondělí informovala o nálezu tří mrtvých turistů, kteří v oblasti lovili ryby, jejich národnost neuvedla.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ve Španělsku poprvé operovali tříměsíční dítě s ucpanou ledvinou pomocí robota

Medicínský milník se podařil madridské nemocnici 12 de Octubre. Pacient byl z nemocnice propuštěn 48 hodin po operaci a jeho stav se vyvíjí příznivě.
před 8 hhodinami

Izraelské útoky od začátku příměří zabily v Libanonu 380 lidí, tvrdí tamní úřady

Izraelské útoky zabily v Libanonu od počátku příměří v polovině dubna 380 lidí, včetně 22 dětí a 39 žen. V úterý to podle agentury AFP uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví, podle kterého od 2. března zemřelo 108 záchranářů a zdravotníků. Navzdory příměří, které 16. dubna oznámil americký prezident Donald Trump, provádí izraelská armáda vzdušné údery v Libanonu a teroristické hnutí Hizballáh útočí na izraelské vojáky v jižním Libanonu, kde Izrael okupuje část území.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...