Na udržení a rozvoj českého nadzvukového letectva bude do roku 2036 vyčleněno 215,8 miliardy korun. Program, který obsahuje vyčíslení výdajů na letectvo na příštích 13 let, ve středu schválila vláda. Kromě nákupu 24 letounů páté generace F-35 za 150 miliard korun, který vláda schválila na konci září, částka zahrnuje například náklady na pronájem nyní používaných gripenů. Dalších přibližně šest miliard má jít do roku 2029 na vývoj, výzkum a inovace v obranném sektoru.
Vláda schválila přes 200 miliard na nadzvukové letectvo, miliardy mají jít i na obranný výzkum
18 minut
Brífink po jednání vlády
Program „Udržení a rozvoj schopností nadzvukového letectva II“ definuje maximální rámec pro plánované výdaje na české nadzvukové letectvo do roku 2036, částka 215,8 miliardy korun zahrnuje pronájem gripenů do roku 2035, nákup čtyřiadvaceti letounů F-35 nebo výdaje na výstavbu nemovité infrastruktury. Podstatnou část tvoří podle ministerstva obrany také rezerva pro kurzové výkyvy a jiná finanční a věcná rizika. Celková částka nesmí být překročena, nemusí být ale celá vyčerpána.
Nákup 24 letounů s celkovými náklady 150 miliard korun schválila vláda na základě vojenského doporučení na konci září. Částka podle dřívějšího vyjádření ministryně obrany Jany Černochové (ODS) obsahuje i veškeré výdaje na přípravu provozu v Česku, například na infrastrukturu, palivo nebo přípravu personálu.
Americké bojové letouny nahradí čtrnáct pronajatých stíhaček JAS-39 Gripen a do budoucna i 24 letounů L-159. Celkové náklady na pořízení a provoz stíhaček F-35 do konce jejich životnosti v roce 2069 odhaduje ministerstvo obrany na 322 miliard. První F-35 mají být hotové v roce 2029, všech čtyřiadvacet strojů bude v Česku do roku 2035.
Miliardy pro obranný výzkum
Kabinet schválil i koncepci obranného aplikovaného výzkumu vývoje a inovací na období let 2023 až 2029, podle níž půjde do této oblasti 6,1 miliardy korun, důraz bude na rozvoj schopností v nastupujících technologiích.
Prioritami obranného výzkumu jsou podle dokumentu například vojenská geografie, vesmírné technologie nebo kybernetizace a robotika. Výzkum se má soustředit také na zdravotnické zabezpečení armády nebo vývoj simulačních technologií pro výcvik. Důraz má být kladen i na nastupující technologie, jako jsou umělá inteligence, autonomní systémy nebo hypersonické zbraňové systémy. Peníze půjdou také na podporu rozvoje infrastruktury výzkumných organizací ministerstva obrany ve spolupráci s Univerzitou obrany.
Z výsledků středeční schůze vlády také vyplývá, že kabinet schválil poskytnutí daru až do výše 2,5 milionu eur (zhruba 60 milionů korun) do svěřenského fondu Severoatlantické aliance (NATO) na nevojenskou pomoc pro Ukrajinu.
Návrh podle ministerstva zahraničí odráží v aktuálním zahraničněpolitickém kontextu potřebu promítnout rostoucí složitost mezinárodní bezpečnostní situace do zvýšeného úsilí udržet podporu Ukrajiny mezi prioritami euroatlantického společenství.
Svěřenský fond funguje od roku 2016, pokrývá například dodávky pohonných hmot, zdravotnického materiálů, potravin, zimního oblečení či systémů obrany proti bezpilotním prostředkům, vyjmenovala česká diplomacie v materiálu, který má ČTK k dispozici. Zbraně a další vojenský materiál státy poskytují jednotlivě, zároveň k tomu slouží Evropský mírový nástroj.
Za Česko pět milionů eur
Do fondu přispívá nejen většina členů NATO, ale také partneři Aliance – třeba Japonsko. Výsledkem debat uvnitř NATO ohledně podílu jednotlivých států byl určen jako spravedlivé měřítko národní nákladový podíl na společném financování NATO. V případě Česka činí zhruba jedno procento.
Aktuálně se předpokládá celkový roční objem příspěvků do fondu ve výši 500 milionů eur (zhruba 12 miliard korun), na Česko by tak vycházelo zhruba pět milionů eur (zhruba 120 milionů korun). „Příspěvek v této výši avizoval v jednáních před summitem NATO ve Vilniusu, jakož i na summitu samotném během inauguračního jednání Rady NATO-Ukrajina prezident republiky Petr Pavel,“ připomnělo ministerstvo.
